Léčba ischemických cévních mozkových příhod se zaměřuje na obnovení průtoku krve do mozku. Pokud se dostanete do nemocnice hned po mrtvici, lékaři vám dají léky, které rozpouštějí krevní sraženiny. Výzkum ukazuje, že tento lék dokáže zotavit z mrtvice, zvláště pokud byl podán do 90 minut od prvních příznaků. Existují i jiné medikamenty, které jsou určeny k prevenci vzniku krevních sraženin a zvládnutí příznaků nemoci.
Hemoragická mrtvice bývá těžko léčitelná. Lékaři mohou provést chirurgický zákrok nebo jiné ošetření, aby zastavili krvácení a tlak v mozku. Léky se užívají ke kontrole krevního tlaku, otoku mozku a dalších problémů.
Pokud je váš stav stabilizován, léčba se zaměří na prevenci dalších problémů. Nejspíš budete muset užívat řadu léků, zejména na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes. U některých lidí je nutné chirurgické odstranění nahromaděného plaku z krevních cév, které zásobují mozek (karotické tepny).
Nejlepším způsobem, jak zlepšit činnost mozku po mrtvici, je rehabilitace. Cílem mozkové rehabilitace je opětovné získání dovedností, které byly ztraceny při mrtvici, a rovněž snaha zabránit zhoršení v budoucnosti. Během několika měsíců po mrtvici máte největší šanci na opětovné získání svých schopností. Rehabilitace by měla začít co nejdříve po mrtvici.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Léčba vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Bechtěrevova choroba není při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Podávání léků je zaměřené na působení proti zánětlivému postižení. Výhodné je zejména použití tzv. nesteroidních antirevmatik potlačujících zároveň zánět i bolest.
Léky používané v léčbě nemoci můžeme rozdělit do následujících základních skupin:
Nesteroidní antirevmatika – zmírňují zánětlivý proces, potlačují otoky a bolest v postižených místech. Při dlouhodobějším užívání hrozí riziko vzniku žaludečního nebo dvanáctníkového vředu s možným krvácením a dalšími komplikacemi.
Imunosupresivní léky – potlačují reakci imunitního systému jako celku. To vede ke zmírnění příznaků a zánětlivé aktivity, avšak zároveň má na svědomí i četné nežádoucí účinky. Organismus s potlačenou imunitou je například podstatně náchylnější k infekčním onemocněním.
Kortikoidy – jsou velmi účinné v potlačení zánětu i autoimunitní reakce, mají však celou řadu závažných nežádoucích účinků. Velké dávky kortikoidů se používají jen krátkodobě, v případech náhlého zhoršení nemoci a jejich příznaků.
Biologická léčba – tato skupina léků je nejnovější a v současné době se mohutně rozvíjí.
Nedílnou součástí léčby je rehabilitace. U málokteré nemoci je právě tento přístup natolik zásadní jako právě u Bechtěrevovy choroby. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit její rozvoj i její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Měla by se pro nemocného stát každodenní součástí života. Probíhá jednak za přímé spolupráce rehabilitačního pracovníka – masáže a rozcvičování páteře, jednak je pacient poučen o provádění samostatných cviků, především dechových cvičení. Důležitý je nácvik přímého držení těla a udržování obratnosti. Rehabilitace probíhá pravidelně, většinou jednou za týden. Doporučenou sestavu je nutné cvičit denně. Cvičení má trvat čtvrt až půl hodiny a mělo by být prováděno hned po ránu a v poledne. K základním sestavám patří cviky vleže, na žebřinách a cviky dechové. Důležité je vhodně přizpůsobit dlouhodobě zaujímané polohy. Polohu při práci, při spaní. Dbát se má především na vhodné zakřivení krční a hrudní páteře. Vždy musíte myslet na neustálé tuhnutí páteře, které vás nesmí „zakonzervovat“ v tísnící a nebezpečné poloze. Pro zmenšení pohybových bolestí je možné provádět i cvičení ve vodě. Vztlaková síla vody usnadňuje pohyby a zmenšuje zátěž někdy způsobující výrazné bolesti. Cvičení ve vodě tak vede k uvolnění napětí a zlepšení pohybového rozsahu.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI MENISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gitta Fikarová.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli bych měla nárok na lázně po operaci menisku děkuji za odpověď Fikarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to se budete muset zeptat svojí zdravotní pojišťovny. U někoho bude stačit rehabilitace a u jiného více pomůžou lázně. Pojišťovna volí řešení, které ji ušetří náklady na vaší léčbu. Když pojišťovnu přesvědčíte, že lázně zlepší váš zdravotní stav, protože potřebujete být v době rekonvalescence stále pod dohledem, který zabezpečí, že se budete o koleno správně a soustavně starat, což byste samoléčbou a docházením na rehabilitace nedosáhla, protože nemáte dostatečnou vůli, tak třeba se vám to podaří.
Praní a čištění osobního prádla: Na objednávku u pokojských; host předá požadovaný textil či prádlo do připraveného pytle a pokojská zajistí do 24 hodin předání čistého textilu.
Kouření: Hotel je nekuřácký.
Pokoj
Přistýlka: Ano.
Trezor: Ne.
Lednička: Ano.
Úklid: Ano.
Televize: České programy.
Klimatizace: Ne.
Room service: Ne.
Hotelová restaurace: Stravování je zajištěno v hotelové restauraci v prvním patře. Stravují se zde většinou hosté po operaci srdce a hosté s klasickou léčebnou péčí. Pacienti ležící na Centru časné rehabilitace se stravují přímo v lůžkové části CČR.
Léčení: Hotel sám disponuje prostory pro rehabilitaci – moderní tělocvična, tréninková ergometrie a jiné. Nově se zde nachází kompletně vybavená elektroléčba a další lázeňské provozy – masáže, inhalace a podobně. Rozsáhlá léčebná část obsahuje osmnáctilůžkové Centrum časné rehabilitace (obdoba kardiologické jednotky intenzivní péče s možností monitorace vitálních funkcí) a oddělení funkční diagnostiky (EKG, bicyklová ergometrie, echokardiografie, spirometrie, EKG Holterovská monitorace, ambulantní monitorace TK). 24hodinová služba sester a stálá služba lékaře-kardiologa patří do standardu tohoto hotelu. Léčebna je odborně orientována na léčbu pacientů s onemocněním srdce a cév se zaměřením na stavy časně po srdeční operaci (překlady z lůžek kardiocenter).
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Rehabilitační centrum nabízí řešení bolestivých a poúrazových stavů. Pacienti se vyšetřují metodou myoskeletální (manuální) medicíny. Dle individuálního nálezu stanoví léčbu v rámci léčebné rehabilitace a fyzioterapie.
Je zde i možnost využití akupunktury, reflexní terapie, aplikace MD injekcí – GUNA, fyziologické regulační medicíny, a to jako placených procedur.
V rámci fyzioterapie se tady zaměřují na bolesti hybného systému a dále na poúrazové, pooperační stavy. Využívá se metoda dynamické neuromuskulární stabilizace dle prof. Koláře, proprioceptivní neuromuskulární facilitace, metoda Klappova lezení, senzomotorická stimulace, cvičení dle SM systému (dle Smíška) a metoda R. Brunkowa.
U poúrazových stavů jsou v rámci rehabilitace k dispozici motodlahy pro kolenní a ramenní kloub. Klienti mohou využít také vířivé koupele. Dále se zde provádí reflexní masáže, techniky měkkých tkání, mobilizační techniky páteře a periferních kloubů.
Ve svém příspěvku JAK SE LÉČÍ BELLOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana K..
Dobrý den, mám obrnu levého lícního svalu se všemi příznaky, jak je uvádíte v diskusi. Trvá to právě 2 měsíce. Chodím na rehabilitace, ale stále se to hodně nelepší. Vzhled tváře je již lepší, ale mimika obličeje zůstává stále téměř nehybná. Mám k tomu ještě cukrovku II. stupně a je mi 67 let.
V mozkomíšním moku mi po lumbálce nic nezjistili, ani v krvi, proto mi bylo řečeno, že je to z průvanu. Stále mě ujišťovali, že je to v pořádku, že je to dlouhodobá záležitost, až teprve nyní další p. doktorka studovala mé výsledky, sdělila mi, že některé hodnoty, jako např. boreliózu, mám hraniční hodnoty, tak mne poslala na infekční, tam mi však bylo sděleno, že z hlediska infekčního je to všechno v pořádku, ale přesto mi byly naordinovány prášky na 20 dnů. A ještě mne p. doktorka z neurologie poslala i na magnetickou rezonanci, na kterou jsem pozvána na 17. 6. t.r. Kromě toho mi tato p. doktorka sdělila, že se již léčím dlouho (6 týdnů) a má strach, že mi to tak zůstane.
Já však doufám, že po rehabilitacích (cvičím i doma) a elektrostimulacích se mi obličej uzdraví.
Zdravím Jana K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela Hornichová.
Je mě 80 let s první obrnou jsem byla v nemocnici ( lumbalka, magnet.rezonance ) laboratoř Atd. Nic nezjistili, asi za rok jsem měla druhou no hrozný bolesti, za rok třetí, a teď mám čtvrtou. Bolí mě ucho, nemohu polknout, a hrozně mě brní celá hlava, a stálé něco píská, jídlo bez chuti, ochrnula mě noha, nestačím ráno dojít na wc. Říkám si proč mě to Bůh poslal. Není na to léku už jsem skusila všechno. Ty bolesti jsou k nevydržení a protože mám zasažené ucho, tak to se vám poruší stabilita chůze ucho udržuje rovnováhu těla takže nemůžete chodit ale vůbec….. padáte stále na záda a na zem jsem docela už potlučená. Bože můj prosím pomoz nám.
V prvních stadiích je vhodné upravit režim, kdy je pro pacienta vhodná změna pohybu, jako výhodné se jeví omezení přetěžování, ze sportů se doporučuje jízda na kole či plavání. U obézních pacientů je nutná redukce váhy. Příznivý vliv může mít i rehabilitace, jejímž cílem je udržet rozsah pohybů, pokud to ještě jde. Při bolestech se podávají analgetika či nesteroidní antirevmatika k tlumení bolesti a zánětlivé reakce. Dobrý efekt má i obstřik kloubu kortikoidy. Nejúčinnější léčbou, zejména v pozdějších stadiích, je náhrada kloubu totální endoprotézou (TEP). Význam má i rehabilitace. Z farmakoterapie se podávají antiflogistika-analgetika, eventuálně preparáty obsahující mukopolysacharidy chrupavky (hyaluronovou kyselinu, chondroitinsulfát). V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má rychlý efekt. Jsou důležité i ortopedické pomůcky, a to bandáže a ortézy, hole a berle.
V naší poradně s názvem PROČ MÁM OBČAS MRAVENČENÍ V LEVÉM MALÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Blahová.
Čas od času mně občas mravenčí malíček u levé ruky a částečně i prsteníček. Nemůže to být náznak něčeho vážnějšího? Třeba infarktu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Občasné mravenčení v malíčku a trochu v prsteníčku ukazuje spíše na problémy s krční a hrudní páteří nebo s ramenním pletencem levé ruky. Obvykle to spraví návštěva u ortopéda a pak následná rehabilitace a pravidelné cvičení.
Neméně důležitou součástí léčby je rehabilitace, jelikož velké procento pacientů s tímto onemocněním ztrácí soběstačnost. Proto se již na lůžku intenzivní péče začíná s polohováním pacienta a jednoduchým cvičením, aby již tak ochablé svaly neztrácely svalovou hmotu. Většina pacientů se musí znovu učit úkony běžného života – mluvit, chodit, psát, osobní hygienu a ostatní. Při hodně těžkých fázích tohoto onemocnění je pacient i přes rehabilitaci odkázán na pomoc druhých, protože ochrnutí končetin je již nevratné nebo jen částečně ustoupí. S tím souvisí i porucha řeči, myšlení a zraku.
V naší poradně s názvem TUHNUTÍ ČELISTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elis.
Ještě se chci zeptat a moc poděkovat za odpověd....mám už asi tři dny stuhlou pusu dolní čelist a panty a jako by tlak občas až křeče...myslíte ,že to může také souviset s krční pátečí?Nebo z čeho by to mohlo ještě být?Hořčík doplnuji moc děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, i takové pocity ztuhlosti kolem úst můžou být zaviněny útiskem nervů v oblasti krční a hrudní páteře. Myslím, že vhodně vedená rehabilitace a následně pak trocha Vaší vůle, by mohly pomoci.
V případě častějšího odstraňování menisku je od druhého dne po operaci dovolen pohyb v kolenním kloubu. Podle rozsahu výkonu chodí pacient o berlích 1–3 týdny. Sportovní zátěž se dovoluje za 4–6 týdnů od výkonu. V případě sutury menisku nosí pacient ortézu s limitovaným pohybem šest týdnů, končetinu při tom odlehčuje pomocí berlí. Poté začíná rehabilitovat a postupně zvyšovat zátěž.
Po 4–6 týdnech se postupně zkouší chůze bez berlí i bez ortézy, plná zátěž až po 2–3 měsících, opět podle typu postižení. Pokud byly současně operovány i další struktury v kloubu, např. kolenní vazy, je rehabilitace usměrňována tak, aby bylo umožněno hojení všech poraněných struktur. Výrazně se však neliší od výše popsaného režimu. Zkušenosti ukazují, že výsledky jsou příznivé (zhruba 95 % zhojených menisků) a že následné opotřebení kloubů je minimální až žádné.
Ve svém příspěvku BELOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Chromec.
Dobrý den , belova obrna se objevila náhodně v červnu minulého roku na pravé straně . rehabilitace začala okamžitě teplými zábaly a cvičením prsty . pak přišla na řadu elektrostimulace a nemoc po třech měsících ustupovala . V říjnu mi spadla levá strana obličeje , takže jsem měl oboustranný facialis se stupnující tendencí , byl jsem hospitalizován v nemocnici , podrobil jsem se lumbální punkcí , CT vyšetření i magnetické rezonanci , vyšetření neprokázalo neprokázalo žádné vírové onemocnění , jako je borelióza nebo meninkokok . Jelikož jsem astmatik a diabetik , lékaři nevylučují , že se na mě vyřádila cukrovka . Dnes již chodím do práce a doma si přikládám teplé obklady . Zdeněk Chromec
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dříve se poškozené menisky odstraňovaly. Jestliže se však odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. V případě jejich absence se do deseti let určitě objeví příznaky artrózy. Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka. Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při níž ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem vyloučíme ostatní poranění struktur kolenního kloubu – zkřížených a postranních vazů, posoudíme stav opotřebení či poranění chrupavek. Pokud je meniskus poškozen v dobře prokrvené vyživené oblasti, umožňuje artroskopie i jeho ohleduplnou rekonstrukci – přišití. Tato metoda je pro šikovného operatéra jednoduchá a pro pacienta šetrná. Pravděpodobnost úspěšného zhojení menisku je vysoká, zmenšuje se tak možnost vzniku poúrazové artrózy – poškození chrupavky kolenního kloubu.
Po operaci se operovaná končetina (pokud je meniskus ošetřen či částečně vyňat) jen krátce šetří, brzy se začíná s rehabilitací – cvičením a postupným posilováním stehenních a lýtkových svalů atd. Odborně vedená rehabilitace proces rekonvalescence značně urychlí. V případě, že je meniskus sešit, je pooperační průběh složitější a dlouhý. Meniskus je struktura s malým množstvím cév a chabou tendencí k hojení. Během pohybu kolene oba menisky nezůstávají na místě, ale aktivně se pohybují. Proto je nutné po operaci zcela a později částečně pohyb kloubu omezit a zabránit zátěži. Toto období trvá 4–6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability.
V naší poradně s názvem V 11 LETECH JSEM MĚLA ISCHEMICKOU MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dnes je mi 15 a už to budou 4 roky.
První rok po té jsem se zcela uzdravila, ochrnula jsem na celou pravou stranu a učila se zase chodit a pohybovat s rukou.Bylo vše skvělé.A doktoři koukali protože jsem na tom byla hodně špatně a šance na uzdravení byli opravdu malé.
Jenže po roce jse mi začla ruka třást a to i když jsem docházela na rehabilitace.
Nyní se to vše ještě víc zhoršilo a začla se třást i noha a víc kulhám.Doktorka má podezření na rozšiřování odumřelé tkáně a tak jdu na EEG.
Užívám prašky aspirin a cvičím ale stále se to horší.
Nevím co mam dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.
Včasná a správná rehabilitace po radikálním chirurgickém výkonu odstraňujícím prostatu redukuje míru inkontinence, podílí se na zlepšení erektilních funkcí u pacientů a výrazně urychluje léčebný proces. V lázních Slatinice dosahují klienti pooperačním cvičením pod odborným vedením výrazně lepších výsledků než muži, kteří necvičí vůbec. Je prokázáno, že pooperační rehabilitace v lázních Slatinice urychlí návrat kontinence. Poté, co se pacient vyrovnal s nádorovým onemocněním a přijal jeho léčbu, čelí problému, který může významně ovlivnit jeho běžný, všední život. Močová inkontinence přes nástup nových operačních metod stále představuje klinicky závažnou komplikaci významně ovlivňující životní pohodu pacienta. Pánevní svalové cvičení je metodou první volby léčby, užívanou ke zlepšení funkce svalové síly a pevnosti pánevního dna i zlepšení funkce močového měchýře. Opakované stahy svalstva dna pánevního zvyšují nejen okamžitou sílu, ale i vytrvalost a pevnost.
Léčbu vyhřezlé ploténky by měl stanovit lékař. Neurolog záda vyšetří pomocí CT nebo magnetické rezonance. Záda byste rozhodně neměli takzvaně napravovat svépomocí, protože může dojít až k ochrnutí. Bolest související s vyhřezlou ploténkou je potlačována pomocí analgetik. Léčba je prováděna především rehabilitací. Moderní metodou je také laserová léčba, která následuje, pokud nebyla rehabilitace úspěšná. Ve vážných stavech, kdy nebyly předešlé možnosti léčby vyhřezlé ploténky zdárné, může lékař doporučit operativní zákrok, kdy je část vyhřezlé ploténky chirurgicky odstraněna.
Operace obyčejně trvá od dvaceti minut po jednu hodinu. Z lůžka se vstává první nebo druhý pooperační den. V nemocnici jsou pacienti tři až sedm dní, doma asi šest týdnů do první kontroly, pak následuje rehabilitace, u někoho i lázně. Obyčejně je tedy pacient dva až tři měsíce v pracovní neschopnosti. Sedět po operaci se může, doporučováno je nesedět déle než asi půl hodiny. Ideální je poloha vleže na zádech nebo na břiše.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA LÉK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Dobrý den,
byl by vhodný Condrosulf na bolest bederní páteře?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Condrosulf by byl vhodný za předpokladu, že příčinou bolesti je eroze chrupavek oddělující obratle mezi sebou. Většinou však bývá bolest způsobena přetížením svalů a spíše pomůže cílená rehabilitace a léčebný tělocvik.
Nemocnice v Kolíně získala finanční prostředky na rekonstrukci a také moderní vybavení endoskopického oddělení, a to díky projektu Endoskopie bez utrpení. Projekt financoval Regionální operační program regionu soudržnosti střední Čechy. Z dotací byly nakoupeny nové špičkové endoskopické přístroje, například balónový enteroskop či operační gastroskop, a celé pracoviště bylo rekonstruováno. Nyní nabízí bezbariérový přístup. Nově zrekonstruované a vybavené oddělení bylo slavnostně otevřeno na konci roku 2009.
Neurologickému oddělní byl Ministerstvem zdravotnictví ČR udělen statut Iktového centra. Tím byly splněny podmínky pro poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně. Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav srovnatelný s akutním infarktem myokardu a stejně tak vyžadující urgentní zahájení léčby. Pacienti s CMP mají být léčeni na specializovaných iktových jednotkách – centrech, na nichž je prováděna multidisciplinární péče zdravotním personálem, který je na tuto péči vyškolen. Nedílnou součástí terapie je léčebná rehabilitace zahájená včasně, nejlépe ihned po stabilizaci stavu pacienta s nově diagnostikovaným CMP. Takto včasně zahájená léčebná rehabilitace je jedním z významných faktorů vedoucích k obnově poškozených nebo ztracených tělesných funkcí a tím i k návratu pacienta zpět do života. V roce 2010 Oblastní nemocnice Kolín úspěšně absolvovala audit Ministerstva zdravotnictví na cerebrovaskulární péči, od 1. ledna 2011 získala Osvědčení o splnění podmínek poskytování cerebrovaskulární péče druhého stupně a stala se Iktovým centrem. Centrum zajišťuje primární spádovou oblast východní části Středočeského kraje, která představuje přibližně 270 000 obyvatel. Ročně je zde hospitalizováno více než 500 pacientů s CMP. Nemocnice úzce spolupracuje s komplexními iktovými centry v Praze.
V roce 2014 obdržela nemocnice ratingové ohodnocení Čekia Stability Award AA (tedy vynikající), a to již potřetí za sebou. Patří tak mezi 100 nejstabilnějších firem v zemi.
Středočeský kraj připravil pro děti i dospělé novou hru s názvem Cestujeme po Středočeském kraji. Hra představuje zábavnou formou zajímavá místa. Jako první si ji mohli zahrát právě dětští pacienti v Oblastní nemocnici Kolín. Hru jim dne 22. ledna přivezl středočeský hejtman Miloš Petera a spolu s ředitelem nemocnice Petrem Chudomelem ji předal primáři oddělení Renému Hrdličkovi a několika dětem zde hospitalizovaným. Děti prostřednictvím hry objeví zajímavá místa, poznají jejich historii. A naučí se i hospodařit s penězi. Na cestě krajem mají hráči navštívit 12 různých hradů a zámků. Cestovat mohou pešky, na motorce nebo autem. Kromě dopravního prostředku si cestou nakupují kromě vstupů do kulturních památek i další služby. Cílem hry je navštívit co nejvíce míst a přitom ještě ušetřit peníze.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Šimková.
Dobry den, chtela bych se prosim zeptat boli mi krcni pater a chodim na rehabilitace, jenze mi zacali brnet prsty hlavne v noci co by to mohlo byt< dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za brnění prstů u vás můžou změny na páteři v oblasti krku a hrudníku. Může to být způsobeno nevhodně prováděnými rehabilitacemi a nebo vaší činností vykonávanou po uvolnění krční páteře. Určitě tento stav konzultujte se svým lékařem, který vám naordinoval rehabilitace. Měla byste spolupracovat zároveň se dvěma lékaři, s neurologem a zároveň i s ortopedem.
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
Cervikokraniální (CC) syndrom (cervikogenní bolest hlavy) je bolest hlavy přenesená z oblasti krční páteře. Jde typicky o asymetrické a někdy i jednostranné bolesti, které mohou být provokovány pohybem krku, nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na spouštěcí body na krku. V diferenciální diagnóze je třeba vyloučit sekundární organické příčiny, zejména expanzivní procesy v zadní jámě lební nebo subarachnoidální krvácení. Neurologické vyšetření u CC syndromu by mělo být normální, speciální manuální myoskeletální vyšetření často prokáže abnormitu krční páteře. Zobrazovací vyšetření výpočetní tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí (MR) je důležité právě pro diagnostiku sekundárních příčin bolesti, přičemž jsou indikovány jiné terapeutické postupy. Příčina problémů leží v oblasti krční krajiny. Bolest je lokalizována nejčastěji v týle, ale může být i na temeni nebo ve spánku. Bolesti se mohou šířit do krčně-hrudní krajiny. Příčinou bolesti jsou funkční poruchy dynamiky krční páteře, které mohou být podmíněny morfologickými změnami a nepřiměřenou zátěží pohybového aparátu.
Onemocnění se vyznačuje bolestmi hlavy v okcipitální oblasti, které mají chronicko-intermitentní charakter a někdy se kombinují se závratí a nevolností a cervikovestibulárním syndromem. Bolesti mohou být tupé, ostré i bodavé. Cervikokraniální syndrom způsobuje nejčastěji omezení rotace a retroflexe.
Léčba CC syndromu obvykle vyžaduje komplexní multifaktoriální přístup s využitím farmakologické léčby i nefarmakologických postupů (rehabilitační a manuální terapie). V akutním stadiu jsou vhodná analgetika, nesteroidní antiflogistika, krátkodobě se podávají myorelaxancia a doporučuje se klidový režim. V chronickém stadiu má jako prevence recidiv zásadní význam rehabilitace.
Rehabilitace využívá různé myoskeletální techniky (mobilizace, reflexní metody) i návod na správné cvičení a úpravu pohybových stereotypů. Efekt manipulační a mobilizační terapie v rámci multimodálního přístupu (zejména cvičení) podporuje i Cochranova databáze, což je elektronická knihovna, která byla pojmenována po svém zakladateli Archie Cochranovi, britském epidemiologovi, který se ve svém klíčovém díle „Effectiveness and Efficiency“ zabýval účinností používaných terapeutických postupů. V roce 1993 byla založena non-profitní organizace The Cochran Collaboration, jejímž cílem je zpřístupnit nezávislé aktuální informace o efektivitě léčebných intervencí.
Zde můžete vidět cviky doporučované u CC syndromu.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU - NÁLEZ MAGNETICKÉ REZONANCE A ÚPORNÁ BOLEST PRAVÉ RUKY... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
V tomto případě pomůže vyléčení vleklého zánětu pomocí kortikoidů a následná cílená rehabilitace. Na rehabilitaci vás jen naučí jaké cviky dělat a vy je pak budete muset vykonávat pravidelně každý den. Právě toto následné samostatné cvičení má ten léčebný účinek a bohužel je to dlouhá a namáhavá cesta, kterou je třeba dodržet a vydržet. Pomoci vám může zkušený fyzioterapeut, který vás při každém cvičení povede, a rozebere s vámi vaše denní i noční činnosti, které by mohly problémy znovu vrátit. Bohužel páteř se špatně operuje a nedá se vyměnit transplantací, takže hlavní možnost léčby je léčebný tělocvik. Právě to je důvod, proč většina lidí na tuto metodu nadává, protože nemají rádi pohyb. U vás je to ale jiné, vy máte zkušenosti s jógou, která je taky prospěšná. Vraťte se k ní a přidejte k tomu ještě cviky naučené z rehabilitace.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea Soukupová.
Děkuji Vám za odpověď.
Moc doufám v to, že pětidenní hospitalizace v nemocnici na kapačkách s podáváním kortikoidů, a následná rehabilitace mi pomůžou od velkých bolestí... Určitě se i poté budu snažit svoje tělo udržovat pravidelným cvičením, protože tahle bolest je prostě pekelná :-(
17 let administrativní práce za počítačem a věk zřejmě "udělal svoje".
AS
U syndromu karpálního tunelu se osvědčuje rehabilitace, především pak cvičení s powerballem. Fyzioterapeut pacientům se syndromem karpálního tunelu může doporučit specifická cvičení na oblast krční a hrudní páteře, využít může také takzvané měkké techniky a metody fyzikální terapie. Po operaci je vhodné absolvovat rehabilitaci, kde se pod dohledem fyzioterapeuta naučíte nejen vhodné cviky, ale také jak pečovat o jizvu. Nelze popisovat jednotlivé cviky – každý pacient je jiný a potřebuje rozdílné přístupy školeného fyzioterapeuta.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Pod pojmem ruptura si je třeba představit přetržení či prasknutí Achillovy šlachy, což je velmi bolestivé a vážné onemocnění, které se nedá vyléčit během pár dní. Naopak léčba obvykle trvá několik měsíců a v řadě případů třeba i rok. K ruptuře Achillovy šlachy může dojít na několika místech, nejčastěji se Achillova šlacha přetrhne těsně nad patní kostí, protože v tomto místě je šlacha nejméně zásobená krví vlásečnicemi. K přetržení může dojít ale také v lýtkovém svalu, nebo může být šlacha dokonce odtržená od patní kosti.
Ke kterémukoliv z těchto přetržení Achillovy šlachy může dojít náhle a bez jakéhokoliv varování. Achillova šlacha totiž neobsahuje žádná nervová zakončení, a tak šlacha nebolí, dokud se nepřetrhne (= nenatrhne). K přetržení této šlachy dochází obvykle při nevhodném pohybu při sportu. Některé sporty jsou pro toto poranění rizikovější než jiné. Vesměs ale platí, že větší riziko je u sportů, kde sportovec častěji zničehonic mění směr svého pohybu (například kličky při basketu, fotbalu atd.). K přetržení Achillovy šlachy může dojít jak u profesionálních sportovců, tak i u rekreačních. Častější je toto poranění ale u rekreačních sportovců, kteří se nerozcvičují a nejsou na daný pohyb tak zvyklý. V podstatě se jedná o to, že nevhodnými pohyby a přetěžováním šlachy dojde ve vláknech Achillovy šlachy k různým trhlinkám, které jsou pak příčinou jejího přetržení. Aby k ruptuře Achillovy šlachy nedocházelo je vhodné se před každou sportovní aktivitou pořádně rozcvičit a po sportu provést strečink, provozovat pohyby při sportu správně (při běhu mít správné postavení nohou, dělat stejně dlouhé kroky), pomoc může i dodržování pitného režimu, protože pokud člověk málo pije, tak tělo automaticky do šlach dodává méně tekutin a tím šlachy začnou vysychat a nejsou tak pružné.
- příznaky
Ruptura Achillovy šlachy se pozná obvykle okamžitě, dojde totiž k velmi bolestivému prasknutí, které se projeví i bolestí v lýtku (jako kdyby člověka někdo do lýtka udeřil), zároveň je někdy toto prasknutí také slyšitelné. Toto bolestivé prasknutí někdy provází vznik krevní sraženiny (= modřiny) v místě prasknutí, hematom se ale neobjevuje u ruptury pokaždé. Ruptura Achillovy šlachy se také může projevit viditelnou deformací v místě prasknutí. Ruptura této šlachy může způsobit, že chůze po ruptuře achillovky bude extrémně obtížná, v některých případech i nemožná. V jiných případech ruptura nemusí mít tak drastický průběh.
- léčba
Léčba ruptury Achillovy šlachy je vždy zdlouhavá. Toto poranění navíc vyžaduje rehabilitaci. Obvykle léčba ruptury trvá několik měsíců, ale v některých případech se doba trvání léčby může při
Účinnou látkou Myolastanu je tetrazepam, který se využívá u stavů se zvýšeným svalovým napětím, bolestivých či omezujících pohyblivost (bolestivé stavy související s onemocněním páteře a kloubů; rehabilitace po operacích na kloubech či páteři a po mozkové obrně a cévních mozkových příhodách, po úrazech končetin a páteře; usnadnění rehabilitace ve sportovním lékařství). Přípravek je určen pro dospělé a mladistvé od 15 let. Děti jej mohou užívat jen velmi výjimečně, na výslovné doporučení lékaře, a to pouze po dovršení 1 roku věku.
Požívání alkoholu během léčby tetrazepamem vede ke zvýšení tlumivého účinku obou látek. Při vysazení léčby se mohou objevit příznaky jako bolesti hlavy, bolesti svalů, halucinace, křeče, zmatenost, třes. Vysazování léčby je třeba vždy provádět postupně. Během užívání přípravku nesmíte řídit motorová vozidla a vykonávat činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, lék ovlivňuje koordinaci pohybů a rychlé rozhodování.
Podávání léku závisí na doporučení předepisujícího lékaře, většinou se podává jedna 50miligramová tableta denně před spaním.
Evropská léková agentura (EMA) doporučila, aby se v zemích EU přestaly používat léky proti bolesti a svalovému napětí, které obsahují účinnou látku tetrazepam. Podle ní má tato látka příliš velké vedlejší účinky a způsobuje vážné kožní problémy. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. V ČR se prodává právě lék Myolastan, který tetrazepam obsahuje. Evropská léková agentura uvedla, že užívání léku s sebou nese příliš velké riziko vedlejších účinků a může způsobit například takzvaný Lyellův syndrom neboli syndrom opařené kůže. EMA tedy lékařům doporučuje, aby pro své pacienty volili alternativní léčiva.
Rovněž SÚKL vydal doporučení pro zdravotnické pracovníky a pacienty. Registrace léčivého přípravku Myolastan byla pozastavena a Myolastan byl stažen z oběhu z úrovně poskytovatelů zdravotních služeb. Pozastavení registrace bylo odůvodněno nepříznivým poměrem přínosů a rizik. Dostupné údaje o účinnosti tetrazepamu ve schválených indikacích (léčba bolestivých svalových kontraktur a spasticity) nejsou dostatečně silné, aby vyvážily riziko vzácných, ale závažných kožních reakcí. Vzhledem k nejistotě léčebných přínosů by možná opatření k zajištění bezpečného používání nevedla k dostatečnému snížení případného rizika závažných kožních reakcí.