Svědění nosu a kolem nosu asi zažil každý z nás. Jde o nepříjemnou záležitost. Ten pocit, že se vám v nose usídlilo snad tisíc mravenců, je příšerný a vy se nemůžete podrbat. Jak by to vypadalo ve společnosti, kdybyste si třeli nos jako o závod? No, a když se zadaří a vy se podrbete, tak je to ještě horší. Nos svědí o to více. Co s tím? Podíváme se na několik příčin, které svědění nosu a kolem nosu způsobují.
Svědění v nose
Příčiny
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahující jako zvlhčující složku dexpanthenol. U těchto léků je třeba upozornit na takzvaný „rebound“ fenomén – pokud se nosní sprej nebo kapky používají příliš často a příliš dlouho, dojde k únavě systému kontrolujícího prokrvení sliznice. Pacient se pak už nemůže bez těch
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Rýma, při které se ucpávají nosní dírky, vadit bude. Je potřeba zhodnotit váš stav vyšetřením, zvážit rizika a pak se teprve lékař rozhodne, jestli zákrok provede.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
Děkuji dnes jsem se zbudila a uz je ryma prič lecena ryma trva 7dni ja ji vylecila za 5 dekuji za odpoved stejnak me jeste ceka predoperacni vysetreni ted pondeli
Každé zhoršení průchodnosti nosu okamžitě způsobí zvýšené dechové úsilí. Ke komplikacím u zadní rýmy dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních. Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních. Zkomplikovat zadní rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, což může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, občas s chronickými následky. Často dochází i k sestupné infekci, tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích. Nadbytečný sekret stéká do průdušek a dochází ke kašli.
Mějte na paměti, že zelenožlutá rýma je většinou způsobena bakteriální infekcí, pokud je virového původu, je spíše „vodová“. Bílá rýma je většinou alergická. Zadní rýma je pak označení pro hustou rýmu nacházející se v zadní části nosohltanu, případně jde o zánět vedlejších nosních dutin. Inhalace pomůže uvolnit hlen. Kašel při zadní rýmě je projevem infekce horních cest dýchacích, ke které může snadno dojít právě po infekci nosohltanu.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.
Vážení je to strá známá věc, že zmíněný vir (RŮŽE) se běžně vyskytuje všude kolem
nás, avšak jeho přenos je jen jednou cestou. Jaká koli plíseň mezi prsty u nohou umožní tomuto viru vstup do vašeho těla . Existují mezi námi jedinci, kteří mají tuto virozu X krát do roka a sbaští bedny antibiotik. Je třeba vždy začít u vašich nohou a vyléčit plísěň !!! A najednou zmizí i problém s Ruží jako když mávne kouzelným proutkem. Ještě si dovolím podotknout ,že při léčení plísně je dobré myslet na alespoň
malou očistu střev. Střeva mají přímou spojitost s mezprstnímy ptostory vašich nohou.
Jako chronická zadní rýma se označuje déletrvající nebo vracející se onemocnění dutiny nosní. Oproti akutní rýmě převažuje ucpaný noc (zduřelá sliznice) a místo vodnatého výtoku z nosu převažuje hustá, těžko vysmrkatelná rýma. Chronická rýma může vyústit v hypertrofickou rýmu, kdy dochází ke zduření (zvětšení = hypertrofie) sliznice. Následkem toho je nos výrazně ucpaný a postižený člověk musí dýchat hlavně ústy.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Onemocnění většinou začíná jako rýma, ze začátku vodnatá, postupně dochází k její změně v hnisavou, přidávají se teploty kolem 38 ˚C, u dětí mohou být vyšší. Dále se objevují příznaky typické pro chřipkovitá onemocnění, tedy celková únava, nechutenství, bolesti svalů. Postižený začíná huhňat a zhoršuje se kvalita čichových vjemů, která může vést až k přechodné ztrátě čichu. Může se přidat pálení nebo bolest v krku. Vyskytují se bolesti hlavy, někdy celé poloviny hlavy, dle postižené dutiny, respektive dutin. Dále je pro sinusitidy typická bolest v oblasti postižené dutiny při poklepu. V případě bolestivosti při poklepu v souvislosti s rýmou je diagnóza téměř jistá. Dále můžeme zkusit další příznak, a to poskakování nebo předklon. V obou těchto případech totiž bývají tyto úkony provázeny bolestí v oblasti zánětu. Bolest bývá nejintenzivnější především v odpoledních hodinách. V případě, že chybí rýma, ale oblast dutiny je bolestivá na poklep, je nutno myslet na nerozpoznaný zubní kaz, který se může projevit jako přenesená bolest, případně může jít o komplikaci kazu, kdy zánět zubu na dutinu přestoupil. V takovémto případě je proto dobré vyhledat zubního lékaře a o tomto ho informovat. V dětském věku je riziko přechodu infekce do takzvané latentní (skryté, neprojevující se) fáze, kdy klasických příznaků bývá velice málo nebo chybí úplně. Upozornit by nás na to mohly ale jiné příznaky. U dětí se objeví častější smrkání, kdy sekret bývá hlenohnisavý, také je dobré si všímat toho, jak dítě spí. Při této formě je totiž často možné všimnout si nočního kašle a chrápání. Děti také častěji dýchají ústy. Je dobré sledovat i okolí nosu, kdy se v oblasti vchodu může chronicky dělat ekzém. Toto celé pak může být provázeno opakovanými akutními sinusitidami. U chronických sinusitid, které mohou být důsledkem nedostatečně vyléčené akutní infekce, se mohou vyskytovat některé výše uvedené příznaky, ale většinou nebývají doprovázeny zvýšenou teplotou. Bývá dlouhotrvající hnisavá rýma, trvale ucpaný nos, v noci časté chrápání. Také nezřídka dochází k chronickému zánětu hltanu a dýchacích cest.
Spojení rýma a inhalace je nejúčinnější zejména v období, kdy je nos silně ucpaný a hlen je hustý. Právě tehdy může pravidelná rýma inhalace přinést výraznou úlevu.
Akutní a zaražená rýma
U akutní rýmy pomáhá inhalace zmírnit otok a podpořit přirozené čištění nosních dutin. Mnoho lidí hledá způsoby, jak spustit zaraženou rýmu, a právě teplá pára patří k nejúčinnějším.
Důležité je začít s inhalací včas, ideálně při prvních příznacích. Pravidelnost je klíčem k úspěchu.
Pokud se stav do několika dní nelepší, je vhodné zvolit kombinaci s dalšími opatřeními.
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, znamená to tedy že drobná rýma u které se neucpávají nosní dírky problém není? Ptám se protože bych měla jít na konizaci a prakticky od podzima do jara mám střídavě větší či menší rýmu. Předem děkuju.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Konečné rozhodnutí o provedení zákroku v anestezii vždy vydává anesteziolog před operací. V každém případě je třeba o chronické rýmě informovat lékaře v rámci předoperačních vyšetření. Tekutý sekret z nosu, který není zánětlivý moc nevadí.
Zadní rýma je typ rýmy, který je způsoben nadměrnou produkcí hlenu a trápí především dětské pacienty. Nicméně vyskytnout se může i u dospělých. Přenos infekce probíhá kapénkovou nákazou. Zánět nosohltanu je možnou a poměrně častou komplikací zadní rýmy, která je způsobena nachlazením, viry a bakteriemi. Proto projevem může být i bolest hlavy doprovázená malátností a anebo zalehnutím uší.
Zadní rýma a bolest v krku mohou signalizovat alergickou rhinitidu. V tomto případě – pokud dochází k opakovaným příznakům – se doporučuje vyhledat alergologa. Nechte si vyšetřit také CRP, při zvýšené hodnotě je nutná léčba s možností antibiotik.
Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).
Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:
Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovy trubice.
Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
Tubulární katar – specifický zánět Eustachovy trubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.
Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příčinou mohou být cigarety, tabák, alergie, nadbytek jodu z doplňků stravy.
Projevuje se u těchto onemocnění:
astma bronchiale (silný nedostatek dechu až dušení, sípání, hvízdání a chrčení při dýchání, rýma, zánět spojivek, svědění kůže);
zadní rýma (těžko vysmrkatelná rýma);
rakovina plic (tupá bolest na hrudi, únava, noční pocení, dlouhodobě zvýšená teplota, nechutenství, hubnutí, vykašlávání krve, nedostatek dechu);
reflux (při poruše pohyblivosti jícnu se může vleže dostat žaludeční šťáva až do hltanu, a tak ji může jedinec vdechnout, čímž dochází k suchému dráždivému kašli);
perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot);
cystická fibróza (příznaky již v dětství, kašel, nedostatek dechu, poruchy trávení, průjmy i zácpa, slaný pot);
silikóza, azbestóza, zaprášení plic (chronický suchý dráždivý kašel, nedostatek dechu);
sarkoidóza (víceorgánové onemocnění, chronický suchý kašel, nedostatek dechu, bolest hrudníku až vykašlávání krve);
tuberkulóza (kašel, dušnost, únava, vykašlávání hlenu, pocení, horečka, malátnost, hubnutí, bolest na hrudi);
Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fialová.
Trpím na "Zadní rýmu" snad odjakživa od podzimu do jara. Pravidelně chodím na prohlídky na ORL, beru Zulbex, Desloratadine Actavis a sprej Mometason furoát Cipla.
Přečetla jsem si o "Zadní rýmě" už toho dost, ale nedočetla jsem se nikde, že by v důsledku toho bylo i to, že postižený rýmu, kterou nevysmrká, tak ji rovnou polyká. Přes den to ještě jde, ale když večer ulehnu, tak je to jeden nekonečný proud, který přeruším akorát sprejem. Sice se potom vyspím, ale ráno mám v puse všechno suché jako na Sahaře (jazyk, patro, uvnitř krku), že nemohu ani polknout. Beru ho jen v nouzi (nevyspaná - unavená). Z napolikaného hlenu mne potom bolí žaludek a někdy ráno se musím vyzvracet (sám hlen). Hlava nebo v krku mne nebolí a ani jinak se necítím nemocná. Akorát mám nutkání pořád něco jist alespoň trochu, že mne méně bolí žaludek. Vcelku dobře a rychle zabírá uvařené teplé brambory jen tak bez ničeho. Rýma se mi sama spustí akorát když brečím, krájím cibuli nebo v zimě když se slunce odráží v čerstvě napadaném sněhu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Pani Aleno,
vyzkoušejte na zadní rýmu, výplach nosu konvičkou, kterou naplníte slanou vodou, vyplachovat se může každý den. Zakoupíte v lékárně a jistě Vám tam i poradí jak s konvičkou pracovat. Synovi velmi se zadní rýmou výplach nosu pomáhá.
Rýma bývá nejprve způsobená viry – rhinoviry, coronaviry, virem Haemophilus influenzae A a B, parainfluenzae či RSV (respiratory syncytial virus), u kojenců a batolat pak adenoviry. Sliznici oslabenou virovou infekcí snáze napadnou bakterie, nejčastěji Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a Branhamella catharalis. Podle průběhu se rozlišuje rýma akutní a chronická.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za odpověď
budu tedy čekat do kontroly kterou mám 11.6.Mám dg.otitis media secretoica.Jen se chci ještě zeptat jestli je normální že ucho je i po trubičce stále zalehlé?Jak dlouho trvá než se začne stav zlepšovat.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stav vašeho sluchu se zlepší, až skončí ta vaše vazomotorická rýma, na kterou jste dostala sprej Mommox. Rýma ucpala eustachovu trubici a to vyvolává pocit zalehlého ucha. Buďte trpělivá, teď se vás budou lékaři více všímat a tím to celé bude rychleji pokračovat k vyléčení. Ještě jsem se díval na podrobnosti k té vazomotorické rýmě a mezi faktory, které ji mohou komplikovat patří rychlé změny teploty, změny vlhkosti, silné pachy a vůně, horká a kořeněná jídla, fyzická aktivita, náhlé změny polohy těla, ale i silné emoce. Proto mé doporučení, abyste byla v klidu, je více než namístě.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubín.
Domácí monitoring (Home monitoring - jsi-li světaznalec) - přístroj na hlídání funkce defibrilátorů, kardiostimulátorů. Prej to hlídá aji srdce toho srdcaře (to sem teda nezažil), mně to blikalo jenom jednou, tak sem se ozval doktorovi a že prej potřebuju nový baterky. Ale rozhodně mi nešlo o život. Nevim jestli to vyrábí ještě někdo jinej, ale to moje je vod Biotroniku (ten přístroj i nějak zajišťujou přenos informací).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.
Kubíne, ten přenos jde vzduchem jako normální telefonování. Dokonce to prej dělají s T-Mobilem.
Zastydlá rýma neboli zánět vedlejších nosních dutin
Sinusitida znamená zánět vedlejších dutin nosních. Ve většině případů je spojena se zánětem sliznice nosu, pak se nazývá rhinosinusitida. Jedná se o onemocnění časté především v dětském věku. Dutinami se myslí opravdové dutiny vyskytující se v naší lebce, respektive v jejích několika kostech. Jsou vystlány sliznicí a zvětšují se s tím, jak lebka od dětství do dospělosti roste. Jejich funkce není jasná, každopádně se podílejí na tvorbě hlasu, kterému dávají jeho osobitou barvu. Dutin je několik. Dvě v horní čelisti, dvě v kosti čelní, jedna (respektive 3 vzájemně propojené) v kosti čichové a dvě v kosti klínové. Všechny tyto dutiny komunikují s nosní dutinou (vnitřkem nosu) svými vývody. Všechny jsou vystlány sliznicí stejnou, jaká je v nose. Nejčastěji jsou na vině viry, které do dutin přestoupí z nosní sliznice. Poté co poškodí sliznici, dojde k jejímu oslabení a na tuto poškozenou sliznici se snadno uchytí bakterie. Proto většinou rýma vodová přechází v rýmu hnisavou.
Pojem zaražená rýma v hlavě popisuje stav, kdy se hlen hromadí uvnitř nosních a čelistních dutin. Sliznice je oteklá, průduchy jsou zúžené a hlen nemůže proudit ven. Výsledkem je tlak, bolest hlavy, ucpané uši nebo dokonce porucha čichu.
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
to normálně může chodit ven, dokonce i lítat letadlem a tak. Akorát kdyby se pan manžel rozhodl pro nějaké outdoorové dobrodružství, tak by se měl buď pohybovat v mezích dostupnosti signálu anebo dát vědět do nemocnice, z jakýho důvodu a na jak dlouho vypadne přenos, aby se po něm nesháněli. Ale co já vím tak může do hodně zemí cestovat, takové ty normální turistické destinace to má pokryté.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina K. .
Petro a to je pokrytý úplně celý svět? To si opravdu nedovedu představit.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
V naší poradně s názvem VZNIK PIGMENTOVÉ SKVRNY U NOVOROZENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evík.
Chtěla jsem se zeptat, zda má na pigmentové skvrny u novorozence vliv stres a fyzické týrání matky ve vysokém stádiu těhotenství...
Můj přítel mě bil přes holé nohy měla jsem na obou nohách zarudlé bolavé fleky. Po porodu se mému synovi v těch samých místech objevili modřinky stejného tvaru a ve stejných místech a ty se během pár dnů změnily v pigmentové skvrny. ( tmavě hnědé fleky )
Je to možné, že by se to přenášelo z matky na plod? Nebo je to jen náhoda a babská povídačka...
Má s tím někdo nějakou zkušenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Evíku, co takhle vyměnit manžela??? Přenos zevních ran a pohmožděnin z matky na plod před porodem je vyloučený. Vyloučena ale není recidiva Vašeho manžela, který by stejné postupy fyzického násilí mohl aplikovat i na Vaše miminko. Buďte opatrná a raději si popovídejte se svou dětskou lékařkou, která fleky u Vašeho miminka může vidět a lépe je diagnostikovat.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.