ROZPUSTNOST

Metronidazol rozpustnost

Po navlhčení tablety ihned bobtnají a rychle se rozpouštějí.

Zdroj: článek Metronidazol

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou to puriny a proč jsou důležité při dně?

Puriny jsou látky obsažené v potravinách i v buňkách těla. Při jejich rozkladu vzniká kyselina močová, jejíž nadbytek způsobuje nemoc dna.

Které potraviny obsahují nejvíce purinů?

Mezi potraviny s vysokým obsahem purinů patří vnitřnosti, droždí, kvasnice, sardinky, některé ryby, uzeniny a pivo. Tyto položky jsou považovány za zakázané potraviny při dně.

Existují potraviny s nízkým obsahem purinů?

Ano, mezi potraviny s nízkým obsahem purinů patří většina ovoce, zeleniny, mléčné výrobky, rýže, těstoviny, brambory nebo jogurt. Ty tvoří základ nízkopurinové diety.

Jaký je doporučený jídelníček při dně?

Jídelníček při dně by měl být pravidelný, pestrý a založený na nízkopurinových potravinách, dostatku tekutin a omezení alkoholu. Vhodné jsou také dieta při dně recepty bez masa a vnitřností.

Pomáhají alkalické minerálky při dně?

Ano, alkalické minerálky podporují alkalizaci moči a zlepšují rozpustnost kyseliny močové, čímž snižují riziko tvorby močových kamenů.

Kolik purinů je možné přijmout za den?

U purinové diety se obvykle doporučuje nepřekročit přibližně 300 mg purinů denně, přesné množství by měl určit lékař nebo nutriční terapeut.

Je pivo při dně zakázané?

Ano, pivo a puriny spolu úzce souvisí. Pivo obsahuje puriny a zároveň zhoršuje vylučování kyseliny močové, proto je při dně nevhodné, zejména kvasnicové druhy.

Stačí samotná dieta ke snížení kyseliny močové?

Samotná dieta při dně obvykle sníží hladinu kyseliny močové jen omezeně. Ve většině případů je nutná kombinace diety, léků a dlouhodobé úpravy životního stylu.

Zdroj: článek Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Prebiotika

Prebiotika jsou nestravitelné látky, které pozitivně ovlivňují celkový zdravotní stav organismu tím, že selektivně podporují růst anebo aktivitu limitovaného množství zdraví prospěšných bakterií střevní mikroflóry a snižují výskyt patogenní mikroflóry – prebiotický efekt. Procházejí horní částí trávicího ústrojí v nezměněné formě a selektivně slouží určitým bakteriím tlustého střeva jako substrát, který zvyšuje metabolickou aktivitu bakterií nebo podporuje jejich růst. Prebiotika najdeme nejen v obilninách, v ovoci a zelenině, ale také v doplňcích stravy. Doporučovaný denní příjem prebiotik je 0,3 g na 1 kg hmotnosti u mužů a 0,4 g/kg u žen. Prebiotikem je zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Množství probiotických bakterií ve střevě kolísá v závislosti na přísunu prebiotické vlákniny, která selektivně podporuje růst bifidobakterií. Tuto vlastnost nazýváme bifidogenní efekt. Čím větší je přísun prebiotické vlákniny, tím je v našem trávicím systému větší množství blahodárných bifidobakterií, což je důležité zejména u seniorů, neaktivních a chronicky nemocných pacientů. Prebiotický účinek je také prospěšný v průběhu nebo po skončení léčby antibiotiky. Antibiotická léčba je lépe snášena a dochází k rychlejší obnově přirozené střevní mikroflóry (bez průjmu, zácpy či nadýmání).

Hlavní účinky prebiotik: příznivý vliv na složení mikroflóry zažívacího traktu, zvětšení objemu stolice a tím zlepšení střevní pasáže, prevence zácpy, prevence vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku, snížení hladiny krevních tuků a cholesterolu.

Vyvážená střevní mikroflóra hraje klíčovou roli pro dobře fungující imunitní systém, zvyšuje odolnost vůči běžným infekcím, redukuje negativní odpověď při vakcinaci. Prebiotická vláknina ovlivňuje imunitní systém cestou inhibice patogenů – aktivní a namnožené bifidobakterie nedovolí patogenním bakteriím přichytit se na střevní epitel a tím způsobit infekci; a rovněž cestou přímé modulace imunitních buněk. Fermentací prebiotické vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které regulují střevní pH. Snížením pH se zvyšuje rozpustnost minerálů, zejména vápníku a hořčíku, a tím i jejich absorpce a biodostupnost – zvýšení mineralizace a kostní denzity. Prebiotická vláknina ovlivňuje sekreci gastrointestinálních endokrinních peptidů, čímž snižuje hladinu triacylglyceridů a LDL cholesterolu v krvi, aniž by došlo ke snížení koncentrace volných mastných kyselin v séru. Namnožené a zaktivizované bifidobakterie upravují trávení, zvyšuje se frekvence defekace, zlepšuje se konzistence stolice a tím dochází k snadnějšímu vyprazdňování. Prebiotická vláknina také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění spojených s dislipidemií, zejména hypertriglyceridemie a inzulínové rezistence. U zánětlivých střevních onemocnění snižuje používání prebiotické vlákniny klinické symptomy, zánětlivé parametry i produkci prozánětlivých molekul, naopak zvyšuje sekreci protizánětlivých cytokinů.

Zdroj: článek Synbiotika pro zdravá střeva

Hydrolyzovaný kolagen

Aby bylo možné kolagen použít a aby bylo dosaženo co možná nejvyšší využitelnosti, prochází procesem hydrolýzy, která má za úkol co možná nejvíce zkrátit molekulové řetězce, čímž se odbourá želírující schopnost a zvýší se stravitelnost, tedy i využitelnost kolagenu v lidské výživě. Hydrolýza se zpravidla provádí tak, že jsou do kolagenového roztoku přidány enzymy (proteázy), které štěpí bílkoviny. Po skončení enzymatického štěpícího procesu se tento termicky zastaví, kolagen se extrahuje horkou vodou a usuší sprejem, čímž získá svoji poměrně dobrou rozpustnost ve studené vodě.

Jediným určitým negativním projevem hydrolýzy, tedy zkrácení molekulových řetězců, je to, že čím kratší řetězce jsou, tím je chuť kolagenu slanější a hořčí. Naopak pro efektivitu znamenají co nejkratší molekulové řetězce vyšší stravitelnost, tedy využitelnost pro člověka.

Hydrolyzovaný kolagen se ve sportovní a zdravé výživě používá především při prevenci a léčbě pohybových problémů, hlavně se jedná o artrózy a osteoporózy.

K léčbě a prevenci artrózních stavů se často používá samotný hydrolyzovaný kolagen. Lze jej přidávat do běžných pokrmů, například omáček, polévek, jogurtů nebo všech druhů nealkoholických nápojů. Vždy je třeba mít na paměti, že je účelné dodávat tělu kolagen v průběhu dne, respektive rozložit denní dávku alespoň na tři díly. Doporučená denní dávka je 10 g. Kolagen lze přijímat prakticky neomezeně po jakoukoli dobu, jedná se o zcela přírodní a pro lidskou výživu přirozenou látku. Pouze u osob s poškozením ledvin je lépe užívání konzultovat s lékařem, neboť v tomto případě většina pacientů musí redukovat denní příjem bílkovin.

Zdroj: článek Kolagen

Rozpustnost boraxu

Borax je hůře rozpustitelný, aby se dobře rozpustil, je potřeba roztok důkladně promíchat nebo protřepat.

Zdroj: článek Borax - použití v domácnosti

Dieta při bolesti slinivky

Trvání dietního režimu závisí na průběhu a intenzitě proběhlého zánětu. Při dlouhodobém zánětu dochází k nevratným změnám, čímž je řada funkcí slinivky poškozena trvale. Dietní režim se v těchto případech doporučuje dodržovat celoživotně.

Dietní režim u onemocnění slinivky sleduje tři cíle:

1. Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
2. Vyloučit součásti jídel, které se nemohou kvůli nepřítomnosti enzymů strávit a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
3. Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.

Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny. Doporučuje se konzumace velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány.

Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle závažnosti onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30-50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.

Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.

Je nutné dodržovat dietu s vyloučením:

• smažených a přepalovaných pokrmů;
• tučných a nadýmavých potravin;
• alkoholu;
• cigaret.

S omezením:

• kávy, černého čaje;
• cukru;
• tuku.

A s konzumací vhodných potravin:

• přílohy - brambory, těstoviny, rýže, houskový (ne kynutý) knedlík;
• libová masa - králičí, kuřecí, krůtí, telecí, hovězí a drůbeží šunka;
• ryby - pstruh, štika, treska, filé;
• mléčné výrobky - nízkotučné jogurty, sýry, tvaroh, mléko (do 2% tuku);
• zelenina - hlávkový a ledový salát, mrkev, brokolice (vařené pouze růžičky bez stonků), špenát;
• ovoce - banány, ovocné přesnídávky (jablko, meruňka, broskev);
• med, džem bez zrníček;
• nápoje - ovocný čaj, ředěný džus a ovocné šťávy, nesycená voda.

Zdroj: článek Kde bolí slinivka

Dieta při zánětu slinivky

Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny.

Doporučuje se přívod velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. A ty jsou v dietě omezovány.

Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle tíže onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.

Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.

Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, masa uzená, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté pečivo a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, vejce samotné, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě

Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, kaše vločková, krupicová, rýžová, houskové knedlíky, bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudinky, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení

Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zadělaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská, petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.

Zdroj: článek Zánět slinivky břišní

Kyselina močová v krvi

Koncentrace kyseliny močové v plazmě závisí na příjmu purinů potravou, intenzitě vlastní tvorby a na jejím vylučování. Klinický význam mají především zvýšená kyselina močová (příznaky), tedy hyperurikémie. Ta nastává při nadprodukci nebo při sníženém vylučování kyseliny močové. Při hyperurikémii může koncentrace urátů přesáhnout jejich rozpustnost.

Zdroj: článek Co je to kyselina močová

Jak vyplavit kyselinu močovou z těla

Babské rady se shodují v jednom: bez tekutin to nejde. Ledviny jsou hlavním orgánem, který kyselinu močovou z těla odvádí, a k tomu potřebují dostatek vody.

Tradičně se doporučuje:

• vypít 2–3 litry tekutin denně (pokud lékař neurčí jinak),
• zařadit vodu s citronem – kyselina citronová může podporovat rozpustnost urátů,
• bylinné čaje z kopřivy, pampelišky nebo pýru.

Zdroj: článek Kyselina močová - babská rada

Jak přírodně snížit hladinu kyseliny močové v krvi?

Toto jsou tři z nejúčinnějších přírodních způsobů, jak lze snížit hladinu kyseliny močové.

1. Pijte dostatečné množství vody, mezi 2 – 3 litry vody denně. Pijte pravidelně malé množství po celý den. Voda pomáhá ledvinám se proplachovat a lépe tak zpracovávat a odvádět kyselinu močovou z těla.
2. Konzumace jedlé sody, pomáhá rozpustit krystaly kyseliny močové a zvýšit její rozpustnost. Jedlá soda se v této souvislosti dá také zařadit mezi léky na dnu bez předpisu. Přidejte ½ čajové lžičky jedlé sody do ¼ litru vody a důkladně promíchejte a vypijte. Takových sklenic je možné vypít za den maximální 8. Jedna před spaním, jedna ráno, a jednou za 2-4 hodiny mezi jídly. Opakujte každý den, dokud nezmizí příznaky dny.
3. Purinová dieta také sníží hladinu kyseliny močové v krvi přírodní cestou. Při purinové dietě musíte omezit mastné maso, červené maso, vnitřnosti, drůbež a mořské plody. Je důležité, aby se při této dietě zabránilo užívání alkoholu, zejména pivo. Pivo totiž patří mezi hlavní spouštěče onemocnění dnou. Naopak potravin, které tvoří nízkou purinovou stravu, jsou esenciální mastné kyseliny (tuňák, losos), nízkotučné mléčné výrobky, složené sacharidy (chléb, cereálie, těstoviny, rýže, zelenina, ovoce), ovoce, jako jsou třešně, jahody, borůvky, hroznové víno. Také čerstvě naklíčená vojtěška je účinnou zbraní při snížení kyseliny močové v krvi.
4. Řapíkatý celer a matonka. Pojídání celerových řapíků a popíjení velkého množství matonky rozpouští krystalky kyseliny močové a uvolňuje od bolesti.

Zdroj: článek Přírodní prostředky na snížení kyseliny močové

Optimalizace intranazálního podávání antibiotik

Optimalizace pro intranazální antibiotika souvisejí především se schopností produktu zadržovat se v nosní dutině, vyhýbat se mukociliární clearance a uvolňovat léčivo.

Neustále se vyvíjejí nové fyzikální, biologické, mikrobiologické nebo chemické vlastnosti, které ovlivňují kvalitu konečného produktu. Například ovlivňují adhezi, stabilitu, distribuci, rozpouštění, permeabilitu a rozpustnost. Mezi různými inovativními přístupy vyvinutými pro intranazální podávání antibiotik jsou nejslibnější gely in situ.

Gely in situ vykazují přechod sol-na-gel v reakci na vnější podněty a nabízejí profil trvalého uvolňování, prodloužený retenční čas a vyšší nazální absorpci. Mechanismus gelovatění závisí na typu polymeru a obecně se v těchto gelech používají tři typy polymerů – termo-, iontové a pH-senzitivní polymery. Tyto polymery usnadňují přechod sol-na-gel na základě změn fyziologických podmínek.

Zdroj: článek Kapky do nosu s antibiotiky