Postup: Troubu předehřejeme na 220 °C. Očištěnou rybu dobře prosolíme ze všech stran a na 20 minut odložíme. Poté opláchneme a osušíme. Do kůže uděláme 3 zářezy z každé strany a do nich vsuneme plátky z jednoho citronu. Do břicha vložíme rozmarýn, hřebíček a rybu položíme do máslem vymazaného pekáčku. V pánvičce rozpálíme olej a krátce orestujeme plátky česneku. Směs poté přelijeme přes rybu. Pekáč vložíme do trouby a za častého polévání šťávou pečeme asi 20 minut, dokud maso nejde dobře od kostí a kůže není dozlatova. Z druhého citronu vymačkáme šťávu, kterou pokapeme upečenou rybu. Dozdobíme plátky citronu a bylinkami. Podáváme s rýží politou výpekem a kompotem z třešní.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Pacientům se dnou se doporučuje snížit obsah purinů v potravě, denně konzumovat 150 g zeleniny a ovoce (ideálně čerstvou). Při záchvatech dny se doporučuje podíl ovoce a zeleniny ve stravě ještě zvýšit (klidně až dvojnásobně). Pomoci mohou i odlehčené dny, kdy dvakrát týdně v jídelníčku bude jen zelenina a ovoce. Při dnovém onemocnění se musí omezit koření a snížit množství soli ve stravě. Doporučuje se také (pokud to jde) nahradit živočišné tuky těmi rostlinnými a rybími tuky a oleji.
K pití se doporučuje pít nesycenou vodou, čaje (bylinkové, ovocné), celerovou šťávu.
Mezi "zakázané" potraviny patří některé druhy ryb (kaviár, jikry, halibut, pstruh, losos, kapr, sardinky, očka, ančovičky, šproty, sleď, slanečky), kvasnice (kynuté a celozrnné pečivo), uzeniny, játrové paštiky, jelita a jitrnice, vnitřnosti (brzlík, ledviny, játra, mozeček, plíce, slezina, drštky), kořeněné pokrmy, silné masové vývary, masové bujóny, zvěřina, mladé telecí maso, koření (chilli, feferonky, pepř, kari, sojová omáčka, maggi, dresinky, česnek, křen), mák, želatina, zrající plísňové sýry, luštěniny (čočka, fazole, hrách), čokoláda, kakao, kofein, rebarbora, špenát, zelený hrášek, červená řepa, fíky.
Naopak doporučované (nebo aspoň přípustné) potraviny jsou z ovoce třešně, banán, hrozinky, jahody, jablka, hrušky, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče, ze zeleniny pak celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, kapusta, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvičky, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo. Dále pak také houby, tmavé pečivo, suchary, sušenky, bábovky, croissanty, perník, závin, zázvor, kopr, tzatziki, petržel, pažitka, kmín, majoránka, puding, zmrzlina, mléko, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty, vejce, těstoviny, jáhly, pohanka, rýže, bílé konzervované fazole, džem, med, rozinky, mandle, hořčice, z masa pak koroptev, krůta, holub, králík, zajíc, z ryb sumec, lín, platýz, úhoř.
Místo masa se doporučuje jíst třeba tofu.
Jídelníček člověka trpícího dnou by měl obsahovat převážně tedy ty potraviny, které snižují množství kyseliny močové. Ke snídani se hodí jíst třeba nízkotučné bílé jogurty doplněné vhodným ovocem a lněným semínkem, celozrnné pečivo či rýžové chlebíčky se zeleninovými pomazánkami, omeleta. Ke svačinám (dopolední i odpolední) se doporučuje konzumace ovoce či zeleniny v různých podobách (ovocné saláty, samotné ovoce, smoothie, ovoce s jogurtem, tvarohem) a oříšky.
K obědu a večeři může mít pacient trpící dnou třeba pečené brambory s brynzou, pohanku s dušenou zeleninou, kuřecí prsa plněná sýrem, celerové hranolky, grilovaný losos, pečená zelenina; brokolicová polévka s krutony, celozrnný toast s vaječnou pomazánkou, zeleninou, zapékaný květák s vařeným bramborem, grahamové těstoviny.
V naší poradně s názvem TABULKA OBSAHU PURINŮ RYBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr provaznik.
Dobrý den mám dotaz když z ryby stáhnu kůži a udělám jen maso mohu to sníst nebo i tak je v rybě plnopurinu děkuji za odpověď Provazník
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou ve všem, kde jsou přítomny bílkoviny. Čím více bílkovin, tím více purinů. Maso z ryb taktéž obsahuje puriny. To ovšem neznamená, že se nesmí jíst vůbec. Jednu malou porci rybího masa je možné konzumovat každý den. Pozor si ale dejte na tyto druhy ryb: hřebenatky, sardinky, sledě, ančovičky a makrely.
Mezi vhodnější druhy ryb se středně vysokým obsahem purinů patří:
tuňák, kapr, treska, halibut, okoun, losos a pstruh.
Zlepšením jídelníčku můžeme výrazně zlepšit průběh onemocnění prostaty rakovinou. Některé potraviny, zejména červené ovoce a zelenina, můžou mít léčivé účinky na rakovinu prostaty a to vše díky obsaženému lykopen. Lycopen je červené barvivo a propůjčuje rajčatům jejich ohnivě červenou barvu, proto jsou rajčata na prostatu nejlepší.
rajčata a jídla z rajčat - 1/2 hrnku vařených rajčat úžívaných dvakrát týdně,
vodní meloun, červený grepfruit a růžová guava v množství 1 až 2 hrnky týdně,
tofu, sójové mléko a výrobky ze sóji, například hrnek sójového mléka denně nebo 1/2 hrnku tofu denně,
zelený čaj, který má vítečné antioxidační účinky, dva až čtyři šálky denně,
šťáva z granátového jablka, která v sobě má mnoho polyfenolů, stačí jeden hrnek této šťávy denně,
losos, sardinky,mořský pstruh,makrela a další tučné ryby ze studených mořských vod, stačí tři porce ryb týdně,
brokolice květák, růžičková kapusta a brukvovitá zelenina, dva až tři hrnky této zeleniny týdně,
česnek a cibule, jeden stroužek česneku denně a k tomu jedna až dvě lžíce cibule denně,
vitamín E 200IU denně,
selen 200μg denně,
vitamín C 120mg denně,
zinek maximálně 20mg denně.
Žádné tučné maso, žádné tučné mléčné výrobky, žádné rafinované cukry.
Krevní řečiště dodává vlasovým kořínkům výživu v podobě aminokyselin a vitamínů. Pokud dojde k zastavení nebo snížení přívodu těchto látek, vlasový kořínek zastaví svoji činnost, životnost vlasu se zkracuje a vlas předčasně odumírá. Důsledkem je padání vlasů. Jako patologická ztráta vlasů se označuje vypadávání 100 a více vlasů denně. Hlavní složkou vlasů je keratin. Tato substance obsahuje skupiny lipidových nebo proteinových řetězců, které jsou charakteristické velkým množstvím aminokyselin obsahujících síru. Tyto aminokyseliny poskytují vlasům mechanické schopnosti (rezistenci, elasticitu). Kvalita keratinu spolu s dostatkem aminokyselin obsahujících síru je důležitá pro vitalitu vlasů. Kromě keratinu jsou pro zdravé vlasy potřeba ještě další látky, mezi nimi například vápník a křemík jako regulátory metabolismu, dále vitamíny B1, B2, B6, kyselina pantothenová a biotin (vitamín H), kyselina para-aminobenzoová, vitamín E (antioxidant, který je nepostradatelný při buněčném dýchání) a speciální směs minerálů zinku, mědi a železa.
Protein
Vlasy se vyživují proteiny, proto je důležité, abych jich byl dostatek v těle či ve stravě. Protein je důležitý pro tvorbu vlasů, jejich sílu a zdraví. Nedostatek bílkovin může způsobit suché, křehké a slabé vlasy. Extrémní diety jsou pak jasnou příčinou vypadávání vlasů. Jako velmi vhodné potraviny na proteiny lze jmenovat kuřecí maso, krůtí maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. Dalšími vhodnými potravinami jsou luštěniny a ořechy.
Železo
Železo je důležitým minerálem pro vlasy. Nedostatek železa vede k anémii, což je hlavní příčina spojená s vypadáváním vlasů. Vlasové folikuly a kořínky jsou napájeny živinami bohatými na prokrvení. Anémie tento přívod živin do folikulů, které ovlivňují cyklus růstu vlasů, narušuje, takže to může vést k jejich odumření. Železo je obsaženo v červeném mase, kuřecím mase a rybách. Ve vegetariánské stravě je železo obsaženo v čočce, špenátu a zelené listové zelenině, jako je brokolice, kapusta a zelený salát.
Vitamín C
Vitamín C pomáhá se vstřebáváním železa. Dalo by se říci, že potraviny bohaté na vitamín C jsou vhodné ve spojení se železem. Vitamín C je také antioxidantem. Nejlepší zásoby vitamínu C jsou v černém rybízu, borůvkách, brokolici, kiwi, pomerančích, papáje, jahodách a sladkých bramborách. Vitamín C pomáhá při produkci kolagenu, který posiluje kapiláry.
Omega 3
Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité tuky pro lidské tělo. Tyto kyseliny musejí být získány z potravin. Nacházejí se v buňkách, které lemují pokožku hlavy, a také v mazu, který udržuje pokožku hlavy hydratovanou. Nejčastěji jsou tyto mastné kyseliny obsaženy v tučných rybách, jako jsou losos, sleď, sa
Kromě diety při onemocnění mononukleózou je zapotřebí dodržovat tělesný klid, to je totiž jediný způsob, jak se infekční mononukleóza léčí. Jaterní dieta a tělesný klid se používají do normalizace jaterních testů. Ve stravě je nutno vyloučit živočišné tuky, takže těstoviny ano, tuňák ne (je velmi tučný). Libové maso ano, ale v tom smyslu, že pstruh ano, tučný kapr ne. Dušená šunka ano, uzená šunka nebo uzeniny obecně ne. Sýry a jiné mléčné výrobky odtučněné nebo omezeně nízkotučné. 30 % tuku v sušině u sýra je poměrně dost, takže ne. Ovoce a zelenina bez omezení. Nealkoholické pivo obsahuje i tak určité množství alkoholu, takže chceme-li být důslední, tak ne. Ovocné džusy a čaje dle chuti. Léky se užívají jen ty nezbytné, samozřejmě antikoncepce, ale jen po konzultaci s lékařem, a pokud máte nějakou jinou dlouhodobou léčbu, tak ano.
Typ diabetu, při kterém slinivka břišní, přesněji Langerhansovy ostrůvky, produkují dostatek, ba i nadbytek inzulinu, ale tělesné buňky na něj dostatečně nereagují, a proto nedochází ke vstřebávání cukru z krve do tkání. Vyvíjí se velmi dlouhou dobu a projevuje se až ve vyšším věku. Příznaky se objevují ve formě zvýšené hladiny cukru v krvi, vydatné žízně, častým močením, ztrátou tělesné hmotnosti a únavy či nevýkonnosti. Léčba spočívá v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity a podávání perorálních antidiabetik. Pouze u některých případů je potřeba dodávat inzulin.
Strava je zaměřena na tzv. dietu číslo 9 čili diabetickou dietu, jež se dále může dělit do několika speciálních variant:
9S – diabetická šetřící (diabetici s onemocněním zažívacího ústrojí)
9B – diabetická kašovitá (mletá dieta pro diabetiky)
9N – diabetická neslaná (pro diabetiky s chorobami srdce a ledvin)
Diabetická dieta je dietou racionální, plnohodnotnou a pestrou, a tudíž je většinou vhodná pro každého. Základem a každodenním pravidlem by mělo být rozdělení jídla do 5–6 porcí. Pro bližší představu je to snídaně, svačina (většinou se nechává například jablko čí rohlík od snídaně), oběd, svačina, večeře a u některých osob i druhá večeře. Neméně důležité by mělo být i dodržování stanovených časů jídel. To znamená, určit si například na 12 hodinu oběd a tuto dobu i nadále dodržovat.
Při diabetu mellitu II. typu by měly být úplně vyřazeny potraviny obsahující tzv. volné nebo také přímé cukry jako klasický bílý cukr a jiné, výše zmíněné poživatiny. Dále se nedoporučuje konzumace smažených či tučných jídel, nadměrného množství uzenin, veškerého tvrdého alkoholu a piva. Ve vlastním zájmu se snažme, aby pokrmy nebo potraviny určené k této dietě, nebyly zbytečně přesolené či překořeněné a k dochucení využívejme především bylinky.
Povolené potraviny: OVOCE – většinou konzumace bez omezení, jen pozor u ovoce příliš sladkého (například banány, hrušky, švestky). ZELENINA – konzumace bez omezení. MASO – doporučeno libové maso (kuřecí, krůtí, králičí, telecí, hovězí – zadní, vepřové – kýta), sladkovodní i mořské ryby (pstruh, kapr, lín apod.). VEJCE – povolen jeden kus týdně (nepočítají se vajíčka, jež jsou použita k přípravě pokrmů). MLÉKO – nízkotučné či polotučné mléko a zakysané mléčné produkty (kefír, podmáslí aj.). MLÉČNÉ VÝROBKY – bílé jogurty či jogurty označené jako DIA výrobky, sýry (tavené, tvrdé i tvarohové). SACHARIDY (cukry) – především tmavé pečivo, pečení z klasické mouky je povoleno, ale spíše je doporučována mouka celozrnná, z příloh k hlavním jídlům se využívají především brambory, bramborová kaše, těstoviny a rýže.
Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.
Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.
Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.
Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.
Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).
Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Jídelníček
při bezlepkové dietě by měl být vyvážený, měl by se vyhnout
potravinám obsahujícím lepek a zároveň nahradit chybějící
vitamíny.
Snídaně
Ke
snídani při bezlepkové dietě je vhodný ovocný (bylinkový) čaj,
müsli (bezlepkové) či pečivo (bezlepkové) s pomazánkou
(například rybí, mrkvová, vajíčková), s máslem, kvalitní
šunkou, taveným sýrem, slaný pohankový koláč, jáhly s
ovocem, vločky s ovocem a medem.
Svačina
Denní
dávka vitamínu se v jídelníčku dá splnit vhodnou ovocnou
(zeleninovou) svačinou: například banán, meloun, blumy, broskve,
jablka, mrkvový salát, citrusy.
Oběd
Správný
oběd se skládá ze dvou chodů: z polévky a hlavního jídla.
Polévka může být jakákoliv, důležité je, aby nebyla zahuštěná
moukou, vhodná je například polévka hrášková, gulášová,
kmínová s vejci, hovězí vývar s bezlepkovými těstovinami,
zeleninová, koprová, celerová. Jako hlavní jídlo je vhodné
například pečené kuře s dušenou rýží, bezlepkové jahodové
knedlíky, plněné papriky sójovým masem, rajská omáčka a
bezlepkové těstoviny, španělský ptáček a dušenou rýží,
grilovaný pstruh s bramborovou kaší, pečený králík s dušeným
zelím a bramborovým knedlíkem, čočka s vejcem, ryba s bramborem
a zelenými fazolkami, rýže s kuřecím masem a žampiony.
Svačina
Odpolední
svačina může být nápaditější, k pití je vhodné mléko/mléko,
k jídlo například: perník, knockebrot, jogurt s ovocem,
bezlepkový croissant, šlehaný tvarohem, jáhlový nákyp s
meruňkami, pohankové palačinky s ovocem.
Večeře
I
večeře může být velmi pestrá: zapečené brambory se špenátem
a sýrem, kuřecí nudličky s cuketou a těstovinami, pohankový
chléb s tvarohovou pomazánkou, jáhlová kaše s jablky a skořicí,
lasagne s mletým masem, pohankové rizoto se žampiony, zapečené
toasty se šunkou, žampiony plněné nivou, bezlepkové těstoviny s
dýní a žampiony, zelenina s kozím sýrem, zapečený fenykl.
kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Veškeré ovoce a zeleninu před konzumací dobře omyjte a prohlédněte, zda nemají plíseň, pokud ano, v žádném případě je nejezte.
Konzumujte libové bílkoviny bez kostí a bez kůže, kuřecí a krůtí prsa a vaječné bílky v bio kvalitě. Z ryb jsou vhodné sardinky a makrela, bílé ryby jako platýz, treska, nebo pstruh. Libové hovězí maso je přijatelné v omezeném množství (1x za týden). Rovněž se doporučuje hnědá rýže a proteinový prášek do smoothies.
Fazole a luštěniny jsou skvělou volbou jako příloha k masům a rybám. Můžete také jíst dušenou hnědou rýži, divokou rýži a proso. Tyto potraviny obsahují komplexní sacharidy, které vám poskytnou stabilní přísun energie po celý den, zejména v kombinaci s luštěninami nebo jinými proteinovými doplňky.
Pokud jde o zeleninu, můžete ji konzumovat libovolně a v neomezeném množství. Zvláště dobrá je zelená listová zelenina, neboť má alkalizační účinky.
Koření nabízí vynikající možnost, jak zvýraznit chuť potravin, které jsou určeny pro detoxikační dietu. Kupujte však vždy čerstvé koření, nebo si pěstujte své vlastní.
Potraviny bohaté na proteiny se počítají mezi potraviny kyselinotvorné a odebírají z těla základní prvky. Potraviny, které jsou bohaté na bílkoviny, obsahují síru a obvykle také fosfor, oba prvky mohou být při špatné funkci organismu a přeměně na kyseliny pro nás škodlivé. K redukci kyselin využívá organismus uložené zásadité látky. Bere si vápník z kostí a zubů, hořčík, který měl zajišťovat nervovou činnost, svaly slábnou a produkují tak silně zásaditý amoniak. Když je tento proces znovunastolení zásady u konce, jsou odebrané minerály a stopové prvky vyloučeny močí. Dochází k oslabení činnosti orgánů a nemocem, které se při dlouhodobém překyselení organismu stávají chronickými. Ovoce a zelenina jsou bohaté na draselné soli, které tlumí kyseliny přirozenou cestou. Pokud jíme málo ovoce a zeleniny, nedostáváme do sebe draslík – minerál, který nás chrání proti vysokému tlaku a mrtvici. Důležitá je i rovnováha draslíku se sodíkem. Strava bohatá na sodík a chudá na draslík může mít na zdraví člověka neblahý vliv. Kvůli přesoleným, přeslazeným, chemicky barveným konzervovaným potravinám je tento poměr dnes spíše ve prospěch sodíku.
Obecně platí, že cukry, potraviny živočišného původů, průmyslově zpracované a rafinované potraviny, kvasnicové produkty, kvašená jídla, obilniny, umělá sladidla, káva, alkohol, čokoláda a sycené limonády jsou kyselinotvorné. Obilí je sice kyselinotvorné, ale některé druhy jako proso, pohanka a špalda jen velmi mírně. Naopak zásadotvorné je zejména ovoce a zelenina. I příprava jídla ovlivňuje výslednou kyselost/zásaditost. Zde platí, že syrová strava je více zásaditá než vařená jídla. Paradoxní je, že například šťáva z citrónu působí zásadotvorně. To dokazuje, že i když jsou potraviny kyselé na chuť, nemusí být kyselinotvorné. Užívání neředěné citronové šťávy před jídlem se dokonce doporučuje při snaze o odkyselení organismu.
Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny