RERICHA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Každodenní konzumace řeřichy může výrazně snížit poškození DNA bílých krvinek. Poškozená DNA v krvinkách je považována za jasného předchůdce rozvoje rakoviny. Výzkum, publikovaný v časopise American Journal of Clinical Nutrition, zjistil, že kromě snížení výskytu poškození DNA, denní konzumace řeřichy také zvýšila u těchto buněk schopnost bránit se dalšímu poškození svého DNA způsobené volnými radikály. Této dietní řeřichové studie se zúčastnilo 30 zdravých mužů a 30 zdravých žen, včetně třiceti kuřáků. Tito účastníci výzkumu jedli 85g čerstvé řeřichy každý den po dobu osmi týdnů. Nejlepších výsledků bylo touto dietou dosaženo hlavně mezi kuřáky. To může vypovídat o tom, že kuřáci mají větší toxickou zátěž nebo oxidativní stres, což dokládají i výsledky vstupních testů na začátku studie, při kterých měli kuřáci výrazně nižší antioxidační hladiny ve srovnání s nekuřáky.
Léčí řeřicha rakovinu?
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoliv na lidech. Náš první výzkum účinků řeřichy na lidech je průlomový, protože potvrzuje protinádorové účinky řeřichy a prokazuje přímý vztah mezi konzumací řeřichy a snížení náchylnosti k rakovině. Odhodlání spustit tuto studii pocházelo z velkého množství dostupných důkazů, kt
Řeřicha se pěstuje v čisté pramenité vodě a po staletí byla uctívána jako superpotravina. Hippokrates, otec medicíny, říká, že jeho první nemocnice leží v blízkosti potoka, aby mohl čerstvou řeřichou léčit své pacienty. Řečtí vojáci dostali řeřichu jako tonikum, než šli do bitvy a v šestnáctém století sběratel Culpepper prohlašoval, že řeřicha čistí krev. Řeřicha obsahuje více než 15 základních vitamínů a minerálů. Gram řeřichy obsahuje více železa než gram špenátu, také řeřicha má více vitaminu C než pomeranče a více vápníku než mléko. Řeřicha byla v devatenáctém století s oblibou konzumována jako salát z jejich listů a byla také hlavní součástí stravy dělnické třídy, nejčastěji jedená k snídani v sendviči. Po desetiletích, kdy byla řeřicha zapomenuta a prosazována jen jako dekorativní ozdoba, dnes řeřicha zažívá renesanci. Prostí spotřebitelé, ale i celebrity, znovu objevují její charakteristickou pikantní chuť a její úžasné nutriční výhody. Někteří dokonce vypijí denně až sedm šálků řeřichové polévky! Řeřichu si každý může jednoduše vypěstovat doma na okně, kdy se na navlhčenou vatu nasype několik semen řeřichy a ta se pak za tři týdny může konzumovat. Řeřicha se po celou dobu zalévá jen čistou vodou a roste jen ze sluníčka.
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
Přírodním diuretikem je vodní meloun. Podobné účinky mají i okurky. Nízká energetická hodnota melouny a okurky přímo předurčuje pro odlehčovací diety, přičemž důležitá je právě ona „nízkokaloričnost“ než dočasný úbytek vody. Ten je potřebný u nemocných lidí.
Chřest obsahuje asparagin, který pomáhá ke zlepšení funkce ledvin obecně.
Oves obsahuje oxid křemičitý, přírodní diuretikum. Konzumace ovesných vloček ke snídani je tak skvělým způsobem odvodnění.
Odvodňovací účinky má rovněž kořenová zelenina, a to zejména celer, petržel, pastinák. Pro odvodnění je nejlepší si připravit salát ze syrového celeru než kupovat drahý potravinový doplněk.
Mezi ostatní zeleninu, které spadá do kategorie močopudné potraviny, patří řepa, růžičková kapusta, hlávkový salát, mrkev, artyčoky, řeřicha a zelí. Mezi ostatní diuretika patří česnek, cibule, ředkvičky a křen. Česnek, stejně jako řepa, navíc „rozbíjí“ a vyplavuje tuk. Křen, syrová cibule a ředkvičky zrychlují metabolismus a zároveň podporují močení a střevní peristaltiku.
Odvodňovací účinky mají i docela obyčejná jablka. Jejich dužina do sebe natáhne přebytečnou vodu, trochu nabobtná, takže dalším příznivým účinkem jablek je i zlepšená střevní peristaltika.
Chcete-li získat co nejvíce z těchto močopudných potravin, je vhodné je konzumovat syrové. Řeřicha, rajčata, chřest, okurka či syrová cibule s česnekovým dresinkem mohou být použity v salátu, což je chutné jídlo, které je vyrobeno výhradně z močopudných potravin. Zatímco česnek, cibuli a křen je obtížné ve větším množství konzumovat za syrova, lze malé množství těchto potravin použít do stravy nakrájením na malé kostičky nebo rozsekáním, a tak si zpestřit běžný pokrm.
Tato výroba řeřichového krému vyžaduje 1 střední cibuli nakrájenou na kostičky, 1 malý brambor nakrájený na kostičky, dvě polévkové lžíce sojového nebo slunečnicového oleje, 85 g opláchnuté čerstvé řeřichy, 300 ml mléka, 300 ml zeleninového vývaru, 5 lžíc Rama Culiness. Rozehřejeme olej a osmahneme na něm cibulku, až zesklovatí. Pak přidáme brambory, řeřichu, mléko a vývar. Za občasného míchání to přivedeme to k varu a přikryté to pak dusíme 20 minut. Občas to zamícháme. Nakonec to rozmixujeme ponorným mixérem, přidáme náhradní smetanu (Rama Culiness) a koření a případně to ještě přihřejeme.
Používejte byliny a další přísady podle typu vlasů. Bylinky můžete použít jednotlivě, nebo jako směs, v níž budou obsaženy rovným dílem.
Na suché vlasy se doporučuje nerolová silice, kořen kostivalu a bezinka.
Pro normální vlasy je vhodná pampeliška, jetel a přeslička.
Na mastné vlasy se používá řeřicha, jahodník, vrbová kůra a citronová tráva.
Když chcete mít lesklé vlasy, přidejte ocet a kopřivu.
Pro jemné vlasy se používá olivový olej, majoránka, lopuchový olej.
Na lupy zabírá máta peprná, březová kůra, kostival, kopřiva a ocet.
Pro lepší růst vlasů dodejte kopřivu, šalvěj, bazalku, rozmarýn a třezalku tečkovanou.
Jednotlivé bylinky nebo směsi koupíte v kamenných nebo internetových obchodech prodávajících přírodní kosmetiku, také mohou být v obchodech se zdravou výživou, které se specializují na bylinky a čaje. Některé byliny, pampelišku, jetel nebo kopřivu, můžete najít na vlastní zahrádce nebo ve svém okolí, tak proč si z nich nevyrobit domácí šampon. Pokud jste se rozhodli pro výrobu domácího šamponu z čerstvě natrhaných bylinek, dbejte na hygienické podmínky a dejte pozor při míchání více druhů bylin. Před výrobou šamponu vždy rostliny opláchněte.
Kromě běžné kosmetické péče jsou vhodné jemné peelingy, a to především v zimním období, u již rozvinutých skvrn někdy pomáhají středně silné peelingy či zákroky laserem. Odstranění však bývá svízelné, řadu skvrn lze odstranit pouze částečně – pouze zesvětlají, navíc je po těchto zákrocích ošetřená kůže obvykle velmi citlivá na další UV záření a při náhodném či neuváženém pobytu na slunci se skvrny mohou poměrně rychle tvořit znovu.
Možná už jste také slyšeli o tom, že je na stařecké skvrny dobrý citrón. Citrón je totiž účinný zesvětlovací prostředek. Podle „babských rad“ se skvrny mají potírat denně neředěnou citrónovou šťávou, například jemným štětečkem, a výsledek by se měl dostavit během tří měsíců.
Skvrny lze odstranit různými způsoby. Kdo chce stařecké skvrny alespoň krátkodobě opticky odstranit, může je překrýt tónovacím krémem, což je však z dlouhodobého hlediska poměrně náročné a nákladné. Skvrny lze opticky zesvětlit krémy. Bělicí účinky má například řeřicha potoční nebo derivát vitamínu A s peelingovým účinkem. Léčba takovým krémem musí být prováděna denně. Jelikož se vlivem přípravků ošetřovaná místa stávají citlivější na slunce, je nejlepší podstoupit tuto kúru v zimě nebo alespoň večer. Pokud se člověk chce zbavit skvrn nadobro, může si lékařem nechat odstranit svrchní část kůže. Existují různé možnosti – peeling ovocnými kyselinami, mechanické obrušování, zmrazení nebo odstranění prostřednictvím laserových paprsků (fotojuvenizace). Vrstva pokožky se skvrnami je odstraněna a pod ní vznikne nová, normálně pigmentovaná kůže. Výhodou této metody je, že pigmentace v kůži je odstraňována cíleně a selektivně a současně je chráněna tkáň v okolí. Ovšem i při ní jsou ošetřená místa do úplného zahojení velmi citlivá na UV záření.
Během detoxikační diety jsou důležité karotenoidy, které jsou obsaženy v pomerančích, červeném a zeleném ovoci a zelenině (například mrkev, sladké brambory, špenát, melouny, meruňky, broskve, dýně, rajčatový protlak, zelené fazolky, řeřicha, brokolice nebo růžičková kapusta). Tepelná úprava (konzervování, vaření, napařování), ale i vliv vzduchu a světla bohužel karotenoidy ničí, například sušení ovoce. Snažte se jíst tyto potraviny co nejvíce čerstvé. Vitamín C je obsažen zejména v citrusových plodech, kiwi, černém rybízu, brokolici, rajčatovém protlaku, jahodách, hlávkovém zelí, paprikách, petrželce a tropickém ovoci guava. Vitamín C se ztrácí při tepelné úpravě, podobně jako karotenoidy, nebo během skladování. Radou je opět konzumovat tyto potraviny co nejvíce čerstvé nebo jen krátce povařené.
Jsou úžasným lékem proti zácpě. Koupené si před konzumací umyjte, abyste odstranili oxid siřičitý, kterým mohou být ošetřené. Hrst švestek zapijte alespoň dvěma třemi sklenicemi vody. Naváže se na nestravitelnou vlákninu v nich, a tak zvětší jejich objem. Ze střevního obsahu se vytvoří větší měkčí masa, která nastartuje vyprazdňování.
Lněná semínka
Jednu až dvě lžíce semínek zamíchejte do jogurtu, později zapijte dvěma sklenicemi vody a pak už jen čekejte. Výsledek se dostaví. Prostředkem proti zácpě je i lžíce dýňového, slunečnicového či olivového oleje ráno nalačno. I v nich se nacházejí látky, které mohou střevy pohnout.
Voda z kysaného zelí
Kysané zelí i voda z něj přináší stejný účinek. Kyselé prostředí podráždí střevo, upraví mikroflóru a vše se v dobré obrátí.
Příklady potravin, které mohou působit jako přírodní projímadlo pro některé lidi:
Vitamín K představuje nezbytný vitamín. Je potřebný pro modifikaci proteinů a srážení krve. Nedávné studie naznačují, že vitamín K může hrát roli při léčbě osteoporózy a Alzheimerovy choroby. Dostatečné zvýšení hladin vitamínu K přispívá k ochraně proti rakovině a srdečnímu onemocnění.
Přehled některých léků, které se mohou aplikovat při léčbě specifických nemocí vlasů.
Regaine
Je lék, který byl původně vyvíjen pro léčení srdečně-cévních onemocnění, ale během výzkumu přípravku se přišlo na jeho dobrý vliv na růst vlasů. Je určen výhradně pro léčení mužské plešatosti u dospělých mužů. V některých případech ho mohou používat i ženy. Podává se místně do vlasů speciálním aplikátorem dvakrát denně co dvanáct hodin, a to tak, aby se pokryla celá postižená plocha. Účinkuje pouze u některých pacientů tím, že především zastavuje a zpomaluje padání vlasů. Nárůst nových vlasů v místech, kde se již zcela ztratily, nelze očekávat, pouze růst méněcenných chloupků. Pro dosažení požadovaného efektu je nutné přípravek používat nepřetržitě nejméně čtyři měsíce. Pro zachování efektu je třeba Regaine používat trvale. Po ukončení užívání se stav vrací během čtyř měsíců do původního stavu. Regaine se vyrábí ve dvou koncentracích, a to jako dvouprocentní (gel) a pětiprocentní (roztok). Používání slabší koncentrace není příliš účinné. Těhotné a kojící ženy a děti do 18 let nesmí tento lék užívat. Hlavní účinnou složkou Regaine je chemická látka minoxidil. Přípravek je vyráběn belgickou firmou Pharmacia. Je k dostání pouze v lékárnách na lékařský předpis, přičemž pacient musí zaplatit plnou cenu přípravku.
Bioderma Nodé Oral je intenzivní výživa vlasové pokožky a vlasů. Díky obsahu pšeničných proteinů, cystinu a metioninu Bioderma Nodé Oral podporuje tvorbu keratinu. Obsahuje vitamíny B5, B6 a B8, které stimulují růst vlasů, vitamín B3 podporuje zvlhčování vlasů. Řeřicha, kopřiva a olej z pšeničných klíčků dodávají vlasům sílu a lesk. Obohacením o hořčík zabraňuje nadměrnému vypadávání vlasů. Díky kompletní textuře Bioderma Nodé Oral jsou vlasy silnější a vlasová pokožka znovu získává svoji vitalitu.
Jde o jediný dostupný lék pro léčení plešatosti, který se podává vnitřně ve formě tablet. Byl vyvíjen původně jako lék na léčení onemocnění prostaty, ale během výzkumu léku se přišlo na dobré účinky proti plešatosti. Účinnou látkou tohoto přípravku je finasterid. Podstatou účinku Propecie je snížení hladiny derivátu mužského hormonu testosteronu, dihydrotestosteronu, který je jedním z hlavních příčin mužské plešatosti. Lék je určen hlavně k léčení mužské plešatosti u dospělých mužů, není vhodný pro ženy. Děti jej užívat nesmějí. Propecia nedokáže obnovit růst vlasů tam, kde již definitivně odumřely vlasové cibulky. Její účinek spočívá v pozastavení procesu vypadávání vlasů a zároveň ve zlepšení j
Lidské tělo má zejména na jaře a na podzim zvýšenou potřebu vitamínů. Výborná je řeřicha, která obsahuje především vitamín C. Mezi další potraviny obsahující vitamín C kupodivu nepatří jen citrusy. Nejvíce vitamínu C obsahují šípky, rakytník a černý rybíz. Dále například zelí nebo i brambory, které ale bohužel loupáním, krájením a vařením ztrácejí většinu vitamínů.
Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu volných radikálů, snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů. Tím omezují proces oxidace v organismu. Svou činností přispívají k ochraně imunitního systému. Antioxidant = protikyslíkový (protioxidační). Do této skupiny látek patří vitamíny A, B6, C, E, zinek, selen, beta-karoten, koenzym Q10, pyknogenol, alfa-lipoová kyselina atd.
Proces neutralizace volného radikálu funguje tak, že antioxidant daruje svůj volný elektron kyslíkovému radikálu, a ochrání tak tělesnou buňku před okradením. Samotnému antioxidantu chybí jeden elektron, proto k sobě přitáhne volný elektron z volného radikálu a tím dojde k jeho neutralizaci. Předpokládá se, že antioxidanty zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu. Důležitou úlohu hrají v potravinářství. Zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu a byly poživatelné po delší dobu. Zpomalují ztrátu barvy ovoce a zeleniny. Zabraňují oxidaci tuků a výrobků obsahujících tuk, tím zamezují žluknutí. Antioxidanty rovněž ochraňují některé vitamíny a aminokyseliny před oxidací.
Antioxidanty dělíme na dvě skupiny:
Přírodní – kyselina askorbová (vitamín C, obsažena v citrusových plodech). Je užívána v mnoha potravinářských výrobcích (E300 – E302). Vitamín C a jeho různé soli se přidávají jako ochrana nealkoholických nápojů, džemů, kondenzovaného mléka a párků, tokoferoly (E306 – E309) – patří do skupiny vitamínů E. Vyskytují se především v ořeších, slunečnicových semenech, sójových a kukuřičných výhoncích a většinou se používají ke konzervaci rostlinných olejů, margarínů a výrobků z kakaa a čokolády.
Syntetické – jejich použití je stejné jako u antioxidantů přírodních. Nejdůležitější syntetické antioxidanty patří do skupiny galátů (E310 – E312). Přidávají se do rostlinných olejů a margarínů k inhibici žluknutí a zachování jejich chuti. Další dvě sloučeniny, které nepatří do zmíněných skupin, jsou BHA (Butylhydroxyanizol E 320) a BHT (Butylhydroxytoluen E 321).
Protikvasinková dieta znamená poměrně přísný stravovací režim, jehož poctivé dodržování ale přináší značnou úlevu. Nemůžeme si myslet, že za všechno může zaplísněný organismus a střílet diagnózy od boku. Základem této diety je striktní vyloučení cukru a bílé mouky z jídelníčku. Rovněž je potřeba trvale se vzdát droždí a mléka. Je naprosto nevhodné jíst sladké bílé pečivo, koláče, koblihy, chléb, rohlíky, zákusky, cukrovinky a oblíbenou čokoládu. Pečivo můžete pouze celozrnné a kváskové, nejlepší je ovšem nejíst pečivo vůbec. Můžete ho nahradit extrudovanými chlebíčky a podstatně zdravějšími obilnými kašemi. Povolenými obilovinami jsou jáhly, pohanka, hnědá rýže, žito, oves, ječmen a špalda. Bílou rýži a kukuřici byste měli omezit nebo vynechat. Chybou by však bylo si kašičky sladit. Na to opravdu zapomeňte. Pozor na med, fruktózu, třtinový cukr či sladké sušené ovoce. Pořád se jedná o cukr, navíc v sušeném neošetřeném ovoci jsou podmínky pro plísně jak dělané.
Z ovoce se doporučují například jablka, hrušky, grepy, kiwi, maliny, borůvky, ostružiny, švestky, rybíz, třešně, meruňky, angrešt a podobně. Vybírejte si především ovoce s kyselejší chutí, tím nic nezkazíte. Vynechat byste měli veškeré sladké ovoce, které snadno podléhá kvašení. Ze sladidel je pak povolena pouze stévie, melasa a obilné slady. Vyhněte se umělým sladidlům. Prostě se vyhněte celkově cukru. Se zeleninou na tom budete mnohem lépe, jsou ale zakázány brambory a veškeré výrobky z nich. Omezit byste také měli sladkou kukuřici. Z nápojů se doporučují nejrůznější zeleninové šťávy, zelené a bylinné čaje, samozřejmě také čistá voda. Bublinkové nápoje, slazené limonády, kávu a alkohol bez lítosti přenechejte druhým. Co se týká bílkovin, můžete libové maso, nejlépe ryby. Zakázány jsou uzeniny, tučná a smažená masa, rovněž mléko, sýry, sladké mléčné výrobky a plísňové sýry. Povoleny jsou kvalitní bílé jogurty nebo neslazené kysané nápoje s probiotickou kulturou. Přátelská spolupráce s probiotiky se vyplatí vždycky. Vynechejte veškeré přídatné látky, konzervy, polotovary a přípravky na dochucení. Z tuků upřednostňujte ty nenasycené nebo například kokosový olej, který se považuje za vynikajícího spolubojovníka s kvasinkami a plísněmi. Chcete-li si okořenit jídlo, používejte v hojné míře česnek, kterého se kvasinky velice bojí. Rovněž mají respekt před štiplavou zeleninou, jakou je například řeřicha nebo ředkvičky.
Počítejte s tím, že na počátku diety budete mít velkou chuť na sladké. Je to proto, že kvasinkám postupně začne chybět cukr. Chuť na sladké postupně odezní. Během diety může dojít ke zhoršení potíží, jedná se pouze o dočasnou záležitost. Protikvasinkovou dietu můžete navíc podpořit užíváním některých osvědčených přípravků na hubení plísní a kvasinek.
Hořká zelenina, bylinky či odvary s kořínky se objevovaly v jídlech podstatně častěji, než je tomu dnes. Hořká jídla by měla být nedílnou součástí pestré stravy. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, a proto se řadí k přírodním spalovačům tuku! Nahořklá chuť bývá bohužel v moderním zemědělství často vytlačována, zjemňována. Hořkou chuť má čekanka, rukola, smetanka, artyčoky, ledový salát, hořké okurky, řeřicha, urologický čaj, grep, pomelo, bílá slupka na citrusových plodech, mandle. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům, jídla kořeňte často hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, kerblík, kurkuma, meduňka lékařská. Tyto potraviny ve větším množství zanechávají hořký pocit na jazyku. Ovšem jsou pro náš organismus nepostradatelné. Při konzumaci těchto potravin můžete docílit i redukce váhy, protože receptory v ústech po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Dále tyto potraviny působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!
Právě na pocitu hořkosti v ústech byla založena takzvaná hořká dieta – hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení lehce nahořklé chuti způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat.