Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí al
Ve svém příspěvku JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bartík.
Pacientka po úspěšné operaci srdce (trojitý bypass) si stěžovala na bolest pravé nohy.Nikdo na to cca 7 dnů nereagoval.Poté byla převezena z fakultní nemocnice do nemocnice krajské (noha byla od lýtka směrem dolu silně tmavě modrá)kde byl okamžitě zahájen pokus o průchodnost cév a žil,který byl bohužel bezúspěšný (noha byla již v tak velmi zanedbaném stavu z předchozí nemocnice) a následovala amputace končetiny ve stehně.Vzhledem k tomu,že pacientka v bezprostředně krátké době absolvovala několik velmi náročných operativních zákroků, bohužel po několika dnech zemřela,její organizmu byl natolik vyčerpán,že již nedokázal dále bojovat.Podle mého laického názoru byla po operaci bypassu totálně zanedbána pooperační léčba.Chci ještě podotknout,že v krajské nemocnici byly bleskově zahájeny všechny potřebné zákroky na vysoké profesionální úrovni což je třeba zdůrazni a za což všem týmům, které v této nemocnici byly účastny vyslovuji neobyčejné díky.Prosím o případné odborné posouzení jak by měl celý případ,od operace až po následnou léčbu,probíhat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kryglova.
Lékařka řekla že je nevhodný pribinacek dítě má 20 měsíců je to pravda
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemoc
V naší poradně s názvem PODVÁZÁNÍ VAJEČNÍKŮ REKONVALESCENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaja.
Dobrý den, po jaké době jsou vyndány stehy od provedení laparoskopie a kdy žena může opět zahájit sexuální život? Zda jsou nějaká zvláštní opatření pro rekonvalescenci a jak dlouho celkově trvá.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Laparoskopická operace má jednu velikou výhodu - je šetrná. Do dvou týdnů po výkonu budete mít venku stehy a budete moct sexuálně znovu fungovat bez rizika otěhotnění. Přesnější časy rekonvalescence vám sdělí váš gynekolog s ohledem na váš celkový zdravotní stav.
Existuje celá řada možností prevence a léčby ucpaných tepen. Co vám lékař předepíše ke snížení arteriálního plaku a prevenci ucpání tepen, bude záviset na závažnosti vašeho stavu a vaší anamnéze. Váš lékař může předepsat jedno nebo více z následujících:
Změna životního stylu
Zdravý životní styl je nezbytný pro léčbu arteriálního plaku a léčbu ucpaných tepen.
Jíst stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s menším množstvím cukrů a jednoduchých sacharidů a bohatou na ovoce a zeleninu;
Udržet zdravou tělesnou hmotnost;
Nekouřit;
Pravidelně cvičit;
Omezit stres;
Snížit krevní tlak a cholesterol;
Udržet nízké hladiny cukru v krvi.
Chirurgické nebo intervenční výkony
V některých případech může být nezbytný chirurgický zákrok k léčbě ucpaných tepen a zabránění další akumulaci arteriálního plaku. Tyto postupy mohou zahrnovat:
Umístění stentu. Malá hadička zvaná stent, která může obsahovat léky, může být umístěna do tepny pro udržení dostatečného průtoku krve. Sten se zavádí pomocí katétru, který vede přes tepnu v noze a vede až k srdci.
Operace bypassu. Při této operaci jsou tepny z jiných částí těla přesunuty, aby přemostily ucpané tepny a pomohly krvi bohaté na kyslík dosáhnout cílového místa určení.
Balónková angioplastika. Tento postup pomáhá otevřít ucpané tepny, které se částečně nebo úplně ucpaly, otevřením blokády pomocí zařízení, které tlačí plát na boční stěny tepen.
Léky
Řada léků může pomoci kontrolovat některé faktory, které přispívají k akumulaci arteriálního plaku.
Léky snižující hladinu cholesterolu;
Léky snižující krevní tlak;
Aspirin a další léky na ředění krve, které snižují pravděpodobnost vzniku nebezpečné krevní sraženiny.
Ve svém příspěvku REKONVALESCENCE PO OPERACI ŠEDÉHO ZÁKALU,SILOVÁ ZÁTĚŽ NA ORGANISMUS V DOBĚ POOPERAČNÍM,JAK DLOUHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Macková.
Prosím o radu jak dlouho je potřeba šetřit organismus po operaci šedého zákalu,aby nebyl narušen pooperační stav,rekonvalescence.Jak dlouho se vyvarovat zvedání těžších břemen,zohýbání,tlačení atd.Prosím o odpověď z vlastních zkušeností.Děkuji!!!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Srovnalová.
prosím,jak dlouho se šetít po operaci šedého zákalu.Děkuji Ssrovnalová marie
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
V naší poradně s názvem BOLAVÉ NOHY PO CHEMOTERAPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Můj příbuzný prodělal chemoterapii a nyní se mu rozbolavěli nohy - lýtka. Nohy má oteklé, dělají se mu otvory do lýtek, neustále mu z těchto ran něco teče a ničím se to nedá zahojit.Nohy mu stále ošetřujeme, přebalujeme, mažeme ruznými mastmi a k ničemu to nevede. Velmi prosím o radu, co by bylo dobré použít k ošetření.
Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je potřeba, abyste tyto problémy konzultovali s onkologem, který vedl chemoterapii vašeho příbuzného. Otevřené nohy mohou být následkem rozkolísané hladiny krevního cukru, ale také následkem chemoterapie. Než konzultaci s onkologem provedete, tak nohy pečlivě převazujte a udržujte bez zánětu. Proti zánětu otevřených nohou je dobrá mast na záněty - Triamcinolon.
U cévních obtížích je dobré navštívit specializovaná centra pro „diabetickou nohu“, většinou se zde nález konzultuje s angiologem (odborníkem na cévy), případně chirurgem (je-li nutné lokální odstranění již odumřelé tkáně).
Nejčastější příčinou tmavnutí nohou je diabetická noha. Diabetická noha vzniká poruchou prokrvení dolních končetin, což je velice negativně ovlivňuje vývoj chorobných procesů – vředů. Kvůli dlouhodobě a špatně vyživované tkáni se tvoří defekt neboli gangréna, při níž tyto tkáně odumírají. Právě tento defekt vede mnohdy k amputaci končetiny.
Jestliže nejsou tkáně dolních končetin dostatečně prokrvené, může se objevit i známé černání prstů nebo jiné části nohy – gangréna. Tento stav je velice nebezpečný a mnohdy i zbytečný. Lékaři ve většině případů své pacienty dobře poučí o riziku diabetické nohy, nicméně samotní pacienti si rady lékařů neberou příliš k srdci. Každý diabetik by měl již od počátku být seznámen s riziky svého onemocnění a měl by být také poučen o určitém denním režimu, který je nutné naprosto přesně dodržovat. Všichni diabetici by si měli pravidelně kontrolovat glykemii a samozřejmě by měli přestat kouřit, aby si tak zcela vědomě a úmyslně nesnižovali průchodnost cév v dolních končetinách. Právě amputace dolní končetiny děsí většinu diabetických pacientů. A ano, tohle riziko zde skutečně je. Lze mu však aktivně předcházet. Každý pacient s cukrovkou by měl spolupracovat se svým lékařem a také by měl svým končetinám dopřávat pravidelnou péči. Léčba diabetické nohy není nijak jednoduchá, je dlouhodobá a poměrně komplikovaná. Pro léčbu diabetické nohy je nutné obnovit průtok krve končetinou, což bylo možné dříve pouze za pomocí chirurgického bypassu. V dnešní době se však lékaři přiklání k angioplastice, díky níž je možné zprůchodnit zúžené či uzavřené bércové tepny pomocí balónkového katétru. Při tomto zákroku je možné obnovit průtok v několika cévách najednou a cévy se nijak neporuší. Díky vstříknuté kontrastní látce tak může radiolog pečlivě sledovat kudy krev proudí, kde jsou cévy ucpané a tenkým balonkovým katétrem je může pomalu zprůchodňovat. Celá procedura klade mnohem menší nároky na pacientův organismus, je bezpečnější a pacient se po ní rychle zotaví. Tento zákrok v mnoha případech předchází obávané komplikaci – amputaci končetiny. Tímto však léčba nekončí. Je nutné i nadále sledovat pečlivě stav pacienta, potlačit možnou infekci, odlehčit končetinu vhodnou protetickou pomůckou, je nutné i nadále měřit glykemii a krevní tuky, srážlivost krve a podobně.
Černý odstín pod nehtem je často sražená krev, která prosákla z poškozených cév vlivem úrazu. Tato vrstvička krve oddělí nehet od nehtové ploténky a nehet už drží jen u svého kořínku, odkud ho asi do měsíce vytlačí nový nehet. Tím dojde k samovolnému oddělení nehtu od prstu. Rozhodně nehet násilím neoddělujte, protože hrozí infekce houbami a bakteriemi. Nový nehet doroste asi tak za 6 až 8 měsíců. Vždy je dobrá konzultace s lékařem.
Ve svém příspěvku BRNĚNÍ PALCE U NOHY A BOLEST AŽ PÁLENÍ CHODIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa .
Dobrý den
Mám bolest nohy levé po úraze uklouzla mě práva noha a levou jsem skočila do sedačky na koleno vzadu za kolenem mě zabaleno dřeb nebyl možný pak se postavit na nohu po půl roce se to trošku zlepšilo, byla jsem na ortopedii tam jsem dostala opstrik, ale v okolí kolena mě to stále bolí, a i celá noha a teď mě začal brnět palec u nohy když déle stojím tak mě boleji nohy mám je těžké neklidné pálí mě šlapky a bolí. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tříselná kýla po operaci může mít tedy různou dobu rekonvalescence, jak již z předcházejícího odstavce vyplývá, záleží to na metodě operace. Všeobecně ale platí, že ještě několik dní po operaci mohou přetrvávat bolesti v oblasti kýly, obzvláště při snaze si sednout, lehnout či vstát. Pokud je bolest nesnesitelná, lékaři na ni mohou předepsat léky.
O jizvu / jizvy v místě kýly je třeba také po operaci řádně pečovat, důležité je udržovat toto místo čisté (sprcha), po sprchování ho osušit a nepoužívat žádná parfémovaná mýdla, sprchové gely a tělová mléka.
Pacient by se také měl snažit vyvarovat po dobu rekonvalescence namáhání břišní dutiny (fyzická aktivita, ale i kašel, zácpa). Jizvy je třeba hlídat, aby nedošlo k žádnému zánětu či otoku, v takovém případě je vždy nutné vyhledat lékaře a nesnažit se ránu vyléčit sám.
Během rekonvalescence by pacient neměl jíst žádné potraviny, které by mu mohly způsobit zácpu, která by napínala břišní svaly. Také je důležitý dostatečný příjem tekutin.
Během rekonvalescence není nutné, aby se pacient vyhýbal fyzické aktivitě, ale je třeba, aby byla přiměřená, rozhodně není vhodné žádné zvedání těžkých předmětů.
Návrat do práce závisí nejen na typu operace, ale i na zaměstnání, které pacient vykonává, pokud je jeho zaměstnání sedavé (kancelářská práce), tak se samozřejmě může vrátit do práce dříve, než pacient, který vykonává těžkou manuální práci.
V naší poradně s názvem PŘÍČNE PLOCHÉ NOHY PORADNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika spicakova.
Dobrý den,dokror mi diagnostikoval že mám příčně ploché nohy ,doporučil mi nosit speciální vložky do bot ,při nošení těchhle vlozek mne nohy tak neboli ale jakmile si je sundam a chodim na boso tak nohy boli jako čert ,myslíte ze uz ta bolest bude na stalo a nebo se to casem spraví? .Je možné že v tech nohách muze by t nejaky zanet ?(u ortopeda jsem byla tak před 5 měsíci )dekuji za odpověď Spicakova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zkuste úplně vyřadit chůzi na boso a nahraďte ji chůzí ve volné ortopedicky vhodně tvarované obuvi. Například sandály, žabky a podobně. Tyto speciální letní boty se dají koupit ve zdravotních potřebách. Taktéž pravidelně provádějte cviky s chodidly (kreslení osmiček nohou, oblékání ponožek jen za pomocí nohou, masáž chodidla pomocí šlapání na golfový míček, atd).
Vbočený palec (hallux valgus) je získanou deformitou nohy. Jedná se o komplexní postižení přednoží s poruchou postavení palce. V České republice o operaci vbočených palců kolují různé pověry a mýty. Některé z nich se nezakládají na pravdě a řada z nich vychází ze způsobů operačních řešení v minulosti. V současné době se v léčbě používají moderní přístupy, které zkracují délku hospitalizace a rekonvalescence. Tyto metody výrazně změnily možnost znovuvytvoření vbočeného palce nohy. V důsledku obav pacienti často operační zákroky odkládají a k lékaři přichází, až když je stav výrazně pokročilý. V pokročilých stadiích je pak někdy již záchrana kloubu nemožná.
Nesprávné postavení palce přetěžuje ostatní části nohy. Na podkladě vbočeného palce mohou vznikat různé typy bolesti přednoží, které se nachází v oblasti základního článku palce nohy anebo v místě prstů nohy. Výrazná zátěž přednoží i při běžných činnostech způsobuje, že konzervativní postupy nejsou často účinné v léčbě projevů deformity hallux valgus. V případech dlouhodobých bolestí, které přetrvávají i přes využití prostředků konzervativní terapie, je namístě zvolit operační řešení.
Operaci lze provádět v celkové anestezii nebo pouze při místním znecitlivění. Doba pooperační rekonvalescence je závislá na typu použité operace a individuálním průběhu hojení. Po operaci je nutno počítat se zhruba 3 až 6 týdnů trvající nemožností plné zátěže operované končetiny a nutností chůze o berlích s omezeným nášlapem na operovanou končetinu. Operace slouží k odstranění deformity, a proto je potřeba téměř vždy provést osteotomii (protnutí kosti). Nejčastěji se protíná první nártní kost v přednoží a její správná pozice se zajišťuje vždy šrouby anebo skobkami. Tyto operace lze provádět otevřený přístupem anebo také modernějším zavřeným přístupem pod kontrolou rentgenového přístroje. Jak dlouho trvá uzdravení, závisí na použité metodě. Právě tyto nové postupy zkracují délku rekonvalescence po operaci a zkracují čas nutný k návratu k plnohodnotnému životu.
Ve svém příspěvku ZVÁPENATĚLÉ VĚNČITÉ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lisková.
pročištění organismu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Warfarin a nedostatek vitaminu K mám kovovou chlopen a ted anginu pectoris a co dál vše je od warfarinu mám zřejmě poškozené věnčity cévy a jak se to dá léčit a ještě budu mit infarkt bolí mě hlava,To není jedna nemoc vše je vinna doktorů neumí léči jen předepisovat léky,aby měli práci ,ale i na ně dojde ,někteří jsou na h**no už,abych to měla za sebou katra
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v n
Ve svém příspěvku BERU TEZEO NA SNIZENI TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Marek.
Beru Tezeo(1x denne) na snizeni tlaku.Ale vecer mam moc, az 205/117..
Zkousim Ebrantil (30) (po dohode s lekarem).
Kdyz je teple pocasi je to lepsi ,uz jsem zaznamenal i 145/85 !!
Ale vecer je to horsi.Kdys se ochladi-katastrofa!
Je mi 70 roku a mam 20 let vysky tlak(170/95) muj prvni lek byl Seloken.
Srdce,ledviny,krev a moc jsem odevzdal,hepatitis a-b-c Hiv negativ,krcni tepny negativ.
Byl jsem u neurologa negativ citlivost zachovana jenom prava strana neni optimalni.
Jsem po mozkove prihode(nekrvave).Prava strana me nefunguje jak by mela.
Take prve oko se zhorsuje(neostr videni).
P:S.Pisu bez hacku a carek(je to nemecka tastatura)
Jake medikamenty mam brat?Vazim 88kg a merim 187cm.
Pomuze mi priroda?(nepiju a nekourim)
Jirka Marek
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k
Ve svém příspěvku RYMA , BOLÍMI OBČAS LEVÁ KRČNÍ TEPNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Sále mi teče z nosu a nemohu setoho zbavit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mgr. Pavel Vaňura.
Projev slabosti ve svalech i prstech rukou s nedostatkem síly, ztrácení zručnosti. Je mi už 76 roků, beru prášky na tlak a na cukrovku. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KRČNÍ TEPNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krista Melicharova.
Dobrý den,jsem po operaci krcni tepny .Přišlo se na ucpání relativně včas,mozkovou prihodu jsem nemela.Ucpani vlevo 80-90%.Pred dvema lety bylo ucpání ještě v normě 30% .Mela bych narok na lazne? Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně může požádat kterýkoli pacient. Rozhodnutí je pak na zdravotní pojišťovně, jestli vám zaplatí jen procedury nebo i pobyt. Dohodněte se se svým praktickým lékařem, vypracujte žádost a uvidíte.
Krev je přiváděna k dolním končetinám pánevními, stehenními, dále podkolenními a bércovými tepnami. K hlavním postižením tepen zásobujícím dolní končetiny patří ateroskleróza, embolie, výduť tepny pravá či falešná a diabetická angiopatie. Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je ateroskleróza, která vzniká tehdy, jestliže se do stěn tepen ukládají tuky, cholesterol, vápník a další látky.
Ateroskleróza znamená tvorbu plátů způsobujících ucpání tepen. K rizikovým faktorům patří kouření, zvýšený příjem tuků, zvýšená hladina cholesterolu.
Embolie znamená průnik vmetku s následnou obstrukcí lumen tepny nejčastěji ze srdce.
Výduť znamená vyklenutí tepny z důvodu oslabení stěny. Nepravá výduť vzniká následkem úrazu či poranění tepny při invazivním vyšetření – angiografii.
Diabetická angiopatie postihuje zejména periferní tepny u nemocných s cukrovkou.
Ucpávání cév v noze se projevuje bolestmi končetin při zvýšené námaze, při závažnějším postižení i v klidu, eventuálně dochází k postupnému odumírání končetiny.
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
Ve svém příspěvku CO JÍST PŘI ŘEDENÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lída.
Moje maminka pořád zápasí s ředěním krve.Prosím o vysvětlení co může jíst a co né.Předem děkuji. Uživá prašky na ředšní krve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav.
Dobrý den.Prosím o Váš názor .Jsem po zavedení stentu do věnčité tepny a byl mi naordinován dlouhodobě lék Trombex 75 mg společně s Godasalem.Po půlroční léčbě mi byl vysazen Godasal a nadále užívám Trombex a lék na statiny LESCOL40mg .Mám tímto dotaz, zda mohu pít k Trombexu čaj Červené Lapacho a tinkturu hlohu na posílení srdce.Děkuji za informaci Pavlík
Voda na plicích po bypassu se může objevit jako komplikace, a to v podobě srdečního selhání. Vzniklá dušnost je následkem toho, že srdce nezvládá pumpovat krev do celého těla. Krev se potom hromadí v různých částech těla. Tekutina může prosáknout i do plic a zůstávat v nich. Plíce jsou složitý orgán, který odvádí oxid uhličitý a vyměňuje ho za kyslík. Pokud se v nich hromadí tekutina, pracuje se jim mnohem hůře. A právě to je důvodem, proč lidé se srdečním selháním trpí dušností. Vleže se dušnost může zhoršovat, protože se tekutina rozšíří po povrchu plic (představte si tekutinu v láhvi, když láhev stojí, a jak se tekutina rozšíří, když láhev položíte do vodorovné polohy).
Doporučení:
Pokud pozorujete dušnost pouze při cvičení, pak se naučte rozpoznat začátek příznaků a přestaňte cvičit, jakmile ucítíte první náznaky. Pravidelné cvičení zlepšuje výkonnost srdce, ale je dobré najít si takovou úroveň aktivity, kterou dokážete bez problémů zvládnout.
Promluvte si se svým lékařem a společně najděte takovou aktivitu, která pro vás bude vhodná. Obecně jsou pro oběh krve mnohem lepší pohybová cvičení (mírná jízda na kole, chůze, plavání) než cvičení na budování síly (posilování, kliky).
Pokud nemůžete popadnout dech při běžných aktivitách, jako je chůze do schodů nebo sprchování, promluvte si se svým lékařem o cvičeních, která vám pomohou dýchat, nebo o tom, zda vaše léčba funguje správně. Pokud jsou pro vás každodenní aktivity obtížné, požádejte o pomoc svého pečovatele nebo rodinu. Tím, že budete moci pokračovat v běžných aktivitách, podpoříte pocit, že máte svůj život pod kontrolou.
Pokud se zadýcháváte při odpočinku, poraďte se s lékařem. Pravděpodobně bude nutné upravit váš léčebný režim.
Pokud se zadýcháváte vleže, zkuste si pomoci několika polštáři, abyste leželi ve vzpřímenější poloze.
V naší poradně s názvem PRADAXA - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dotaz, může se mi znova vrátit trombóza, když užívám pravidelně 2×denne lék Pradaxa? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro přesnou odpověď na vaší otázku je třeba znát příčinu, která způsobila vaši předchozí trombózu. Například arteriální trombóza může být způsobena kornatěním tepen, nazývaným arterioskleróza. K tomu dochází, když tukové nebo vápenaté usazeniny způsobují ztluštění stěn tepen. To může vést k nahromadění tukového materiálu (nazývaného plak) ve stěnách tepny. Tento plak může náhle prasknout (prasknout) a následně vytvořit krevní sraženinu, i když užíváte léky na ředění krve. Dodržováním předepsané léčby výrazně snižujete riziko opakování trombózy.
Probíhá pomocí klinického vyšetření, ultrazvukového vyšetření, magnetické rezonance a angiografického vyšetření. Řešení je možné buď metodami intervenční radiologie (balonková dilatace, eventuálně stentování), nebo metodami operačními.
2. Předoperační příprava
V rámci předoperační přípravy je pacient oholen (záleží na lokalitě výkonu), večer před zákrokem dostane léky indikované anesteziologem.
3. Operační metody
Výkony se provádějí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetika k míše s následným umrtvením dolní poloviny těla).
Dezobliterace: odstranění sklerotických plátů ze zúžené tepny.
Bypass: přemostění postiženého úseku tepny vlastní žilou nebo protézou (zde záleží na lokalizaci postižení, v případě postižení pánevních tepen je to spojka mezi aortou a stehenní tepnou, při postižení stehenní tepny je to přemostění mezi stehenní tepnou a podkolenní či bércovou tepnou).
Embolektomie: odstranění vmetku pomocí katetru s balonkem.
Resekce: resekce tepny u výdutě s náhradou žilou či protézou.
Amputace: Amputace končetiny při vyčerpání všech ostatních metod, záleží na místě postižení, provádí se buď v místě chodidla, pod kolenem, či nad kolenem.
4. Možné komplikace výkonu
Komplikace této operace se mohou vyskytnout na všech chirurgických pracovištích v České republice i na světě, proto je nutné na ně před operací upozornit.
Peroperační komplikace (tedy během operace):
masivní krvácení, které může mít za následek až šokový stav pacienta, popřípadě vést až k úmrtí;
poranění orgánů dutiny břišní, oblast za pobřišnicí – močovod, dolní duté žíly, pánevní žíly, močový měchýř;
srdeční selhání z důvodu velkých tlakových výkyvů při dočasném klampování aorty;
srdeční arytmie;
změny vnitřního prostřední, zejména zvýšená kyselost organismu při dočasném nedokrvení končetiny;
ledvinné selhání.
Pooperační komplikace:
bolestivost v místě operace;
pocit na zvracení;
teplota;
krvácení z operační rány nebo z našité protézy s nutnou urgentní reoperací;
infekce v ráně se vznikem hnisavého ložiska – nutné otevření a vyčištění rány;
vznik kýly v jizvě – nutná reoperace s opětovným sešitím břišní stěny;
infekce v ráně spojená s infekcí protézy s nutnou reoperací a eventuálním odstraněním protézy;
V naší poradně s názvem UCPÁVÁNÍ KRČNÍCH TEPEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den,lze u krčni tepny ucpane na 85% použit tu angioplastiku nebo se tepna musi rozřiznout a vyčistit děkuji moc za zpravu spozdravem strnádek josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle může rozhodnout jen kardiochirurg. Vždy se volí varianta nejlepší pro pacienta v danou chvíli. Promluvte si o stavu svých krčních tepen se svým lékařem, který doporučí možnosti nejlepšího řešení.
Nateklým nohám můžete ulevit i bez pomoci chemických preparátů a léků proti bolesti. Zkuste některé níže uvedené babské rady či recepty na unavené a oteklé nohy.
Tipy:
Nohám uleví zvýšená poloha a pravidelné kroužení chodidly a pohybování s prsty u nohou.
V práci se při přestávkách snažte vždy projít, zkuste například střídat chůzi na špičkách a patách.
Dodržujte pitný režim. Zejména v horkých dnech potřebuje tělo dostatečný přísun tekutin.
Vyhýbejte se kouření a alkoholu.
Účinky bude mít i masáž chodidel, která uvolní a rozproudí lymfatický systém.
Recept na unavené a oteklé nohy:
Na oteklé nohy zabírá mazání z kostivalu. Kostival omyjte, oškrábejte a nakrájejte na kolečka. Vložte do sklenice, zalijte francovkou a uzavřete. Tři týdny nechte odstát nejlépe na okně. Tekutinu poté slijte a máte ideální mazání nejen na oteklé nohy, ale i na bolavé ruce, klouby nebo záda.
Uvařte čočku. Poté slijte vodu do nějaké nádoby a pravidelně ji pijte.
Unavené a oteklé nohy osvěží masáž francovkou nebo koupel ve vodě s citronovou šťávou.
K úlevě oteklým nohám můžete použít také vodu, ve které se předtím vařily brambory. Nohy se prokrví a otok opadne.
Na oteklé nohy pomáhá rovněž sprchování, a to střídavě teplou a studenou vodou. Střídání teploty končetiny krásně prokrví a uleví jim od bolesti.
Bojovat proti oteklým nohám můžete i s použitím bylinek. Pomáhá například odvar z třezalky, slivoně, kořene pampelišky nebo petržele.
Krevní tlak je síla krve, která tlačí na tepny s tím, jak plyne tělem. Pokud máte vysoký krevní tlak, tak vaše tělo vyvíjí příliš velkou sílu na vaše tepny a práce vašeho srdce – pumpování krve – je tak těžší, než by měla být. Při měření krevního tlaku se zobrazují dvě čísla, ta představují hodnotu systolického a diastolického krevního tlaku. Systolický tlak měří tlak krve, který působí na tepny, když srdce bije, zatímco diastolický krevní tlak je měření tlaku krve působícího na tepny, když srdce odpočívá. Srdce je silný a efektivní sval, ale pokud je příliš a dlouho namáhán, tak se může zvětšit, opotřebit nebo způsobit infarkt, mrtvici, aneurysma, případně předčasnou smrt. Kromě tlaku je důležitý i srdeční tep. Delší život se spojuje s nižšími hodnotami tepu v klidu. Když srdce pracuje na nižších otáčkách, méně se opotřebovává a více vydrží. Kdysi se za zdravý pulsní tlak považovalo sedmdesát až osmdesát úderů za minutu. Nyní se označuje za optimální, pokud se pohybuje kolem šedesátky. Lidem s pulsem dlouhodobě vyšším než pětasedmdesát úderů za minutu hrozí až trojnásobně větší riziko srdečně-cévních chorob.