RŮŽE NEMOC OTOKY

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Olej z růže

Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.

Zdroj: článek Léčivé oleje

Léčba nemoci růže

Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.

Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).

Zdroj: článek Kožní onemocnění růže

Příběh

Ve svém příspěvku OTOKY NOHOU PŘI RAKOVINĚ PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanka.

Zdroj: příběh Otoky nohou při rakovině plic

FAQ – Často kladené otázky

Co je nemoc zvaná růže?

Růže je akutní bakteriální kožní infekce způsobená streptokoky, odborně nazývaná erysipel.

Jak dlouho trvá růže na noze?

Akutní příznaky obvykle ustupují během několika dnů, úplné zahojení kůže trvá zpravidla několik týdnů.

Je erysipel nakažlivý?

Přenos je možný, ale vzácný. Po zahájení antibiotické léčby je nakažlivost minimální.

Jak vypadá růže na kůži?

Projevuje se výrazným zarudnutím, otokem, bolestí a teplem kůže s ostře ohraničenými okraji.

Čím mazat nohu po onemocnění růže?

Po odeznění akutní fáze se doporučují hydratační a regenerační krémy, případně přípravky doporučené lékařem.

Může se nemoc růže vracet?

Ano, zejména u pacientů s chronickými žilními nebo lymfatickými obtížemi.

Zdroj: článek Růže - nemoc kůže

Příčiny otoků nohou

Otoky kotníků znamenají nadměrné shromažďování tekutiny uvnitř měkkých tkání. Kromě otoků kotníků se mohou objevovat také další příznaky, jako je pocit těžkých nohou, křeče do lýtek, celková únava kotníků, mravenčení nebo svědění, objevuje se také bolest kotníku. Vždy záleží na tom, o jak rozsáhlý otok se jedná. Otoky se objevují spíše u dospělých, u dětí jen výjimečně.

Možné příčiny otoků kotníků:

• Vymknutý kotník – natažení vazů v kotníku. Často vzniká při špatném došlapu. Otoky vznikají i při zlomenině kotníku.
• Žilní nedostatečnost – jedná se o nedostatečnost žilního systému. Řadíme sem nejen křečové žíly, ale i bércové vředy.
• Dlouhé stání – krátkodobé otoky se mohou objevit po dlouhém stání, u někoho také po velmi dlouhém sezení.
• Nadměrný příjem soli – někdy jsou otoky kotníků způsobeny nadměrnou konzumací soli.
• Hormony – viníkem jsou často i hormonální změny během menstruace a těhotenství.
• Potíže s ledvinami – otoky mohou někdy značit problémy s ledvinami (přečtete si náš článek o onemocněních ledvin).
• Vysoký krevní tlak – nadměrný tlak krve může také způsobovat otoky.
• Lymfedém – jedná se o hromadění lymfy, což je způsobeno špatně fungujícím lymfatickým systémem.
• Žilní trombóza – vytvoření krevních sraženin v dolních končetinách.
• Onemocnění jater – například jaterní cirhóza.
• Špatná funkce štítné žlázy – přečtěte si náš článek o štítné žláze a jejích příznacích.
• Diuretika – použití diuretik rovněž může způsobit otékání kotníků.

Nejprve je nutné přijít na příčinu otékání kotníku, teprve pak může být zahájena léčba, která se tedy může hodně lišit podle samotné příčiny. Určitě ale pomáhá omezit solení. Vyhýbejte se také dlouhému stání a dlouhému sezení. Dělejte průběžné zdravotní přestávky. Dávejte nohy do vyvýšených poloh. Pomáhá rovněž pravidelná chůze, tedy pokud je to možné. Jako podpůrná léčba je vhodná konzumace přírodních produktů, jako je například právě Ginkgo biloba.

Zdroj: článek Ginkgo biloba na otoky nohou

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Jak na bolest při otoku kotníku

Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.

Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.

Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.

Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kol

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Otok jednoho kotníku

Poradna

V naší poradně s názvem OTEKLÉ HORNÍ PRAVÉ VÍČKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květuše Rottová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Oteklé horní pravé víčko

Nemoc růže

Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.

Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.

Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.

Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.

Zdroj: článek Kožní onemocnění růže

Příběh

Ve svém příspěvku JAK DLOUHO PÚSOBÍ ANTIBIOTIKA PO DOBRÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomi.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hampl.

Zdroj: příběh Jak dlouho púsobí antibiotika po dobrání

Co to jsou oční váčky

Vaky pod očima jsou více či méně výrazné otoky dolních víček. Často se jedná o změny v tukové tkáni dolních víček. Váčky mohou vznikat přes lymfatické kožní ochabnutí nebo kožní proliferaci, která je způsobená vzácným onemocněním kůže. Mohou také souviset s otoky horních víček. Krevní otoky očí mohou být způsobené lymfatickým přetížením nebo tukovou tkání kolem očí. V podstatě, by se měly rozlišovat akutní a chronické otoky očí nebo dlouhotrvající otoky. Akutní oční otoky mají často jednoduché příčiny, které lze rychle napravit. Mezi akutní oční otoky patří alergie, cizí těleso nebo oční infekce. Tyto příčiny odstraní oftalmolog. Zejména chronicky oteklá víčka mohou vzniknout z podobných důvodů, závisí na nadbytečné tukové tkáni kolem očí a oční slabosti. Zde je pak nutná dlouhodobá léčba.

Zdroj: článek Vaky a kruhy pod očima

Příběh

Ve svém příspěvku ČERVENÉ FLEKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Pácal.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daša.

Zdroj: příběh Červené fleky na nohou

Poranění nohou nebo kotníku

Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.

Lymfedém

Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.

Žilní nedostatečnost

Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.

Infekce

Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.

Krevní sraženiny

Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.

Onemocnění srdce, jater nebo ledvin

Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příčiny otékání kotníků

Příběh

Ve svém příspěvku ONEMOCNĚNÍ ZVANÉ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Trávníček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Onemocnění zvané růže

Léčba růže

Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.

Farmakologická léčba růže

Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.

Doplňková léčba

Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.

Zdroj: článek Erisypel alias růže

Příběh

Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.

Zdroj: příběh Přenos nemoci růže

Je nemoc růže přenosná?

Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.

Rekapitulace:

• Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
• Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
• Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.

Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!

Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.

Zdroj: článek Růže je nakažlivá nemoc

Příběh

Ve svém příspěvku OPKOVANÁ ŘŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Opkovaná řůže

Jak na otoky kotníků

Vhodná je léčba stanovená na základě příčiny, často na nateklé kotníky pomáhá pravidelný pohyb. Nemělo by se však jednat o pohyb se statickou zátěží, jako je například vzpírání. Mezi vhodné pohybové činnost patří například svižná chůze, nordic walking, plavání, jízda na kole. Také zařaďte do svého jídelníčku pohanku. Obsahuje totiž velké množství rutinu, látky, která zvyšuje pružnost a tím i napětí cévních stěn.

Oteklým nohám dělá dobře pohodlná obuv, pohodlné oblečení, střídání teplé a studené vody na nohy při sprchování a několikaminutový odpočinek se zvednutýma nohama. Otoky může zmírnit nebo naopak podpořit strava. Omezení soli v jídle zmírňuje otoky, zatímco nadbytek soli je naopak podporuje.

Otoky vám zmírní i konzumace ovoce a zeleniny s velkým množstvím vody, jako jsou například jahody, rajčata, melouny, okurky. Rovněž vám pomůže močopudný nápoj připravený z jedné polévkové lžíce nastrouhaného kořene petržele, kterou dáte do velkého hrnku, přelijete 400 ml vroucí vody a necháte přes noc odstát. Potom scedíte zbytky petržele a smícháte je se šťávou z jednoho citronu. Nápoj pijte třikrát denně, následně je dobré si udělat tři dny přestávku. Nápoj pijte tak dlouho, dokud otoky nezmizí.

Oteklým nohám naopak neprospívá obezita, sedavý způsob života, dlouhé stání na místě, sauna, horké koupele, příliš těsné ponožky a boty. Ani boty s vysokými podpatky nejsou to pravé pro oteklé nohy.

Zdroj: článek Otoky nohou kolem kotníků

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DOLEK JOSEF.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Léčení růže

Kdy je odvodnění varovným signálem

Existují situace, kdy by snaha o odvodnění měla ustoupit a měla by následovat návštěva lékaře. Patří sem dlouhodobé otoky, které nemizí ani po změně režimu, nebo otoky, které se postupně zhoršují.

Zvláštní pozornost si zaslouží jednostranné otoky, bolestivé otoky, zarudnutí nebo pocit tepla v postižené oblasti. Tyto příznaky mohou signalizovat závažnější problém, u kterého je odvodnění nejen neúčinné, ale i nebezpečné.

Varováním je také potřeba stále silnějších zásahů nebo kombinování více přípravků bez jasného efektu.

Zdroj: článek Prášky na odvodnění bez receptu: kdy pomohou a kdy mohou uškodit

Příběh

Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.

Zdroj: příběh Přenos nemoci růže

Oteklé nohy u starých lidí

Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.

Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.

Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.

Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).

Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolní končetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.

Zdroj: článek Co na oteklé nohy

PŘÍUŠNICE

Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.

Příznaky a průběh

Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.

Příušnice bez teploty

Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.

Obrázky a fotografie příušnic

Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.

Léčba

U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).

Příušnice u dospělých

Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.

Příušnice v těhotenství

Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.

Očkování na příušnice

Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.

Zdroj: článek Dětské nemoci nejen u dětí