Léčba karcinomu plic závisí na specifikách rakovinných buněk, na jejich rozšíření v těle a pacientově celkovém stavu. Běžná léčba zahrnuje chirurgii, chemoterapii a radioterapii.
Chirurgický zákrok samotný má procento úmrtnosti okolo 4,4 %, v závislosti na pacientově funkci plic a dalších rizikových faktorech. Chirurgický zákrok u nemalobuněčného karcinomu plic omezený na jednu plíci do stadia IIIA. Ta je hodnocena pomocí zobrazovací metody (počítačová tomografie, pozitronová emisní tomografie). U pacienta však musí být přítomna dostatečná respirační rezerva, která dovolí plicím fungovat i po odstranění části tkáně. Procedura obsahuje resekci plic (odstranění části plicního laloku), segmentektomie (odstranění anatomického oddělení určitého plicního laloku), lobektomie (jeden lalok), bilobektomie (dva laloky) nebo pneumonektomie (celé plíce). U pacientů s adekvátní respirační rezervou je preferován výběr lobektomie, jež minimalizuje možnost místního opakování. Pokud pro ni nemá pacient dostatečně fungující plíce, může být provedena resekce plic. Radioaktivního jódu brachyterapii na okraji klínové excize může snížit opakování jako u lobektomie. Brachyterapie může omezit aktivním jódem na okrajích klínové excize možnost navrácení, jak je tomu u lobektomie. Videem asistovaná thorakoskopická operace VAT a VATS lobektomie dovolují minimální invazní zásah do karcinomu plic, jejíž výhodou je rychlejší uzdravení, kratší pobyt v nemocnici a minimalizace lékařských výdajů.
Malobuněčný typ karcinomu plic je primárně léčen chemoterapií a ozařováním, protože u chirurgie nejsou vykázány dostatečné výsledky pro přežití. Primární chemoterapie je používána u metastáz při nemalobuněčném karcinomu plic. Kombinace těchto postupů záleží na typu tumoru. Nemalobuněčný typ karcinomu plic je často léčen pomocí cisplatinu nebo carboplatinu v kombinaci s gemcitabinem, paclitaxelem, docetaxelem, etoposidem nebo vinorelbinem. U malobuněčného karcinomu plic jsou nejběžnějšími přípravky cisplatin a etoposide. Stejně tak jsou používány kombinace carboplatinu, gemcitabinu, paclitaxelu, vinorelbinu, topotecan a irinotecan. V rozvinuté fázi malobuněčného karcinomu plic může být bezpečně kombinován celecoxib s etoposidem, tato „směs“ vykazuje zlepšení stavu.
Radioterapie je často prováděna společně s chemoterapií a může být použita v léčebném postupu u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, kteří nejsou způsobilí pro operační zákrok. Tato forma vysoce intenzivní radioterapie se nazývá radikáln
V naší poradně s názvem EUPHYLLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Kolikrát denně se může tento lék uzivat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Euphyllin se používá k léčbě a prevenci stavů dušnosti zaviněných zúžením dýchacích cest, jako je bronchiální astma, chronický zánět plic a rozedma plic. Dávkování a rozložení dávek v průběhu dne vždy určí lékař individuálně pro každého pacienta. Je to proto, že Euphyllin má mnoho nežádoucích účinků, kterým lze předejít právě správným dávkováním a načasováním dávky.
Euphyllin se obvykle užívá 2 krát nebo 1 krát denně 1 tobolka. Denní dávka se užívá buď večer před spaním, nebo ve dvou dávkách ráno při snídani a večer před spaním. Nemocní s noční dušností užívají předepsanou denní dávku najednou večer před spaním. Léčení má být započato užíváním 1 dávky pokud možno večer krátce před spaním a během 2-3 dnů se dávka pomalu navýší (dle doporučení lékaře).
Jakékoliv změny dávkování (zvyšování, snižování) lze provádět pouze na pokyn lékaře. Pokud si nejste jistá, jak lék správně užívat, poraďte se se svým lékařem. Stačí zavolat, ušetříte si s tím zbytečné komplikace, vzniklé z nesprávného užívání.
Rozedmaplic je chronické plicní onemocnění, které vede k narušení plicních funkcí a může nemocného omezit na kvalitě života, případně jej ohrozit dalšími komplikacemi. Podstatou chorobného stavu je destrukce přepážek mezi plicními sklípky. Člověk následně ztrácí schopnost vydechovat vzduch z plic a ten pak začne být zadržován v plicních sklípcích. Kromě toho je snížena plocha, na které může docházet k výměně dýchacích plynů mezi plicní tkání a krví.
Wikipedie uvádí, že plicní emfyzém (neboli rozedmaplic, latinsky Emphysema pulmonum) znamená trvalé abnormální rozšíření dýchacích cest distálně od terminálních bronchiolů. Toto onemocnění je charakterizováno úbytkem plicní tkáně.
Emfyzém je klasifikován podle toho, jakou část dýchacích cest postihuje. Rozeznávají se čtyři typy a stadia emfyzému:
Centroacinózní emfyzém: Postihuje centrální úsek respiračního bronchiolu, plicní sklípky zůstávají nepostiženy. Tento typ emfyzému je charakteristicky spjatý s kouřením. Často bývá spojený s chronickou bronchitidou a spolu se nazývají chronická obstrukční plicní nemoc.
Panacinární emfyzém: Postihuje jak bronchiolus, tak plicní sklípky. Typicky se vyskytuje u pacientů, kterým chybí enzym alfa-1-antitrypsin.
Distální acinární emfyzém: Postihuje převážně plicní sklípky. Může zasahovat až pod poplicnici jako emfyzematózní bula (vzduchový puchýř), jejímž prasknutím vznikne spontánní pneumotorax.
Nepravidelný emfyzém: Je asociován s jizvením, kdy jizva retrahuje (vtahuje) okolní plicní tkáň. Plíce jsou postiženy nepravidelně.
Zápal plic, zvaný pneumonie, býval chorobou, která v minulých dobách končila u mnoha pacientů smrtí. S objevem a masivním rozšířením antibiotik tuto nemoc většina veřejnosti vyškrtla ze seznamu vážných chorob, avšak neprávem.
Základní druhy infekčních zápalů plic se dělí podle toho, kde se dotyčný nakazil. Pokud v běžné komunitě, doma nebo v práci, pak jde o komunitní pneumonii. Pokud v nemocnici, jde o nosokomiální pneumonii. Pokud pacient získal zápal plic při umělé plicní ventilaci, mluvíme o ventilátorovém zápalu plic.
Zápal plic se dělí také podle původce. Rozeznáváme tak kupříkladu virový zápal plic způsobený virem chřipky nebo bakteriální zápal plic způsobený pneumokokem. Velmi závažné jsou zápaly plic u pacientů s poruchou imunity.
Zápalu plic obvykle předchází fyzické či psychické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění. Může se ovšem stát, že zápal plic nastoupí náhle. Zápal plic postihuje plicní sklípky. Sklípky se vyplňují zánětlivou tekutinou, která znesnadňuje nebo znemožňuje dýchání postiženou plící. Neléčený zápal plic může vyústit v otravu krve, selhání životně důležitých orgánů a smrt.
Často se stává, že je přechozený zápal plic bez teplot, a tak se tomu nevěnuje pozornost. Právě to činí tuto nemoc nebezpečnou – člověk, jehož tělo není vyčerpané z teploty, může mít pocit, že jeho stav není vážný, ačkoli nespecifické příznaky přetrvávají dlouhodobě. Při těchto zdánlivě neškodných příznacích je nutná okamžitá návštěva u lékaře. Klinické projevy onemocnění jsou velmi chudé, ani lékař s fonendoskopem při vyšetření nezjistí zápal plic, ten se potvrdí pouze při RTG vyšetření.
Mezi příznaky přechozeného zápalu plic patří kašel, bolest na prsou, obtíže při dýchání, noční pocení. Diagnóza bývá stanovena zejména prostřednictvím RTG snímkování a kultivačního vyšetření sputa. K dispozici jsou také vakcíny zabraňující vzniku některých druhů zápalu plic. Důležitým faktorem je rovněž věk pacienta, jeho celkový fyzický stav, životní styl a případná přítomnost dalších onemocnění.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Nejběžnějšími příznaky jsou dechová nedostatečnost, kašel (včetně vykašlávání krve) a ztráta váhy.
Pokud karcinom roste v dýchacích cestách, může blokovat průtok vzduchu a způsobovat dýchavičnost. Tento stav může vést k hromadění sekretů za překážkou a vyústit v zápal plic. Mnoho plicních nádorů je bohatě zásobováno krví. Povrch nádoru může být křehký a vést ke krvácení do dýchacích cest. Krev může být následně vykašlávána. V závislosti na druhu tumoru, tzv. paraneoplastickém syndromu, může tento stav na počátku přitahovat pozornost k nemoci. U karcinomu plic mohou být těmito fenomény Lambert-Eatonův myastenický syndrom (svalová slabost kvůli autoimunitnímu onemocnění), hypercalcemie nebo nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tumor v horní části plic (apex), známý jako Pancoastův syndrom, může zasáhnout lokální část sympatikového nervového systému, vedoucímu ke změnám v pocení a k problémům očního svalu (kombinace známá jako Hornův syndrom), stejně tak se může projevit svalová únava v rukou v důsledku invaze do brachial plexus. Mnoho příznaků karcinomu plic (bolest kostí, únava a ztráta váhy) je nespecifických; u starých lidí mohou být spojovány s komordibitou. U mnoha pacientů se karcinom rozšířil z místa původu jinam, než vyhledali pomoc lékaře. Běžnými místy metastázy jsou mozek, kosti, nadledviny, kontralaterální (opačná) plíce, játra, perikard a ledviny. Okolo 10 % lidí s karcinomem plic nemá symptomy diagnostikovány; tyto nádory jsou náhodně nalezeny až při rutinní prohlídce pod rentgenem.
Vedle častých onemocnění plic, jakými jsou například astma, zápal plic, zánět průdušek, rozedma či nádory plic, se vyskytují i choroby, o kterých nemá široká veřejnost takové povědomí, ačkoli jsou mnohdy i závažnější než zmiňované nemoci. Fibróza plicní je zmnožení vaziva okolo plicních sklípků, což může podstatně narušit funkci plic. Vzniká obvykle následkem alveolitidi, k níž může vést řada příčin, například alergické stavy, vlivy léků, systémové poruchy pojiva, následky záření. Někdy je příčina neznámá. Plicní fibróza narušuje funkci plic, u níž není známa příčina. Etiopatogeneticky se předpokládá poškození pneumocytů I. typu neznámým agens s následnou reaktivní fibroprodukcí, aktivací cytokinů, zánětem s poškozením alveolokapilární membrány. Akutně probíhající forma se špatnou prognózou se označuje jako Hammanův-Richův syndrom, většinou je průběh chronický.
Diagnosticky se uplatňuje bronchoalveolární laváž, důležitá je biopsie. Léčebně se podávají kortikoidy, imunosupresiva, je důležitá péče o oxygenaci. Možností je transplantace plic.
Léčba plicní fibrózy není jednoduchá. V první řadě je nutné okamžitě přestat kouřit, pokud tak pacient ještě neučinil. Základem léčby jsou léky potlačující zánět (nejčastěji kortikoidy) a chybnou imunitní odpověď (imunosupresiva). Podávají se často v různé kombinaci, takže pacient užívá více léků najednou. Pokud je léčba účinná (to znamená, že dojde ke zpomalení rozvoje onemocnění), pokračuje se v terapii cca 2 roky. Současně, pokud se zná faktor, který plicní fibrózu vyvolal, například kontakt s určitou látkou z okolního prostředí, je nutné se tomuto kontaktu dlouhodobě vyvarovat. Léčba však může být i doživotní. Pokud nic z léků nezabírá a onemocnění dojde do stadia, kdy již plíce nejsou schopny správně fungovat, přichází na řadu takzvaná domácí oxygenoterapie, při které pacient inhaluje kyslík nejméně 16 hodin denně (v průběhu spánku nepřetržitě). U pacientů v terminálním stadiu plicní fibrózy, kdy plíce začínají selhávat, se přistupuje k transplantaci plic – nemocný je podroben mnoha testům a zařazen na čekací listinu. Transplantace plic jsou ale velmi náročné operace, které nemusí vždy končit šťastně. V současnosti se však vědci snaží nalézt další účinné léky, které by mnohým pacientům přinesly novou naději.
Na základě dat, poskytnutých National Cancer Institute, je střední věk indikování karcinomu plic 70 let a střední věk úmrtí na karcinom plic je 71 let. Celosvětově je karcinom plic nejběžnější jak ve výskytu, tak i v úmrtnosti (1,35 milionů nových případů ročně a 1,18 milionů úmrtí), se svým nejvyšším výskytem v Evropě a Severní Americe. Segment populace, v němž se nejčastěji vyskytne karcinom plic, je u lidí nad 40 let, kteří kouří. Karcinom plic je druhou nejčastější formou rakoviny ve většině západních zemí, jež vede k úmrtí. V souvislosti s úmrtností u mužů, která začala za posledních 20 let neustále klesat, ženská úmrtnost v poslední dekádě stále vzrůstala a v současnosti se stabilizuje. Mezi celoživotními nekuřáky se muži dožívají vyššího věku – standardizovanou měrou úmrtí na karcinom plic než u žen.
Ne všechny případy karcinomu plic jsou kvůli kouření, avšak role pasivního kouření neustále narůstá a byla zjištěna jako rizikový faktor karcinomu plic – dochází k politickým zásahům vedoucím ke snížení nežádoucího vystavování nekuřáků tabákovému kouři od kuřáků. Emise z automobilů, továren a tepelných elektráren jsou také potencionálním rizikem. Výskyt karcinomu plic (podle zemí) inverzně koreluje se slunečním zářením a vystavením UVB zářením. Jedním z možných vysvětlení jsou preventivní účinky vitamínu D (který je vytvářen v kůži po vystavení se slunečnímu záření).
V naší poradně s názvem ROZEDMA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, je při rozedmě plic vhodná parní sauna? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje studie, https://www.nzip.cz/clanek/… která uvádí, že sauna, i ta parní, zlepšuje funkci plic zvýšením vitální kapacity a objemu ventilace při nuceném výdechu. Rozedmaplic (plicní emfyzém) je chronické onemocnění plic, které je způsobeno trvalým poškozením či úplným zánikem přepážek uvnitř plicních sklípků. Plicní emfyzém se projevuje zejména dušností a obtížemi s vydechováním, což postupně vede k hromadění vzduchu v plicích. S ohledem na výsledky studie by parní sauna mohla zlepšit bilanci mezi nádechem a výdechem, ale záleží na subjektivních pocitech člověka s rozedmou.
Nezbytné je také připomenout, že součástí saunování je i následné ochlazení chladnou vodou, které zpočátku může být trochu nepříjemné, ale po třetím opakování nepříjemné pocity mizí.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Ve svém příspěvku LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Typickými příznaky jsou postupně se zhoršující námahová dušnost a kašel. Tato postupně se zhoršující dušnost významně snižuje fyzickou výkonnost postižených. Kašel je produktivní s vykašláváním hlenů, které mohou být i hnisavého charakteru. Často choroba probíhá vlekle s obdobími akutních zhoršení, kdy se výrazně zhorší dýchání i kašel. Toto akutní zhoršení bývá nastartováno často banální infekcí dýchacího ústrojí. Pozdější stadia choroby mohou být spojena s hmotnostním úbytkem, srdečními důsledky (pravostranným srdečním selháním), změnami v krevním obraze, invalidizací.
Nemocný při akutním zhoršení typicky zaujímá polohu vsedě v předklonu s podepřenými pažemi, což mu umožňuje využít pomocné dýchací svaly. Typické je rovněž našpulení rtů při výdechu, kterým je docíleno zvýšení odporu při výdechu. Při poklepu na hrudníku jsou zřejmé známky rozedmy: výrazně zvučný poklep, snížená poloha a omezená pohyblivost bránice. Při poslechu plic je přítomný prodloužený výdech, provázený vedlejšími zvukovými fenomény – pískotem a vrzáním.
Prognóza onemocnění je v časných stadiích příznivá při zanechání kouření. V pozdějších stadiích se onemocnění i přes léčbu nezadržitelně zvolna zhoršuje. Příčinou úmrtí nemocných je nejčastěji srdeční selhání nebo respirační nedostatečnost. Nemocní mají častěji i karcinom plic.
Prevencí onemocnění je především nekuřáctví, eventuálně jeho časné zanechání, odstranění škodlivin z prostředí, zpomalení progrese choroby léčbou. Vzhledem k vysokému procentu kuřáků v naší společnosti (v ČR cca 29 % populace) a dramatickému nárůstu kuřáků u mládeže to není lehký úkol. V terapii je tedy zásadním předpokladem zanechání kouření.
Ve svém příspěvku OTOKY NOHOU PŘI RAKOVINĚ PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat na otoky nohou u rakovině plic.Muj tatínek 69 let před měsícem mu byla diagnostikována rakovina plic s meta v prudusnici.Chemo podstoupil jen 3x a jelikož mu bylo strašně zle,rozhodl se ze už žádnou léčbu podstupovat nebude.Dnes se mu udělaly otoky na kotníkach a nejsou už ani vidět.Muzu se zeptat jestli něco pomáhá na ty otoky?Bojim se ze přestane chodit když to bude takto otekle.Dekuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanka.
Dobrý den, jestli chcete celkově pomoct tatínkovi, navštivte v Praze lékaře pana Jan Hnízdil a nebo Vladimíra Kafku . Vyhledejte si na internetu o nich informace, možná zvolíte tuto cestu. Když klasická medicína nezabírá. Přeji krásný den . Hanka
Rakovina plic je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny vedoucí ke smrti u mužů. Délka přežití je u ní dost nízká. Jen asi 10 % nemocných přežívá pět let po stanovení diagnózy, jeden rok přežívá asi 30 %. To ukazuje na poměrně malé možnosti léčby. Karcinomy plic vznikají z buněk slizniční výstelky průdušek, jejich mikroskopický obraz je ale různý. Rozlišují se čtyři hlavní typy, z nichž je nejnebezpečnější tzv. malobuněčný karcinom plic. Tímto typem nádoru trpí zhruba 20 % mužů a 27 % žen. Průměrná délka přežití je menší než jeden rok. Je to dáno mimo jiné tím, že jednak dojde k rozpoznání nádoru obvykle pozdě a jednak jeho mimořádně agresivním růstem.
Příznaky a projevy rakoviny plic: kašel, změna kašle na „dráždivý“, časté je vykašlávání hlenů s příměsí krve, dušnost, dýchavičnost (dyspnoe), může být přítomen chrapot (dysfonie), sípání, vykašlávání nebo chrlení krve (hemoptýza, hemoptoe) – může a nemusí být přítomno v pokročilých stadiích, bolesti na hrudníku, v oblasti břicha nebo bolesti kostí (v případě metastázování nádorů do kostí), případně jinde lokalizované bolesti, váhová nestabilita, nechutenství – úbytek na váze za poměrně krátkou dobu, a to necíleně, bez držení jakýchkoli diet, otoky horních končetin a hlavy (u tzv. syndromu horní duté žíly), paličkovité prsty (nespecifický příznak), mohou být přítomné potíže s polykáním – dysfagie (v případě útlaku jícnu nádorem, který je v jeho blízkosti), vzácně tzv. Pancoastův syndrom (pokles víčka, zúžení zornice, „zapadlé oko“ – endoftalmus), únava, celková slabost.
V naší poradně s názvem PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Srůsty na plicích vzniknou jako následek těžkého zápalu plic. Zápalem zasažená plicní tkáň je obnažená až na krev a zbytnělá otokem. Tím se může přiblížit k okolní tkáni, která je-li rovněž v zápalu a obnažená, tak se k ní přilepí a vytvoří se srůst, který po odeznění zánětu a splasknutí otoku se již nerozdělí. Přítomnost srůstů na plicích může být bezpříznaková, takže nemusíte pociťovat žádné omezení. Problém je v tom, že v okolí srůstů mohou vznikat stísněné prostory s omezeným pohybem sekretu, který čistí povrch plic od vdechnutých nečistot. Tím může docházet k častému opakovanému zápalu plic a nutnosti léčby antibiotiky. Máte-li plicní srůsty, tak určitě absolvujte alespoň jednou do roka pobyt v lázních Luhačovice nebo Karlova Studánka, abyste si plíce řádně pročistila. Vyhýbejte se prašnému prostředí a to i v přírodě za suchých a větrných dní a nekuřte. Udržujte se v dobré fyzické kondici různými kardio cvičeními, při kterých se přirozeně zrychluje dýchání i pohyb vnitřního sekretu. Tato cvičení vykonávejte venku v přírodě, nebo tam kde je čistý vzduch. Účinnou pomůckou je i domácí inhalátor minerální vody Vincentky, která pomáhá plíce čistit.
V závislosti na závažnosti emfyzému může lékař doporučit jeden nebo více různých typů operací včetně:
Operace snižování objemu plic – při tomto postupu chirurgové odstraní části poškozené plicní tkáně. Odstranění nemocné tkáně pomáhá rozšířit se zbytku plicní tkáně – to pomáhá zlepšovat dýchání.
Transplantace plic – je možnou volbou, pokud máte vážné poškození plic a jiné možnosti již selhaly.
Většinu takto fatálních plicních chorob lze „vyléčit“ transplantací plic. Jde ale o operaci velmi náročnou nejen po technické stránce, ale i co se následné péče a spolupráce týká. Orgány určené k transplantaci (je jich rozhodně nedostatek) jsou přednostně nabízeny těm nemocným, kteří dobře s lékaři spolupracují a kteří dodržují někdy dost přísná omezení a zákazy. Kouřením a zanedbáváním léčebných režimů lze poškodit i transplantovanou plíci! Domácí léčbu kyslíkem také mohou dostat jen ti nemocní, kteří prokazatelně nekouří!
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedmaplic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedmaplic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Trnková.
Dnes mi ošetřující lékař na základě rentgenu plic diagnostikoval zápal plic.
Špatně se cítím od pátku v noci (zimnice, bolesti všech vnitřností). domnívala jsem se, že to bude viróza nebo chřipka. Bohužel tak tomu není. Pan doktor mi předepsal antibiotika Klacid 500. Dnes po 2 tabletách. Prní jsem vrazla v 10,45 po návratu z nemocnice. Protože mi teplota neklesala vzla jsem si v 13,30 Paralen 500. Teplota se stále drží kolem 39, a to i přesto, že jsem si udělala zábal nohou v octové vodě. Nyní mám teplotu 39,4. Co mám dělat? Můžou se vzít 2 Paraleny 500? děkuji za odpověď- Dana Trnková.
Prosím rychle, je mi opravdu zle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika budou plně účinná až po třetí dávce. To teprve bude docházet k ústupu zánětu a odeznívání bolestí. Paralen můžete vzít i dvě tablety 500 mg najednou, přičemž za 24 hodin nesmíte vzít více než 8 tablet. Z horečky nemějte strach, je to váš pomocník v boji proti zápalu. Vyšší tělesná teplota zabíjí cizorodé bakterie, které způsobují zápal plic. Do 40 °C se nemusíte o horečku starat. Nad 40°C volejte rychlou záchrannou pomoc na čísle 155. Existence této rychlé záchrany by vás měla uklidnit, protože nyní byste měla být v klidu, bez stresu ze zhoršení zdravotního stavu. Nejlépe byste měla usnout a hned jak se probudíte, tak vždy vypijte hrnek ovocného čaje oslazeného medem. Tešte se, že za pár dní bude líp.
Již vzniklá rozedma se nedá vyléčit. Aby se předešlo dalšímu zhoršování, je nutný naprostý zákaz kouření. V medikamentózní léčbě mají nezastupitelné místo léky, které se nazývají bronchodilatancia. Jejich účinek spočívá v rozšíření zúženého průsvitu průdušek. Jde o preparáty, které působí dlouhodobě a tvoří základ léčby. Vedle nich má pacient k dispozici takzvaně rychle působící léky. Jejich účinek nastupuje velmi rychle, ale je krátkodobý. Podávají se inhalační cestou přímým vdechnutím do průdušek. Léčba je doplněna o léky, které podporují snadné vykašlávání hlenů. Mohou být podávány i přes inhalátory, které pomáhají pacientovi snadno udržovat hygienu dýchacích cest. Při zánětu průdušek jsou podávána antibiotika. V případě akutního zhoršení stavu, nejčastěji v souvislosti s infektem dýchacích cest, je nutná hospitalizace a podání těchto léků žilní cestou.
U části pacientů má své místo chirurgická léčba plicní rozedmy. Ta spočívá v operačním odstranění velkých bul, které lze přirovnat k bublinám, jež utlačují plicní tkáň a brání tak její přirozené funkci, tedy výměně kyslíku a kysličníku uhličitého.
Při dušnosti se podává kyslík, u těžkých forem lze zvážit i domácí oxygenoterapii. U pokročilého stadia plicní rozedmy dochází k nedostatečnému okysličení krve a pacienti trpí nedostatkem kyslíku. U těchto pacientů, kteří již zanechali kouření, se provádí takzvaný kyslíkový test. Pomocí něj se zjišťuje, zda nemocný reaguje příznivě na podání kyslíku a jaký přísun kyslíku je pro něho optimální. V případě pozitivní odpovědi pacient obdrží koncentrátor kyslíku pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii. Doba pro aplikaci kyslíku je pak minimálně 15 hodin denně. Řada těchto pacientů může vést kvalitní život, lze tedy i cestovat a pohybovat se mimo svůj domov.
Definitivním řešením je transplantace plic, ovšem pouze malé procento pacientů je tohoto zákroku schopno. Tito pacienti musí splňovat stanovená kritéria a předpokládaná délka jejich života je již výrazně limitována.
Ve svém příspěvku PLICNÍ SRŮSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den
letos jsem prodělala zápal plic (leden, únor) , byla jsem i v nemocnici týden, po propuštění a celkovém uzdravení, jsem byla dvakrát po měsíci na kontrole a tento měsíc jsem byla po třech měsících( měla být poslední). Zprvu jsem nebo mám tekutinu v plicích asi napořád podle pana doktora, ale co mě udivilo, nově se mi tam objevily srůsty, prý to pro mě nic neznamená, ale mě se to nelíbí. Chtěla bych vědět jestli se to může rozšířit nebo jich může být více (nevím, nemám představu), a co to vlastně znamená , potřebuji to nějak blíže specifikovat. Jaké je to pro mě riziko? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOZEFINKA.
Letos jsem prodělala komplikovaný zápal plic (leden, únor) , už 9 měsicu trpim bolesti .ŽE zrůsti nebolí kdo to řekl?Já mám prsa č.6 -1.prso ,asi 2kg váha.Tak vám řeknu na toto páni doktoři asi zaponěli. Co mám dělát ?Kdo mi pomuže?LEKAŘI SI MNĚ POSÍLAJÍ PLICNÍ K NEUROLOGOVÍ /že to jsou záda -NEJSOU /NEUROLOG K PLISNÍMU NEBO TO MÁM OD DOBY ZÁPALU PLÍC.DĚKUJI ZA POMOC .
Rozedma může být částečně způsobena geneticky, asi nejznámější geneticky danou poruchou zvyšující riziko rozedmy je takzvaný deficit alfa-1-antitrypsinu. K poškozování plicních sklípků dochází i při vdechování škodlivin, zejména v cigaretovém kouři, a jistá přirozená degenerace přepážek a plicních sklípků probíhá s rostoucím věkem.
Dušnost je zpočátku přítomna jen při námaze. Postupem času a zhoršováním choroby se dušnost dostaví při menší zátěži, až je vnímána i při běžné činnosti. Dalším příznakem, který pacienti ani příliš nepozorují, je takzvaný kuřácký kašel, spojený zvláště po ránu s vykašláváním hlenů. Jde o projev chronického zánětu průdušek. Při nachlazení a akutní infekci je kašel výraznější a také vykašlávání zabarvených hlenů je hojnější. Pro rozedmu plic je typické, že se příznaky velmi pozvolna vyvíjejí a zhoršují. Pacient se během let adaptuje na omezení své fyzické výkonnosti a mnohdy si ani neuvědomuje závažnost svého stavu. V pokročilém stadiu onemocnění je pro některé pacienty i příjem potravy namáhavý a vysilující. Proto omezují příjem stravy, čímž dochází k poklesu hmotnosti a úbytku svalové síly. Výsledkem je pak dušnost i při minimální zátěži. Tím se vytváří začarovaný kruh.
Jednou z vážných komplikací v průběhu onemocnění je situace, kdy dojde k prasknutí buly a vznikne takzvaný pneumotorax. Jde o splasknutí plíce a nahromadění vzduchu v hrudníku. Zavedením drénu dojde obvykle k rozvinutí plíce a během několika dnů k zalepení buly. Pokud je průběh komplikovanější a trvá déle, přistupuje se k chirurgickému řešení a odstranění buly.
V naší poradně s názvem KDYŽ PLÍCE BOLÍ - ZÁPAL PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den, jiz 5 den kaslu uplne suchy kasel, teplota max 37.boli prudusky-plice? Covid19- 2krat negativni. (pritel byl pozitivni, tak proto testovali i mne) Beru stoptussin. Ztizene dycham. Jak pokracovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě by v tomto případě byla vhodná prohlídka u lékaře, který může udělat rentgen plic a poslechnout dýchání, což obé napomůže k volbě správné léčby a brzkému uzdravení.
Sama si můžete pomoci tím, že vyměníte Stoptussin za ACC Long a aplikujte ho vždy ráno a odpoledne. Večer už nepoužívejte. Tím se ztekutí hlen a půjde dobře ven z plic, čímž se vyčistí plíce a zlepší se dýchání.
Při zápalu plic vzniklá tekutina nebo hnis ucpávají část plic, což je překážkou vstupu kyslíku do organismu. Při zápalu plic je vždy přítomna infekce, to znamená, že není možné zápal plic dostat jen z nachlazení. Infekce je nejprve v horních cestách dýchacích, jak postupuje níž, projeví se jako zánět průdušek. Za určitých okolností infekce postoupí ještě níž, usadí se v plicích a způsobí zápal plic. Pokud infekce napadne i plicní obaly, projeví se bolestí hrudní stěny. Zápal plic se vždy projevuje suchým kašlem.
Rakovina plic je u mužů v ČR nejčastějším nádorovým onemocněním. U žen není skutečnost tak hrozivá, i když výskyt má v posledních letech stále stoupající tendenci. Možnosti včasného rozpoznání jsou velice omezené, takže rakovina je většinou zjištěna pozdě, když už je plně vyvinutá. Rakovina plic je ve všech případech velice těžko léčitelná – jen asi 10 % mužů a 17 % žen přežije po diagnostikování příštích pět let.
V raném stadiu neexistují žádné typické projevy nemoci. Kašel, potíže s dýcháním a bolest na prsou jsou považovány za nespecifické symptomy. Rakovina plic se může projevovat jako těžké nachlazení, zánět plic, astma nebo chronická bronchitida. Proto by se mělo při každém nepřirozeném kašli trvajícím déle než čtyři týdny a těžko léčitelném zánětu plic myslet na riziko rakoviny. Dostaví-li se kašel, při němž je vykašlávána krev, jde často o pozdní stadium. Stejně tomu je u příznaků poruch mluvení nebo bráničních nervů. Je-li nádor lokalizován v hrotu plic, může napadnout hrudní stěnu a poškodit krční nervy. Následovat může poškození žeber, bolesti ramen, paží a otoky a tzv. Hornerův komplex (zúžené zorničky, malé oční štěrbiny, zapadlé oční bulvy). Obzvláště u malých nádorů se mohou objevit paraneoplastické syndromy.