Příčinou petechie jsou nejčastěji poruchy krevní srážlivosti. Jedná se například o stavy spojené se sníženým množstvím krevních destiček (například idiopatická trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, snížené množství krevních destiček může provázet i leukémie) či s poruchami jejich funkcí (například Bernardův-Soulierův syndrom, Glanzmannova nemoc, Heřmanského-Pudlákův syndrom). K dalším příčinám purpur patří zánětlivá onemocnění cévní stěny, takzvané vaskulitidy (například Henochova-Schönlinova purpura, polyarteriitis nodosa a jiné). Krvácivé projevy mohou být taktéž vedlejším účinkem některých léků (například některých antidepresiv). Akutně vzniklé petechie mohou být rovněž příznakem meningokokové infekce. Příčina vzniku petechie by měla být zjištěna, neboť petechie mohou být doprovodným projevem uvedených systémových onemocnění:
infekce;
endokarditida (únava, pocení, teplota, zvětšení jater, sleziny, bolest hlavy, kloubů, svalů, záněty cév, červené tečky na kůži a pod nehty, krvavé podlitiny, krev v moči);
porucha srážlivosti krve (krvácení z dásní, nosu, časté modřiny, krev v moči nebo stolici);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči).
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Effenbergerová.
Hledám pomoc kožního odd.Mám vaskulitidu, Měla jsem ji již cca před 14 lety. Bydlím nyní v Mrači u Benešova. Tehdy jsem byla hospitalizována ve Vojenské nemocnici Praha. Děkuji za zprávu. Eff
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaskulitida je zánět krevních cév. Zánět může zesílit stěny těchto cév, čímž se zmenší šířka jejich průchodu. Pokud je průtok krve omezen, může dojít k poškození orgánů a tkání. Ve vašem případě zřejmě kůže. Nepíšete o své vaskulitidě nic bližšího. Existuje mnoho typů vaskulitidy a většina z nich je vzácná. V závislosti na typu vaskulitidy, který máte, se můžete zlepšit i bez léčby. Některé typy vaskulitid ale vyžadují léky k mírnění zánětu. Používají se k tomu imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy.
Mezi krátkodobě působící glukokortikoidy patří:
- hydrokortizon - kortizol,
- kortizon,
- prednizon,
- prednizolon,
- metylprednizolon.
Mezi střednědobě působící patří:
- triamcinolon.
A dlouhodobé jsou:
- betametazon,
- dexametazon.
Pomocí glukokortikoidů se léčí tyto typy vaskulitid:
- periarteriitis nodosa,
- Wegenerova granulomatóza,
- Henochova-Schönleinova purpura,
- ChurgovaStraussova vaskulitida,
- overlap syndromy,
- Kawasakiho choroba,
- Takayashuova choroba,
- Bürgerova choroba,
- temporální arteritida.
Pokud některou z nich máte, tak pak je pro vás nejlepším specialistou na léčbu těmito glokokortikoidy prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. Jeho email je michal.krsek@vfn.cz. Michal Kršek je přednostou III. interní kliniky – klinika endokrinologie a metabolismu, která se nachází v Praze v ulici U Nemocnice 504/1, pavilon B. Telefony jsou 224 961 111 (ústředna) a telefon do ambulance je 224 966 455. Vyplatí se zajet za specialistou do velkého města, protože má nejvíce zkušeností. Nastaví vám léčbu, kterou pak absolvujete u svého praktického lékaře nebo doma s pomocí pojízdné zdravotní sestry. Když jste z daleka, tak posíláte lékaři fotografie, jak se vaše onemocnění vyvíjí. A nebo mobilní sestra vyhotoví zdravotní zprávu pro vašeho ošetřujícího lékaře. Pokud se vše zlepší, tak na kontrolu do Prahy už ani nemusíte.
Obvyklou lokalizací petechií při cévních chorobách jsou dolní končetiny, zatímco při destičkových poruchách to spíše bývá trup i končetiny souměrně. Poruchy cévní stěny dělíme na vrozené a získané.
Mezi poruchy cévní stěny patří tato onemocnění:
Hereditární hemoragická teleangiektázie – jedná se o strukturální abnormalitu pojivové tkáně stěn kapilár a venul. Onemocnění je charakteristické podle vyvýšených, přesně ohraničených, až jako malá čočka velkých cévních klubíček.
Ehlersův-Danlosův syndrom – je vzácné onemocnění pojivové tkáně. Krvácivé projevy mohou být variabilní, nejčastější jde o petechie.
Henochova-Schönleinova purpura (alergická, anafylaktoidní, revmatická purpura, peliosis) – jde o imunokomplexovou vaskulitidu postihující malé cévy, tedy kapiláry, venuly. Petechie vznikají na půdě erytémových, kopřivkových nebo papulózních kožních změn a jsou symetricky lokalizovány především na dolních končetinách.
Behcetova choroba – je zánětlivý proces, který je lokalizován především na venuly, méně často bývá postižen tepenný systém. Choroba se vyskytuje především v arabských zemích a Japonsku, poněkud častěji u mužů než u žen, se začátkem obvykle mezi 20.–45. rokem života. U onemocnění může docházet i k hemoragickým projevům, jako jsou petechie.
Meningokokové infekce – pro meningokokové infekce jsou typické nově vzniklé petechie, které jsou větší než 2 mm a které se nacházejí na celém těle, tedy i na břiše a dolních končetinách. Při lokalizaci petechií pouze na hlavě, rukou a hrudníku jde o meningokokovou infekci méně pravděpodobně, tyto petechie často vznikají při kašli a zvracení (zvýšení tlaku v oblasti horní duté žíly).
Petechie se dají rozlišit od jiných exantémů natažením kůže, exantém totiž vybledne, až vymizí, kdežto petechie přetrvávají. Petechie na dolních končetinách se také vyskytují při lymské borelióze.
Také některé léky také mohou způsobit výskyt petechií na dolních končetinách, například kortikoidy.
Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
Děti jsou živé a při svých nejrůznějších hrách nebo při hodinách tělocviku si snadno způsobí i nějakou tu modřinu. Pokud se ale modřiny objevují často i po menším uhození nebo se dítěti dělají na kůži nohou tečky zalité krví, vydejte se bez váhání k lékaři. Může jít o projev závažnějšího onemocnění.
Imunitní trombocytopenická purpura je nejčastějším získaným krvácivým onemocněním v dětském věku. Projevuje se nízkou hladinou krevních destiček, což vede k poruchám srážlivosti krve. Ročně touto chorobou ze sta tisíc onemocní čtyři až osm dětí. Většinou jde o nezhoubné onemocnění, které po několika týdnech až měsících samo odezní. Často i bez léčby. Imunitní trombocytopenická purpura se dělí na akutní (náhlou) nebo chronickou (dlouhodobou). Akutní mívá zpravidla závažnější průběh. Postihuje stejnou měrou chlapce i děvčata a má vrchol výskytu mezi 2. až 5. rokem života. Děti starší 10 let mají vyšší riziko chronické formy nemoci, která postihuje častěji dívky.
U dítěte se nezřídka mohou objevit i petechie, což je tečkovité krvácení do kůže. I po malém uhození nebo úrazu vznikají výrazné modřiny. Často nemoc vzniká několik týdnů po nějakém infekčním onemocnění. Toto onemocnění lze zjistit z kompletního krevního obrazu. Projevy krvácení mohou být viditelné i na spojivkách a sliznicích dutiny ústní. Akutní forma nemoci trvá několik týdnů až měsíců. Trvá-li déle než 6 měsíců, hovoří se o chronické formě. Nástup nemoci je často méně dramatický, než je tomu u její akutní formy. Projevy krvácení jsou méně výrazné. A většinou chybí akutní infekce jako vyvolávající příčina nemoci.
U dětských pacientů dochází ke zlepšení stavu bez léčby. Dítěti se ale musí zcela změnit denní režim. Je nutné omezit velké množství aktivit, dbát na prevenci úrazů a zakázat podávání aspirinu a léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou. 80–90 % pacientů dosáhne vyléčení s nebo bez léčby po 6 měsících. U 3–5 % dětí nemoc přechází do chronické formy. Pokud je nemoc léčena, což je v Česku častější, spočívá léčba v podávání kortikoidů. Kortikoidy snižují tvorbu protilátek proti vlastním krevním destičkám. Taková léčba však s sebou nese řadu vedlejších účinků.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Vasculutida – zánět drobných krevních vlásečnic, při kterém dochází k jejich praskání. Může být vyprovokován fyzikálními vlivy, infekcí, autoimunními pochody, alergeny a podobně.
Henoch-Schönleinova purpura – zánět cév, který se objevuje nejčastěji v dětském věku. Postihuje hlavně malé cévy, a to v kůži, zažívacím ústrojí a ledvinách.
Nedostatek krevních destiček, které mají na starost srážení krve a udržení cév bez trhlin. Při velkém nedostatku se objevují na kůži petechie. Krevní destičky totiž tvoří záplaty na drobných trhlinách, které samovolně vznikají v nejtenčích cévách. Při jejich nedostatku tyto záplaty chybí, a proto drobnými trhlinkami uniká krev a vytváří petechie.
Hemangiomy – nezhoubné kožní nádory, jejichž podstatou je místní zmnožení krevních cév. Většinou nezpůsobují žádné zdravotní obtíže.
Pojmem petechie se označuje drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic. Projevuje se jako červené tečky na kůži, popřípadě sliznicích. Jedná se v podstatě o drobné krevní výrony, mnohočetné petechie se označují také jako purpura. Petechie se mohou vytvářet kdekoliv na těle, často pozorujeme tyto výronové tečky na nohou či na předloktí.
Petechie se mohou objevit u zdravého člověka při nedostatku vitamínu C, po alergické reakci, po záchvatu silného kašle, zvracení nebo pláči, kdy se objevují v obličeji, a to zejména kolem očí. Obvykle během několika dnů vymizí. Petechie mnohdy souvisejí s řadou onemocnění, jako jsou například metabolické poruchy, autoimunitní onemocnění, infekční horečnaté nemoci a nemoci cév; často bývají způsobeny poruchami krevní srážlivosti při nedostatku krevních destiček. Mohou se projevit v souvislosti s kožními nádory a jinými vážnými nemocemi. Proto je vždy důležitá konzultace s lékařem a odborné vyšetření, které určí, zda se jedná o běžnou vyrážku, nebo o projevy související s jinými zdravotními problémy, které je třeba okamžitě řešit.
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Petechie jsou výraznější kulaté skvrny, které se objevují na kůži v důsledku krvácení pod kůží. Krvácení způsobí, že se na povrchu objeví červená, hnědá nebo fialová skvrnka. Petechie se běžně objevují ve shlucích a mohou vypadat jako vyrážka. Petechie neztrácejí při doteku barvu, když na ně zatlačíme. Bývají malé, obvykle jsou menší než jedna osmina palce (asi 3 mm). Větší druhy těchto typů skvrn se pak nazývají purpura. Petechie mohou značit celou řadu problémů, od drobných poranění cév až k život ohrožujícím onemocněním.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět petechie.
Existuje mnoho příčin vzniku petechií u dětí, patří mezi ně: virové infekce, včetně enterovirů a chřipky, meningokoková onemocnění, bakteriální onemocnění, například Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, a jiná onemocnění jako Henoch Schonleinova purpura, ITP a leukémie. Dále nemoci vyznačující se zvracením nebo kašlem, které mohou následně způsobit petechie kolem hlavy a krku.
Všechny děti s horečkou a petechiemi by měly být vyšetřeny u lékaře.
Petechie u dětí vzniklé na základě mechanické příčiny nemusí být vyšetřeny. Petechie z mechanické příčiny mohou vzniknout na základě kašle nebo zvracení, a to převážně kolem hlavy a krku. Dále na základě lokálního fyzikálního tlaku, jako je například těsné škrtidlo nebo těsné oblečení. Pokud existuje sebemenší pochybnost o etiologii petechií, měly by být děti okamžitě vyšetřeny.
Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie u dětí.
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Červené skvrnky na naší pokožce, též nazývány petechie, purpura, exantém, jsou drobným výlevem krve z malých cév v kůži. Mohou se objevit při úderu či tlaku na danou část pokožky, ale také bez předchozího pohmoždění, a to vlivem onemocnění. Červené skvrny na kůži samozřejmě mohou signalizovat i neškodné podráždění kůže vyššími teplotami, kdy se jedná se o normální reakci kůže a nedá se s tím dělat nic.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Jedna tableta přípravku MODURETIC obsahuje 5,68 mg účinné látky amiloridi hydrochloridum dihydricum, což odpovídá 5,0 mg amiloridum a 50 mg hydrochlorothiazidum.
Moduretic snižuje krevní tlak, zabraňuje nadměrné ztrátě draslíku u pacientů užívajících lék delší dobu. Otoky kardiálního původu: Pozitivní účinek přípravku Moduretic na draslíkovou bilanci může být obzvláště důležitý u pacientů se srdečním onemocněním užívajících digitalis. Cirhóza jater s ascitem a otoky: Moduretic obvykle zajišťuje dostatečnou diurézu se sníženým úbytkem draslíku a se sníženým rizikem metabolické alkalózy při vyváženější struktuře elektrolytů v séru.
Moduretic je obvykle dobře snášen.
Mezi nežádoucí účinky, které byly popisovány v souvislosti s užíváním přípravku Moduretic, obecně patří ty, o nichž je známo, že se vyskytují při diuréze, terapii thiazidy nebo při léčbě základního onemocnění. Klinické studie neprokázaly, že by kombinace amiloridu a hydrochlorothiazidu zvyšovala riziko nežádoucích účinků ve srovnání s podáváním uvedených léků samostatně.
Poruchy imunitního systému: anafylaktická reakce
Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, změny chuti, dehydratace, elektrolytová nerovnováha, dna, hyponatrémie, symptomatická hyponatrémie
Poruchy nervového systému: pachuť, závratě, bolesti hlavy, parestezie, ztrnulost, synkopa
Poruchy funkce zraku: poruchy vidění
Poruchy funkce sluchu a labyrintu: vertigo
Poruchy funkce srdce: angina pectoris, arytmie, tachykardie
Poruchy funkce cévního systému: návaly horka, ortostatická hypotenze
Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastinadyspnoe, nazální kongesce
Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: pocit plnosti v břiše, bolesti břicha, zácpa, průjem, flatulence, krvácení do GI traktu, škytavka, nauzea, zvracení
Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: diaforéza, pruritus, vyrážka
Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti zad, bolesti kloubů, bolesti dolních končetin, svalové křeče
Poruchy funkce ledvin a močových cest: dysurie, inkontinence, nokturie, dysfunkce ledvin včetně renálního selhání
Poruchy funkce reprodukčního systému a prsů: impotence
Celkové stavy a postižení v místě aplikace: bolesti na prsou, únava, malátnost, žízeň, slabost
Testy: zvýšené koncentrace draslíku v séru (> 5,5 mmol/l)
Poranění a otrava: digitalisová toxicita
Poruchy funkce krve a lymfatického systému: aplastická anémie, neutropenie
Psychiatrické poruchy: snížené libido
Poruchy funkce nervového systému: encefalopatie, ospalost, třes