Léčivými látkami přípravku Stoptusin sirup jsou butamirati dihydrogenocitras 0,08 g a guaifenesinum 2,0 g ve 100 ml sirupu. Pomocné látky jsou roztok maltitolu, kyselina sorbová, monohydrát kyseliny citronové, dihydrát citronanu sodného, propyl-gallát, dihydrát edetanu disodného, draselná sůl acesulfamu, natrium-cyklamát, hyetelosa, karamelové aroma a čištěná voda.
Přípravek obsahuje 100 ml roztoku.
Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce: Teva Czech Industries s.r.o., Opava-Komárov, Česká republika
CO JE STOPTUSSIN SIRUP A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Přípravek tlumí dráždění ke kašli, mění skladbu průduškového hlenu a usnadňuje tak jeho vykašlávání. Stoptussin sirup je určen k léčbě suchého, dráždivého a obtížně ztišitelného kašle různého původu. Přípravek lze podat i k utišení kašle před a po operaci na doporučení lékaře. Přípravek mohou užívat děti od 6 měsíců, mladiství a dospělí.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE STOPTUSSIN SIRUP UŽÍVAT
Neužívejte Stoptussin sirup: jestliže jste přecitlivělý(á) alergický(á) na léčivé látky nebo na kteroukoliv další složku přípravku Stoptussin sirup, jestliže trpíte onemocněním projevujícím se svalovou slabostí (myasthenia gravis), v prvních třech měsících těhotenství, u dětí mladších 6 měsíců.
Užívání přípravku Stoptussinu sirup s jídlem a pitím: Je vhodné sirup užívat nebo podávat po jídle. Příslušné množství sirupu se odměří pomocí odměrky nebo dávkovací pipety a zapíjí tekutinou (vodou, čajem, ovocnou šťávou a podobně).
Těhotenství a kojení: Přípravek se nesmí užívat v prvních třech měsících těhotenství, užívání přípravku v dalším průběhu těhotenství a v období kojení je možné pouze na doporučení lékaře. Poraďte se vždy se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů: Stoptussin sirup má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Důležité informace o některých složkách přípravku Stoptussin sirup: Stoptussin sirup obsahuje roztok maltitolu. Pokud byla u vás diagnostikována nesnášenlivost některého z cukrů, informujte svého lékaře dříve, než začnete přípravek užívat.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky: Účinky přípravku Stoptussin sirup a účinky jiných současně užívaných léků se mohou vzájemně ovlivňovat. Guaifenesin zvyšuje účinek léků proti nachlazení a bolestem s obsahem paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zvyšuje tlumivý účinek léků působících na centrální nervový systém, jako jsou léky na uklidnění a na spaní (hypnotika a sedativa), celkové anestetika a alkohol, a zvyšuje účinek léků, které uvolňují napětí kosterního svalstva (myorelax
V naší poradně s názvem DESETIDENNÍ OČISTA TĚLA JAVOROVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONNA.
V lékárnách ani v prodejnách zdravé výživy se mi zatím nepodařilo zakoupit javorový sirup GRADE B.Lze tento sirup nahradit běžnými sirupy jako je např.jitrocelový sirup dr.Mu"ller?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tady je cena a seznam obchodů, kde mají javorový sirup Grade B: https://www.zbozi.cz/?q=jav…
Pravý javorový sirup je speciální druh přírodních cukrů a není dobré ho čímkoliv nahrazovat, protože náhrada nikdy nebude jako pravý javorový sirup.
Nejčastějším zdrojem informací je pro většinu lidí internetový portál wikipedie.cz. při zadání pojmu "rýmovník" do vyhledávače tohoto portálu, vyběhne stránka o rostlině s názvem "molice", není se třeba ale ničeho děsit a hledat, kde se stala chyba. Rýmovník je jiné označení pro některé druhy této rostliny (často se stává, že se tak označují všechny druhy rodu molice). Molice (latinský název této rostliny je plectranthus) se také nazývá jako moud a řadí se k rostlinám z čeledě hluchavkovitých. Existuje asi 350 druhů této rostliny, které se nacházejí na různých částech světa, například v Africe, jižní Asii, na ostrovech Pacifiku a i na Madagaskaru. Molice mají společné to, že dorůstají výšky kolem jednoho metru, jejich lodyha má čtvercový průřez, oválné zoubkované listy a jejich květy mají nafialovělou barvu.
Mezi nejznámější druhy patří nepochybně Plectranthus amboinicus z východní Afriky, jehož listy se mohou používat v kuchyni jako náhrada oregána. Dalším známým druhem je Plectranthus argentatus. Právě tento druh molice je v Čechách nejvíce označován jako rýmovník, protože jeho listy pomáhají nejen při rýmě, ale i při dýchacích potížích. Molice jsou oblíbené i jako okrasné rostliny, nejčastěji se jedná o druhy Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus. Pěstuje se také rýmovník purpurový, který se využívá jako odpuzovač komárů (stejně jako rýmovník se užívá i k inhalování).
Rýmovník = Plectranthus argentatus
S rýmovníkem se nejčastěji v domácnostech setkáváme na světlých místech mimo přímé slunce. Starat se o rýmovník není nijak náročné. Je třeba jej jen jednou za rok přesadit a příliš ho nepřelévat. Příznakem, že má rýmovník příliš vody, je, že mu začnou černat listy. V takovém případě je třeba přestat rostlinu tak zalévat. Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže je vhodné jeho listy nějak zpracovat, aby nepřišly "nazmar".
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fivebrová.
Užívám VARFARIN na ředění krve.ptámse zda mohu rýmovník.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník (Plectranthus argentatus) je zeleno stříbrná bylina a její lístky obsahují vitamín K. Když užíváte Warfarin, tak nesmíte nárazově zvyšovat nebo snižovat příjem vitamínu K. Takže lístky rýmovníku byste neměla jíst. Můžete však používat rýmovník k inhalaci, tinkturu z rýmovníku i mast. Čaj a sirup z rýmovníku raději vynechte. Pokud chcete mít jistotu, jak rýmovník u vás účinkuje společně s Warfarinem, tak si při pravidelném užívání rýmovníku nechte každý desátý den změřit INR (quickův test srážlivosti krve).
Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, uvolňuje ucpané nosní dutiny při rýmě a účinkuje při kašli. Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů.
Čaj z rýmovníku
Postup: Natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.
Užívání
Rýmovník má schopnost zlepšovat zdraví pokožky, detoxikovat tělo, ochránit nás před nachlazením, ulehčit od bolesti spojené s artritidou, zmírnit stresové napětí a úzkosti, navíc působí jako prevence některých druhů rakovin a optimalizuje zažívání. Nejvyhledávanější částí této rostliny jsou listy. Ty se dají používat k ochucení masa a zeleninových pokrmů. Sušené listy jsou vhodné do polévek či dušeného masa, sušení je ale velkým problémem. Éterické oleje extrahované z listů se dají použít k ošetření kůže. V místnosti, kde se rostlina nachází, se prokazatelně lépe dýchá. Silice, které se z rýmovníku odpařují, odpuzují mouchy, komáry, moly, mšice a jiný hmyz.
Pro děti
Pokud děti trápí nachlazení, bolesti v krku, ucpaný nos nebo zánět vedlejších nosních dutin, můžete jim z listů uvařit čaj. Sloučeniny obsažené v bylince silně podporují vykašlávání a vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také stimuluje pocení, což pomáhá odstranit toxiny přes kůži a urychlit proces obnovy. Rýmovník může pomoci zlepšit imunitní systém tím, že zabrání bakteriím a jiným patogenům v jejich rozvoji v trávicím traktu. Rýmovník lze využít i zevně na štípance. Bylinka obsahuje protizánětlivé sloučeniny, které mají schopnost snížit zarudnutí a otok, a zároveň eliminují svědění a podráždění.
Pro dospělé
Dospělí mohou rýmovník využít na rýmu, na bolesti krku, stačí jen rozžvýkat jeho listy. Dalším využitím rýmovníku je použít bylinky k ošetření pleti. Rýmovník dokáže vyléčit ekzém či psoriázu.
Esenciální olej z rýmovníku zlepší průběh artritidy, což může být důležité pro sportovce nebo osoby s osteoporózou, kteří podstupují pravidelnou zátěž kloubů a kostí.
Rýmovník obsahuje kyselinu askorbovou, která posiluje imunitní systém, zatímco kartenoidy a vitamín A zlepšují zdraví očí. Snižují oxidační stres v očích a zabraňují makulární degeneraci.
Rýmovník má rovněž pozitivní vliv na léčbu rakoviny prsu. I když jsou studie ještě na samém počátku, nejnovější zprávy ukazují, že antioxidační schopnosti této bylinky, stejně jako obsah omega-6 gama-linolenové kyseliny, jsou účinné při zpomalení šíření rakov
Ve svém příspěvku JAVOROVÝ SIRUP A JEDLÁ SODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saša.
Dobrý den, nemáte prosím někdo přímou zkušenost s vyrobením směsi? I přez zakoupení těch nejlepších surovin (kvalitní sirup a čistá soda bez hliníku) a dodržení postupu mi ve směsi soda sedimentuje ke dnu. Nevím kde nastala chyba. Děkuji za odpověď. Saša
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Kašpar.
Dobrý den. Nevím zda je to ještě aktuální, ale poměr 3:1 je nemožný. 160 g jedlé sody se v litru vody rozpustí při teplotě 60 stupňů. A tudíž se poměr mění asi na 6:1 . Dost možná že se povede poměr 5:1 když se zahřeje na sedmdesát stupňů. Četl jsem odbornou literaturu a v té psali že teplota je důležitá pro navázání sody na cukr v sirupu. Pokud se to nestane, pak se zásada nedostane kam má a tudíž určitě nebude recept ku prospěchu. sirup se má stát nosičem jedu pro rakovinné buňky. Kdyby se to mělo pouze rozpustit tak by ten sirup byl docela zbytečný. Původní článek už nemohou najít, ale určitě si pamatuji tak. Za prvé 330 g sody v litru tekutiny je nerozpustné, za druhé teplota je důležitá pro navázání sody. Prý šedesát stupňů, sedmdesát max.
Rýmovník se používá na léčbu dýchacích problémů nejen u dětí, funguje stejně dobře i u dospělých. K uvolnění intenzivní vůně stačí list rýmovníku promnout v ruce (vůně je cítit i bez promnutí, ale po něm se rostlinné aroma zvýší). Všeobecně se doporučuje inhalovat látky z lístků rýmovníku při rýmě i nachlazení. Rýmovník pomáhá také na astma, kdy se doporučuje lístky ponořit do nádoby s vodou a nechat je v noci na topení, aby se po celou noc postupně uvolňovala vůně z této rostliny. Rýmovník je dobré mít doma v místnostech, kde se lidé často pohybují, protože rýmovník neustále uvolňuje slabou vůni a díky tomu se v nich lépe dýchá.
Rýmovník se používá nejen na rýmu, ale i třeba na bolest hlavy, horečku, kašel, nachlazení i zánět průdušek. Pomoci může třeba odvar z jednoho (čerstvého!) lístku rýmovníku. Účinky má prý rýmovník i na léčbu žaludečních křečí, vysokého krevního tlaku, ledvinových a žlučníkových kamenů, kolik, průjmů i otoků. Výluh z listů této rostliny může posloužit i k léčbě oděrek, spálenin i záděr u nehtů. Při léčbě rýmy není ale vždy potřeba louhovat list rýmovníku, obvykle stačí třeba jen list rýmovníku uštípnout a čichat k němu, nos se tak stejně dobře uvolní. Navíc list rýmovníku neuvadá hned, chvíli to trvá, a tak list déle vydrží. Stejně tak se dá dětem před spaním "potřít" polštář rozdrceným lístkem rýmovníku, aby se jim v noci lépe dýchalo (nebo prostě jen ho položit vedle jejich hlavy). Některé maminky potírají dětem i trička jako takovou prevenci, když jdou do školky. Stejně tak může rýmovník sloužit jako domácí repelent (proti hmyzu stačí rýmovník, jako odpuzovač koček a psů je vhodnější plectranthus caninus), anebo koření v kuchyni.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Dobrý den, jaké bylinné sirupy nebo čaje mužů při léčbě warfarinem užívat při kašli dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když jste na Warfarinu, tak musíte být opatrná před jakýmkoliv použitím bylinek a čajů z nich vyrobených.
Pro léčbu kašle, která nebude ovlivňovat účinky Warfarinu, je lepší sáhnout po osvědčených certifikovaných přípravcích:
- ACC 200 NEO 20x200 mg šumivých tablet.
- BRONCHIPRET Tymián a břečťan sirup 100 ml.
- MUCOSOLVAN Sirup pro dospělé 100 ml.
- BROMHEXIN 12 BC Kapky roztok 30 ml.
- HEDELIX sirup 8 mg 100 ml.
Na léčbu bolesti můžete použít paracetamol 500 mg.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
Ve svém příspěvku SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendy.
jaké další recepty jsou na využití smrkových výhonků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stachiv.
Dobrý den při výrobě sirupu se mi po 2 tydnechi ve vrchní vrstvě která nebyla natocena ke slunci objevila nějaká bílá hmota(nebyla tam zanesena, sklenice byly vytvářené , výhonky z hor, sklenic bylo víc a bylo to ve všech) nejsem si jist zda to nebyla plisen. Sirup jsem slil necedeny přes plátno je jemně zelené zakalený po odstáti se na hladině objeví pěna....je sirup k požívání nebo na vylití? Děkuji předem za radu
Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.
Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.
Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.
I sirup z rýmovníku je lehké si doma připravit (spousta lidí sirup vyrábí, když se rýmovník rozroste). K jeho výrobě je potřeba asi 40 středních lístků, 1 kg cukru krupice (případně třtinového cukru, co komu vyhovuje), 1 pomeranč, 1 citron, asi 1 l vody.
Nejprve si omyjeme pomeranč a citron (když není pomeranč, mohou se použít třeba jen citróny, nebo třeba granátové jablko) a pak obě ovoce i s kůrou nakrájíme na plátky. Omyjeme si i lístky rýmovníku, a pak je nasypeme do hrnce. Přidáme k nim plátky exotického ovoce a vše zalijeme horkou vodou. Lístky i ovoce musí být ve vodě ponořené. Hrnec pak přiklopíme pokličkou a vše se nechá asi čtyřiadvacet hodin (klidně i jednou tolik) vyluhovat. Po vylouhování je potřeba výluh pořádně přecedit a pak ho znovu přivést k varu. Až při snížení teploty vsypeme cukr a za občasného míchání se sirup vaří tak dlouho, dokud nezíská měděný odstín a nezačne zlehka houstnout. Doporučuje se trochu sirupu lžičkou kápnout na čistý talířek, pokud drží kapka tvar, tak je potřeba přestat sirup vařit (sirup houstne i po zchladnutí). Ještě než sirup zcela zchladne, musí se přelít do skleniček, v nichž bude uchováván. Skleničky musíme pevně zavřít a otočit je dnem vzhůru. Sirup je nejlepší uchovávat v temnu a v chladu. Sirup se užívá po lžičkách, dávkování je individuální. Použití sirupu může být i prevencí před onemocněními.
Tepelně upravený sirup má delší dobu trvanlivosti než sirup vyrobený za studena.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Mladé smrkové výhonky se sbírají v době, kdy smrky kvetou, obvykle tedy v první půlce května. Dejte si ovšem pozor na sběr ve volné přírodě, protože to lesníci neradi vidí a může hrozit i pokuta. Nejlepší je se proto předem domluvit, zkonzultovat místo sběru a strom využít jen částečně. Otrhané mladé výhonky se následně povaří ve vodě, nechají zchladnout a scedí. Odvar se svaří s cukrem do požadované konzistence.
Účinky
Mladé smrkové výhonky jsou bohatstvím, ve kterém se ukrývá tajná léčivá síla. Pokud vás trápí kašel, bolavé průdušky, bolest končetin, svalů, či máte revma nebo zánět šlach, pomůže vám sirup ze smrkového jehličí. Smrkový sirup můžete užívat jak preventivně, tak i ve chvílích, kdy vás tyto neduhy trápí.
Recept za studena I
Ingredience: mladé smrkové výhonky, cukr krupice, větší zavařovací sklenice
Postup: Pomocí nůžek ostříháme nebo rukou natrháme mladé smrkové výhonky, jejichž jehličky ještě nejsou pichlavé a mají dokonale šťavnatou zelenou barvu. Jejich délka by neměla být více než 5 cm. Výhonky omyjeme studenou vodou a necháme oschnout. Poté vezmeme větší čistou zavařovací sklenici a začneme pěchovat první vrstvu (zhruba 5 cm) mladého smrkového jehličí, kterou následně zasypeme cca 1 cm silnou vrstvou cukru a opět na ni položíme vrstvu mladého jehličí. Opakujeme až do chvíle, dokud se sklenice nezaplní. Tu pak přetáhneme celofánem (ze zkušenosti se nedoporučuje uzavírat například mikroténovým sáčkem, víčkem či potravinářskou fólií), který upevníme gumičkou a postavíme na slunný okenní parapet. Během 3 týdnů se ve sklenici tvoří léčivá hustá šťáva. Tu slijeme přes čisté plátýnko do skleniček, pevně zavíčkujeme a uložíme na studené temné místo, nejlépe do ledničky. Nyní máme připravenou léčivou medicínu, kterou můžeme využít například i v kuchyni.
TIP: Doporučuje se přidat sirup do těsta na nekynuté lívanečky místo cukru. Smrkový sirup jim dodá výtečnou chuť a neodolatelnou vůni.
Recept II
Ingredience: 1 kg smrkových výhonků, 1 kg krystalového cukru, 2 litry vody
Postup: Výhonky opláchneme, zalijeme vodou a pod pokličkou skoro půlhodiny vaříme. Přes noc necháme stát a macerovat. Druhý den odvar scedíme, výhonky ještě vymačkáme. Do odvaru přidáme 1 kg cukru a bez pokličky vaříme za častého míchání do požadovaného zhoustnutí. Barva tmavne do finální tmavě zelené. Horký sirup nalijeme do vypařených skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme opět přes noc vychladnout.
TIP: Ze sirupu se dá připravit speciální vinaigrette na zálivku na saláty, nebo v se do něj nakládají perlové cibulky, které jsou poté úžasnou chuťov
Ve svém příspěvku AGAVE SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Jdu do desetidenni ocisty a misto javoroveho sirupu mam agave sirup. Pry je i hodnotnejsi.
Projimadlo je super kura z krusiny, nedela takovy krece jako senna
drzte mi palce
jdu si varit prvni caj :-)
kdyby chtel nekdo se mnou sdilet pocity , budu rada diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ali.
Tak já jdu dnes také na to. Byla bych moc rád, kdyby mi někdo napsat jak zvládal deset dní jen pít citronádu. Jakékoliv komente jsou vítány.
Nejpoužívanější částí borovice jsou pupeny (Turio pini), které se sbírají před rozvitím v březnu a dubnu, a mladé výhonky. Jsou velmi dobrým zdrojem vitamínu C, navíc obsahují cenné minerály a silice, které pomáhají posílit obranyschopnost organismu.
Účinky
Sirup z pupenů borovice lesní podporuje tvorbu hlenů, napomáhá vykašlávání, působí močopudně. Má silné antiseptické a protizánětlivé účinky. Pomáhá pročišťovat organismus. Podává se i při angínách, které doprovází nepříjemné škrábání a bolest v krku. Užití i jako mírné sedativum. Účinnou látkou je silice, která obsahuje terpeny, pryskyřici, třísloviny, hořčiny.
Recept
Na neprašném místě daleko od civilizace si nasbíráme mladé výhonky borovic. Neměly by být delší než deset centimetrů. V ideálním případě je sbíráme z čerstvě pokácených stromků, ale to se moc často nepodaří. V rámci šetrnosti proto „neškubeme“ jeden strom, ale z každého si vezmeme jen pár výhonků. Doma je očistíme a zbavíme hnědých šupinek. Pokud možno je nemyjeme – proto si dáme záležet při výběru opravdu čistého místa sběru. Výhonky začneme ukládat po vrstvách do vyvařených a suchých sklenic, každou vrstvu prosypeme cukrem (můžeme použít klasický bílý, ale přeci jen je lepší třtinový). Nakonec ještě všechno pořádně udusáme, například paličkou od hmoždíře, a přikryjeme víčkem, nezašroubováváme ho, jde jen o to, aby nám tam nepadaly různé nečistoty. Sklenici vystavíme na slunečné místo, obden víčko utáhneme, protřepeme ji a pak znovu odvíčkujeme a necháme jen přikrytou. Čekáme, dokud výhonky nepustí šťávu a ta nezíská hnědou barvu (borovicový sirup vypadá přibližně jako čaj). Louhování by mělo trvat zhruba čtyři týdny. Pak už jen stačí sirup přecedit přes gázu, tu pečlivě vymačkat, sirup přelít do vyvařených sklenic a můžeme uskladnit. Vydržet by měl bez problémů až do dalšího jara.
Dávkování
Dávkování komerčně prodávaného výrobku:
Dospělí a děti od 12 let 10–15 ml 2x denně. Děti od 3 do 12 let 1–2x denně 10 ml (1 ml = 15 kapek). Podávejte v jedné fázi 5–6 dnů, pak přerušit na 2 dny. Takto postupujte 5–6 týdnů.
Dávkování domácího sirupu:
Pokud podáváme borovicový sirup jako prevenci, tak stačí jedna lžíce denně pro dospělého a jedna lžička pro dítě. V případě nemoci dávku ztrojnásobíme.
Je možné přidávat i do čaje, ale ten buď musíme vypít téměř okamžitě, anebo ho vmícháme až po částečném vychladnutí – borovicový sirup působením tepla velmi rychle ztrácí velkou část svých skvělých vlastností.
Ve svém příspěvku ČASTO AFTY DÍTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věrka.
Já osobně na tyto potíže netrpím, ale obě moje děti bohužel ano. Vyzkoušela jsem už spoustu přípravků a rad a nejlíp z toho vyšel Sirup Donald, který dětem dávám už nějakou dobu a je to lepší, potíže odezněly. Sirup jim chutná a celkově jim posílil imunitu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sirup z rýmovníku je lahodný a můžete jej přidávat do čaje nejen jako prevenci, ale i sladidlo. V podstatě ho můžete používat jako klasický med, takže kromě teplých nápojů také jen tak na pečivo nebo do obilných kaší.
Rýma, zvýšená teplota, kašel a nachlazení nejsou jediné potíže, proti kterým rýmovníkový sirup využijete. Pomáhá také například při bolestech hlavy a pomůže odbourat potíže zažívacího traktu.
Recept
Ingredience: 35 lístků rýmovníku, 1 granátové jablko, 1 pomeranč, 1 citron, 1 kg cukru (lze použít i třtinový), voda
Postup– den první: Minimálně 24 hodin musíme nechat očištěné rýmovníkové lístky louhovat. Vložíme je do hrnce, přidáme plátky ovoce, nejlépe v bio kvalitě, a vše zalijeme vroucí vodou tak, aby bylo všechno dokonale ponořeno. Hrnec zakryjeme čistou utěrkou a necháme v pokojové teplotě louhovat klidně i 2 dny.
Postup – den druhý: Z hrnce odstraníme lístky i ovoce nebo celé přecedíme. Přidáme cukr a zahříváme a mícháme tak dlouho, dokud se zcela nerozpustí. Pak ztlumíme plamen a pozvolna za občasného míchání necháme sirup zredukovat, abychom dostali hustější konzistenci světle měděné barvy. Mějte na paměti, že po zchladnutí sirup ještě dost zhoustne. Horký sirup ihned plníme do menších, pokud možno ještě horkých skleniček, pevně uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.
Tip: Sirup je opravdu výborný a jistě se po něm zapráší i u vás doma, doporučujeme ho uchovávat na chladném místě. Pokud neseženete granátové jablko, můžete použít půl hrnku sušené moruše nebo třeba plodů z černého bezu, jeřabiny nebo arónie.
Užívání
Sirup můžete užívat jako prevenci nebo i jako lék po lžičkách.
Toto přírodní antibiotikum můžete i inhalovat, protože ulevuje od bolestí v krku a od ucpaného nosu. V listech jsou obsaženy rostlinné vonné oleje thymol a karvakrol. Lístky stačí mnout v ruce a čichat k nim. Na noc si dejte větvičku pod polštář.
Léčivé účinky má dužnatý list. Pouhým jemným dotykem se z listů uvolňuje vonná silice, která léčí projevy rýmy a astmatu. To ale není zdaleka vše. Odvar připravený v poměru jednoho lístku na jeden šálek se používá vnitřně při bolestech hlavy, horečce, kašli, rýmě, nachlazení, zánětu průdušek, malárii, ale také vysokém krevním tlaku, vysoké hladině cholesterolu, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, odčervení střev a dezinfekcích zažívacího traktu. Je významným pomocníkem při otocích končetin a odvodňování organismu. Skvěle také uvolní zduřelou nosní sliznici.
Možná to ani netušíte a raději byste použili lístky aloe, ale rýmovník pomáhá hojit rány. Stačí omýt půl hrnku lístků a zalít převařenou, mírně vychladlou vodu. Zcela zchladlým nálevem pak můžete potírat rány, včetně ekzému. Větší rány můžete na noc zabalit. Vylouhované lístky položte na ránu a jemně ovažte obvazem. Zbytek odvaru můžete dát do aromalampy a nechat jím provonět celý byt. Zevně lze výluhem ošetřit lehké popáleniny, drobné oděrky, pohmožděniny, poranění kůže.
V kuchyni se dají nasekané listy přidávat jako koření zejména k jehněčímu a zvěřině, ale také hovězímu nebo drůbežímu masu.
Velmi příjemné a účinné je i běžné oťukávání a očichávání rostliny, rovněž je možné rozemnout lístek mezi prsty a inhalovat.
Rýmovník lze využít jako přírodní repelent. Jeho pronikavá vůně totiž odpuzuje mouchy i komáry. Není nic jednoduššího než ho zasadit mezi kvetoucí letničky a dát za okno, kterým nejčastěji větráte. Zkuste jej ale i jako klasický repelent, který příjemně voní a nedráždí jako chemií nabité spreje. Budete potřebovat: 1 hrnek lístků rýmovníku, 1/2 litru vody, 1 lžíci bílého vinného octa. Postup je velmi jednoduchý. V rendlíku svařte vodu, odstavte a přisypte rýmovník. Ten nechte louhovat až do vychladnutí odvaru, nejlépe však do druhého dne. Následně odvar sceďte a přidejte ocet. Repelent uskladněte v ledničce a použijte před každým výletem do přírody. Stříkejte zejména na nohy.
Rýmovník můžete samozřejmě využít i k přípravě domácího sirupu, který uleví od rýmy a kašle, chutná v čaji, vodě i sifonu, ale i namazaný na pečivu s máslem nebo třeba v ovesné kaši.
Rýmovník jako léčivou rostlinu lze pěstovat jako běžnou pokojovou a v létě jako balkónovou rostlinu. Její vzhled je poněkud nekompaktní, takže se musí často zastřihovat. To však vůbec nevadí, protože její nadzemní část, tedy stonky i lístky, využijeme pro naše zdraví, a to hned několika způsoby! Bylina je hojně využívána pro své protizánětlivé a protiplísňové vlastnosti. Navíc báječně chutná.
Ve svém příspěvku SIRUP ZE SMRKOVÝCH VĚTVIČEK RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobrý den, zkoušela jsem dělat sirup ze smrkových větviček a zkvasil se mi. Nevíte, proč se to stalo? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dasheen.
Nevíme, jak jste sirup dělala. Já dostatečně prosypávám ml.smrkové výhonky cukrem krupicí v průhl. lahvi, mám na parapetu na přímém jižním slunci. Nikdy mi nekvasil.
Rýmovník je pokojová rostlina čeledi hluchavkovitých (rod Plectranthus). Má vzhled podobný listům kopřivy. Zázrak jménem rýmovník se vyznačuje velmi silnými a dužnatými listy, které smyslně voní po meduňce a mátě (i kafru), a má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Aroma, které vylučuje, rovněž odpuzuje nežádoucí hmyz, jako jsou mouchy, komáry, mšice nebo moli. Funguje i jako přírodní repelent. Existuje nespočet odrůd této zázračné rostliny. Ty se mohou lehce lišit tvarem listů, jejich strukturou a barvou. Nejrozšířenější jsou šedozeleno- a zelenolisté druhy, vyskytuje se ale i panašovaný list. Setkat se můžete také s různými názvy této rostliny, od mexického a řeckého eukalyptu, přes moud, kubánské oregano až po molici – okrasný druh a velmi známá převislá balkónová rostlina s lesklými nebo bíle lemovanými listy. Rod Plectranthus má svůj původ v teplejších částech Afriky, Madagaskaru, Asii, Austrálii a na tichomořských ostrovech. V našich zeměpisných šířkách nejčastěji narazíme na rýmovník Plectranthus argentatus, takzvaný citrónový rýmovník Plectranthus species „Carveza-n Lime“ neboli kubánské oregano „Skeeter Scatter“, a také na druh vhodný k inhalování – moud purpurový (Plectranthus purpuratus) nebo na mexický eukalypt Plectranthus amboinicus.
Ve svém příspěvku JAVOROVÝ SIRUP A JEDLÁ SODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saša.
Dobrý den, nemáte prosím někdo přímou zkušenost s vyrobením směsi? I přez zakoupení těch nejlepších surovin (kvalitní sirup a čistá soda bez hliníku) a dodržení postupu mi ve směsi soda sedimentuje ke dnu. Nevím kde nastala chyba. Děkuji za odpověď. Saša
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Babula.
Javorový sirup je potřeba zahřát a za tepla vmíchávat sodu
Ingredience: 200 g cukru krystal, 200 g třtinového cukru, 500 ml vody, 4−5 kusů celé skořice, 6 kapek citrónové šťávy.
Postup: Cukr rozpustíme v hrnci a necháme trochu zkaramelizovat (dejte si pozor na to, aby nebyl cukr příliš tmavý − zhořkl by). Karamel zalijeme vodou s citrónovou šťávou a přivedeme k varu, aby se karamel znovu rozpustil. Přidáme 4 celé skořicové tyčinky a necháme 20 minut povařit. Vzniklý sirup lijeme do čistých lahví. Skořici můžete nechat v láhvi jako ozdobu a pro výraznější chuť. Takto připravený domácí skořicový sirup je ideální do čaje, pro přípravu osvěžující limonády, do latté, na dezerty, do krémů, do svařeného vína a do koktejlů (alkoholických i nealkoholických). Pro zvýraznění chuti je možné přidat pomerančovou nebo citrónovou šťávu.
Postup: Všechny přísady dáme do hrnce a mícháme je při středně vysoké teplotě. Když se směs začne vařit, snížíme teplotu a za občasného míchání dusíme ještě 5 minut, dokud se cukr úplně nerozpustí. Sporák vypneme a tekutinu necháme vychladnout, poté můžeme takto připravený sirup konzumovat.
Postup: V hrnku rozpustíme máslo (na mírném ohni). Vmícháme smetanu, hnědý cukr, javorový extrakt a skořici. Za stálého míchání vaříme, dokud se cukr nerozpustí a směs mírně nezhoustne (cca 3−4 minuty). Poté podáváme s lívanci.
V naší poradně s názvem DESETIDENNÍ OČISTA TĚLA JAVOROVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Tady je cena a seznam obchodů, kde mají javorový sirup Grade B: https://www.zbozi.cz/?q=jav…
Pravý javorový sirup je speciální druh přírodních cukrů a není dobré ho čímkoliv nahrazovat, protože náhrada nikdy nebude jako pravý javorový sirup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marky.
Já javorový sirup kupuji zde - https://e-sunfood.cz/citade… a za mě spokojenost :) Myslím, že je lepší, než nějaká napodobenina ze supermarketu.
Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.
Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.
Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.
Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.
Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.
Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.
Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.
Rýmovník je běžně k sehnání, nejedná se o těžce dostupnou rostlinu. I cena rostlinky je velmi příznivá, pohybuje se v desítkách korun (obvykle kolem 50,- Kč). Rýmovník se navíc dost rychle rozrůstá, takže není problém si další rýmovník vypěstovat sám.