Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemocrůže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růžena noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemocrůže (hlavně postel a osobní věci nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Nemocrůže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemocrůžena noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růženemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemocrůže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemocrůže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Ve svém příspěvku RŮŽE JE NAKAŽLIVÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Strnadová.
Nejsem si zcela jistá, zda mám opravdu růži. Po druhé injekci proti kovidu jsem se necítila moc dobře. Od 25 let trpím špatnou funkcí lymfatických cév (více na levé noze). Růži předcházel pád na zem (místo na židli jsem si sedla do prázdna) Asi po 14 dnech bolestí mi začala růžovět pravá noha. Jezdila jsem na injekce antibiotik a asi za 5 dní (v době píchání antibiotik) mi začala růžovět druhá noha a tak jsem nakonec skončila na infekčním odd. v nemocnici. Dostávala jsem infuze, ale bez efektu. Lékaři se neshodovali v postupu léčby a tak jsem si vynutila propuštění z nemocnice. Nohy mám stále teď už skoro fialové. Dále polykám antibiotika, můj muž mi maže nohy Beligentem a koupe v Cytealu, bandáž mi však moc dobře nedělá. Nakonec musím zdůraznit, že má teplota je stále 36,3.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
V naší poradně s názvem RŮŽE NEMOC ZPŮSOBY PŘENOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana trefilová.
Dobrý den, jak je prosím růže nakažlivá-jaká jsou rizika styku pro těhotné v posledním trimestru s osobou s růží ,která má po 10 denním léčení antibiotiky?
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V této fazi léčby je riziko přenosu stále velké, takže nedotýkejte se rány a ani příliš postiženého a nepodávejte si ruce. Na osušení rukou vždy použijte vlastní ručník po celou dobu návštěvy.
Léčba růže probíhá pomocí antibiotik, penicilinu, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dávat nohu do vyvýšené polohy a přikládat chladivé obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty (antipyretika). Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se však úplně vyléčí až za několik týdnů. Na postižená místa se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, nemoc však nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemocrůžena noze vracet, zvláště pokud trpí onemocněním žil dolních končetin nebo pokud infekce způsobila poškození lymfatických cév.
Nemocrůže postihuje v převážné většině kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potížemi, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit takzvanou erozi. Může dojít i k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí.
Infekce se do těla dostává poraněním kůže od nakaženého člověka či plísňovým onemocněním. Vzniklá poranění kůže je tedy třeba chránit před infekcí. Dalším rizikovým faktorem je onemocnění žil a bércové vředy. Zejména u starších lidí je zapotřebí léčit tyto problémy s cévním zásobením dolních končetin. Důležité je rovněž přeléčit nemoci způsobené streptokokem. Pozor by si měli dát zejména jedinci s oslabeným imunitním systémem, malé děti či starší lidé.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.
mam jiz dva roky parkinsonovu nemoc,uzivam denne 12mg rolpryna vzdy rano a pak isicom 100mg 1/2 tablety 3x denne,zajimalo by mne zda jak dlouho vydrzi tato medikace,zatim vse zvladam az na boleni nohou a zad,dle vysetreni u neurologa jsem pomalejsi,mentalne normalni,spoluprace dobra,alternujici pohyby vlevo vaznou
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
V naší poradně s názvem CHŮZE,JÍZDA NA KOLE,PLAVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Swobodová.
Dobrý den,mám ještě jeden dotaz:na neprůchodnost cév v levé noze 3.st. a v pravé noze 1.st.užívám ráno 2 ks Detralex a nosím kompresní punčochy.Mám doporučení také na chůzi,jízdu na kole a plavání.Prozatím mohu jezdit doma na rotopedu a chodit,ale nevím,jak dlouho denně,poradíte mi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílení svalů lýtkové pumpy je prospěšné a proto byste tyto aktivity měla dělat co nejčastěji, podle toho jak vám to dovolí váš zdravotní stav. Vhodné je také zařádit cviky na posílení lýtkových svalů pomocí výponů na špičkách třeba na hraně schodu. Vhodné je také několikeré vyhřátí spodní části dolních končetin horkou vodou a pak jejich schlazení (taková minisauna na nohy). Při odpočinku je dobrý krátkodobý sed v kleče a zvedání nohou vzhůru, například vleže zvednout nohy a opřít je o stěnu.
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
V naší poradně s názvem GANGLION NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Mareš.
chtěla bych se zepta, mám ganglion na noze u achilovky, mám jít na zákrok a zajímalo by mě jak dlouho trvá pooperační léčba,mám práci kde celý den stojím za jak dlouho budu moct jít do práce,děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po excizi ganglionu nebývá dlouhá. Zpravidla se 12. den vytahují stehy a po dvou týdnech od zákroku můžete zase běžně fungovat. Mohou však nastat komplikace v podobě pooperačního zánětu a nebo v případě hlubšího zásahu do tkání trvá zhojení a obnova funkčnosti déle. Pro rychlejší hojení můžete užívat preventivně Wobenzym 5 tablet 3 krát denně.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.