RAJČE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Na světě existuje více než 7 500 druhů rajčat. Kdo nemá k dispozici kousek půdy, často pěstuje rajčata na balkónech. Ne všechny druhy jsou pro toto pěstování vhodné. Pokud vyberete odrůdu, které balkónové podmínky nebudou vyhovovat, pravděpodobně vám zajde. Při výběru se poraďte se zkušeným zahrádkářem nebo s odborníkem.
Obsah vitamínů v rajčeti
Rajčata jsou červená, žlutá, oranžová a černá (tmavě vínová). Podle velikosti plodu rozlišujeme rajčata velká nebo malá. Podle tvaru je dělení rozmanitější, rajče má tvar kulatý, oválný, podélný, kulatý do špičky, dále může mít tvar připomínající papriku, citron, jahodu, ředkvičku, vejce či srdce. Rajčata jsou velmi vhodná při různých redukčních a očistných dietách. Působí proti únavě a zlepšují náladu, zabraňují stárnutí buněk, ovlivňují kvalitu a zdraví pokožky, slouží před negativními účinky UV záření a posilují náš imunitní systém. Rajčata také snižují riziko výskytu rakoviny, nebezpečného cholesterolu, kardiovaskulárních a degenerativních onemocnění, jsou vhodným doplňkem při onemocnění srdce a krevního oběhu. Podle posledních studií konzumace rajčat pomáhá při problémech s prostatou. Rajče tvoří z více než 90 % voda, 5 % sacharidů a 2,5 % bílkovin, má vysoký podíl vláknin a obsah tuku je pouze nepatrný.
Rajče obsahuje tři tělu prospěšné antioxidanty:
beta-karoten – ten chrání buňky před slunečními paprsky (před ozářením);
vitamín C – je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, chrupavek a zubů;
lykopen – je ochráncem buněk těla před volnými radikály.
Rajče obsahuje spoustu minerálů:
vápník – podporuje růst a sílu kostí;
železo – jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost;
draslík – je důležitý pro zdravý vývoj organismu;
fosfor – je prospěšný při zásobování tělesných buněk energií;
zinek – pomáhá v boji proti infekcím;
chrom – je odtučňovací prostředek a pomáhá při zachování dobrého zdravotního stavu.
Rajče obsahuje důležité vitamíny:
vitamín A – je důležitý pro zdravý vzhled pokožky a tkání;
vitamín B – je nezbytný pro správné fungování organismu;
vitamín E – chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály.
Ve svém příspěvku RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAna Nešporová.
Dobrý den, můj táta má rakovinu plic a je po chemu i po ozařování. Potřebuji radu chci mu pomoci trpí kašlem a vykašlává krev je něco co mu může pomoci aspon zmírnit ten kašel hodně ho to vyčerpává předem děkuji za odpoved Nešporová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Míča.
Paní kontaktujte mne na můj email, zašlu vám zaručenou stůdiji na léčbu rakovinou. Zdarma a nic nepožaduji. Tato léčba je založená na zvednutí pH a na konzumaci zeleniny. Také si zadejte do vyhledávání rokovina a zelenina, třeba brokolici, rajče atd. Vše další po emailech. můj mobil je 739 581 663.
Rudolf.
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
Ve svém příspěvku BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Moc vám děkuji.Prijemne jste mě potěšil a povzbudil.Napisu jak se mě to daří zvládat.Hezkou dobrou noc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý večer.Byla jsem dneska ve světě zdraví.Mam z toho smíšené myšlenky.Rekla mě že jim málo bilkovin.Nelibylo se jí že jim k snídani housku se sýrem +rajče.K obědu těstoviny +tuňák.Nejim světle pečivo.Tmave, celozrnné.Nejim uzeniny,spíš ryby, tvrdý sýr šunku,dělám si pomazánky,např;červená řepa +lučina.Pry pohaka není pro mě moc dobrá, těstoviny taky.K obědu jsem měla brokolicová salát.K večeři,bramborovou kaší a sekanou.V práci na oběd jim polívku nebo druhý.Oboje nesmím.Co je špatně?Vím že málo jim jogurty,ale změním to.Naschledanou
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K. K tomu je zapotřebí přizpůsobit svoji stravu pro každodenní příjem tohoto vitamínu v množství 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Ani více a ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje dobře.
Jedno středně velké červené rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. Stejně velké zelené rajče obsahuje 14 mikrogramů vitamínu K.
Jedno cherry rajče obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínu K.
100 gramů rajčatového protlaku obsahuje 13 mikrogramů vitamínu K.
250 mililitrů rajčatového džusu obsahuje 6 mikrogramů vitamínu K.
Když se rozhodnete pro rajčatový den, ve kterém nesníte žádnou jinou zeleninu, tak můžete během dne zkonzumovat:
Ženy s limitem 90 mikrogramů vitamínu K
2 masitá rajčata prokládaná mozzarelou a listem bazalky a zakápnutá olivovým olejem s brusketou (40 mikrogramů vitamínu K)
22 cherry rajčátek zapečených v troubě pokladených plátkem mozzarely a ozdobených oreganem (34mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské omáčky s hovězím masem a knedlíkem (16 mikrogramů vitamínu K)
Muži s limitem 120 mikrogramů vitamínu K přidají
Litr rajčatového džusu (24 mikrogramů vitamínu K)
Jedna porce rajské polévky s rýží (6 mikrogramů vitamínu K)
K tomu je možné sníst libovolné množství masa, výrobků z rýže, výrobků z mouky, ale žádnou jinou zeleninu.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše CHYTILOVÁ.
Dobrý den.Mám dotaz,zda může manžel při užívání Warfarinu 1steril.okurek k obědu,papriku a rajče.A co může z ovoce.Ze strachu, od února není ani ovoce ani zeleninu.Děkuji.CHytilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může jíst vše co má rád. Důležité je, jíst to stále ve stejném množství beze změn po delší dobu. Každá změna jídelníčku by měla být konzultována s lékařem, který udělá kontrolní vyšetření srážlivosti krve. Ideální je vytvořit jídelníček na týden, po prvním týdnu ověřit srážlivost krve a pak několik týdnů s tímto jídelníčkem vydržet. Za několik týdnů vymyslet nový jídelníček, zase po prvním týdnu udělat kontrolní vyšetření srážlivosti krve a zase vydržet. Takhle stále dokola.
Je třeba omezit konzumaci živočišných výrobků s výjimkou ryb, omezit živočišné tuky a cholesterol. Je povolena konzumace mléčných výrobků se sníženým množstvím tuku. Živočišné tuky lze nahradit rostlinnými oleji (olivový, řepkový). Porce zeleniny a ovoce by měly být zahrnuty pětkrát denně. Důležité je dodržování pitného režimu, tedy převážně nesycené, neslazené a nealkoholické vody. Alkoholické nápoje je třeba omezit na minimum. Prioritou je také nekouřit a mít dostatečnou fyzickou aktivitu. Vliv svalové činnosti na metabolismus je nesporný. Lze snadno vypočítat ideální tepovou frekvenci pro svalovou zátěž s dynamickým charakterem, který výrazně pomáhá zvyšovat energetickou spotřebu. Intenzitu aerobního cvičení zvyšujeme postupně. Frekvenci pohybu udržujeme při 60–80 % maximální tepové frekvence.
Pondělí
snídaně: Vitakáva, šunka, máslo, sójový rohlík
přesnídávka: pomeranč
oběd: pórková polévka s bramborem, vepřový řízek s rýží, dia kompot (100 g)
svačina: ½ jablka
večeře: zapečená brokolice s vejcem a brambory, mrkvový salát
V naší poradně s názvem MOHU JIST CUKETU PRI UZIVANI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
prosim o zaslani odpovedi zda mohu jist cuketu a rajcata pri uzivani warfarinu dekuji za odpoved j.chrzova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rajčata i cukety jsou potraviny s nízkým obsahem vitamínu K a tedy je můžete normálně konzumovat dle libosti, i když užíváte Warfarin. Jedno rajče obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Cukety jsou bezpečné, ať už si je oloupete, nebo ne. Střední cuketa má 5 mikrogramů vitamínu K, přičemž jeho přípustná denní dávka je 90 mikrogramů, a ta musí být každý den udržována v tomto rozmezí. Ani víc, ani méně.
Častým problémem jsou popraskané paty, které mohou pěkně bolet, pokud praskliny překročí určitou hranici. K tomuto jevu dochází jednak nedostatečnou výživou vrchních vrstev kůže, které krémy udržují pružnou, a tudíž odolnější. Jednak může být příčinou také nevhodná obuv. Pokud vám boty nesedí, jak mají, zaděláváte si na pořádný problém, a to nejen kosmetický.
Když nemá noha dostatečnou a správnou oporu v botě, začne se pochopitelně bránit, a to i právě nevzhlednými až bolestivými prasklinami. Dlouhé prostoje a nadváha se na tomto stavu významně podepisují. Na patě se totiž vyskytuje tukový polštář, na který je vyvíjen velký tlak: váha těla na něj tlačí a on zase na okolní kůži.
Pokud není pata správně zafixovaná ve správné poloze a nedostává se jí dostatečné opory z vnějšího okolí, začne praskat. Představte si rajče, na které je ze shora vyvíjen tlak. Co se stane? Rajče se začne zplošťovat a roztahovat do šířky, a je-li tlak skutečně silný, jeho slupka to nevydrží a praskne. A totéž se děje i s patami a celými chodidly.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Strava má být vyvážená. Musí obsahovat dostatek živin (sacharidů, tuků, bílkovin), vitamínů, minerálů a vlákniny. Vhodná strava by měla obsahovat 30 % tuků, z toho 2/3 tuků rostlinného původu, 50–55 % sacharidů a 15–20 % bílkovin. Pokud se aktivně věnujete sportu, ale máte sedavé zaměstnání, je doporučováno 20 % bílkovin z celkového denního příjmu energie. Na rozdíl od racionální stravy si můžete dopřát více energie. Tu lze získat z ořechů a semínek (rostlinné tuky a rostlinné bílkoviny, minerály), ryb, zejména tučných. Kromě rybího tuku, který má na organismus stejně pozitivní vliv jako rostlinné tuky, získáte rovněž kvalitní bílkoviny, některé minerály a vitamíny. Nezapomínejte na hojnou konzumaci ovoce a zeleniny (obsahuje vlákninu, vitamíny a minerály, některé druhy sacharidy, avokádo tuky). Maso je vhodné konzumovat libové. Tučné sice není zakázáno, ale nemělo by tvořit hlavní část stravy (obsahuje velké množství živočišných tuků, jejichž nadbytečná konzumace vede ke zvýšení hladiny celkového cholesterolu v krvi, LDL cholesterolu a ke snížení HDL cholesterolu). Vejce jsou výborným zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů i minerálů, vaječný žloutek sice obsahuje velké množství cholesterolu, ale kromě něj i jiné látky, které dle moderního výzkumu brzdí vstřebávání cholesterolu a tím i jeho využití v těle. Koření a bylinky jsou vhodným doplňkem jídelníčku. Snídaně má být vydatná, například pražené ovesné vločky s medem, oříšky a ovocem plus sklenice pomerančového džusu, dva kusy celozrnného pečiva nebo dva krajíce chleba s máslem či Ramou, případně jiným roztíratelným rostlinným tukem, plus sýr typu žervé, pomazánky (například sýrová, vaječná, tvarohová, tuňáková, čočková), uvařené vejce, dušená šunka a zelenina (rajče, okurka, paprika aj.). K dopolední svačině se hodí ovoce. Vstáváte-li ráno brzy a nemáte chuť na snídani, stačí sníst něco malého jako banán nebo müsli tyčinku s ovocem a čaj. Na svačinu kolem 9–10 hod jsou vhodné sendviče nebo bagety s pečeným libovým nebo rybím masem, dresinkem z bílého jogurtu a majonézy nebo ze zakysané smetany a koření a zeleninou (například ledový salát, různé druhy hlávkového salátu, rajče, paprika). Oběd by měla tvořit polévka a hlavní jídlo, příznačným doplňkem jsou kompoty nebo zelenina či zeleninové saláty. Občas si ho lze zpestřit moučníkem a kávou. Po léčbě anorexie je doporučováno sníst ke svačině před sportovním výkonem malé množství jídla jako zdroj energie, potraviny by neměly být nadýmavé (luštěniny) ani by neměly mít vysoký glykemický index, tj. sacharidovou potravinu je vhodné kombinovat s tukem a vlákninou, jelikož snižují glykemický index. Vhodný je například tvaroh s ovocem a jeden kus celozrnného
Ve svém příspěvku NEJLEPŠÍ PŘÍRODNÍ KOSMETIKA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mery.
A to je na pleti opravdu tak poznat? Vždyť to nemůže být takový rozdíl.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aneta.
ta přírodní kosmetika je za mě nejlepší, dřív jsem na obličej dávala taky všelijaký chemický vymoženosti a vždycky mě to akorát pálilo a byla jsem červená jak rajče, ale musím říct že tedy najít něco co mi bude sedět i na citlivou pokožku byl oříšek, asi půl roku jsem zkoušela, mám teď krémy od happymary na obličej a na okolí očí a rty, na zbytek těla různé hydratační oleje, třeba mandlový nebo kokosový, ty jsou za mě nej
Strava při léčbě mentální anorexie má být vyvážená. Musí obsahovat dostatek živin (sacharidů, tuků, bílkovin), vitamínů, minerálů a vlákniny. Konkrétně by vyvážená strava měla obsahovat 30 % tuků (z toho 2/3 tuků rostlinného původu), 50–55 % sacharidů a 15–20 % bílkovin. Energii lze získat z ořechů a semínek (rostlinné tuky a rostlinné bílkoviny, minerály) a z ryb (zejména tučných; z ryb se získávají též kvalitní bílkoviny, některé minerály a vitamíny). Dále se doporučuje častá konzumace ovoce a zeleniny (obsahují vlákninu, vitamíny a minerály; ovoce a některá zelenina obsahují též sacharidy, avokádo i tuky). Co se týče masa, mělo by se konzumovat převážně maso libové. Tučné maso sice zakázáno není, ale nemělo by tvořit hlavní část stravy, protože obsahuje velké množství živočišných tuků a nadměrná konzumace těchto tuků způsobuje zvýšení hladiny celkového cholesterolu v krvi. Vejce jsou výborným zdrojem bílkovin, tuků, vitamínů i minerálů (vaječný žloutek sice obsahuje velké množství cholesterolu, avšak kromě něj obsahuje i jiné látky, jež dle moderního výzkumu brzdí vstřebávání cholesterolu a tím i jeho využití v těle). Koření a bylinky pak představují vhodný doplněk jídelníčku.
Snídaně má být vydatná, jelikož je to start do nového dne. Ke snídani jsou vhodné například pražené ovesné vločky s medem, oříšky a ovocem a k tomu 1 sklenice pomerančového džusu. Nebo 2 kusy celozrnného pečiva či 2 krajíce chleba potřené máslem nebo roztíratelným rostlinným tukem a doplněné sýrem typu žervé nebo pomazánkou (například sýrovou, vaječnou, tvarohovou, tuňákovou, čočkovou) nebo uvařenými vejci či dušenou šunkou a zeleninou (rajče, okurka, paprika a podobně). K dopolední svačině je vhodné samotné ovoce, případně ovocný salát. Vstáváte-li ráno brzy a nemáte-li chuť na vydatnou snídani, měli byste sníst alespoň něco malého, například banán nebo müsli tyčinku s ovocem a vypít čaj. Ke svačině kolem 9. či 10. hodiny jsou potom vhodné různé sendviče nebo bagety s pečeným libovým masem nebo rybím masem, dresinkem z bílého jogurtu a majonézy nebo ze zakysané smetany a koření a se zeleninou (ledový salát, různé druhy hlávkového salátu, rajče, paprika). Oběd by měla tvořit polévka a hlavní jídlo, vhodný doplněk představují ovocné kompoty nebo zelenina či zeleninové saláty. Občas si lze oběd zpestřit moučníkem a kávou. Po léčbě anorexie je dobré sníst ke svačině před sportovním výkonem malé množství jídla jako zdroj energie, jídlo by však nemělo být nadýmavé (ne luštěniny a podobně) ani by nemělo mít vysoký glykemický index (sacharidovou potravinu je vhodné kombinovat s tukem a vlákninou, jelikož vláknina a tuk snižují glykemic
Ingredience: 100 g masa (kuře, krůta, telecí), kořenová zelenina, majoránka, kousek másla
Postup: Plátky libového masa (kuře, krůta nebo telecí) nasolíme a naklepeme, vložíme do alobalu spolu s nakrájenou kořenovou zeleninou (lze i mražená směs na svíčkovou) a posypeme majoránkou. Pečeme podle druhu masa 30–50 minut. Pokud nám to dieta dovolí, přidáme na hotové jídlo kousek másla a podáváme se salátem.
Mrkvový salát
Ingredience: 200 g mrkve, med, sůl, pomeranč
Postup: Mrkev očistíme a jemně nastrouháme. Z pomeranče vymačkáme šťávu, osladíme medem, přidáme špetku soli a vzniklým nálevem mrkev přelijeme.
Rizoto
Ingredience: 100 g libového masa, mrkev, sůl, kousek másla, rýže
Postup: Pokrájené kousky libového masa vložíme do Papinova hrnce (je to rychlejší) spolu s celými očištěnými mrkvemi (množství i velké – podle chuti). Osolíme, podlijeme vodou a dusíme do změknutí (cca 15 minut podle velikosti mrkví). Celé mrkve vyjmeme, necháme trochu vychladnout a na hrubém struhadle nastrouháme do zbylého vývaru. Přidáme kousek másla a zamícháme ho do rýže, přidáme masovou směs s mrkví a vytvoříme rizoto.
Tip: Stejným způsobem připravíme plátky masa a jako přílohu použijeme brambory vařené v páře.
Rychlovka z mikrovlnky
Ingredience: 3 brambory, 30 g nízkotučného sýra (různé druhy), 30 g šunky
Postup: Brambory ve slupce uvaříme a následně oloupeme, nakrájíme na kolečka a naskládáme na talíř. Prokládáme různými druhy sýrů a přidáme i pár koleček šunky. Vložíme do mikrovlnky a necháme zapéct, dokud se sýr neroztaví. Jde o rychlý a jednoduchý recept. Můžete použít přebytky od oběda.
Ovocný knedlík
Ingredience: 400 g měkkého tvarohu, 80 g krupice, 40 g strouhanky, 1 vejce, 80 g mléka (1 procento tuku), sůl
Postup: Tvaroh utřený s vejcem a mlékem osolíme, přidáme krupici i strouhanku a promícháme. Z těsta vytvarujeme váleček, který zabalíme do vyždímaného ubrousku namočeného ve studené vodě, na koncích převážeme provázkem, vložíme do vařící osolené vody, kde jej necháme podle velikosti 10–20 minut. Můžeme vařit i v parním hrnci bez použití ubrousku. Hotový knedlík vybalíme, nakrájíme na kolečka a podáváme s ovocnou omáčkou ze sezonního ovoce.
Zeleninové těstoviny
Ingredience: 100 g těstovin, 1 rajče, ½ papriky, ½ cukety, bylinky
Postup: Těstoviny uvaříme, promícháme s nakrájenou a lehce podušenou zeleninou, ochutíme bylinkami a solí.
Těstovinový salát
Ingredience: 100 g těstovin, 1 rajče, ½ papriky, 1 malá cuketa, bylinky, 1 nízkotučný jogurt
Ingredience: 80 g mrkve, 60 g sójových klíčků, 200 g kyselejších jablek, 100 g upečených kuřecích prsíček, sůl, 10 g oleje, citronová šťáva
Postup: Očištěnou mrkev nastrouháme na hrubém struhadle, jablka omyjeme, odstraníme jádřince, nakrájíme na plátky a pak na nudličky, stejně jako upečené kuřecí maso. Všechny upravené suroviny smícháme, přidáme sójové klíčky, osolíme, zakapeme olejem a citronovou šťávou. Znovu dobře promícháme a necháme v chladu uležet.
Postup: Česnek utřeme se solí a rozmícháme s oběma sýry Lučina. Podle potřeby naředíme vodou tak, aby se vzniklá hustá hmota dala tvarovat. Zelené natě jemně usekáme a promícháme se sezamovými zrníčky. Z připravené česnekové hmoty vytvarujeme váleček, který obalíme ve směsi natí a sezamových zrníček tak, aby byl jeho povrch zcela pokryt. Hotovou roládu necháme v chladu ztuhnout.
Plněná rajčata
Ingredience: 4 velká tvrdá rajčata, 120 g drůbežího masa, 20 g rýže, 20 g oleje, 1 vejce, sůl
Postup: Z omytých rajčat seřízneme vršky a vydlabeme dužinu. Propranou rýži udusíme doměkka v osolené vodě, smícháme s umletým drůbežím masem, osolíme, přidáme rozšlehané vejce a dobře promícháme. Vzniklou směsí naplníme vydlabaná rajčata, která přikryjeme seříznutými vršky a naskládáme do olejem vymazané varné nádoby. Podlijeme horkou vodou a pod pokličkou dusíme. Vydlabanou dužinu rozvaříme, prolisujeme a přidáme do šťávy k rajčatům.
Guláš
Ingredience: 320 g masa (hovězí, telecí, vepřové, králičí, nejlépe ale směs), 200 g rajčat, 40 g oleje, 1 cibule, 20 g brambor, sůl, petrželová nať, majoránka, kmín
Postup: Omyté kostky masa zprudka opečeme na oleji a podlijeme horkou vodou. Osolíme, doplníme nakrájená rajčata, celou oloupanou cibuli a dusíme. Když je maso téměř měkké, přidáme očištěné, jemně nastrouhané syrové brambory, mletý kmín a majoránku. Z hotového guláše vyjmeme cibuli (jestliže se rozdusila, nevadí) a přidáme drobně posekanou petrželovou nať.
Rizoto
Ingredience: 160 g rýže, 20 g mrkve, 20 g květáku, 15 g celeru, 15 g petržele, 10 g kukuřičných zrn, olej, petrželová nať, sůl, 120 g tvrdého sýra
Postup: Všechnu očištěnou zeleninu nakrájíme na kostičky nebo nahrubo nastrouháme. Z květáku odkrojíme košťál a hlávku rozebereme na menší růžičky. Kukuřičná zrna propláchneme. Rýži propereme, spaříme, přidáme k ní olej, vodu, osolíme a necháme dusit. Po chvíli doplníme připravenou zeleninu a dále dusíme doměkka. Hotové rizoto servírujeme po
Ingredience pro 2 osoby: 1 větší cuketa, 1 velké rajče nebo cherry rajčátka (dle chuti), 1 kus mozzarelly light, 1 kaki, sůl, oregano
Postup: Cuketu nakrájejte přibližně na 1 cm silné plátky a rozložte na pečicí papír. Osolte a dejte do trouby pod gril na 200 stupňů Celsia. Nechejte deset minut grilovat tak, aby cuketa pustila trochu vody. Cuketu nechejte v troubě pouze do změknutí, ne do zhnědnutí!
Jakmile jsou cukety ogrilované, okořeňte je zlehka oreganem. Na polovinu cuket položte nakrájené kolečko rajčete nebo více koleček cherry rajčátek a na rajče dejte plátek sýru mozzarella dle velikosti cukety. Nakonec opět posypte oreganem a vložte pod rozehřátý gril na 200 stupňů a ogrilujte do lehkého zhnědnutí sýra, což trvá přibližně 10 minut. Na druhou polovinu místo rajčete dejte plátek kaki a postupujte stejně jako u rajčat. Při servírování je možno pokapat balzamikovým krémem a ozdobit pažitkou nebo čerstvou bazalkou. Podávejte s celozrnným pečivem.
Tip: Výborné je také nahradit mozzarellu tvarůžky.
Rajčata (rajče) lze konzumovat, je třeba s nimi počítat v celkovém příjmu vitamínu K, neboť jedno průměrně velké rajče obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K. Jedno cherry rajčátko obsahuje 1,5 mikrogramů vitamínu K.
Postup: Kuřecí prsa předem namarinujte v oleji se lžičkou kurkumy. Pak je pomelte s celerem, přidejte žloutek, sůl, pepř a kmín. Tuto směs smažte v oleji, ve kterém se marinovala prsa.
Postup: Cukety nakrájejte na plátky. Do olivového oleje dejte sůl, mletý pepř a vámi vybrané koření se lžící sójové omáčky. Přidejte česnek nakrájený na plátky. Ochucený olej vylijte na plech, poklaďte cuketou a dejte zapéct na 15 minut do trouby předehřáté na 200 °C.
Brokolice se sýrem
Ingredience: 450 g brokolice, 180 g 30% eidamu, 2 lžíce olivového oleje, 2 stroužky česneku, sůl
Postup: Brokolici očistěte, rozeberte na růžičky a pár minut vařte v osolené vodě. Na olivovém oleji osmahněte plátky česneku. Brokolici propláchněte studenou vodou a přidejte ji na pánev k česneku. Chvíli míchejte. Horký pokrm pak posypejte nastrouhaným sýrem.
Postup: Těstoviny uvařte, na oleji osmahněte cibuli, přidejte nastrouhanou kedlubnu, osolte a opepřete. Podlijte troškou vody, poduste a přimíchejte k těstovinám.
Postup: Jáhly spaříme horkou vodou a propláchneme studenou vodou. Dáme na 15 minut vařit. Poté je scedíme a propláchneme studenou vodou. Do misky dáme tolik jáhel, kolik sníme, a na ně nakrájíme na menší kousky sušené švestky, nalámeme ořechy a zakapeme medem. Jde o vynikající a sytou snídani.
Celerovo-kuřecí placičky
Ingredience: 2 ks kuřecích prsíček (nebo vykostěných stehen), cca 1/4 celeru (většího), 1 lžička kurkumy (nebo 1 lžička kari koření, můžete dát půl na půl), 1 žloutek, sůl, pepř, asi 1 dl olivového oleje
Postup: Kuřecí maso naložíme do oleje s jednou lžičkou kurkumy nebo kari a necháme uležet přes noc. Na druhý den maso vyjmeme z oleje (ale ochucený olej si ponecháme!). Maso pomeleme s očištěným celerem, osolíme, opepříme a přidáme žloutek. Těsto je řidší než klasické mleté maso. Navlhčenýma rukama tvoříme malé karbanátky a smažíme je dorůžova na oleji z marinády. Placiček bude cca 8 kousků. Jako přílohu si můžeme dát zeleninový salát podle chuti.
Těstoviny s kedlubnovým zelím
Ingredience: 150 g bezvaječných těstovin, 1 středně velká cibule, 1 středně velká kedlubna, sůl, pepř, kmín, olivový o
Ingredience: 8 lžiček vody, 1 lžička jablečného octa, 1 lžička olivového oleje, 1 lžička medu, sůl, pepř, bylinky dle chuti a možnosti
Postup: Zvolenou nakrájenou zeleninu posypeme bylinkami, podle chuti osolíme, opepříme. Ve skleničce smícháme vodu, ocet, olivový olej a med. Takto připravenou zálivkou přelijeme salát a vše dobře promícháme.
Bramborový salát
Ingredience: 50 g malých brambor ve slupce (nebo větších překrojených), 4 lžíce bílého jogurtu, 1 lžíce jablečného octa, 1 lžíce majonézy, 8 sušených rajčat, 2 lžíce nasekané petrželky, sůl a pepř na dochucení
Postup: Brambory operte a uvařte do měkka. Ostrým nožem nakrájejte sušená rajčata na tenké plátky. V misce smíchejte jogurt, jablečný ocet, majonézu a podle chuti osolte a opepřete. Promíchejte se sušenými rajčaty a petrželkou. Brambory nechte vychladnout a nakrájejte je na kousky velké cca 5 cm. Brambory přelijte zálivkou a promíchejte. Takto připravený salát nechte asi 20 minut odležet v lednici.
Postup: Brambory omyjte, nakrájejte na půlky a povařte asi 3 minuty v osolené vodě. Mezitím si připravte marinádu. Na ni budete potřebovat olivový olej, sůl a tymián. Předvařené brambory slijte, vyskládejte na pekáč vyložený alobalem, promíchejte s marinádou a dejte péct do trouby vyhřáté na 200 °C asi na 15 minut. Nyní si připravte dip. Do misky dejte kelímek zakysané smetany, jablečný ocet, prolisovaný česnek utřený se solí a čerstvou pokrájenou bazalku. Salátovou okurku oloupejte, podélně rozkrojte, vykrájejte středy se semínky, nastrouhejte na hrubém struhadle. Vzniklou tekutinu slijte a přidejte do dipu. Rajče omyjte, rozkrojte, vyjměte také střed se semínky a pokrájejte na drobné kostičky. Vše promíchejte a podle chuti dosolte. Slitou tekutinu z okurky nevylévejte, ale vypijte. Upečené bylinkové brambory podávejte společně s bylinkovým dipem ke grilovaným masům.
Alespoň po dobu jednoho týdne zaznamenávejte svůj jídelníček, konzultujte jej s lékařem, který vám Warfarin předepisuje. Svého lékaře také předem informujte o každé závažnější změně své diety.
Dobrým příkladem rovnoměrného příjmu potravin s vitaminem K může být jedna porce směsi salátových lístků na oběd, jedna porce zeleniny bohaté na vitamin K v průběhu dne a jeden šálek zeleného čaje, ostatní potraviny by měly být vybírány jen mezi středními a nízkými zdroji vitaminu K.
Níže uvedený jídelníček je pouze orientační a vždy záleží na individuálním stavu jednotlivce. Káva k snídani je povolena.
Pondělí
Snídaně:
ovesná kaše (60 g vloček, 250 ml polotučného mléka, v případě potřeby voda), 1 lžíce čekankového sirupu a hruška (100 g)
Přesnídávka:
ovocný salát (100 g ananasu, 50 g banánu, 10 g dýňových semen)
Oběd:
mrkvová polévka (250 ml), rizoto s vepřovým masem (220 g) a sýrem (20 g), okurkový salát či kyselé okurky (100 g)
Svačina:
bílý řecký jogurt (100 g), černé olivy (3 ks), sušená rajčata (2 ks), lněné krekry (3 ks)
Večeře:
rybí filé na rajčatech (150 g), dýňovo-bramborové pyré (200 g)
Úterý
Snídaně:
2 menší celozrnné rohlíky (120 g), tvarohová pomazánka s kapií a červenou paprikou (150 g)
Přesnídávka:
takzvaná studentská směs (10 g hrozinek, 10 g sušených brusinek, 10 g kokosových plátků, 10 g mandlí)
Oběd:
gulášová polévka (250 ml), žemlovka s tvarohem a jablky (300 g)
Svačina:
acidofilní mléko (150 ml) se strouhanou okurkou (100 g), drceným pepřem a česnekem, půl dalamánku
Vylučovaný plyn se skládá především z dusíku (20–90 %), dále z vodíku (0–50 %), oxidu uhličitého (10–30 %), kyslíku a metanu (oba okolo 10 %). Flatus je tvořen jednak plynem exogenním (spolykaný vzduch při jídle a podobně), jednak plynem endogenním, který vzniká jako důsledek činnosti bakteriální flóry. Zvuk při flatulenci je vyvolán především vibrací análního svěrače.
Velice častou příčinou meteorismu je nevhodná strava a špatné stravovací návyky. Je zde důležité také osazení bakteriální flórou. Potraviny můžeme podle vztahu ke vzniku flatu rozdělit na tři základní skupiny:
Normoflatugenní potraviny: po jejich konzumaci odejde nanejvýš 10 flatů za den, jedná se především o maso (kuřecí, rybí, libové hovězí) a o zeleninu (zejména květák, brokolice, rajče a paprika), ořechy a podobně.
Středně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci dojde k odchodu 20–40 flatů za den, k nim počítáme brambory, lilek, pečivo a další.
Silně flatugenní potraviny: po jejich konzumaci odchází více než 40 flatů za den, jsou to mléko a výrobky z něj, fazole, banány a podobně.
Lékař (gastroenterolog) zpravidla při nadýmání doporučuje opatření, která se týkají stravovaní a kultury stravování. Člověk, který jídlo hltá ve spěchu, totiž spolyká kromě jídla i značné množství vzduchu, což plynatost přímo podporuje. Často lékař používá terapeutický test, který trvá 14 dní a vyřazuje se při něm mléko, pokud to nepomůže, jsou vyřazovány další potraviny.
Ve vážných případech lékař předepisuje flatulentia (snižují povrchové napětí plynu), různé probiotické přípravky, které mají obnovit správnou bakteriální flóru, a enzymatické preparáty, které usnadňují trávení.
Vše je o stravě, pohybu a klidu. Pokud toto pravidlo dodržíte, nebudou vaše větry zapáchat.
strava bohatá na enzymy, čerstvá zelenina a šťávy (kedlubna, rajče, řepa, mrkev)
čerstvá, vařená/dušená veškerá zelenina
ovoce – jablka, kiwi, grepy, broskve
jíst jen malé porce jídla 3–5x denně, poslední jídlo v 17–18 h večer (3–4 hodiny před spaním)
rýže, pohanka, jáhly, kroupy, ovesné vločky (vařené, přidané do polévek) – uvolňují postupně živiny a sacharidy ve střevech, a navíc obsahují vodu a minimalizují žízeň, oproti chlebu