PURPURA FOTO bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Červené skvrny, flíčky či červené tečky po těle mohou mít různý původ. Vlastní příčina se může vyskytovat jak v oblasti samotné kůže, tak na úrovni jiného tělního systému. Kožní projevy tedy mohou být rovněž průvodním znakem závažných systémových onemocnění, měly by být proto konzultovány s lékařem. Červené skvrny, fleky či tečky mohou být například následkem alergických reakcí, metabolických onemocnění, autoimunitních chorob, krvácivých stavů, infekčních nemocí, nádorů cév a mnoha dalších příčin. Vzhledem k velké variabilitě možných příčin není diagnostika těchto stavů vždy zcela snadná.
Příčiny petechie
Příčinou petechie jsou nejčastěji poruchy krevní srážlivosti. Jedná se například o stavy spojené se sníženým množstvím krevních destiček (například idiopatická trombocytopenická purpura, trombotická trombocytopenická purpura, snížené množství krevních destiček může provázet i leukémie) či s poruchami jejich funkcí (například Bernardův-Soulierův syndrom, Glanzmannova nemoc, Heřmanského-Pudlákův syndrom). K dalším příčinám purpur patří zánětlivá onemocnění cévní stěny, takzvané vaskulitidy (například Henochova-Schönlinova purpura, polyarteriitis nodosa a jiné). Krvácivé projevy mohou být taktéž vedlejším účinkem některých léků (například některých antidepresiv). Akutně vzniklé petechie mohou být rovněž příznakem meningokokové infekce. Příčina vzniku petechie by měla být zjištěna, neboť petechie mohou být doprovodným projevem uvedených systémových onemocnění:
infekce;
endokarditida (únava, pocení, teplota, zvětšení jater, sleziny, bolest hlavy, kloubů, svalů, záněty cév, červené tečky na kůži a pod nehty, krvavé podlitiny, krev v moči);
porucha srážlivosti krve (krvácení z dásní, nosu, časté modřiny, krev v moči nebo stolici);
zánět cév (únava, teplota, nechutenství, bolest kloubů, červené tečky na kůži, skvrny pod nehty, otoky nohou, krev v moči, až zánět ledvin);
lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči).
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Effenbergerová.
Hledám pomoc kožního odd.Mám vaskulitidu, Měla jsem ji již cca před 14 lety. Bydlím nyní v Mrači u Benešova. Tehdy jsem byla hospitalizována ve Vojenské nemocnici Praha. Děkuji za zprávu. Eff
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaskulitida je zánět krevních cév. Zánět může zesílit stěny těchto cév, čímž se zmenší šířka jejich průchodu. Pokud je průtok krve omezen, může dojít k poškození orgánů a tkání. Ve vašem případě zřejmě kůže. Nepíšete o své vaskulitidě nic bližšího. Existuje mnoho typů vaskulitidy a většina z nich je vzácná. V závislosti na typu vaskulitidy, který máte, se můžete zlepšit i bez léčby. Některé typy vaskulitid ale vyžadují léky k mírnění zánětu. Používají se k tomu imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy.
Mezi krátkodobě působící glukokortikoidy patří:
- hydrokortizon - kortizol,
- kortizon,
- prednizon,
- prednizolon,
- metylprednizolon.
Mezi střednědobě působící patří:
- triamcinolon.
A dlouhodobé jsou:
- betametazon,
- dexametazon.
Pomocí glukokortikoidů se léčí tyto typy vaskulitid:
- periarteriitis nodosa,
- Wegenerova granulomatóza,
- Henochova-Schönleinova purpura,
- ChurgovaStraussova vaskulitida,
- overlap syndromy,
- Kawasakiho choroba,
- Takayashuova choroba,
- Bürgerova choroba,
- temporální arteritida.
Pokud některou z nich máte, tak pak je pro vás nejlepším specialistou na léčbu těmito glokokortikoidy prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. Jeho email je michal.krsek@vfn.cz. Michal Kršek je přednostou III. interní kliniky – klinika endokrinologie a metabolismu, která se nachází v Praze v ulici U Nemocnice 504/1, pavilon B. Telefony jsou 224 961 111 (ústředna) a telefon do ambulance je 224 966 455. Vyplatí se zajet za specialistou do velkého města, protože má nejvíce zkušeností. Nastaví vám léčbu, kterou pak absolvujete u svého praktického lékaře nebo doma s pomocí pojízdné zdravotní sestry. Když jste z daleka, tak posíláte lékaři fotografie, jak se vaše onemocnění vyvíjí. A nebo mobilní sestra vyhotoví zdravotní zprávu pro vašeho ošetřujícího lékaře. Pokud se vše zlepší, tak na kontrolu do Prahy už ani nemusíte.
Obvyklou lokalizací petechií při cévních chorobách jsou dolní končetiny, zatímco při destičkových poruchách to spíše bývá trup i končetiny souměrně. Poruchy cévní stěny dělíme na vrozené a získané.
Mezi poruchy cévní stěny patří tato onemocnění:
Hereditární hemoragická teleangiektázie – jedná se o strukturální abnormalitu pojivové tkáně stěn kapilár a venul. Onemocnění je charakteristické podle vyvýšených, přesně ohraničených, až jako malá čočka velkých cévních klubíček.
Ehlersův-Danlosův syndrom – je vzácné onemocnění pojivové tkáně. Krvácivé projevy mohou být variabilní, nejčastější jde o petechie.
Henochova-Schönleinova purpura (alergická, anafylaktoidní, revmatická purpura, peliosis) – jde o imunokomplexovou vaskulitidu postihující malé cévy, tedy kapiláry, venuly. Petechie vznikají na půdě erytémových, kopřivkových nebo papulózních kožních změn a jsou symetricky lokalizovány především na dolních končetinách.
Behcetova choroba – je zánětlivý proces, který je lokalizován především na venuly, méně často bývá postižen tepenný systém. Choroba se vyskytuje především v arabských zemích a Japonsku, poněkud častěji u mužů než u žen, se začátkem obvykle mezi 20.–45. rokem života. U onemocnění může docházet i k hemoragickým projevům, jako jsou petechie.
Meningokokové infekce – pro meningokokové infekce jsou typické nově vzniklé petechie, které jsou větší než 2 mm a které se nacházejí na celém těle, tedy i na břiše a dolních končetinách. Při lokalizaci petechií pouze na hlavě, rukou a hrudníku jde o meningokokovou infekci méně pravděpodobně, tyto petechie často vznikají při kašli a zvracení (zvýšení tlaku v oblasti horní duté žíly).
Petechie se dají rozlišit od jiných exantémů natažením kůže, exantém totiž vybledne, až vymizí, kdežto petechie přetrvávají. Petechie na dolních končetinách se také vyskytují při lymské borelióze.
Také některé léky také mohou způsobit výskyt petechií na dolních končetinách, například kortikoidy.
Nedostatek krevních destiček nebo jejich nedostatečná funkce – většina onemocnění spojených s poruchami tvorby krevních destiček nebo s jejich zvýšeným rozpadem zvyšuje riziko krvácení z malých cévek, které se projeví jako petechie. Do této skupiny patří zejména hematologické choroby (leukémie, lymfomy, idiopatická trombocytopenická purpura, aplastická anémie a mnohé, mnohé další). Z nemocí způsobujících poruchu funkce krevních destiček jmenujme například von Willebrandovu chorobu.
Nedostatek vitamínu C – lidé s chronickým nedostatkem tohoto důležitého vitamínu mají málo pevné krevní cévy, a tak je u nich riziko vzniku petechií vyšší.
Léky na ředění krve – některé léky ovlivňující funkci krevních destiček mohou ve vyšších dávkách způsobit vznik petechií, tyto léky se odborně označují jako antiagregační léky (například kyselina acetylsalicylová – aspirin, anopyrin, godasal a podobně).
Vaskulitidy – jde naštěstí o poměrně vzácná autoimunitní onemocnění, kdy náš vlastní imunitní systém poškozuje krevní cévy zánětlivým procesem a narušuje jejich integritu. Příznaky mohou být různé a vznik petechií je pouze jedním z mnoha možných projevů systémových vaskulitid. Typickým příkladem je Henoch-Schönleinova purpura.
Fyzikální příčiny – působení mechanických sil (úder, tlak a podobně), silný přetlak nebo podtlak, to vše může poškodit krevní cévky pod kůží a způsobit výsev petechií v dané oblasti. Obličejové petechie mohou vzniknout při místním zvýšení tlaku během usilovného zvracení, při kašli nebo při tlačení během porodu. Z násilných činů jsou petechie hlavy často přítomné po škrcení.
Infekční choroby – vznik petechií může doprovázet řadu infekcí a poměrně často jsou petechie přítomné u těžkých septických stavů. U dětí se může jednat i o banální virózy, vždy však musíme myslet na petechie dolních končetin, které jsou typické pro nebezpečnou meningokokovou infekci. Petechie bývají popisovány i u infekční endokarditidy, infekční mononukleózy a spály.
Při poklesu stavu trombocytů začnou játra vytvářet hormon, který tvorbu potřebných trombocytů přivodí. V některých případech ovšem ani stimulační hormon nezajistí tvorbu dostatečného množství trombocytů (krevních destiček). Tato vada je označována jako trombocytopenie. Jedná se o poruchu srážlivosti krve. Při snížené tvorbě trombocytů vzniká například choroba zvaná trombocytopenická purpura. V některých případech chybějí mateřské buňky destiček zvané megakaryocyty v kostní dřeni a důsledkem je snížená tvorba trombocytů. Pak stačí drobný úraz a objeví se krvácení, které jde obtížně zastavit. Se sníženým počtem destiček se setkáváme také při nádorovém onemocnění kostní dřeně (leukémie), kdy dochází obecně ke snížení tvorby všech krevních buněk, dále při chronických krvácivých chorobách, při nichž je velká spotřeba destiček (chronické vředové choroby), při autoimunitních onemocněních (idiopatická trombocytopenická purpura), při masivním krvácení nebo v souvislosti s některými bakteriálními nákazami. Svou roli hrají i vrozené dědičné poruchy tvorby trombocytů.
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček – způsobuje krvácivost.
Děti jsou živé a při svých nejrůznějších hrách nebo při hodinách tělocviku si snadno způsobí i nějakou tu modřinu. Pokud se ale modřiny objevují často i po menším uhození nebo se dítěti dělají na kůži nohou tečky zalité krví, vydejte se bez váhání k lékaři. Může jít o projev závažnějšího onemocnění.
Imunitní trombocytopenická purpura je nejčastějším získaným krvácivým onemocněním v dětském věku. Projevuje se nízkou hladinou krevních destiček, což vede k poruchám srážlivosti krve. Ročně touto chorobou ze sta tisíc onemocní čtyři až osm dětí. Většinou jde o nezhoubné onemocnění, které po několika týdnech až měsících samo odezní. Často i bez léčby. Imunitní trombocytopenická purpura se dělí na akutní (náhlou) nebo chronickou (dlouhodobou). Akutní mívá zpravidla závažnější průběh. Postihuje stejnou měrou chlapce i děvčata a má vrchol výskytu mezi 2. až 5. rokem života. Děti starší 10 let mají vyšší riziko chronické formy nemoci, která postihuje častěji dívky.
U dítěte se nezřídka mohou objevit i petechie, což je tečkovité krvácení do kůže. I po malém uhození nebo úrazu vznikají výrazné modřiny. Často nemoc vzniká několik týdnů po nějakém infekčním onemocnění. Toto onemocnění lze zjistit z kompletního krevního obrazu. Projevy krvácení mohou být viditelné i na spojivkách a sliznicích dutiny ústní. Akutní forma nemoci trvá několik týdnů až měsíců. Trvá-li déle než 6 měsíců, hovoří se o chronické formě. Nástup nemoci je často méně dramatický, než je tomu u její akutní formy. Projevy krvácení jsou méně výrazné. A většinou chybí akutní infekce jako vyvolávající příčina nemoci.
U dětských pacientů dochází ke zlepšení stavu bez léčby. Dítěti se ale musí zcela změnit denní režim. Je nutné omezit velké množství aktivit, dbát na prevenci úrazů a zakázat podávání aspirinu a léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou. 80–90 % pacientů dosáhne vyléčení s nebo bez léčby po 6 měsících. U 3–5 % dětí nemoc přechází do chronické formy. Pokud je nemoc léčena, což je v Česku častější, spočívá léčba v podávání kortikoidů. Kortikoidy snižují tvorbu protilátek proti vlastním krevním destičkám. Taková léčba však s sebou nese řadu vedlejších účinků.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Vasculutida – zánět drobných krevních vlásečnic, při kterém dochází k jejich praskání. Může být vyprovokován fyzikálními vlivy, infekcí, autoimunními pochody, alergeny a podobně.
Henoch-Schönleinova purpura – zánět cév, který se objevuje nejčastěji v dětském věku. Postihuje hlavně malé cévy, a to v kůži, zažívacím ústrojí a ledvinách.
Nedostatek krevních destiček, které mají na starost srážení krve a udržení cév bez trhlin. Při velkém nedostatku se objevují na kůži petechie. Krevní destičky totiž tvoří záplaty na drobných trhlinách, které samovolně vznikají v nejtenčích cévách. Při jejich nedostatku tyto záplaty chybí, a proto drobnými trhlinkami uniká krev a vytváří petechie.
Hemangiomy – nezhoubné kožní nádory, jejichž podstatou je místní zmnožení krevních cév. Většinou nezpůsobují žádné zdravotní obtíže.
Pojmem petechie se označuje drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic. Projevuje se jako červené tečky na kůži, popřípadě sliznicích. Jedná se v podstatě o drobné krevní výrony, mnohočetné petechie se označují také jako purpura. Petechie se mohou vytvářet kdekoliv na těle, často pozorujeme tyto výronové tečky na nohou či na předloktí.
Petechie se mohou objevit u zdravého člověka při nedostatku vitamínu C, po alergické reakci, po záchvatu silného kašle, zvracení nebo pláči, kdy se objevují v obličeji, a to zejména kolem očí. Obvykle během několika dnů vymizí. Petechie mnohdy souvisejí s řadou onemocnění, jako jsou například metabolické poruchy, autoimunitní onemocnění, infekční horečnaté nemoci a nemoci cév; často bývají způsobeny poruchami krevní srážlivosti při nedostatku krevních destiček. Mohou se projevit v souvislosti s kožními nádory a jinými vážnými nemocemi. Proto je vždy důležitá konzultace s lékařem a odborné vyšetření, které určí, zda se jedná o běžnou vyrážku, nebo o projevy související s jinými zdravotními problémy, které je třeba okamžitě řešit.
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Petechie jsou výraznější kulaté skvrny, které se objevují na kůži v důsledku krvácení pod kůží. Krvácení způsobí, že se na povrchu objeví červená, hnědá nebo fialová skvrnka. Petechie se běžně objevují ve shlucích a mohou vypadat jako vyrážka. Petechie neztrácejí při doteku barvu, když na ně zatlačíme. Bývají malé, obvykle jsou menší než jedna osmina palce (asi 3 mm). Větší druhy těchto typů skvrn se pak nazývají purpura. Petechie mohou značit celou řadu problémů, od drobných poranění cév až k život ohrožujícím onemocněním.
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět petechie.