REZISTENCE je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Antibiotika jsou léky, které jsou předepisovány k léčbě infekcí způsobených bakteriemi. Antibiotika nejsou účinná proti virům, proto by neměla být používána k jejich léčbě. Mezi běžné příklady infekcí způsobených viry patří nachlazení a chřipka. Nadměrným a nevhodným užíváním ztrácejí antibiotika svou sílu a význam, protože bakterie, na které byla použita, si na ně zvyknou (stanou se rezistentními). Tento odpor způsobí, že si bakterie na antibiotika zvyknout a způsobí více škody.
Rezistence vůči antibiotikům
Vývoj rezistence vůči antibiotikům je jedním z nejnáročnějších problémů v oblasti zdravotní péče v dnešní době. Jde o případ, který nastane, že se dané bakterie změní způsobem, který snižuje nebo zastaví účinnost antibiotik. Jakmile k tomuto dojde, mohou bakterie přežívat a dále růst či posilovat. Příliš časté nebo dlouhodobé užívání antibiotik vede ke ztrátě jejich síly a schopnosti účinně bakterie likvidovat. Nejdůležitějším způsobem, jak omezit nebo zabránit rezistenci vůči antibiotikům, je správně užívat předepsané léky. Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotika; tento jev se pak nazývá antibiotická rezistence. Může být primární, ta je dána druhem bakterie a jejími vlastnostmi, například antibiotika, která narušují syntézu bakteriální buněčné stěny, jsou primárně neúčinná vůči mykoplazmám, které buněčnou stěnu nemají. Sekundární, získaná rezistence je výsledkem přizpůsobení se daného patogenu účinkům antibiotika. Je zřejmě jedním z vedlejších dopadů jejich chybného užívání a je podobná vzniku pesticidové rezistence u škodlivého hmyzu. Aby se nevyselektovaly na základě evoluční teorie rezistentní kmeny, muselo by být zničeno téměř 100 % infikujících organismů. Přežije-li však malá část populace bakterií léčbu a může-li se nadále reprodukovat, průměrná citlivost nové populace na dané antibiotikum bude mnohem menší než u původní populace, protože nová populace vyrostla z nemnohých organismů, které vydržely původní antibiotickou léčbu.
Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v rozvojových i vyspělých zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což však vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.
V naší poradně s názvem XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U léku Xarelto je pro pacienty s diabetem a starší 75 let připravena úhrada z veřejného zdravotního pojištění, ale rozhodnutí o ní ještě nenabylo právní moci. Můžete se ale zkusit dohodnout se svou zdravotní pojišťovnou, jestli by mohla přispívat na tento lék ještě před tímto nabytím právní moci.
Zde je přesné znění ustanovení s podmínkami pro úhradu ze zdravotního pojištění pro lék Xarelto 20 mg:
Právní základ úhrady ze zdravotního pojištění: Úhrada byla stanovena dle zákona. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, je však předběžně vykonatelné.
Indikační omezení úhrady:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog a geriatr v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg a geriatr v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Ačkoli většina případů akutní sinusitidy je virových a spontánně vymizí, mnoho pacientů bylo dříve léčeno antibiotiky kvůli obtížnosti klinického rozlišení virové od bakteriální infekce. V dnešní době se však antibiotika používají selektivněji, aby se zabránilo vytvoření organismů odolných vůči nim. Léčba antibiotiky se navrhuje zahájit v následujících případech:
Příznaky mírné až středně těžké sinusitidy, které přetrvávají po dobu ≥ 10 dnů;
Závažné příznaky (např. horečka ≥ 39 °C, silná bolest) po dobu ≥ 3 až 4 dnů;
Zhoršení sinusových příznaků po počátečním zlepšení typické virové infekce horních cest dýchacích ("dvojité onemocnění" nebo dvoufázové onemocnění)
Protože mnoho původců je rezistentních vůči dříve používaným lékům, současná léčba první volby je amoxicilin/kyselina klavulanová 875 mg (Amoksiklav 1g) perorálně každých 12 hodin . Pro děti platí dávkování 25 mg/kg perorálně každých 12 hodin). U pacientů s rizikem antibiotické rezistence se podává vyšší dávka 2 g perorálně každých 12 hodin (45 mg/kg perorálně každých 12 hodin u dětí). Mezi pacienty s rizikem rezistence patří:
pacienti mladší 2 let nebo starší 65 let,
pacienti, kteří v posledním měsíci dostávali antibiotika;
pacienti, kteří byli v posledních 5 dnech hospitalizováni;
pacienti, kteří mají oslabenou imunitu.
Dospělým s alergií na penicilin může být podáván doxycyklin nebo fluorochinolon (např. Levofloxacin nebo Moxifloxacin). Děti s alergií na penicilin mohou dostávat Levofloxacin nebo Klindamycin plus Cefalosporin třetí generace (Cefixime Innfarm).
Pokud dojde ke zlepšení za 3 až 5 dní, pokračuje se v užívání léku. Dospělí bez rizikových faktorů rezistence jsou léčeni celkem 5 až 7 dní; ostatní dospělí jsou léčeni po dobu 7 až 10 dnů. Děti se léčí 10 až 14 dní. Pokud nedojde ke zlepšení do 3 až 5 dnů, použije se jiný lék.
Makrolidy, Kotrimoxazol a monoterapie cefalosporiny se již nedoporučují kvůli bakteriální rezistenci. V případě ztráty zraku nebo bezprostřední možnosti ztráty zraku by měla být provedena nouzová operace.
Při léčbě chronické sinusitidy u dětí nebo dospělých se používají stejná antibiotika, ale léčba se provádí po dobu 4 až 6 týdnů. Testování citlivosti patogenů izolovaných ze sinusového exsudátu a reakce pacienta jsou vodítkem pro další léčbu.
Sinusitida, která nereaguje na antibiotickou léčbu, může vyžadovat chirurgickou léčbu (maxilární sinusotomie, etmoidektomie nebo sfenoidální sinusotomie), aby se zlepšila drenáž a ventilace a odstranil se hustý mukopurulentní materiál, ep
V naší poradně s názvem KERÝ LÉKAŘ MI NAPÍŠE LÉK PRADAX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Moje lékař mi říkala že tento lék Pradaxa 150 mg mi nemůže napsat na recept.Tak kde mi ten recept napíšou. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lékař může normálně Pradaxu předepsat, ale problém je s úhradou od pojišťovny. Abyste nemusel lék platit za plnou cenu (aktuálně 2 105 Kč za 60 tablet), tak je nutné dodržet tyto podmínky:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog a angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR
- nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí
- rezistence na Warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii),
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře:
-ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie
- neurologie, dětská neurologie
- kardiologie, dětská kardiologie, angiologie
- vnitřní lékařství
- hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie
- chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Když jsou dodrženy tyto podmínky, tak doplatek je jen 214 Kč, což je zhruba 10% z prodejní ceny léku.
V jedné odborné studii z roku 2011 vědci zjistili, že při každodenní konzumaci 40 g mletého lněného semínka po dobu 12 týdnů dochází ke zlepšení inzulínové rezistence u lidí, kteří byli obézní a měli glukózovou toleranci. Inzulínová rezistence je stav, při kterém není v těle správně spotřebováván inzulín. Nespotřebovaný inzulín se v těle hromadí a to vede k jeho vysokým hladinám v krevním séru. Při studii bylo také zjištěno, že některé ženy s nadváhou měly zároveň i akné, které vznikalo právě vlivem vysokých hladin inzulínu. Tento poznatek byl při studii potvrzen, protože snížení hladiny inzulinu u těchto obézních žen často vedlo i ke zlepšení jejich akné.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Vzhledem k velkému množství vyvolavatelů pneumonie a především vzhledem k množství neovlivnitelných spolupůsobících faktorů (věk, jiná onemocnění) je prevence nemoci obtížná. Souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice. Je důležité náležitě léčit i zdánlivě banální onemocnění dýchacích cest a nezapomínat přitom na základní léčebný prvek, kterým je odpočinek. U osob starších 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Je možné očkovat také proti pneumokokům, a to už od 2. měsíce věku dítěte. Stejně brzy lze očkovat i proti Haemophillu influenzae. Názory na vhodnost hemofilové a pneumokokové vakcíny se mezi odborníky liší, podrobnosti však přesahují rámec tohoto textu. Stejně jako u jiných bakteriálních onemocnění zde existuje problém vzrůstání rezistence bakteriálních kmenů na běžná antibiotika. Je-li takovým odolným kmenem pneumonie způsobena, pak onemocnění zprvu nereaguje na obecně doporučovaná antibiotika a doba trvání nemoci se prodlužuje. U těžké pneumonie může být toto až smrtelnou komplikací. Vzhledem k tomu, že je rezistence bakterií způsobena především nadužíváním antibiotik v populaci (jejich předepisováním na virová onemocnění, na která jsou neúčinná), je třeba, aby pacienti sami při lehkých onemocněních na antibiotické terapii netrvali. Nastávající matky se mohou poradit se svým gynekologem o provedení bakteriologického vyšetření pochvy se zaměřením na bakterie, které by během porodu mohly způsobit pneumonii novorozence (především Streptococcus agalactiae).
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetes mellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut před jídlem. Poslouchejte proto pečlivě instrukce lékaře a lékárníka. Dobrou pomůckou je i příbalový leták, kde musí být způsob užívání také uveden.
Pokud jsou antibiotika v tobolkách, nevysypávejte je! Drtit můžete pouze taková antibiotika, která nemají ochranné potažení. Proč? T
Ve svém příspěvku ELIQUIS A ÚHRADA POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koutnyjiri.
Prosím o sdělení jaké máte zkušenosti s uhradou pojištovny léku Eliques.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Zkušenosti s pojišťovnou při úhradě pojišťovnou? Špatné. Pojišťovny ho nechtějí platit jako náhradu za Warfarin. Ověřují, proč nebyla léčba Warfarinem úspěšná, a popotahují lékaře, který ho z tohoto důvodu naordinoval. Eliquis je oproti Warfarinu drahý drahý lék a k jeho nároku na úhradu musí být splněny přísné podmínky.
1. Eliquis předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem, - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře: ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie neurologie, dětská neurologie
kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, vnitřní lékařství, hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie,orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
Přípravky na vši jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.
Léčba se zahajuje pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupuje se takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností.
První z nich je koupě šamponu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti.
Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy.
Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
Dále se léčba podpoří vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme spláchnutím.
Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka
Hyperurikémie je označení pro zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi. Nejčastější příčinou je nadměrná konzumace masa a masných výrobků, konzumace alkoholu, užívání některých léků nebo snížená funkce ledvin. Hyperurikémie sama o sobě není provázena žádnými obtížemi. Pacienti s hyperurikémií či s dnou musí dodržovat stejnou dietu.
Bylo prokázáno, že hyperurikémie je častěji přítomna u jedinců se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, tedy obecně u mužů, postmenopauzálních žen, obézních, u hypertoniků zejména s orgánovými komplikacemi, u pacientů s diabetem 2. typu a dyslipidémií. U jedinců s hypertenzí a současně s metabolickým syndromem byla prokázána přímá korelace mezi sérovou hladinou kyseliny močové a hodnotou BMI, glykemií na lačno a indexem inzulinové rezistence HOMA-IR.
Hyperurikémie predikuje vývoj diabetu 2. typu. Zvýšené sérové hladiny kyseliny močové lze totiž detekovat již v časných stadiích poruchy glukózového metabolismu. Hyperurikémie je u diabetiků spojena s rozvojem mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací.
K léčbě hyperurikémie a dny se používají zejména léky ze skupiny inhibitorů enzymu XO alopurinol a nově febuxostat. Urikosurika probenecid a benzbromaron nejsou v ČR registrována.
Alopurinol je používán k léčbě hyperurikémie již od roku 1965. Je to purinový inhibitor XO, který inhibuje redukovanou formu tohoto enzymu. Alopurinol a jeho metabolit je z 80 % vylučován glomerulární filtrací ledvinami. U pacientů s renální insuficiencí by měla být dávka snížena a při clearanci pod 20 ml/min by neměla přesahovat 100 mg denně, což značně omezuje terapeutické použití a snižuje pravděpodobnost dosažení cílové urikémie.
V roce 2012 byl na český trh uveden nový, silný, selektivní inhibitor XO febuxostat. Doporučená dávka je 80 mg 1x denně s možností zvýšení na 120 mg 1x denně, pokud není dosaženo cílových hodnot urikémie (360 µmol/l). U pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávkování. Účinnost a bezpečnost nebyly plně hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Doporučené dávkování u pacientů s mírnou poruchou funkce jater je 80 mg 1x denně. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené informace. Účinnost a bezpečnost febuxostatu nebyly hodnoceny u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre C). Žádná úprava dávkování není nutná také u starších pacientů. Febuxostat může předepsat každý lékař při dodržení podmínek úhrady stanovených Státním ústavem pro kontrolu léčiv.
Diabetes mellitus II. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků II. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je vůči inzulinu více či méně „rezistentní“ (relativní nedostatek). Léčí se perorálními antidiabetiky, což jsou ústy podávané léky, které zvyšují citlivost na inzulin. Jsou označovány také jako non-inzulin-dependentní (NIDDM). Vzhledem k závažnosti onemocnění může být rozvinutá inzulinová rezistence léčena kombinovanou terapií. Tato terapie spočívá v podávání alespoň dvou perorálních antidiabetik a hormonu inzulinu v injekcích. K tomuto kroku se uchyluje především v momentě, kdy existuje zvýšené riziko rozvinutí DM I. typu na pokladu DM II. typu. Tento stav nastává obzvláště v případě, kdy buňky slinivky břišní jsou již vyčerpány z nadměrné tvorby inzulinu a dochází k jejich zániku. Hladina inzulinu v krvi poté prudce padá. Diabetes II. typu je označován diabetem dospělých (obvyklá manifestace po 40. roce života), avšak vzhledem k současnému sedavému způsobu života tuto nemoc mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu II. typu dědičně přenášeny z generace na generaci. Podle nových studií z Newcastle University by nemoc mohla být léčena přísnou nízkokalorickou dietou. Jiné studie poukazují na potenciál antidiabetických fytosterolů (lophenol, cykloartanol) obsažených v aloe: zmírňují poruchy metabolismu glukózy a lipidů u pacientů s prediabetem a časným neléčeným diabetem.
Příčiny
Podstatou vzniku diabetu II. typu je relativní nedostatek inzulinu, hormonu, který je zodpovědný za přenos glukózy z krve do buněk. Na rozdíl od diabetu I. typu je produkce inzulinu v beta buňkách zachována, avšak je narušen rytmus vylučování tohoto hormonu, zejména pak po jídle. Zároveň je u diabetu II. typu přítomna takzvaná inzulinová rezistence, kdy je citlivost tkání vůči inzulinu snížena. Proto hladina glukózy v krvi vzrůstá a vzniká takzvaná hyperglykemie. Příčina vzniku tohoto stavu není zcela objasněna, ale klíčovou roli hraje genetická zátěž, nesprávný životní styl, nedostatek pohybu, obezita nebo kouření.
V randomizované dvojitě zaslepené kontrolované klinické studii bylo 84 dospělých (21 mužů a 63 žen) ve věku 46,3 ± 6,1 let s diabetem 2. typu náhodně rozděleno do dvou skupin: na doplňkovou skupinu, dostávající pivovarské kvasnice (šest 300mg tablet za den (celkem 1 800 mg), a kontrolní skupinu, která dostávala placebo (šest 300mg tablet za den) po dobu 12 týdnů. Před a po zákroku jim byla měřena tělesná hmotnost, výška, index tělesné hmotnosti, spotřeba potravy (na základě 24hodinového záznamu o potravě), hladina cukru v krvi nalačno (FBS), glykosylovaný hemoglobin, citlivost na inzulin a rezistence na inzulin. Analýza dat byla provedena pomocí Statistického balíčku pro sociální vědy.
Výsledek
Změny FBS, glykosylovaného hemoglobinu a citlivosti na inzulin se během studie mezi oběma skupinami významně lišily (respektive P < 0,001, P < 0,001, P = 0,02 nezávislého T-testu). Na konci studie byl mezi oběma skupinami po odstranění účinků výchozích hodnot (P = 0,002, P < 0,001, P = 0,02, analýza kovariance) zjištěn významný rozdíl v FBS, glykosylovaném hemoglobinu a citlivosti na inzulin. Změny indexu tělesné hmotnosti, 24hodinový záznam potravy, rezistence na inzulín nebyly významné.
Závěry
Doplněk stravy s pivovarskými kvasnicemi může kromě obvyklé léčby cukrovky zlepšit hladinu glukózy v krvi u diabetu 2. typu. [1]
Bylo prokázáno, že nitrofurantoin má dobrou aktivitu proti:
E-coli;
Staphylococcus saprophyticus;
Koaguláza negativní stafylokoky;
Enterococcus faecalis;
Staphylococcus aureus;
Streptococcus agalactiae;
Druhy Citrobacter;
Druh Klebsiella;
Druh Bacillus subtilis.
Furolin se úspěšně používá se při léčbě infekcí způsobených těmito organismy.
Rezistence vůči Furolinu
Mnoho nebo všechny kmeny následujících rodů jsou rezistentní vůči nitrofurantoinu:
Enterobacter;
Proteus;
Pseudomonas.
Vždy by mělo být provedeno testování citlivosti na antibiotika, aby se dále objasnil profil rezistence konkrétního kmene bakterií způsobujících infekci.
V důsledku ukončení registrace přípravku Furantoin Zentiva, který obsahoval nitrofurantoin, chybí v současnosti základní lék pro léčbu akutní cystitidy, léčbu asymptomatické bakteriurie těhotných a dlouhodobou profylaxi rizikových pacientů.
Do doby, než bude dostupné nitrofurantoinové generikum zahraničního výrobce (předpoklad je nejpozději do konce září), lze vycházet z alternativ podle „Doporučeného postupu pro antibiotickou léčbu komunitních infekcí ledvin a močových cest v primární péči“, který zůstává v platnosti. Dokument je dostupný například na webových stránkách ČLS JEP. Jako alternativu je možné použít magistraliter nitrofurantoin v kapslích. Je třeba zvážit individuální snášenlivost nitrofurantoinu v této formě, případně použití enterosolventních kapslí. V případě nesnášenlivosti lékové formy připravené magistraliter (latinsky lék, který je připravován dle rozpisu stanoveného lékařem na receptu) nebo úplné nedostupnosti nitrofurantoinu je možno použít alternativní přípravky:
Kombinovaný přípravek co‑trimoxazol, případně samotný trimetoprim. Je třeba zohlednit relativně častý výskyt rezistence (kolem 20 % u E. coli), bezpečné použití proto bezpodmínečně vyžaduje mikrobiologické vyšetření moči.
Nifuratel (Macmiror), což je přípravek podobný nitrofurantoinu jak spektrem a mechanismem účinku, tak i minimálním výskytem rezistence u nejčastějších původců komunitních uroinfekcí. Je použitelný pro dospělé pacienty a děti starší šesti let. Další antibiotika s příslušnými omezeními jsou uvedena v doporučeném postupu. Použití chinolonů je omezeno pouze na situace, kdy není k dispozici jiná alternativa, a to vždy na základě ověřených bakteriologických výsledků. Jinak je výsledek nejistý pro rychle narůstající rezistenci. Je třeba zdůraznit, že každá antibiotická léčba uroinfekce má být spojena s bakteriologickou kultivací moči (odběr před vlastní aplikací antibiotika) a vyšetřením citlivosti pro potvrzení jistoty účinku zvoleného přípravku.
Firma Zentiva začala znovu vyrábět Furantoin Léčiva tbl. Prodává jej však zatím pouze na Slovensku, kde registrace nebyla zrušena. Udělení nové registrace v ČR zatím stále vázne na nedostatcích v dokumentaci (chybějí klinické studie, které by prokázaly deklarované vlastnosti přípravku).
V současné době je možné nechat připravit nitrofurantoin ve formě magistraliter kapslí. Větší lékárny mají totiž nitrofurantoin jako surovinu pro zevní použití. Účinnost takto připraveného léku je však poněkud nižší, než má originální Furantoin, neboť ten je vyráběn ve formě enterosolventních kapslí – antibiotikum po požití tedy nebylo vystaveno kyselému žaludečnímu prostředí. Léčba uvedeným způs
Na přerušované hladovění se již zaměřilo mnoho studií, ať už na lidech, tak na živočiších. Tyto studie ukázaly, že IF může mít velký přínos pro kontrolu hmotnosti a zdraví těla i mozku. Dokonce může prodloužit život.
Hlavní benefity přerušovaného hladovění:
Hubnutí: IF může pomoct i se snižováním hmotnosti břišního tuku, aniž je potřeba omezovat kalorický příjem.
Inzulínová rezistence: IF zmírňuje inzulínovou rezistenci tím, že snižuje hladinu krevního cukru o 3 až 6 % a hladinu inzulínu během hladovění o 20 až 31 %. To snižuje riziko cukrovky II. typu.
Záněty: Některé studie ukazují redukci v zánětlivých markerech, klíčovém ukazateli mnohých chronických onemocnění.
Zdraví srdce: Přerušované hladovění snižuje úroveň LDL cholesterolu, krevních triglyceridů, zánětlivých markerů, krevního cukru a inzulínové rezistence. To vše jsou faktory pro vznik kardiovaskulárních chorob.
Rakovina: Studie na zvířatech naznačují, že IF může být i prevencí rakoviny.
Zdraví mozku: IF zvyšuje množství hormonu s názvem BDNF a může podpořit růst nových nervových buněk. Rovněž může být IF prevencí Alzheimerovy choroby.
Stárnutí: Studie na potkanech odhalila, že IF může prodloužit život hlodavců o 36 až 83 %.
Mějte na paměti, že seriózní výzkum přerušovaného hladovění je jen v počátcích. Hodně studií bylo buď malých, krátkodobých, nebo provedených na zvířatech. Mnohé otázky o přerušovaném hladovění na lidech zatím nebyly zodpovězeny.
Kočky a blechy. Blechy představují pro kočky problém nejen proto, že jejich kousání svědí, ale zejména proto, že blechy jsou mezihostiteli určitých druhů tasemnic, které na kočku mohou přenést. Spousta koček trpí také alergií na bleší kousnutí, která se projevuje těžkým zánětem kůže. Délka života dospělé kočičí blechy je za neutrálních teplot prostředí (okolo 24 °C) asi 9–12 měsíců, ovšem při nízkých teplotách a periodách hladu se významně prodlužuje. Hlavními zbraněmi blech jsou vysoká produkce vajíček, rychlé množení a velká rezistence vůči antiparazitikům.
V roce 1976 doktor Kahn se svými spoluautory publikovali průlomovou práci, ve které jako první poukázali na vztah akantózy a inzulínové rezistence. Tato závislost platí zejména v dětském věku, neboť akantóza je u dětí téměř vždy spojená s obezitou. V roce 2000 označila Americká diabetologická asociace acanthosis nigricans za formální rizikový faktor vzniku diabetu u dětí. Akantóza se nejčastěji vyskytuje při výrazné exogenní obezitě a může provázet i vzácné geneticky podmíněné syndromy s hyperinzulinémií a inzulinovou rezistencí, například Stein-Leventhalovův syndrom polycystických ovarií, Alstromovův syndrom a jednu z variant Crouzovnovoha syndromu. Podle jedné studie bylo v běžné skupině 1 412 dětí nalezeno 100 dětí, u kterých byly patrné projevy akantózy a byly to téměř výhradně jedinci s výraznou obezitou.
Benzoylperoxid (BPO) má antibakteriální a keratolytický účinek, zároveň léčí vrchní vrstvu pokožky a poskytuje obnovu pleti. BPO působí proti poruchám keratinizace, která je způsobena pupínky na zádech. Aplikace BPO je považována za velmi perspektivní, protože nedochází ke vzniku rezistence jako u některých antibiotik. Nežádoucí účinky zahrnují mírné zarudnutí a suchost kůže. Ale na rozdíl od silnějších léků jsou tyto přípravky ještě mírné.
Při léčbě zad dochází k bělicím účinkům, proto je důležité nosit bílé oblečení, jiné barvy se nedoporučují. Přesná koncentrace léků musí být určena podle typu akné. Kůže na zádech není tak citlivá jako kůže na obličeji. Aplikace produktů BPO na záda je nabízena v krémové podobě, obsahuje i účinnou močovinu.
Differin gel
Differin gel se aplikuje přímo na poškozenou oblast s výskytem akné. Tyto léky jsou určeny k léčbě lehké a střední formy akné. Differin gel je pro léčbu akné na zádech vhodnější než benzoylperoxid, protože nemá bělicí účinky. Aktivní složkou Differin gelu je adapalene, což je retinoid. Differin je vhodný i pro léčbu otevřených pórů.
Finacea gel
Finacea gel je přípravek pro léčbu akné a pro lokální léčbu papulopustulózní růžovky (kožní onemocnění s puchýřky). Účinnou látkou finacea gelu je azelainová kyselina, která má antibakteriální účinky. Dávejte pozor, aby se tento gel nedostal do kontaktu s očima. Finacea gel je pouze na lékařský předpis.
Papulex gel
Papulex gel je rovněž určen k zevnímu použití na akné. Léčivá látka nikotinamid obsahuje vitamín B3, který je obsažen v malém množství ve svrchních vrstvách kůže. Papulex gel snižuje zánět, stabilizuje ochrannou funkci kůže a zlepšuje vzhled pleti. Papulex gel také inhibuje bakteriální reprodukci na kůži. Není na lékařský předpis.