RYMOVNIK ČAJ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Rýmovník je dužnatá rostlina se stříbrnými chloupky s intenzivní vůní, připomínající směsici máty, meduňky a eukalyptu. Vonné silice rýmovníku se užívají ve chvíli, kdy zjistíte, že na vás jde nachlazení. Stačí jen odtrhnout list, zlomit ho, promnout v prstech a potom pomalu vdechovat jeho vůni, ideálně před spaním. Během dne klidně noste lístek v kapse a občas si k němu přivoňte; list je houževnatý a uvadá velice pomalu.
Recept na čaj
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, uvolňuje ucpané nosní dutiny při rýmě a účinkuje při kašli. Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů.
Čaj z rýmovníku
Postup: Natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Užívání
Rýmovník má schopnost zlepšovat zdraví pokožky, detoxikovat tělo, ochránit nás před nachlazením, ulehčit od bolesti spojené s artritidou, zmírnit stresové napětí a úzkosti, navíc působí jako prevence některých druhů rakovin a optimalizuje zažívání. Nejvyhledávanější částí této rostliny jsou listy. Ty se dají používat k ochucení masa a zeleninových pokrmů. Sušené listy jsou vhodné do polévek či dušeného masa, sušení je ale velkým problémem. Éterické oleje extrahované z listů se dají použít k ošetření kůže. V místnosti, kde se rostlina nachází, se prokazatelně lépe dýchá. Silice, které se z rýmovníku odpařují, odpuzují mouchy, komáry, moly, mšice a jiný hmyz.
Pro děti
Pokud děti trápí nachlazení, bolesti v krku, ucpaný nos nebo zánět vedlejších nosních dutin, můžete jim z listů uvařit čaj. Sloučeniny obsažené v bylince silně podporují vykašlávání a vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také stimuluje pocení, což pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy. Rýmovník může pomoci zlepšit imunitní systém tím, že zabrání bakteriím a jiným patogenům v jejich rozvoji v trávicím traktu. Rýmovník lze využít i zevně na štípance. Bylinka obsahuje protizánětlivé sloučeniny, které mají schopnost snížit zarudnutí a otok, a zároveň eliminují svědění a podráždění.
Pro dospělé
Dospělí mohou rýmovník využít na rýmu, na bolesti krku, stačí jen rozžvýkat jeho listy. Dalším využitím rýmovníku je použít bylinky k ošetření pleti. Rýmovník dokáže vyléčit ekzém či psoriázu.
Esenciální olej z rýmovníku zlepší průběh artritidy, což může být důležité pro sportovce nebo osoby s osteoporózou, kteří podstupují pravidelnou zátěž kloubů a kostí.
Rýmovník obsahuje kyselinu askorbovou, která posiluje imunitní systém, zatímco kartenoidy a vitamín A zlepšují zdraví očí. Snižují oxidační stres v očích a zabraňují makulární degeneraci.
Rýmovník má rovněž pozitivní vliv na léčbu rakoviny prsu. I když jsou studie ještě na samém počátku, nejnovější zprávy ukazují, že antioxidační schopnosti této bylinky, stejně jako obsah omega-6 gama-linolenové kyseliny, jsou účinné při zpomalení šíření rakov
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirup z rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Rýmovník je pokojová rostlina čeledi hluchavkovitých (rod Plectranthus). Má vzhled podobný listům kopřivy. Zázrak jménem rýmovník se vyznačuje velmi silnými a dužnatými listy, které smyslně voní po meduňce a mátě (i kafru), a má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Aroma, které vylučuje, rovněž odpuzuje nežádoucí hmyz, jako jsou mouchy, komáry, mšice nebo moli. Funguje i jako přírodní repelent. Existuje nespočet odrůd této zázračné rostliny. Ty se mohou lehce lišit tvarem listů, jejich strukturou a barvou. Nejrozšířenější jsou šedozeleno- a zelenolisté druhy, vyskytuje se ale i panašovaný list. Setkat se můžete také s různými názvy této rostliny, od mexického a řeckého eukalyptu, přes moud, kubánské oregano až po molici – okrasný druh a velmi známá převislá balkónová rostlina s lesklými nebo bíle lemovanými listy. Rod Plectranthus má svůj původ v teplejších částech Afriky, Madagaskaru, Asii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. V našich zeměpisných šířkách nejčastěji narazíme na rýmovník Plectranthus argentatus, takzvaný citrónový rýmovník Plectranthus species „Carveza-n Lime“ neboli kubánské oregano „Skeeter Scatter“, a také na druh vhodný k inhalování – moud purpurový (Plectranthus purpuratus) nebo na mexický eukalypt Plectranthus amboinicus.
Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.
Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.
Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.
Mast, sirup ale i čaj se dělají z čerstvých listů rýmovníku a to má i svůj důvod. Rýmovník je totiž plný vody, a tak není úplně jednoduché ho usušit. Dost často se stává, že se ani rýmovník usušit nedá a dřív než je suchý, tak chytne plíseň (takové listy se nesmí použít). Proto je vhodnější používat vždy čerstvé listy a neztrácet čas jejich sušením.
Na bolest v krku při zánětu nosohltanu je dobré slané kloktadlo. Do skleničky vody dejte asi jednu lžičku soli, rozmíchejte a nechte stát v koupelně na umyvadle. Kdykoli půjdete kolem koupelny, zastavte se tam, vezměte doušek vody do úst, vykloktejte a jděte dál, Tak to dělejte celý den a bolest většinou ustoupí.
Bylinné čaje
Zázvorový kořen silně prohřívá, odhleňuje a má protizánětlivé účinky. Připravte si čaj: půl čajové lžičky sušeného zázvoru, špetku pepře, 3 hřebíčky a zelený čaj přelijte 250 ml vroucí vody. Nechte 10 minut louhovat. Pijte po doušcích. Po dvou až třech doušcích pocítíte úžasné vnitřní teplo, které se bude rozlévat po celém těle. Pořádně se vypotíte.
Prášek ze šalvějových listů má stejný účinek jako čaj, uvolňuje hleny při zánětu dýchacích cest. Rozpusťte ho ve vodě a vypijte nebo jej přidávejte do pokrmů (hlavně u malých dětí, které odmítají bylinné čaje). Při dýchacích potížích pak koná dobrou službu divizna velkokvětá: 10–15 g květů divizny vařte asi 10 minut v 0,5 l vody, 10 minut vyluhujte, poté sceďte. Pijte 3x denně 1 šálek.
Tinktury
Rakytník řešetlákový velmi dobře pomáhá v léčení zánětů sliznic. Kupte si tinkturu nebo sirup v obchodě s bylinkami a užívejte ho alespoň měsíc.
Užívejte třapatku nachovou (echinaceu), která je k dostání ve formě tinktury v každé lékárně. Tato bylina stimuluje imunitní systém a zvyšuje odolnost vůči infekcím.
Tinktury z česneku medvědího a z klanoprašky čínské (schizandry) jsou také protizánětlivé. Tinktury lze i kombinovat. Zakoupíte je v obchodě s bylinkami.
Inhalace
Majoránka zahradní a dobromysl obecná jsou velmi dobré na pročištění dýchacích cest. Používají se k inhalaci. Uvařte 1 hrst majoránky, případně dobromysl, v 1,5 l vody 3 minuty a inhalujte vodní páry. Pomoci může také bylina zvaná rýmovník. Rýmovník účinně působí na dýchací cesty, stačí prý uštípnout list, zlomit ho a přičichávat. Nejlépe před spaním, ale i během dne. Při nástupu rýmy můžete lísteček nosit s sebou v kapse a opakovaně přičichávat, trvá velice dlouho, než začne uvadat. Astmatikům určitě neuškodí, když lístek v nádobě s vodou položí na noc na topení. Řada pěstitelů doporučuje i vnitřní užívání – čaj z jednoho lístku si prý můžete dát při bolesti hlavy, vysokém tlaku, nachlazení nebo třeba při trávicích problémech.
Mazání
Mladé jedlové šištice naložte na několik dnů do lihu a získaným extraktem natírejte hrudník a záda mezi lopatkami. Klasickým mazáním našich babiček je i Alpa nebo obyčejná slivovice, která prokrví postiženou oblast
Léčivou částí je list. Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozemnutých v dlani. Odvar z 1 listu rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, horečnatých stavech, jaterních chorobách, astmatu, kašli, křečích zažívacího traktu, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení, odstraňuje ledvinové a žlučové kameny.
Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí například proti komárům, mouchám nebo molům.
Bylinu je možné také využívat v gastronomii, ačkoliv se na ni často zapomíná. Používá se především při pečení jehněčího nebo hovězího masa, je ideální také pro přípravu marinády. Obecně lze rýmovník používat všude tam, kde se běžně využívá šalvěj. Zvláštní vůně i chuť mohou výsledný pokrm zajímavým způsobem ozvláštnit.
V naší poradně s názvem ZÁZVOROVÝ ČAJ NA NACHLAZENÍ A JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, chtěla bych vědět jak často a dlouho se muže užívat čerstvý zázvor jako čaj. A jestli jsou možné při dlouhodobém užívání zdravotní problémy (jako pocení, zvýšený krevní tlak a mdloby).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně lze říci, že zázvorový čaj nemá vážné nežádoucí účinky. Bezpečné množství zázvoru jsou 4 gramy denně.
Mnoho lidí si myslí, že zázvor může zvýšit produkci žluči, ale žádný vědecký důkaz o tomto účinku nikdy nebyl zaznamenán. Přesto se vždy poraďte se se svým lékařem dříve, než budete používat zázvorový čaj, máte-li v anamnéze problémy žlučníku.
Další možný menší vedlejší účinek pití zázvorového čaje je pálení žáhy nebo žaludeční nevolnost. Je to podobné, jako když budete jíst chilli nebo jiná kořeněná jídla. Dále může existovat alergie na zázvor, která se projeví jako vyrážka nebo nepříjemný pocit v ústech nebo v břiše po požití zázvorového čaje.
Zázvor může snížit krevní tlak, takže můžete pociťovat motání hlavy jako vedlejší efekt. Zázvor také obsahuje salicyláty - chemikálie obsažené v aspirinu, který působí jako lék na ředění krve. To může způsobit problémy pro lidi s poruchami srážlivosti krve. Tyto účinky se ale projeví, jen když zkonzumujete mnohem více zázvoru, než doporučených 4 g denně.
Závěrem lze říci, že příliš mnoho čehokoliv - i něčeho přirozeného - může způsobit problémy. Ale pokud jste celkově v dobrém zdravotním stavu a máte ráda elán, ktery zázvor poskytuje, pít čaj z něj se bát nemusíte.
Sehnat tuto rostlinu rozhodně není problém. Spolu se sazeničkou dostanete i řadu rad a tipů, jak co nejlépe využít její blahodárné účinky například na dýchací cesty.
Rýmovník je možné zakoupit v některých květinářstvích nebo na internetu, kde je nabídek velké množství. Cena rostliny se pohybuje kolem 40 korun.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nežádoucí účinky borůvkového čaje
Borůvkový čaj má velmi málo vedlejších účinků a jsou omezeny téměř výlučně na gastrointestinální problémy a vzácné alergické reakce. Nicméně všichni by měli být před přidáním borůvkového čaje ke svému zdravotnímu režimu poněkud opatrní.
Žaludeční problémy - Mezi vedlejší účinky borůvkového čaje patří žaludeční nevolnost, poruchy trávení, průjem nebo nevolnost, ale to jen pouze tehdy, když se ho pije nadměrné množství. Když se borůvkový čaj pije s mírou, maximálně 3 šálky za den, tak se tyto tyto nežádoucí účinky nedostaví.
Alergická reakce - Alergické reakce na borůvky jsou vzácné, ale můžou se přihodit. Tato alergie se typicky projevuje jako otok rtů, jazyka nebo dásní, stejně jako kožní podráždění, zarudnutí, otok a svědění. Pokud se některý z těchto příznaků objeví po vypití tohoto čaje, ihned ho přestaňte používat.
Těhotenství - Tento čaj je plný životně důležitých živin pro zdraví, ale také má silné účinky na tělo a na celkové zdraví. Při kojení nebo během těhotenství je třeba se vždy poradit se svým lékařem o aktuálním zdravotním stavu před přidáním borůvkového čaje do jídelníčku.
Rýmovník je rychle rostoucí rostlina, kterou koupíte prakticky v každém zahradnictví přibližně za 50 korun. Rýmovník se vyznačuje nenáročností na pěstování. Bylina vyžaduje světlé prostředí, nejlépe se ji bude dařit na parapetu u okna, kde pomáhá bojovat s hmyzem. Nevystavujte ji ale přímému slunci. Tato léčivá rostlinka vyžaduje spíše suchou půdu, zalévat tedy stačí jednou týdně a opravdu opatrně. Při přemokření jí zčernají listy a těžko se uzdravuje. Velmi rychlé je i její množení. Postačí utržené vršky rostliny dát do skleničky s vodou a posléze zasadit do půdy, kde samy zakoření.