Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatickéuzlíky: Revmatickéuzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
V naší poradně s názvem REVMATICKÉ UZLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý večer, Léčím se asi 10let s revm. artritidou a užívám MTX 12,5mg a štítnou žlázou a užívám letrox 125mg.
Před asi třemi lety mě byla operovaná levá ruka na zápěstí revm. výpotek a asi po roce se mi udělal na spodní části loktu malá bakulka,která nebolí a je pohybliváa dle lékaře orthopeda se jedná o uzlinu.Také mi našla na sonu prsou zvětšenou ale prý zánětlivou revmatickou uzlinu v levém podpaží.
Nedávno jsem prodělala zánět žíly na té levé ruce po odběru krve,taky jsem měla exem a na kožním mi dávali náplastě na záda,aby přišli na to co to způsobilo. Na nic nepřišli a tak bych se chtěla zeptat,co může způsobovat tu větší uzlinu na dolní straně loktu. Bojím se závažnějšího onemocnění nějakého nádoru.Můžete mi prosím vás jen orientačně řící,jestli můžou uzliny reagovat na tyto podněty? Děkuji vám moc a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s vyvíjející se revmatoidní artritidou. Zůstaňte stále pod dohledem lékařů, kteří u vás uzliny našli. Mohl by vám pomoci s jejich vyléčením. Pro svůj klid můžete požádat svého praktického lékaře o laboratorní vyšetření krve na přítomnost tak zvaných onkomarkerů. To jsou indikátory začínajícího nebo probíhajícího zhoubného nádoru.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatickéuzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Ve svém příspěvku PŘÍČINOU I ŘEŠENÍM ARTRITIDY JE VÝŽIVA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír.
Existuje příčinná souvislost mezi naší výživou a konkrétními nemocemi. Revmatoidní artritida je způsobena zhoršeným metabolismem vápníku v našem těle, protože v dnešní průmyslově zpracované stravě chybí důležité vitamíny a minerály, které tento metabolismus řídí. Bez nich se vápník dodaný ve stravě (kde je ho mimochodem nadbytek) ani v potravinových doplňcích neváže v kostech a kloubech, kde být má (příčina osteoporózy a artritidy), a naopak se ukládá v měkkých tkáních a cévách, kde být nemá (příčina aterosklerózy). To pak způsobuje infarkty a mrtvice (nejčastější příčina úmrtí populace). Často slýchané rady doporučující při osteoporóze nebo artritidě více vápníku + vitamín D (mléčné výrobky a doplňky s vápníkem) tudíž celou situaci paradoxně ještě více zhoršují. Zjednodušeně řečeno, čím více vápníku, tím více artritidy a infarktů. To, že artritida není způsobena věkem ani nedostatkem vápníku ve stravě, jak tvrdí lékaři, dokazují například populace Japonců nebo Thajců, kteří díky vhodnější stravě artritidu ani ve vyšším věku prakticky neznají a tak nepotřebují kloubní náhrady. Když se ale někteří z nich přestěhovali do USA nebo Evropy a přešli na zdejší stravu, trpí na artritidu a infarkty stejně jako my. Jako výživový poradce používám přístroj, který změří jaké minerály a vitamíny Vám v těle chybí. Poradím, jak je ve výživě doplnit, abyste se revmatické artritidy trvale zbavili a současně snížili i riziko infarktu. Kontakt a dotazy na 608 155 338.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Uzly ve štítné žláze jsou pomnožené buňky žlázy, které se typicky shlukují do tvarů připomínajících uzlíky, proto se tak nazývají. To, jak se na ultrazvuku zobrazují, se popisuje pojmy izo-, hypo-, nebo hyperechogenní. Názvy slouží pro orientaci lékařů. Ve většině případů se malé uzlíky pouze sonograficky sledují, pokud by uzlík přesáhl velikostně 1 cm, je indikováno cytologické vyšetření – tenkou jehličkou se z uzlíku pod ultrazvukem odeberou buňky. Uzly se nedají vyléčit léky. Dokud nedělají potíže a mají dobrou cytologii, tak se jen sledují. Pokud se změní, dají se odstranit pouze operativně. V případě, že se prokáže, že je hyperfunkce štítné žlázy důsledkem nadprodukce hormonů jedním z uzlíků, je operace doporučena také.
V naší poradně s názvem VÁPNÍK UŽÍVANÝ NA OSTEROPOZU A JEHO VLIV NA POŠKOZENOU CHLOPEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.
V roce 2004 jsem měla plastiku mitrální chlopně,ktera se poškodila po revmatické
horečce v dětství a byla zvapenatela.
Po operaci za 4 roky znovu přestala těsnit. V té době jsem užívala vápník proti osteropoze. Nemohl se na ni užívaný vápník usazovat? Měla bych znovu brát vápník,ale mám obavy, že by se vada mohla zase ještě zhoršit. Děkuji za odpověď. Liba .
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se a vápník normálně užívejte. Ke zvápenatění měkkých tkání dochází vlivem poškození zánětem a jde o jakousi formu jizvy. Určitě k tomu nedošlo tím, že jste užívala vápník. Vůbec to spolu nesouvisí.
Uzlíky, které se ve štítné žláze někdy vytvoří, mohou vadit už svou velikostí. Řada z nich je natolik malá, že je lze odhalit až při sonografickém zobrazení, jiné však narůstají do větších rozměrů. Mohou utlačovat jícen či dýchací cesty a působit tak potíže s polykáním či dýcháním. Jindy je problémem jejich hormonální aktivita. Pokud uzlíky vytvářejí nadměrné množství hormonů štítné žlázy, projeví se to:
zvýšeným pocením,
nevysvětlitelným hubnutím,
nervozitou a třesem,
nepravidelným srdečním rytmem.
Malé procento uzlíků má rakovinný původ. Ani to však nemusí být špatná zpráva, protože se často jedná o pomalu rostoucí nádory, které lze dobře léčit. Agresivní tumory štítné žlázy jsou spíše raritním nálezem. Jiné uzlíky mohou být tvořeny nezhoubnou zmnoženou tkání, cystou obsahující tekutinu nebo tkání postiženou chronickým zánětem. Někdy je příčinou vzniku uzlovitých útvarů na štítné žláze nedostatek jódu v potravě.
Co pomáhá lékařům při rozhodování o potřebě a možnostech léčby? Nutné je vyšetření hladin hormonů štítné žlázy, zobrazení ultrazvukem či jinými metodami, případně odebrání vzorku a prozkoumání tkáně pod mikroskopem.
Terapie pak může být následující:
pravidelné sledování uzlů ultrazvukem,
úprava množství hormonů za pomoci léků,
chirurgické odstranění části či celé štítné žlázy,
zničení uzlů radiojódem nebo alkoholem.
Štítnou žlázou a jejími onemocněními se zabývají lékaři-endokrinologové. Ty můžete vyhledat buď sami, nebo s doporučením od praktického lékaře.
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ET.
DMSO je dimethylsulfoxid a je čistě přírodní látkou. Jedná se o sloučeninu se sírou, která se používá při výrobě MMS, CDS a CDS2 jako přenašeč účinné látky do kůže, tkání, svalů, kloubů a dalších orgánů v těle. DMSO se naváže na přítomný chlordioxid a po nanesení na kůži jednoduše vpraví chlordioxid do těla, kde napadá mikroorganismy přímo v rakovinových buňkách, takže jsou schopné přeměnit se zase na zdravé buňky. Některé organismus vyloučí a nahradí zdravými. K tomuto je zapotřebí 70 % DMSO 99,99% čistoty v tekuté formě. Lze však DMSO použít i samostatně na řadu aplikací. DMSO je známý nosič, od roku 1955 hojně užívaný lékaři jako způsob přímého vnášení účinných látek do těla kůží.
MMS je zkratka pro Master Mineral Solution (Mistrovský minerální roztok). Jedná se o přesnou koncentraci chloritanu sodného (MMS). MMS je okamžitě účinné na infekce či různé záněty, dokáže vyléčit i influenzu či prasečí chřipku (POZOR, ne nemoci vzniklé z naočkování vakcínou obsahující kromě jiných nebezpečných látek i nanočástice!). U dlouhodobých nemocí dochází k podstatnému zlepšení již během prvních dnů užívání MMS a mnohé „nevyléčitelné“ nemoci dokáže vyléčit v průběhu 3 týdnů. Pomocí MMS je možné léčit i taková onemocnění, jako je rakovina, malárie, leukémie, astma, cukrovka, roztroušená skleróza, AIDS, hepatitida (zánět jater), sucho, zánět plic, herpes (opar), zánět slepého střeva, zánět močových cest, revmatické záněty. MMS zlepšuje krevní oběh a umožňuje tak vyléčit více než 90 % známých civilizačních nemocí, snižuje tvorbu křečových žil, normalizuje srdeční rytmus, odstraňuje lupy, zjemňuje pleť, a podle toho, co řekl Jim Humble a odborníci zkoumající účinky MMS, může prodloužit lidský život až o 20 let. MSS2 je vhodné na vyléčení všech chorob, které léčí i MMS1. U těžkých nemocí se však osvědčila kombinace MMS1 a MMS2, díky níž se povedly vyléčit i ty nejtěžší případy nákazy HIV virem a úžasné výsledky jsou i při léčbě rakoviny. Tento přípravek je nesmírně účinná zbraň v podstatě proti všem známým nemocem.
Používá se:
na afty a opary
na AIDS/HIV virus
jako alternativa antibiotik (je účinnější, bez vedlejších účinků, nepoškozuje střevní mikroflóru)
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzlíky na štítné žláze jsou pevné nebo tekutinou naplněné hrudky, které se tvoří ve vaší štítné žláze, malé žláze umístěné na spodní části krku, těsně nad vaší hrudní kostí.
Většina uzlíků na štítné žláze není vážná a nezpůsobuje žádné příznaky. Pouze malé procento uzlíků štítné žlázy je rakovinných.
Ačkoli většina uzlíků štítné žlázy není rakovinná a nezpůsobuje problémy, požádejte svého lékaře, aby vyšetřil jakýkoli neobvyklý otok na krku, zvláště pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním. Je důležité vždy vyloučit možnost rakoviny.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Mezi revmatické nemoci, které je možné pomocí biologické léčby ovlivnit, patří zejména:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc,
systémový lupus erythematosus.
Biologické přípravky cílí na imunitní systém, kde blokují činnost určitých buněk. Zatímco i jiné možnosti léčby ovlivňují imunitní systém organismu, je účinek biologických přípravků specifičtější, a tudíž bezpečnější. Mezi další výhody patří, že biologická léčba svým působením neovlivňuje a nepoškozuje ostatní buňky a orgány lidského těla.
Zkušenosti s biologickou léčbou se využívají v onkologii, revmatologii, dermatologii, gastroenterologii, neurologii i hematologii. Účinná je na širokou škálu zánětlivých nemocí, což není jen prostý „zánět“, ale vážná autoimunitní onemocnění, jako třeba roztroušená skleróza, revmatické a oběhové choroby, záněty střev, lupénka, a dokonce i Alzheimer.
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologi
S hemoroidy (česky řečeno také zlatá žíla) má podle statistik zkušenost sedm z deseti lidí. Někteří se s tímto problémem setkávají jen jednou nebo dvakrát za život, ale spousta jedinců se tímto onemocněním trápí dlouhodobě. Jaký je tedy nejlepší lék na hemeroidy (chcete-li: hemoroidy) a jak je vůbec poznat?
Jak je poznat?
Hemoroidy jsou oteklé a zanícené cévní struktury v oblasti konečníku. Onemocnění přichází téměř bez varování a způsobuje nepříjemné bolesti a nepohodu. Týká se pacientů bez ohledu na věk či pohlaví. K tvorbě hemoroidů dochází vlivem zánětu a rozšíření křečových žil v konečníku. V důsledku toho pacient pociťuje bolest při vyměšování, objevují se malé uzlíky v oblasti konečníku a typickým příznakem je i krev ve stolici. Velmi častým symptomem, který postiženým jedincům ztrpčuje život, je svědění a podráždění v oblasti konečníku.
Existují dva typy:
Vnější – což jsou malé měkké uzlíky zbarvené do modra, které se vyskytují kolem konečníku a nekrvácejí. Vyznačují se bolestivým vyprazdňováním.
Vnitřní – ty se nacházejí uvnitř konečníku a způsobují otoky, následné bolesti a krvácení při stolici. Někdy dochází k jejich nepříjemnému vyhřeznutí a je potřeba vrátit je operativně zpět. Obecně jsou vnitřní hemoroidy méně bolestivé než vnější. Projevují se nebolestivým krvácením.
Příčiny onemocnění?
Příčinou výskytu hemoroidů je obvykle sedavé zaměstnání (u počítače, v autě), ale také hlavně jídelníček s nedostatečným obsahem vlákniny (nedostatek ovoce, zeleniny, vlákniny, příliš kořeněná jídla), nedostatek tekutin (voda, čaje, neslazené nápoje a podobně) a s tím související zácpa. Další příčinou může být zvyšující se věk nebo těhotenství. To vše může vznik hemoroidů ovlivnit.
Léčba hemeroidů:
domácí
ambulantní zákrok
operace
Domácí léčba: Pod slovem domácí se skrývají především zásady prevence nemoci – dostatek vlákniny, tekutin a hlavně hygiena. K tomu se doporučuje provádět sedací koupele v odvaru z dubové kůry, aplikovat masti a čípky.
Ambulantní zákrok: Takto lze odstranit většinu hemoroidů. Tento zásah nevyžaduje pracovní neschopnost pacienta po zákroku, obejde se bez anestezie a hlavně vyřeší nepříjemný problém. Nejčastějšími způsoby jsou:
odstranění infračervenými paprsky – metoda vhodná jen pro malé hemoroidy, neboť působí pouze do hloubky 3 mm
elastická ligatura – nejrozšířenější metoda u nás; v podstatě se provádí podvázání hemoroidu gumovým kroužkem (hemoroid je zaškrcen a odpadá); po tomto výkonu pociťuje pacient zhruba 2 dny tlak či bolesti v konečníku, pak však potíže vymizí
U dospělých i dětí vypadají takřka identicky; jako jakési malé purpurové až fialové uzlíky, bouličky či kožní převisy. Zevní hemoroidy lze samozřejmě jak vidět, tak nahmatat. Uzlíky mohou bolet, pálit, svědit, tlačit, a dokonce i krvácet, ale pozor, také nemusí. Jsou-li v klidovém stavu, mívají často barvu okolní tkáně. Zevní hemoroidy tedy poznáte lehce, vnitřní na sebe upozorní jasně červenou krví či hlenem a mnohdy i bolestí – nicméně spolehlivě je diagnostikuje a vyléčí výhradně lékař.
Základní vyšetřovací metodou v diagnostice uzlíků ve štítné žláze je ultrazvuk štítné žlázy. Ultrazvukové vyšetření by se u prvního nálezu uzlu mělo opakovat v půlročních intervalech. V případě, že je uzlík menší než 10 mm v průměru, neroste a nejeví se sonograficky podezřelý, je možné četnost vyšetření ultrazvukem prodloužit. Pokud uzel štítné žlázy přesáhne 10 mm v nejdelším průměru, nebo pokud se vyšetřujícímu lékaři jeví jako podezřelý (například rostoucí uzel, zvýšené prokrvení a podobně), doporučí lékař takzvanou punkci tenkou jehlou, s následným cytologickým vyšetřením nátěru na sklíčku (vyšetření pod mikroskopem). Jde o metodu s úspěchem používanou již 50 let, která se dnes provádí převážně pod kontrolou ultrazvukem. Cílem punkce je vyloučit zhoubnou povahu uzlíku. Jde o rychlé a bezpečné vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s krevním odběrem.
Uzlíky většinou činnost štítné žlázy nijak neovlivňují. V některých případech však dojde ke zvýšené tvorbě hormonů štítné žlázy právě v jednom či více uzlech a ostatní tkáň naopak svou činnost utlumí. Proto lze tyto takzvané horké uzle štítné žlázy dobře diagnostikovat pomocí radioizotopového vyšetření (scintigrafie štítné žlázy), na kterém horké uzly vystupují do popředí. Naopak uzly zcela nefunkční by se na tomto vyšetření mohly jevit jako takzvaný studený uzel štítné žlázy.
Skořice se soustřeďuje také do oboru kosmetiky. Ve formě masážních olejů a tělových krémů se používá k úlevě při bolestech svalů a svalových křečích, na revmatické bolesti kloubů a celkovému prohřátí a regeneraci tkání. Účinné látky také pomáhají při metabolismu v buňkách, zrychlují látkovou výměnu, a proto se v kosmetice využívá k redukci projevů celulitidy.
Nehty rostou stabilně, průměrný týdenní nárůst je 0,25 až 0,4 mm. Za určitých okolností mohou nehty růst rychleji. Obvykle za to může nadprodukce hormonů štítné žlázy, nebo zotavování po zranění. Nehty dávají najevo současný fyzický stav. V prstech je bezpočet nervů a růstová zóna nehtu s nervy je dobře zásobena. Různá znamení na nehtech mohou signalizovat například závažnou infekci, metabolickou poruchu nebo revmatické onemocnění.
Silné, hladké nehty bez hrbolků a skvrn poukazují na dobrou fyzickou kondici.
Prasklé, deformované, matné nehty mohou signalizovat nedostatek vitamínů a minerálů. Takto poškozené nehty ale mohou znamenat i alergii, zažívací nebo oběhové poruchy či onemocnění kůže.
Nehty mohou být poškozeny nemocí, která byla zapříčiněna úrazem, infekcí z plísní, bakteriemi nebo konstantním tlakem, zejména při práci s chemikáliemi. Plísňové infekce jsou nejčastějším problémem nehtů. Podle nedávných odhadů trpí asi 3 až 5 % populace infekcí nehtů. Novější studie dokonce prokázaly, že se jedná přibližně až o 20 % jedinců trpících plísňovými infekcemi nehtů, což je číslo mnohem vyšší.
Plísně mohou změnit barvu, strukturu a tvar nehtů, závažná infekce může vést ke ztrátě nehtové ploténky, může být ovlivněna rovněž kůže kolem nehtů.
Viry bradavic mohou změnit tvar nehtu nebo kůže pod nehtem.
Bakterie způsobují barevné změny, bolestivé infekce pod nehty nebo kůže kolem nehtů.
Poruchy postihující množství kyslíku v krvi mohou vést k laločnatění nehtů, případně nehet vypadá jako jeho druhá strana.
Onemocnění jater nebo ledvin se může projevit na kvalitě nehtů.
Onemocnění štítné žlázy může být příčinou křehkých nehtů nebo separace nehtového lůžka.
Ptačinec obsahuje vitamíny, minerální látky a saponiny, které dodávají lidskému tělu vitalitu a pomáhají se zmírněním mnoha nedostatků. Ptačinec je takzvaným diuretikem a má stimulační vlastnosti pro metabolismus, takže je možné ho konzumovat i při dietě a metabolických poruchách, jako je revmatismus a dna. Trávení je stimulováno spotřebou ptačince.
Interní vlastnosti čaje z ptačince
K výrobě čaje může být použit sušený nebo čerstvý ptačinec, který stimuluje metabolismus a zmírňuje revmatické bolesti. Ptačinec v čajové formě je takzvaným jarním lékem. Používá se proti respiračním onemocněním, pomáhá při léčbě kašle a zánětu průdušek, usnadňuje vykašlávání.
Externí vlastnosti čaje z ptačince
Přidává se do přípravků na mytí těla, do koupele a může být použit proti kožním problémům. Zároveň je užitečný proti svědění a ekzému, rozhodně je vhodným lékem na lupénku. Také se používá k léčbě špatně se hojících ran, vředů a abscesů. Ideální jsou obklady z čerstvě rozdrcené byliny.
Krém z ptačince
Již ve středověku si vyráběli léčivou mast z ptačince a sádla, která se používala k léčbě kožních onemocnění.
Květinová esence
Z květů ptačince se vyrábí květinová esence, která je vhodná pro posílení houževnatosti a sebevědomí člověka.
Aspirin je lék určený k úlevě od bolesti a ke snížení horečky. Je součástí skupiny léků zvaných nesteroidní protizánětlivé. Aspirin se používá při léčbě řady obtíží, včetně horečky, bolesti, revmatické horečky a zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, perikarditida a Kawasakiho nemoc. Nižší dávky aspirinu jsou vhodnou prevencí proti srdečnímu infarktu nebo riziku cévní mozkové příhody. Také jsou možnou prevencí proti rakovině tlustého střeva. Aspirin je znám i pod názvem kyselina acetylsalicylová. Tato kyselina je nedílnou součástí lidského metabolismu. Aspirin má dále antiagregační účinek, inhibuje produkci tromboxanu, který se za normálních okolností váže na krevní molekuly.