Zajímáte se o téma PUCHÝŘEK NA BĚLMU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pokud se vám objeví na bělmu výrůstek, může se jednat o drobnou cystu, kterou je vhodné odstranit. Jde o minimální zákrok při lokální anestezii, který trvá 5 až 10 minut. Vždy je vhodné, aby vás vyšetřil fundovaný oftalmolog a poté stanovil závěr, zda je ložisko nutné odstranit či ne.
Pinguecula v oku
Pinguecula je definována jako nažloutlá skvrna na bělmu oka, vypadá jako „rosolovitý výrůstek na bělmu“. Je často umístěna na straně oka blíže k nosu a jeví se jako „cysta na očním bělmu“. Nejedná se o nádor, ale jde o hyperplastické ztluštění spojivky. Obvykle má trojúhelníkovitý tvar a žlutobělavou barvu. Vzniká hyalinní degenerací subepiteliálního kolagenu. Vznik pravděpodobně souvisí s působením fyzikálních faktorů, hlavně s UV zářením, a s věkem. Původně se lidé domnívali, že jde o hromadění tuku. Odtud také název odvozený od tučňáků. Většinou nepůsobí žádné obtíže.
Léčba
Není nutná specifická léčba. Při dráždění lze aplikovat lubrikantia, chirurgické řešení se nabízí v případě potíží s nošením kontaktních čoček či z kosmetických důvodů. Pokud se zvolí léčba chirurgická, odstraňuje se pinguecula vyříznutím v případě, že je tak nápadná, až se jedná o kosmetickou vadu.
V naší poradně s názvem OTEKLY RET V KOUTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, udělal se mi aft v horní části rtu v koutku. ...zapomněla jsem ho mazat AZ se drobet zvetsil a zezloutnul. Tak jsem ho začala natírat fialovou vodickou na afty. Ale pote mi začal strasne natykat v koutku dolní a horní ret. Co to prosim muže byt?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Asi to nebude aft, ale spíše folikulitidní puchýřek. Na ten nejlépe zabírá antibiotický roztok Dalacin T. Ten je k dostání v lékárně na lékařský předpis, takže bude nejvhodnější, když se zastavíte na kožním a požádáte je tam o vyšetření.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Ve svém příspěvku SVRAB A JEHO LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je normální, že po 2 přeléčení infectoscabem, mě svědí pokožka, ale není to tak intenzivní jako to bývalo. Někdy se mi udělá pupínek a puchýřek. Je to ten posvrabový exém nebo se mám obávat znovu nakažení. Jsou to 2 týdny od přeléčení svrabem (celá rodina) - každý den jsem žehlila, prala na 60, měnila ložní a osobní prádlo, celý dům se uklidil, čalouněný nábytek a matrace jsem vystříkala prostředkem proti roztočům. Vše udělala podle příbalového letáku. Děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macek.
donesla jsem si svrab z nemocnice, po všech léčbách se mne stále držel, i přes dezinfekci celého bytu a praní, žehlení atd atd.no však to znáte.....takže co mi na 100 procent zabralo je SOLFATAN pro balneo, prostě si doma uděláte na 20 minut lázně ve vaně......za týden si ji zopakuji...pro jistotu....ale už po první mám klid...
Odborníci udávají, že dovedou z oka vyčíst nemoc čtyři až pět let před vznikem vleklého onemocnění. Když si prohlédnete duhovku, vidíte, že je složená z vláken paprsčitě vybíhajících z panenky – zornice, u některých očí vidíme tato vlákna nahuštěná na sobě, u jiných jsou od sebe hodně vzdálená, toto je velmi důležitý znak, který určuje sílu genetické konstituce. Plně zdraví lidé mají jednotnou barvu duhovky a vlákna nahuštěná v bezprostřední blízkosti, bez známek porušení. Je-li barva duhovky celistvá, ale vlákna začínají vykazovat uvolněnou stavbu, naznačuje to občasné zdravotní problémy. Větší náchylnost k onemocněním se projevuje odbarvením, barevnou nerovností, pigmentovými ložisky nebo deformacemi ve vláknech. Pokud na první pohled vidíte mezery mezi jednotlivými vlákny duhovky, svědčí to o zdravotních potížích vyžadujících trvalé ošetření. Obecně se dá říci, že stav orgánů a funkcí horní části těla se zrcadlí v horní části duhovky a orgány a funkce dolní části těla v dolní části duhovky. Levá duhovka přitom odpovídá levé straně těla, pravá pravé. Hnědožluté skvrnky na duhovce jsou zcela přirozeným jevem drobné pigmentace duhovky, která je zcela individuální, a ani obě oči u jednoho člověka nevykazují identitu.
Žluté skvrnky v bělmu poukazují na přetížení jater, možnost žlučníkové koliky. Lymfatické mraky mívají tvar růžence nebo mraků, jenž obklopuje tuto ránu či celou oblast duhovky, obvykle poukazují na nedostatečnou funkci lymfatického systému majícího sklon ke zduřelým nebo zablokovaným lymfatickým uzlinám. Výduť duhovky dokazuje snížený oběh krve v oblasti hlavy a nedostatek vitamínu B3, kombinovaný s trávicími problémy. Nervové kruhy se vytvářejí následkem křečí duhovkových vláken způsobených nervovým napětím v těle. Z hranice okružní zóny je možné diagnostikovat zánět nervů, snížené nervové zásobení orgánů ležících v oblasti vzniklé prasklinky, také však střevní nedostatečnost a nedostatečné vstřebávání živin.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Jošková.
Dobrý den,
prosím o Vaše vyjádření. Necítím se dobře a na prstu pravé nohy se mi udělal puchýř. Nechala jsem si chemicky vyšetřit moč, v pŕíloze posílám výsledek. Měla bych se léčit, abych pH, Nitrity, Leukocyty vylepšila? Před 10 lety mi byl odoperován zhoubný nádor v močovém měchýři. V roce 2018 jsem byla léčena výplachy močového měchýře výplachy Mitomycinem C. Na cystoskopie docházím 1x za 6 měsíců. Před týdnem jsem absolvovala cystoskopii s výsledkem v pořádku, další cystoskopie za 6 měsíců. Byl mi doporučen k užívání Macmiror3x1 tel., po využívání jednoho balení cítím zlepšení i ten puchýřek na noze se zmenšil, ale stále jsem unavená. Pomůžete mi nějak radou? Děkuji a přeji všem pevné zdraví.
Ps:
Snad se příloha s výsledky připojila???? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z chemického vyšetření moči je zřejmé, že u vás probíhá bakteriální zánět močových cest (patologická bakteriurie). Lék Macmiror je chemoterapeutikum používané k léčbě těchto infekcí.
Přítomnost nitritů a leukocytů v moči potvrzuje infekci bakteriemi, především gramnegativními bakteriemi, jako je E. coli, Proteus, Klebsiella a Aerobacter. Tyto bakterie mohou redukovat dusičnany na dusitany, které se v moči detekují jako nitrity.
Nyní potřebujete trochu klidu, aby lék mohl účinkovat a zbavit vás škodlivých bakterií. Léčbu máte správnou, proto zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho doporučení. Dodržujte také klidový režim a využijte tyto domácí pomocníky k podpoře vaší léčby:
- Pijte dostatek tekutin.
- Zvyšte příjem vitamínu C.
- Pijte brusinkový džus nebo použijte brusinkové doplňky, či konzumujte plody brusinek.
- Užívejte probiotika.
- Dodržujte zdravou hygienu.
- Konzumujte česnek a česnekové potravní doplňky.
Výrůstek na oku, nebo také průhledná bulka na oční bulvě, signalizuje, že by mohlo jít o tukovou tkáň. Tento stav se vyskytuje u mnoha lidí, ale většinou až ve starším věku. A vůbec ničemu to nevadí. Takže pokud by se jednalo o tento problém, nic se neděje. Každopádně vás ošetřující lékař pošle na oční, aby se na to pro jistotu ještě pořádně podíval odborník a zhodnotil nález.
Hlavní příčinou výskytu červených žilek v bělmu je dráždění, delitace a otok krevních cév uvnitř oka. Toto podráždění a rozšíření může být způsobeno několika faktory, mezi něž patří následující:
Suchý vzduch způsobuje podráždění očí, které často vede k viditelnosti červených žilek v očích.
Vystavování se slunečnímu záření a prachu.
Cizí těleso, které může poškodit nebo snížit funkci očí.
Alergická reakce a nachlazení.
Trauma, které může být způsobeno přílišným namáháním nebo kašlem.
Únava a stres.
Subkonjunktivální krvácení.
Zánět očního víčka.
Zánět spojivek.
Vřed na rohovce.
Uveitida (zánětlivé onemocnění duhovky).
Akutní glaukom.
Škrábance na rohovce způsobené dlouhodobým používáním kontaktních čoček.
Krvácení způsobené nadměrným používáním léků na ředění krve.
Centrální okluze retinální žíly.
Gravesova choroba nebo hypertyreóza může mít rovněž za následek vznik červených žilek v očích.
Pterygium oka je degenerace spojivky spolu s rohovkou. Tento stav se projevuje tak, že spojivka přerůstá z bělma na rohovku. Postiženými jsou zejména lidé vystavení dlouhodobě nepříznivým vlivům, jako je písek, prach nebo vítr. Název pterygium pochází z řeckého výrazu netopýr, jelikož svým tvarem tohoto živočicha připomíná. Někdy dochází k záměně s onemocněním „pseudopterygium“. Pseudopterygium je bujení novotvořených cév do povrchových částí poškozené rohovky. Jedná se o poúrazovou jizevnatou adhezi mezi sklérou, spojivkou a rohovkou. Vzniká na podkladě poškození oka termicky, chemicky či mechanicky. Terapie je chirurgická. Na rozdíl od pterygia se může vyskytnout v kterémkoli místě.
Léčba
Léčba je chirurgická a provádí se ambulantně. Zákrok není příliš rozsáhlý.
Operace
Operace se provádí ambulantně a jde o prostou excizi s přenosem lamely spojivky/rohovky. Využívá se při tom fotoablace až po lamelární keratoplastiku a lokální aplikaci mitomycinu u těžkých recidivujících případů.
Pannus je prorůstání cévnaté tkáně spojivky do rohovky, která za normálních okolností žádné cévy neobsahuje, s postupným narušením její průzračnosti. Jde tedy o povrchovou vaskularizaci rohovky. Pannus scrophulosus vzniká při šíření flyktény na rohovku. Pannus trachomatosus se šíří z horního okraje limbu, a není-li trachom léčen, může postihnout celou rohovku. Onemocnění není bolestivé a není spojené s výtokem z oka.
Léčba
Onemocnění nelze vyléčit, lze jen ovlivňovat a kontrolovat jeho průběh. Terapie je doživotní a spočívá v přechodné aplikaci kortikosteroidů ve formě masti nebo kapek a v aplikaci cyklosporinu A ve formě kapek nebo masti. Pokud se oči pravidelně ošetřují, nedochází často k výraznému zhoršení. Při výrazné pigmentaci, která může postihnout téměř celou plochu rohovky, a pokud se není odezva na lokální terapii, je možné chirurgicky odstranit povrchovou vrstvu rohovky pomocí lamelární keratektomie.
Obrázek
Zde můžete vidět, jak vypadá onemocnění oka označované jako pannus.
Zvýšené hodnoty celkového nekonjugovaného bilirubinu se objevují při nadměrném rozpadu hemoglobinu. Jaterní funkce jsou zatížené, může to být stav po prodělané infekci. K tomu, aby se určila přesná souvislost, jsou nutné ještě další testy, například vyšetření moči na bilirubin, transaminázy, krevní obraz, eventuálně ultrazvuk žlučníku a podobně.
Bilirubin může být zvýšený při potížích s játry i při různých jiných onemocněních. Dá se stanovit bilirubin přímý, nepřímý a celkový. Podle toho, který bilirubin je přesně zvýšený, se může určit, zda je příčina v játrech či mimo játra, a stanoví se další postup.
Příčiny zvýšených hodnot:
jaterní nedostatečnost
extrahepatální obstrukce
hemolýza
u novorozenců jsou příčiny rozličné včetně novorozenecké žloutenky
Gilbertova nemoc
Příčinou převážně nekonjugovaných hyperbilirubinémií je zvýšený rozpad hemoglobinu (hemolytické anémie), kdy kapacita jater nestačí transportovat zvýšenou produkci bilirubinu do žluči (takzvaná prehepatální hyperbilirubinémie), nebo snížené vychytávání bilirubinu jaterní buňkou a poruchy jeho konjugace kyselinou glukuronovou.
Zvýšení bilirubinu v krvi se projeví žloutenkou, ikterem. Nejlépe je zežloutnutí viditelné na očním bělmu a sliznicích (dásně, spojivky, měkké patro).
Tyto skvrny na rozdíl od znamének jsou spíše léze nebo névy, většinou ploché nebo mohou být mírně vyvýšené buď v černé, růžové nebo hnědé barvě. Někdy může být tento névus také bez pigmentace. Tento névus se také může vyskytovat ve tkáni pod sítnicí, ale k jeho zobrazení je potřeba speciální lampy.
Skvrny na očním bělmu mohou být také pigmentové nádory, přičemž tyto skvrny nebo pihy bývají většinou neškodné. Nejběžnějším z očních nádorů jsou vrozené névy, kromě jiných jako spojivkový melanom a melanóza. Névy jsou způsobeny pigmentovými buňkami nebo nadměrným růstem melanocytů. Většina lidí, kteří mají névy, je má od narození nebo se objevují v raném dětství. Obvykle nemusí být skvrna patrná až do puberty, protože v tomto věku se stává větší a tmavší.
Primárně získaná melanóza se obvykle vyskytuje u lidí se světlou pletí a také náhle, nejvzácnější formou je spojivková melanóza, která se vyskytuje buď náhle, nebo jako primárně získaná melanóza.
Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění způsobené postupným kalením čočky, nejčastěji podmíněným věkem. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejvíce v populaci nad 50 let. Postupné kalení čočky vytváří clonu, která časem vede ke zhoršování zraku. Jediná dnes známá a efektivní léčba je operativní odstranění zkalené čočky a její náhrada za čočku umělou.
Vlastní operace je uzpůsobena tak, aby co nejméně zatěžovala pacienta a byla co nejpohodlnější. Celý výkon trvá zhruba 30 minut, je prováděn v lokální anestezii převážně ve formě kapek, zřídka je nutná lokální anestezie injekční. Ve speciálních mimořádných případech, jako například při psychickém či tělesném neklidu, se používá anestezie celková. Během výkonu operatér proniká drobným řezem při okraji rohovky do oka (přední komory). Vlastní čočka je umístěna v pouzdře za duhovkou. Tato zkalená čočka je pak pomocí speciálního ultrazvukového nástroje rozmělněna a odsáta ven. Zůstává pouze pouzdro čočky, do kterého je vložena umělá nitrooční čočka. Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití, v případě její netěsnosti je možno ranku zabezpečit jedním stehem. Po operaci je oko do druhého dne zavázané.
Po operaci (zejména v den operace) můžete pociťovat mírnou bolest v oku, především řezání nebo svědění. Může být přítomný otok víček, spojivky a drobné modřinky na očním bělmu, které jsou normálním doprovodným jevem. V následujících dnech se vše vrátí k normálu. V případě, že zpozorujete některé z níže uvedených obtíží, je nutno rychle vyhledat očního lékaře:
velká bolestivost;
výrazné zčervenání;
světloplachost;
náhlé zhoršení vidění;
mnohočetné mušky;
záblesky či tmavá clona před operovaným okem.
První den po operaci a několik následujících dní může být vidění operovaného oka zamlžené. Ke stabilizaci vidění dochází za dva až čtyři týdny. Určité kolísání může trvat až dva měsíce. Nové brýle lze zpravidla předepsat již za čtyři až šest týdnů po operaci. V současné době se při operaci používá malý řez a implantuje se typ umělých nitroočních čoček z měkkých materiálů, které plně hradí zdravotní pojišťovna.
Prvním hlavním příznakem je bolestivost – pálení, píchání, pnutí v místě, kde se zhruba do 2 dnů začínají objevovat červené skvrnky, které postupně vystupují, v jejich středu se začíná objevovat čirá tekutina. Vzniká puchýřek, tekutina v něm postupně žloutne a kalí se, puchýřek zasychá, mění se ve stroupek, který se odlupuje. Místy výskytu bývají nejčastěji hrudník, bedra, obličej v okolí očí. Pásový opar se však může rozvinout téměř kdekoliv na těle. Výsev se objevuje v pruzích (podle dermatomů – oblastí inervovaných jedním míšním segmentem). Tyto pruhy puchýřků se na hrudníku a bedrech šíří od páteře k ose spojující pupík s hrudní kostí. Obyčejně je výsev jednostranný. Spolu s kožními změnami se onemocnění může projevovat celkovou schváceností, malátností, slabostí, zažívacími potížemi, teplota se objevuje někdy (horečka u tohoto onemocnění není obvyklá). Časté je také zduření místních lymfatických uzlin.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožka svrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
Bílý bolák nebo bílý výrůstek na jazyku může být takzvaná afta.
Příčiny
Příčina vzniku aft není dosud známá. V současné době se zkoumají především autoimunitní projevy aft. Lidé trpící na afty dávají jejich vznik do souvislosti s nedostatkem některých vitamínů (skupiny B), železa, nebo s poraněním sliznice v důsledku špatného čištění chrupu a podobně. Působení bakterií nebo jiných mikroorganismů na vznik aft nebylo prokázáno. Patogenní mikroorganismy mohou však průběh vřídků zhoršovat a prodlužovat jejich hojení. Správná ústní hygiena je proto namístě.
Afty vznikají nejčastěji v přední části úst a na jazyku. Méně často se vyskytují na patrových obloucích, měkkém patře a mandlích. Afty se projevují bolestivostí například při jídle (slané, kyselé, pálivé jídlo), při mluvení, čištění zubů a podobně. Tyto projevy předcházejí takzvané prodromální příznaky v podobě pálení, tlaku, otoku sliznice a citlivosti až bolesti při dotyku. Po těchto prvních příznacích se afty vyskytnou obvykle do 1–3 dnů. Vzniklý puchýřek následně praskne a mění se v drobný vřídek, nacházející se mírně pod úrovní okolní sliznice. Afta může být v ústech jedna, ale rovněž jich může být několik. Velikost aft se pohybuje od několika milimetrů až do 3 centimetrů. Menší afty se spontánně hojí během 1 až 2 týdnů.
Afty nejsou přenosné kontaktem z člověka na člověka. Nejsou tedy nakažlivé.
Léčba
Léčba aft spočívá v léčbě příznaků onemocnění. Příčiny vzniku totiž nejsou známy. Důležité je vyloučení jiného onemocnění. Je proto vhodná návštěva zubního lékaře. Jako prevence sekundární bakteriální infekce je vhodné okamžité zajištění pečlivé hygieny dutiny ústní. V lékárně je možné zakoupit různé přípravky, které působí antisepticky a mohou zároveň potlačit i často přítomnou bolestivost. Mezi tyto přípravky patří například Oroxid, kterým si lze vyplachovat ústa nebo formou spreje aplikovat účinnou látku přímo na postižené místo.
Rizika
Při špatné ústní hygieně může docházet k opakování infekce, která se projeví jako chronické onemocnění. V některých případech se projevuje takto i rakovina jazyka.
Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.
Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.
Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.
Inkubační doba
Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Te