PUCHÝŘKY PO TĚLE

Příběh

Ve svém příspěvku PUCHYRKY NA RUCICKACH U KOJENCU,OKOLO NEHTU- JE MU 7 TYDNU.DEKUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Puchyrky na rucickach u kojencu,okolo nehtu- je mu 7 tydnu.dekuji

Vodnaté puchýřky na dlaních a chodidlech

Vodnaté puchýřky na dlaních a chodidlech patří mezi časté kožní obtíže. Mohou se objevit jako drobné puchýřky naplněné čirou tekutinou nebo jako součást rozsáhlejší vyrážky. Často svědí, pálí a zhoršují se při pocení nebo stresu.

Příčiny

Mezi nejčastější příčiny patří ekzémy, alergické reakce, plísňové infekce a také parazitární onemocnění, například svrab. Puchýřky se mohou objevit i při nadměrném pocení, dlouhodobém kontaktu s vodou, čisticími prostředky nebo chemikáliemi.

Léčba

Léčba se vždy odvíjí od vyvolávající příčiny. U mírných forem může pomoci omezení dráždivých vlivů, důkladné promazávání kůže a ochranné rukavice. Pokud se puchýřky zhoršují, mokvají nebo se přidá bolest, je nutné dermatologické vyšetření.

První pomoc

• Hydrokoloidní náplasti – chrání puchýřky a urychlují hojení.
• Ochranné tyčinky proti tření – snižují riziko vzniku nových puchýřů.
• Zklidňující krémy s obsahem panthenolu nebo zinku.

Zdroj: článek Vodnaté puchýřky na těle

Příběh

Ve svém příspěvku PUCHÝŘKY NA KONEČCÍCH PRSTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubajs.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Puchýřky na konečcích prstů

FAQ – Často kladené otázky

Jsou vodnaté puchýřky na těle nakažlivé?

Záleží na příčině. Alergické a ekzémové projevy nakažlivé nejsou, infekční onemocnění nakažlivá být mohou.

Kdy s puchýřky navštívit lékaře?

Pokud se puchýřky rychle šíří, silně bolí, mokvají nebo se objeví u malých dětí, je vhodné odborné vyšetření.

Mohu puchýřky propichovat?

Ne. Propichování zvyšuje riziko infekce a může vést ke zhoršení hojení.

Jak dlouho se dyshidrotický ekzém hojí?

Akutní projevy mohou odeznít během dnů až týdnů, ale onemocnění má tendenci se vracet.

Pomáhají domácí prostředky?

U lehkých forem mohou ulevit, ale nenahrazují odbornou léčbu při vážnějších potížích.

Může stres zhoršit puchýřky?

Ano, stres je častým spouštěčem nebo zhoršujícím faktorem zejména u ekzémů.

Zdroj: článek Vodnaté puchýřky na těle

Poradna

V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ POKOŽKY HLAVY A PUCHÝŘKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Svědění pokožky hlavy a puchýřky

Plané neštovice

Planými neštovicemi to začíná a pásovými opary to pak celý život pokračuje.

Herpetický virus Varicella zoster, který je původcem pásového oparu, rovněž způsobuje i plané neštovice. Někteří se jimi nakazí jako děti, někdo až v dospělosti.

Plané neštovice (latinsky Varicella) jsou virové infekční onemocnění typické pro dětský věk. Původcem je virus Varicella zoster (HHV-3) z čeledi Herpesviridae, jehož výhradním hostitelem je člověk. Virus se přenáší kapénkami při přímém kontaktu s nemocným a charakteristickým projevem této infekce je vyrážka provázená horečkou. Plané neštovice mají obvykle mírný průběh a do dvou týdnů dochází ke spontánnímu vyhojení. Virus poté zůstává ukryt v některém senzitivním gangliu a při jeho reaktivaci vzniká takzvaný pásový opar. Primoinfekce u adolescentů a dospělých mívají těžší průběh. Nákaza je nebezpečná pro těhotné, zejména v pokročilém stupni těhotenství.

Plané neštovice jsou v České republice nejčastějším infekčním onemocněním. Planými neštovicemi nejčastěji onemocní děti od 3 do 10 let věku, později už má většina lidí protilátky, i když onemocnět může v podstatě kdokoliv. Epidemie planých neštovic se vyskytují nejčastěji v zimě a brzy zjara, a to obvykle ve dvou až čtyřletých cyklech, kdy doroste nová generace vnímavých dětí. Nemoc se šíří velmi snadno, virus se uvolňuje v sekretu neštoviček a je také v dýchacích cestách, šíří se tedy vzduchem. Po kontaktu s infikovanou osobou v uzavřeném prostoru onemocní až 90 % lidí (pokud nemají protilátky). Jedinci s planými neštovicemi jsou nakažliví pravděpodobně jeden nebo dva dny před výsevem vyrážky a až šest dní po prvním výskytu. Infekce se přenáší kapénkami, vznikajícími při mluvení, kašli nebo kýchání, z nakaženého člověka na vnímavé jedince v okolí (údajně až na vzdálenost 10 metrů).

Inkubační doba

Inkubační doba planých neštovic je 14 až 23 dní, tedy průměrně 14 dní. Poté se mohou objevit první nespecifické příznaky, takzvané prodromy, které ohlašují příchod onemocnění. U malých dětí obvykle nejsou, jsou výraznější u dětí starších 10 let a u dospělých mohou být i závažnější. Je pravděpodobné, že za závažnějším průběhem u starších pacientů stojí vyšší infekční dávka. Zatímco mladší děti se většinou nakazí rychlým kontaktem (návštěva, školka, jesle), starší pacienti (sourozenci, rodiče) se nakazí od člena rodiny, který infekci přinesl. Příznaky zahrnují horečku, zimnici, žaludeční potíže nebo průjem, svědění nebo bolest kůže v místech, kde se později objeví vyrážka.

Prodromální příznaky předcházejí příznaky klinické o 3 až 4 dny. Bolesti hlavy a horečka každopádně ohlásí přícho

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pásový opar a jeho léčení

Plané neštovice

Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.

Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.

Zde můžete vidět, jak vypadá první pupínek u neštovic: první pupínek planých neštovic.

Neštovice u dospělých

Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.

Inkubační doba

Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Neštovice

Poradna

V naší poradně s názvem SEBOROICKÁ POKOŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Seboroická pokožka

Proč se na nohou tvoří vodnaté puchýřky a co tím tělo říká

Vodnaté puchýřky na nohou vznikají jako reakce kůže na podráždění, zánět nebo poruchu kožní bariéry. Uvnitř puchýřku se hromadí čirá tekutina, která je směsí tkáňového moku a zánětlivých složek. Tento mechanismus má ochranný význam – kůže se snaží oddělit poškozené místo od okolí.

Je důležité rozlišit mechanický puchýř z tření od puchýřků vznikajících bez zjevné příčiny. Pokud se vodnaté puchýřky objevují opakovaně, často na stejných místech, nebo dokonce symetricky na obou nohou, nejde o náhodu. Tělo tím signalizuje, že kůže reaguje na dlouhodobý nebo vnitřní podnět.

Rozhodovací informace: pokud se puchýřky tvoří bez zjevného otlaku či poranění a mají tendenci se vracet, je vhodné pátrat po zánětlivé nebo alergické příčině.

Zdroj: článek Vodnaté puchýřky na nohou: kdy jsou neškodné a kdy varují

Příběh

Ve svém příspěvku VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JK.

Zdroj: příběh Vodové puchýřky na chodidlech

Jak vodnaté puchýřky ve vlasech vypadají

Vodnaté puchýřky na pokožce hlavy mohou mít různou podobu. Často jsou napjaté, lesklé a vyplněné čirou tekutinou. U některých lidí mají tendenci snadno praskat, následně mokvat a vytvářet krusty.

Pro lepší představu vzhledu lze využít vizuální ukázky: vodnaté puchýřky ve vlasech – fotografie.

Specifikem vlasové pokožky je skutečnost, že vlasy mohou skrývat větší rozsah postižení. To znamená, že při letmém pohledu může problém působit menší, než ve skutečnosti je.

• jednotlivé puchýřky nebo shluky
• svědivé nebo bolestivé projevy
• s tvorbou krust nebo bez nich

Zdroj: článek Vodnaté puchýřky ve vlasech – příčiny, rizika a řešení

Poradna

V naší poradně s názvem VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Vodové puchýřky na chodidlech

ENDOKRINNÍ SYSTÉM

Štítná žláza se řadí k endokrinním žlázám.

Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.

Mezi endokrinní žlázy patří:

1. HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).

2. PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nefunkční štítná žláza

Vodnaté puchýřky na rukou u dětí

U dětí jsou vodnaté puchýřky na rukou poměrně časté a rodiče je často zaznamenají náhle. Mohou být doprovázeny svěděním, zarudnutím nebo bolestí.

Příčiny

Nejčastějšími příčinami jsou virová onemocnění, plísně, alergie nebo podráždění kůže. V některých případech mohou být puchýřky prvním příznakem infekční nemoci.

Léčba

Základem je šetrná hygiena a zabránění škrábání. Při podezření na plísňovou infekci je vhodné vyšetření u kožního lékaře. Domácí pokusy o léčbu by neměly nahrazovat odborné vyšetření, pokud potíže přetrvávají.

Zdroj: článek Vodnaté puchýřky na těle

FAQ – Často kladené otázky

Kde se nacházejí vnitřní orgány v lidském těle?

Vnitřní orgány v lidském těle jsou uloženy v hrudníku (srdce, plíce), v dutině břišní (žaludek, játra, slinivka, střeva, slezina) a v pánvi (močový měchýř, pohlavní orgány).

Jaké orgány patří mezi orgány v břiše?

Mezi hlavní orgány v břiše patří žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina, ledviny a žlučník.

Kde je uložena slinivka břišní?

Slinivka – umístění v těle je v horní části břicha za žaludkem, v blízkosti dvanáctníku. Její poloha vysvětluje typickou bolest v nadbřišku při onemocnění pankreatu.

Kde se nachází játra v lidském těle?

Uložení jater v lidském těle je v pravé horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra jsou největším vnitřním orgánem a mají zásadní metabolické a detoxikační funkce.

K čemu slouží slezina?

Slezina funguje jako krevní filtr, podílí se na imunitní obraně a recyklaci červených krvinek. Není nezbytná k přežití, ale má významnou podpůrnou roli.

Jaký je rozdíl mezi anatomií a fyziologií?

Anatomie člověka – orgány popisuje jejich tvar a umístění, zatímco fyziologie se zabývá tím, jak jednotlivé orgány pracují a jaké mají funkce.

Proč je důležité znát umístění vnitřních orgánů?

Znalost umístění orgánů v lidském těle pomáhá lépe porozumět bolestem, příznakům nemocí a usnadňuje komunikaci s lékařem při diagnostice.

Zdroj: článek Vnitřní orgány lidského těla

Poradna

V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zybněk.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zdroj: příběh Vodnaté puchýřky na chodidle

Co je to pH

Hodnotou pH se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak zásaditě (alkalicky). Používá se logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH větší než sedm, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada. Výpočty pH mají velký význam především v analytické chemii při titračních reakcích.

Stupnici pH zavedl v roce 1909 dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sorensen.

Většina vnitřních živých látek má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45. Zdravé pH těla znamená, že průměrné pH uvnitř buněk v těle se pohybuje okolo hodnoty 7,0.

Vyšší pH v těle snižuje potřebu tuku a cholesterolu, který slouží k ochraně organismu před škodlivými kyselinami.

Naopak nízké pH v těle znamená pro organismus problém. Vezměme jako příklad krev. Je-li její pH hodnota nižší než 6,9, může nastat kóma a smrt. Dalším příkladem může být pH slin u lidí trpících rakovinou. U nich jsou pozorovány hodnoty v rozmezí mezi 4,5–5,7.

Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus. Nejčastější poruchou této rovnováhy je i známé překyselení organismu.

Naše tělo má však také speciální mechanismus, který za využití iontů udržuje v těle vyvážené pH. Vlivem špatných stravovacích návyků, znečištěného ovzduší a stresu však tento mechanismus přestává fungovat.

Pro zajímavost čistá voda (destilovaná) má pH 7, sliny člověka s nádorovým onemocněním pH 4,5– 5,7 a sliny zdravého člověka pH 6,5–7,4.

Kyselost nebo zásaditost roztoků je vyjadřována jako pH (latinsky pondus Hydrogenii, anglicky potential of Hydrogen). Pro rychlé, orientační zjištění pH se používají indikátory, například univerzální lakmusové papírky (lakmus je přírodní barvivo z lišejníků). Hodnota pH se určí kápnutím zkoumaného roztoku na pH papírek a porovnáním jeho barvy s kalibrovanou barevnou škálou.

Zdroj: článek Ocet a jeho pH

Poradna

V naší poradně s názvem VODNATÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zbyněk.

Zdroj: příběh Vodnaté puchýřky na chodidle

Co říká CRP o našem zdraví

Stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v krvi se provádí za účelem zjištění, zda v těle neprobíhá zánět. To znamená, že tento test dokáže odhalit, zda nemáte v těle zánět, ale nedokáže zjistit, kde přesně případný zánět je.

Lékař provádí test na C-reaktivní protein z následujících důvodů:

• Aby zjistil, zda v těle není bakteriální infekce. Na základě výsledku testu pak může předepsat antibiotika. Toto je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy dochází k nadměrnému užívání antibiotik a bakterie se pak stávají rezistentní (nereagují na ně), což vede k obtížnějšímu léčení infekcí i s využitím moderních nebo takzvaných záložních antibiotik (to jsou antibiotika, která mají k dispozici zdravotnická zařízení pouze pro účely léčby nezvladatelných infekcí na rezistentní kmeny bakterií).
• Aby ověřil, zda stávající léčba na onemocnění zabírá.
• Aby zjistil, zda nedošlo k opětovnému propuknutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění (například vaskulitidy – zánětu cév).

Pokud je hladina CRP zvýšená, probíhá někde v těle zánět. Může se však stát, že budete mít v těle zánět, a přesto bude hladina CRP normální. To se z neznámých důvodů stává u osob trpících revmatoidní artritidou nebo lupusem.

Existuje také takzvaný hs-CRP test (stanovení hladiny C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí), který se používá u pacientů ke stanovení rizika srdečních onemocnění. Řada lékařů považuje vysokou hladinu CRP v krvi za stav, kdy pro daného pacienta existuje zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění. Nicméně není dosud známo, zda zvýšená hladina CRP je sama o sobě příznakem kardiovaskulárního onemocnění nebo zda jen hraje roli při jeho pozdějším vzniku.

Platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální. Pokud jsou hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/l, jedná se o virovou infekci, na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají. V případě, že vyjde hodnota CRP nad 30 mg/l, jedná se s největší pravděpodobností o bakteriální infekci, někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30–40 mg/l jsou neurčité a že o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/l.

V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:

• je-li koncentrace hs-CRP ve vaší krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění;
• jestliže se koncentrace hs-CRP ve vaší krvi pohybuje v rozmezí 1 až 3 mg/l, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění;
• je-li koncentrace hs-CRP ve vaší krvi vyšší než 3 mg/l, je u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi se liší, uvedené parametry jsou orientační, takže se vždy poraďte s lékařem, který vám vaše výsledky bude schopen vysvětlit.

Zdroj: článek Hodnoty CRP a rakovina

Příběh

Ve svém příspěvku RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paters.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Zdroj: příběh Rakovina jazyka příznaky

Co množství kyseliny močové v těle zvyšuje

Na zvýšení kyseliny močové v lidském těle mohou mít vliv nepochybně i nejrůznější léky, jako jsou například thiazidová diuretika, která slouží ke zvyšování produkce moči, čímž pomáhají držet pod kontrolou vysoký krevní tlak jejich ale nevýhodou je právě jejich podíl na zvyšování této kyseliny v těle. Dochází k tomu tak, že ledviny vytlačují z těla více tekutin, a tak se může snižovat schopnost ledvin odstraňovat kyselinu močovou. Zvýšení hladiny kyseliny močové v důsledku užívání těchto léků může mít podíl na vzniku koronární srdeční choroby a různých srdečních záchvatů.

Stejně jako tato diuretika podíl kyseliny močové v lidském těle zvyšuje i aspirin sloužící jako protizánětlivý a analgetický lék. Tento lék potlačuje krev a snižuje horečky, pokud by jeho dávky byly vysoké a časté, může dojít právě ke zvýšení hladiny kyseliny močové (jeho občasné užívání ale na to vliv nemá).

Množství kyseliny močové v krvi se může také zvýšit při používání antirejekčních léků (například cyklosporin) užívaných například při transplantaci orgánů, artritidě a jiných nemocích. Zvýšení kyseliny močové v těle v důsledku užívání těchto léků může zvýšit riziko vzniku dny a poruchu ledvin.

Na zvýšení kyseliny močové v krvi mají podíl také různé látky, které se objevují ve zpracovaných potravinách. Na každého člověka ale tyto látky působí jinak, u jednoho budou množství kyseliny močové zvyšovat u jiného ne. Mezi takovéto látky patří bezesporu guanyláty (guanylát disodný a jeho deriváty, guanosinmonofosfát, guanylát vápenatý, kanylová kyselina, guanylát dvojdraselný, guanylát draselný). Guanyláty mohou způsobovat vznik dny. Obvykle se objevují ve zpracovaném mase, obsahují ji také dresingy, instantní polévky a saláty s kuřecím masem. Obvykle v potravinách slouží ke zlepšení masných chutí.

Kromě guanylátů na podíl kyseliny močové v krvi mají vliv i inozináty (inosinát disodný, inozinát vápenáty, inozinát draselný), i ty používají potravinářské firmy proto, aby zvýšily masovou příchuti v balených potravinách. Obvykle potraviny obsahují jak guanyláty tak i inozináty, protože obě látky pak mají kombinovaný efekt pro zvýšenou chuť masa. I proto se inozináty objevují také v instantních polévkách, vývarech, různých instantních omáčkách, kořeních, houbových pokrmech, hotových jídlech a v sušených nebo dehydratovaných rostlinných produktech.

Stejně tak působí i glutamát manosodný (hydrolyzovaný rostlinný protein, strukturovaný rostlinný protein, kvasničný extrakt) využívaný v potravinářském průmyslu ke zvýšení slané chuti různých potravin. Podle některých studií právě zhoršená schopnost rozpadu tohoto glutamátu se objevuje u&n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Potraviny snižující kyselinu močovou

Jak snížit množství kyseliny močové v těle

Doporučuje se omezit množství alkoholu a kávy, protože obě látky podporují produkci purinů, a tím přispívají k většímu množství kyseliny močové v krvi. Ke snížení této kyseliny v těle je třeba také pít více vody. Dokonce se doporučuje pít citrusové limonády a šťávy v případě, že člověk trpí ledvinovými kameny vzniklými z nadbytku kyseliny močové.

Ke snížení kyseliny močové v krvi přispěje také změna jídelníčku, kdy je vhodné omezit zvířecí bílkoviny obsahující velké množství puriny (vnitřnosti, ale i mořské plody). Vhodné jsou naopak potraviny s nízkým obsahem sodíku, ten se totiž také podílí na zvyšování hladiny kyseliny močové v těle. Doporučují se konzumace potravin s nízkým obsahem purinů. Nevhodné jsou různé doplňky stravy s vysokým obsahem vitamínů C a D, protože ty zvyšují riziko vzniku ledvinových kamenů a také zvyšují hladinu kyseliny močové v těle.

Pokud lékaři předepíší léky na vysokou hladinu kyseliny močové, je třeba, aby je pacient pravidelně bral a dodržoval také doporučení lékaře.

Vhodné je také vyhnout se potravinám s vysokým podílem purinů (červené maso, vnitřnosti, mořské plody atd.) stejně tak by z jídelníčku měli zmizet slazené nápoje (i fruktózní nealkoholické nápoje). Naopak vhodná je konzumace potravin s protizánětlivými účinky, jako jsou třešně, borůvky, jahody, ananas, celer.

Na množství kyseliny močové v těle má vliv i váha člověka. Nadváha může být také příčinou vyššího množství kyseliny močové v lidském těle. Negativní vliv může mít i náhle zhubnutí.

Na množství kyseliny má vliv také acidóza (vysoka hladina kyselin v krvi, kdy je hodnota pH menší než 7).

Zdroj: článek Potraviny snižující kyselinu močovou