| II/5 |
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách.
- Chronický lymfatický edém. |
K 21 dnů
Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Poradna
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Zdroj: příběh Protonové centrum praha ceník
Celostní medicína Hnízdil
Podle Jana Hnízdila je důležité, jakým způsobem lékař podá pacientovi informaci o jeho zdravotním stavu. Člověk, který se cítí zdráv, by pak k lékaři chodit vůbec neměl. Důležité je udržet si pocit zdraví. Když dojde k nějakému náhodnému nálezu, zkreslení, vzniklý pocit jej přijme a začne se stonat. Hnízdil zdraví samo o sobě definuje jako schopnost zvládat problémy každodenního života, a když je tělo zvládat nemůže, tak je nemocné.
Podle Hnízdila mohou někdy za nemoci dětí jejich rodiče, kteří mezi sebou nemají dobré vztahy nebo svým potomkům věnují málo pozornosti. Negativní emoce se přenášejí jako epidemie a v takovém případě by se měli léčit hlavně rodiče.
Životopis
Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, je známý český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih. MUDr. Jan Hnízdil vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem, po škole pracoval jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako externista také přednášel problematiku dopingu a sportovní zátěže na 3. LF UK v Praze. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. MUDr. Jan Hnízdil je znám díky svému veřejnému působení a knihám, které se snaží o celostní výklad medicíny (komplexně, holisticky), to znamená, že zdravotní stav pacienta výrazně závisí na jeho psychickém stavu a na jeho „životním příběhu“, kdy případná nemoc zapadá do kontextu pacientova života a řešení jednotlivých životních situací. Kritizuje současné jednostranné biologické zaměření moderní západní medicíny a snaží se o návrat ke kořenům a pravému smyslu medicíny. Jan Hnízdil se opakovaně veřejně vyjadřoval k problematice dopingu ve vrcholovém sportu, o kterém napsal ze svých zkušeností sportovního lékaře knihu Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu, v níž kritizuje podle něj chorobnou provázanost zdravotnického systému a lobby nadnárodních farmaceutických firem. Dále doporučuje a usiluje o změny ve vzdělávání budoucích lékařů ve smyslu výrazného rozšíření výuky psychosomatiky pro všechny budoucí lékaře bez ohledu na budoucí specializaci, protože psychosomatiku chápe (vedle dokonalé znalosti biologické – školní medicíny) jako jádro a výchozí bod pro další jednání a pomoc pacientům. Tyto myšlenky shrnul například ve své netradičně pojaté knize o přístupu k vlastnímu zdraví každého člověka s názvem Mým marodům: Jak vyrobit pacienta.
Hnízd (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Tradiční čínská medicína a léčba západních diagnóz
Příběh
Ve svém příspěvku CELLULITIS - ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacla kozel.
Při dovolené na Srí Lance jsem byl posižen cellutits . V den onemocnění bylo velké horko, byl jsem na slunci a málo jsem pil.
Začalo to velkou zimnicí, která trvala téměř dvě hodiny. Následně jsem měl horečky mezi 39-40 C.V počátečním stádiu jsem vůbec nevnímal a ztrácel jsem vědomí.
Byl jsem sanitnou na lůžku převezen do nemocnice, kde mi dávali nepřetržitě 6 dní infuse.Ošetřovali vzniklé hnisané rány, prováděli odběry krve, rentgeny atd. První čtyři dny jsem nejedl. Po 6 dnech v nemocnici, jsem byl sanitnou dopraven na letiště a odletěl jsem do ĆR.
Po celou dobu léčení jsem musel mít postiženou nohu nahoře, zvýšenou (podloženou) Můj názor je, že bez převozu do nemnocnice bych již nežil.
Dnes jsem v Čechách a 4. den v nemocnici. Onemocnění ustupuje.
Léčba v "banánové zemi" byla perfektní. Vybavení pokoju a lůžka (samostatná koupelná, lednička, mikrovlná trouba, kávovar, televize, skříň na ošacení atd.) je zcela nesrovnatelné s tím, na kterém ležím v ČR.
Rovněž vstupní prostory nemocnice, počet ošetřujícího personálu, jejich ošacení, nepřetržitá přítomnost u pacienta, ochota a stálý úsměv - nejde srovnávat s naším "vyspělým" zdravotnictvím. Abychom se na úroveň nemocnice a léčby ve Sri Lance, dostali bude trvat jistě ještě velmi dlouho (až se "nasytí" u nás všichni "potřební") Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
taky mám právě za sebou tuhletu strašnou zkušenost...přišlo to náhle zničeho nic..ruka zohavena
Zdroj: příběh Cellulitis - závažné onemocnění
Aktivace imunitního systému
Zatímco konvenční léčba rakoviny často potlačuje imunitní funkce, hypertermie je může zvýšit, a to prostřednictvím celé kaskády imunitních buněčných odpovědí. Podle německého profesora Rolfa Isselsa z Mnichovské univerzity produkuje hypertermie proteiny „tepelného šoku“ na povrchu rakovinných buněk, což je činí náchylnějšími vůči útokům imunitního systému.
Doktor Gurdev Parmar z Integrované zdravotnické kliniky ve Fort Langley v Britské Kolumbii s tímto názorem souhlasí. Vysvětluje, že teplo způsobuje, že rakovinné buňky vypadají odlišně od zdravých buněk, a tím vytváří imunitní odpověď, která je okamžitá a dlouhotrvající. Protože poškozené proteiny na povrchu nádorových buněk vypadají velmi odlišně od zdravých buněk, imunitní systém je znepokojen a přirozené „zabíječské buňky“ (NK) a makrofágy jsou okamžitě zaslány do nádoru. Tyto buňky pak aktivují dendritické buňky (DC), které zase prezentují tepelně poškozené proteiny T-buňkám. Hypertermie podporuje zrání a migraci DC do lymfatických uzlin, kde se T-buňky aktivují proti proteinům rakovinných buněk. Aktivované T-buňky zvané cytotoxické T-lymfocyty pak napadají a ničí nádorové buňky.
Lékaři v Clifford Hospital Hyperthermia Center v Guangzhou v Číně – možná největším hypertermickém centru na světě – souhlasí s tím, že tepelné ošetření, zejména hypertermie celého těla, „mohou stimulovat a posilovat funkci imunitního systému těla“. Základní teplota 41,8 ℃ (asi 107 stupňů Fahrenheita) může aktivovat dlouhodobě působící T-lymfocyty. Při tělesné teplotě 39,8 ℃ (asi 104 stupňů Fahrenheita) udržované po dobu šesti hodin může hypertermie celého těla „zvýšit aktivitu T- a B-lymfocytů a protinádorovou aktivitu NK buněk a může usnadnit redistribuci bílých krvinek v těle pro zlepšení monitorovací funkce imunitního systému těla“.[4]
Přestože existuje mnoho technik pro generování hypertermie, infračervená sauna je určitě jednou z nejjednodušších a nejbezpečnějších. V článku publikovaném v International Journal of Biometeorology autoři došli k závěru, že „materiály emitující elektromagnetické záření v infračerveném pásmu, které jsou v Japonsku široce využívány pro kosmetické a terapeutické účely, se zdají být schopné potencovat leukocytové funkce bez podpory oxidačního poškození“.[4]
Terapie jako infračervená sauna, které inhibují sympatický nervový systém, jsou proto užitečné při léčbě rakoviny. Tělo se uzdravuje, když je v parasympatické dominanci, což je část nervového systému, která podporuje odpočinek, relaxaci a zotavení.
Sauny mohou podporovat parasympatickou aktivitu několika způsoby. Teplo v sauně výrazně zpomaluje normální produkci tepla, což je sympatická funkce. Aby se rozptýlilo teplo, saunování odebírá k (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Sauna a rakovina prostaty
Poradna
V naší poradně s názvem ČERVENÉ FLEKY NA DLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den pred tremi dny se mi udelali cervene fleky na prave ruce mam to jen na jedne muzete mi sdelit z ceho bych to mohla mit dekuji. Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zarudnutí dlaní odborně palmární erytém může mít několik různých příčin. Někdy to může způsobit nějaké podráždění, ale často to bývá příznakem nějakého interního onemocnění, jako je onemocnění jater, štítné žlázy nebo revmatoidní artritída. Léčba spočívá v kompenzaci interního onemocnění. Pro zjištění přesné příčiny bude zapotřebí udělat několik vyšetření, zejména zjistit
počet krevních buněk, změřit krevní cukr, vyšetřit funkce jater a funkce štítné žlázy, zjistit krevní močovinový dusík, změřit hladiny kreatininu a hladiny železa a také se podívat na hladiny revmatoidních faktorů a změřit množství mědi v těle. Na to vše bude potřeba odebrat krev a nechat ji laboratorně vyšetřit. Normálně se obraťte na kožního lékaře, který vás podle zjištěno stavu pošle ke specialistovi k dalšímu doléčení.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Červené dlaně
Příčiny
Psychosomatické příčiny nemocí vznikají, pokud tělesné zdravotní obtíže přetrvávají a pokud biologický samoléčivý potenciál člověka z psychických nebo sociálních důvodů selhává, a naopak dlouhodobé tělesné potíže vedou k duševní zátěži, která se může projevit psychickými problémy. K léčení psychosomatických zdravotních obtíží je třeba komplexní, takzvaný celostní přístup k pacientovi, při němž se spojí specialisté z různých oblastí somatické medicíny, psychologie a psychiatrie. Jejich úzká spolupráce může vést k porozumění příčin nemoci a k její léčbě. Většinou je dokonce obtížné určit, kde je prvotní příčina nemoci. Téměř každá nemoc je totiž důsledkem kombinace fyzických, psychických a sociálních vlivů současně působících na člověka. Při celostní léčbě nemocí a péči o zdraví je proto potřeba věnovat se zároveň dobré kondici těla i duše.
Zdroj: článek Psychosomatická deprese
Poradna
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce. Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bílé skvrny na obličejina cele
Degenerace sítnice
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci oční sítnice
Poradna
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ PROSTATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
karel: dobrý den ,měl bych na Vás DOTAZ ,...Trpím ,problém zvětšené prostaty ,ted bych Vám Napsal moje onemocnění ,mám bolesti v podbříšku ,bolesti nejsou tvalé ,ale narazové ,časté močení ve dne i v noci ,chodím již několok let na vyšetření na urologické vyšetření ,problémy přetrvavaji již 5 let ,posledí dobou se onemocnění zhoršilo ,podrobil jsem se vyšetřeni systematické biopsie prostaty vysledky budou známi ve čtvrtek ,chtěl bych vědet ,jak se takové onemocnění léčí ,v připadě ,čeho je nutno se vyvarovat ,aby nedocházelo ,k těmto problémum ,můj věk je 56 Let,v připadě doporučení k provedení operace ,jako by měla tato operace být provedena metodou ,děkuji za informaci ,pacient Karel. Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejprve je potřeba počkat na výsledky vyšetření z biopsie. Podle nich se prokáže důvod zbytnění prostaty. Pokud bude nutné provést odstranění prostaty, tak nejšetrnější provedení je laparoskopicky nejlépe pomocí robota. Někdy je ale odstranění komplikované a je třeba ho provést klasickým řezem v podbřišku, což ovšem neznamená významně horší podmínky. Lepší provedení této operace můžete dostat ve velkých - krajských městech.
Pokud by biopsie nepřinesla jasné příčiny Vašich komplikací, tak je vhodné provést levnější sono močového měchýře, ale lépe magnetickou rezonanci, která přesně ukáže tvar vyústění močového a dokáže odhalit důvody bolestí.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh ZVĚTŠENÁ PROSTATA
Raynaudova choroba a syndrom studených končetin
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Studené ruce
Poradna
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA A VĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda roztroušenou sklerozu může mít 12-ti letý syn. Roztroušenou sklerozu má sestra a syn má podobné příznaky: rozmazané vidění, bolesti hlavy, bolest hlavy za očima, bolesti nohou. Děkuji za odpověď. S pozdravem Lenka. Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoliv je roztroušená skleróza onemocnění spíše dospělých lidí, není vyloučen její výskyt ani u dětí. V předpubertálním věku se ale velmi těžko diagnostikuje, neboť příznaky mohou souviset s růstem nebo jinými onemocněními. Pokud máte v rodině již výskyt tohoto onemocnění, tak by bylo vhodné provést preventivní vyšetření u dětského neurologa, aby se předešlo zanedbání a případnému rozvoji onemocnění.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Roztroušená skleroza a věk
Privátní gastroenterologické centrum
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec
Příběh
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let . Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Dotaz ohledně funkčnosti pohlavních orgánů při onemocnění lymfatických uzlin
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
| Číslo indikace |
Indikace |
ZÁKLADNÍ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně
rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
OPAKOVANÝ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
| XXI NEMOCI ONKOLOGICKÉ |
| XXI/1 |
- Zhoubné nádory. |
K 28 dnů
Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení. |
|
| XXII NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ |
| XXII/1 |
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci.
- Stavy po transplantaci srdce. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení. |
| XXII/2 |
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení. |
| XXII/3 |
- Juvenilní hypertenze. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Možnost prodloužení. |
| XXII/4 |
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž). |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
|
| XXIII NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ |
| XXIII/1 |
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku.
- Chronická gastritis a duodenitis erosiva.
- Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku.
- Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení. |
| XXIII/2 |
- Chronické onemocnění střev.
- Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva.
- Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy.
- Dermatogenní malabsorpční syndromy.
- Coeliakie.
- Polyposis intestini.
- Megacolon vrozené i získané.
- Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28&nbs | (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Zánět jater
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky
|