Boule na hlavě nejčastěji bývá klasickým následkem nějakého úrazu způsobeného úderem do hlavy. Nebo může mít příčinu v kožní nemoci. Jiným typem boule na hlavě může být třeba i vznikající nádor.
Boule na hlavě po pádu nebo nárazu
Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.
V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.
Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.
V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.
Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.
Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okol
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
Poranění hlavy jsou zvláště u dětí poměrně častá. Pro novorozenecký a kojenecký věk jsou typická taková poranění hlavy, která vznikají v souvislosti s pádem z přebalovacího stolu, nezajištěné postýlky či nezajištěného kočárku. Nebezpečné jsou u starších kojenců pády spojené s používáním chodítek nebo s procházkami po schodech. Batolatům hrozí kromě pádů ze schodů také pády z prolézaček, kol, tříkolek a podobně. Všechna poranění hlavy v souvislosti s pády vznikají účinkem hrubého násilí na tuto oblast.
Při poranění hlavy rozlišujeme poranění povrchní a vnitřní, případně kombinaci obou.
Typickým představitelem povrchního poranění je boule vzniklá uhozením se do hlavy. Také různé oděrky, tržné či řezné rány patří k častým zástupcům povrchních poranění. Zde je nutné připomenout, že rány na čele, v obličeji nebo ve vlasaté části hlavy mohou silně krvácet, i když jsou jen malé. Důvodem je velké prokrvení těchto oblastí (viz výše v článku).
Mluvíme-li o poranění vnitřním, máme nejčastěji na mysli otřes mozku. Charakteristickými příznaky tohoto stavu jsou bolest hlavy, pocit na zvracení, či přímo zvracení. Může být přítomna i krátkodobá porucha vědomí nebo stav, kdy si dítě nepamatuje dobu těsně před úrazem.
Nikdy poranění hlavy, i sebemenší, nepodceňujte! Pokuste se zhodnotit situaci a jednejte! U malého povrchního poranění (odřenina, lehká boule na čele a podobně) postačí ve většině případů domácí ošetření. V případě podezření na otřes mozku, většího povrchního či hrozícího nitrolebního krvácení neváhejte a buď sami dopravte dítě do nemocnice, nebo (v případě pochybností či závažnějších příznaků, jako je například výtok tekutiny z ucha, zlomeniny lebky a jiných) volejte neprodleně rychlou záchrannou službu.
Pokud se nerozhodnete dítě po úrazu hlavy nechat vyšetřit lékařem, je bezpodmínečně nutné minimálně 24 hodin sledovat stav vědomí zraněného. V noci si nastavte budík a vzbuďte dítě každé 2 až 3 hodiny, aby bylo jasné, že nemá známky mozkového postižení a neupadá do bezvědomí. V případě nevolnosti, výrazné spavosti i přes den, pocitu na zvracení, zvracení nebo poruše vidění ihned vyhledejte lékaře.
Boule na hlavě u dětí mohou vzniknout i jako nádorové onemocnění.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Prosím Vás o dotaz dědovi se oběvila pod lítkem růže byl 9 dní v nemocnici včera jsme ho přivezli domu.Noha ho stalé bolí dostal nějaké antibiotika.Chtěla jsem se optat jak hodně to je nebezpečné když tu nohu zatěžuje.Chvíly něco děla a pak jsi jde lehnout protože ho to bolí a zase dokola nechce jsi nechat říct.Děkuji Sýkorová
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Boule na stehně pod kůží jsou tvořeny nahromaděným tukem, mohou být různé velikosti, mohou být patrné dotykem nebo v některých případech i opticky. Zpravidla tyto boule nebolí. Toto onemocnění není zpravidla závažné, ale je dobré navštívit lékaře a poradit se s ním. Lékař by měl boule prohmatat a následně zajistit i mikroskopické vyšetření. Může se totiž jednat o tukový novotvar, ale také o fibrom, hmatný myom, ale také o nevelkou svalovou kýlu. Správné je na chirurgické ambulanci provést odstranění novotvaru a zajistit jeho mikroskopické vyšetření na histologii.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Bakerova cysta v podkolení se nejčastěji projevuje jako hmatná nebo viditelná boule za kolenem. Velikost se může měnit v průběhu dne. Někteří pacienti pociťují pouze tlak, jiní bolest nebo omezení hybnosti. Při větší cystě může docházet k pocitu napětí při chůzi nebo dřepu. Vzácně se může objevit i otok lýtka. To už vyžaduje lékařskou kontrolu. Příznaky se často zhoršují při dlouhodobém stání nebo sportovní zátěži. V klidu se mohou zmírnit. Každý průběh je však individuální.
boule v podkolení jamce
pocit tlaku nebo tahu za kolenem
bolest při chůzi nebo ohybu kolene
ztuhlost kolenního kloubu
kolísání velikosti útvaru
Jak vypadá Bakerova cysta
Pro lepší představu si mnoho lidí vyhledává bakerova cysta foto nebo bakerova cysta v podkolení obrázek. Vizuální podoba se může lišit podle velikosti a stadia. Typická je hladká, zaoblená boule pod kůží. Pro ilustraci je možné využít obrázky z veřejných zdrojů.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
V naší poradně s názvem ERYSIPEL (EPYPEL) ALIAS RŮŽE V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Urbánková.
Dobrý den, mám dotaz ohledně růže (nemoci) v uchu. Jak často postihuje toto onemocnění ucho. Dále prosím o radu zda při tomto onemocnění může být opakovaně naměřen vysoký krevní tlak? Dále bych se chtěla zeptat zda s touto nemocí souvisí otok rukou, nebo to může také souviset s nošením respirátorů, protože za ušima se mi vytvořilo zarudnutí až skoro poškození kůže. Dále se ukázalo, že mám zánět močových cest. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat při těchto příznacích? Na růži v uchu jsem užívala antibiotika. Děkuji za radu Urbánková Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S uchem budete muset na ušní, jinak to nepůjde, protože bude potřeba udělat stěr, ze kterého se pak pozná, co to v uchu máte a jak to rychle vyléčit. Existuje popsaný případ výskytu erysipelu (růže) v uchu. Infekce byla doprovázena teplotou 38°C a prokázala se až laboratorním vyšetřením vzorku.
Pokud ganglion nevyvolává jiná onemocnění nebo problémy, tak je nejlepší ho nechat být. Ale většina lidí se ho raději zbaví, protože je většinou příčinou bolesti a nepohodlí. Existuje zde babská rada na odstranění tukové boule ganglionu, která říká, rozbijete ganglion těžkou knihou. Mohlo by to fungovat, protože tímto nárazem cysta ganglionu pod kůží praskne a tekutina z ní se pak vstřebá do krevního řečiště. U lidí, kteří na to mají odvahu, to funguje velmi dobře, ale je zde velká pravděpodobnost opakovaného návratu. Tuto babskou radu by měli použít jen někteří odvážlivci, protože při silném nárazu by mohlo dojít k různým zlomeninám. V konvenční medicíně provádějí odstranění tukové boule odsátím synoviální tekutiny jehlou a injekční stříkačkou. Někdy ale bývá rosolovitá tekutina v ganglionu velmi tuhá a nemusí tento způsob léčby vždy fungovat. Jenže i když funguje, tak může i u této metody léčby dojít k následnému opětovnému výskytu ganglionu. Pro většinu lidí je ale odsátí ganglionu ideální řešení tohoto problému a zároveň je to velmi snadné i pro lékaře. Nejúspěšnější metodou léčby ganglionu je jeho chirurgické odstranění. Jedná se o menší operaci, která trvale a zcela ganglion odstraní. Ale i zde existuje jeden člověk z pěti, u kterého dojde opět k návratu a ganglion se u něho opakuje znovu na stejném místě.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Podkožní akné se často zaměňuje s míliemi. Mílie jsou bulky vytvořené z rohoviny, kdežto akné je zánětlivé onemocnění, při kterém se tvoří boule pod kůží.
Mílie jsou bílé tečky (drobná zrnka rohoviny), jež nelze zmáčknutím odstranit. Tvoří se především v tenké kůži kolem očí a na lícních kostech. Dispozice k tvorbě mílií jsou dědičné. Zajímavé je, že se více než 50 % novorozenců rodí s míliemi na nose. Vzniku mílií lze předcházet, a to správnou péčí o pokožku obličeje a zdravou životosprávou s dostatkem tekutin. Jestliže se mílie vytvoří a člověku na obličeji vadí, v každém kosmetickém salonu je dokážou odstranit (kosmetička pokožku propíchne, přesto je zákrok bezbolestný).
Podkožní akné je zánětlivé onemocnění, kdy se pod kůží tvoří doslova boule, které mohou přetrvat až do dospělosti. Podkožní akné musí léčit kožní specialista, ne kosmetička. I když je léčba těžších forem akné komplikovaná, v současné době je tato choroba ve všech formách již léčitelná.
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké k