Principem léčby každého astmatického záchvatu je včasné podání bronchodilatačního léku. Z toho vyplývá, že tento pomocný lék by měl mít nemocný neustále u sebe, aby při prvních příznacích mohl léčbu zahájit v jakékoliv situaci a v jakémkoliv prostředí. Léky se používají v podobě inhalační, protože tato forma léků se při správném podání dostává přímo na místo potřeby a má možnost začít účinkovat prakticky okamžitě. Podávání tabletových forem léků není vhodné, protože vstřebání tablet trvá zbytečně dlouho a účinek léčby je tak zbytečně odložen. Nejrozšířenějším bronchodilatačním lékem pro tento účel je salbutamol (Ventolin, Salamol, Ecosal), který se nejčastěji podává z dávkovacího aerosolu. Aplikaci je výhodné podat z tlakové nádobky přes inhalační nástavec (spacer), čímž se zaručí lepší synchronizace uvolnění léku a nádechu. V běžné praxi samozřejmě není inhalační nástavec vždy k dispozici, protože nástavce jsou velké a není příliš praktické tyto pomůcky nosit všude s sebou. Lék lze samozřejmě podat přímo z tlakové nádobky, o to je však důležitější, aby měl nemocný dokonalou techniku inhalace a byla tak jistota, že skutečně potřebnou dávku léku vdechne. Zvládnutí techniky inhalace by měl lékař kontrolovat při každé návštěvě pacienta v ordinaci, nejlépe na jeho vlastním inhalátoru. Uvedené léky lze podat i ve formě práškové, například salbutamol v podobě Ventodisku nebo terbutalin jako Bricanyl Turbuhaler. U těchto léků není třeba používat spacer, proto může být prášková forma pro řadu pacientů výhodnější. Některé přístroje mohou mít vyšší odpor při nádechu, což může být při astmatickém záchvatu pro pacienta trochu nepříjemné. Platí však, že pokud se pacient může alespoň s určitou silou nadechnout, ze všech běžných inhalátorů má nádech dostatečnou účinnost pro zvládnutí akutního stavu. Ve zdravotnickém zařízení či za určitých podmínek i v domácím prostředí lze použít tryskový inhalátor, který rozprašuje lék buď tlakem kompresorku, nebo tlakovým vzduchem (kyslíkem) při klidovém dýchání. U tohoto způsobu podávání je trochu odlišné dávkování léků a rozhodně musí být taková léčba řádně indikována a řízena kvalifikovaným lékařem.
V naší poradně s názvem BÍLÉ FLEKY NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Vytvorili jse mi na spicce penisu a a predkozce takove bile fleky. Neboli ro ale pri moceni ro obcas pali. Nevite co to je? Diky Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět mužská kandidóza - kvasinková infekce u mužů.
Mužská kandidóza, běžně známá jako moučnivka penisu, je způsobena kvasinkou Candida. Tato houba nejlépe prospívá ve vlhkých podmínkách a penis poskytuje dobré prostředí, zejména pod předkožkou, pro jejich přežití.
Příznaky mužské kvasinkové infekce jsou:
Svědivá vyrážka, která může být bílá což vede k tvorbě bílých skvrn na penisu. Případný otok žaludu způsobuje záněty penisu - onemocnění známé jako balanitis. Svědivé pupínky se můžou zanítit a způsobit červené boláky na penisu. Rovněž můžete cítit bolest při pohlavním styku a v pokročilém stádiu může být pozorován bolestivý pocit na špičce penisu při močení. Rovněž může být přítomen konstantní neobvyklý bílý výtok pod předkožkou.
Léčba
Ve většině případů se kvasinková infekce léčí použitím jednoduch antimykotik, která jsou předepsána lékařem potom, co schválil, že je to určitě kvasinková infekce, která způsobuje tyto bílé svědivé skvrny na vašem penisu.
Moučnivka se u kojenců projevuje bělavými povlaky v ústech, a to na jazyku, tvářích, dásních nebo na patře. Puchýřky vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh a nejdou jednoduše setřít. Někdy bývá moučnivka u kojenců doprovázena také mokvajícími puchýřky v okolí konečníku.
Moučnivka u kojenců se léčí 0,5–1% genciánovou violetí, fialovým protiplísňovým roztokem. Genciána je v lékárnách běžně dostupná. Nanáší se na postižená místa. K aplikaci můžete použít vlastní prst ovázaný kouskem obvazu. Pokud moučnivka nezmizí do 3 až 4 dnů, navštivte lékaře. Na moučnivku lze použít také výplachy dutiny ústní roztokem tea tree oleje, zeleného jílu nebo aloe vera. Před jejich použitím se však u dětí poraďte s lékařem. Zároveň je nutné všechny dudlíky, které dítě používá, vyvářet nejlépe ve vodě s trochou octa.
Moučnivka je časté infekční onemocnění, které se projevuje u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst nebo na jazyku. Infekce není pro dítě nebezpečná. Původcem onemocnění je kvasinka Candida albicans, která se běžně vyskytuje v ústech, v trávicím a v genitálním traktu člověka. Při přemnožení kvasinek dochází k infekci. Kojenci se nakazí obvykle od matky během porodu nebo později z prsních bradavek či při nedostatečné hygieně. Onemocnění se u kojenců obvykle projeví krátce po narození, nejčastěji okolo 10. dne života. Většina onemocnění vzniká do 2 měsíců věku, ale může se objevit také později.
Moučnivka se u kojenců projevuje jako bílý povlak na sliznici v ústech, na jazyku nebo na patře. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, pro některé děti je však moučnivka bolestivá. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Účinky boraxglycerinu
Moučnivka obvykle vymizí i bez léčby během několika týdnů. Pro urychlení léčby nebo při rozsáhlejším výskytu může lékař předepsat mast nebo boraxglycerin. Látky se aplikují do úst dítěte. Kojící matky by si pak měly mastí natírat také bradavky před kojením, aby nedocházelo k přenosu onemocnění z dítěte na matku a zpět.
Použití
Potírá se sliznice dutiny ústní. U kojících matek je důležité léčit také bradavky antimykotickým přípravkem, i když nemají žádné příznaky. Předejde se tak opakovanému návratu moučnivky. Důležité je také vyvaření všech dudlíků, lahví a odsávačky mléka, aby se předešlo další infekci. Neléčená nebo nesprávně léčená moučnivka se může rozšířit i dál a při vážnějším stavu jsou pak nutná celková antimykotika. Proto by měla být léčba konzultována s lékařem. Léčený soor by měl správně do týdne vymizet.
Moučnivka je infekční onemocnění projevující se u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst, na jazyku nebo na patře. Infekce není pro dítě nebezpečná. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, ovšem pro některé může být moučnivka bolestivá. Zvláště na rtech je moučnivka u dětí velmi nepříjemná. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Moučnivka se projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky. Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí.
Léčba nákazy: K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4–5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem (dermatologem či pediatrem). V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí, je možné moučnivku léčit celkovou léčbou pomocí antimykotik (polykací léky na potlačení plísňových onemocnění). Aby nedošlo k opětovnému vytvoření nákazy, mělo by být součástí léčby pečlivé vyváření dudlíků a saviček, které dítě užívá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst (kousátka, chrastítka, gumové pískací hračky a podobně). Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků (nejlépe již v porodnici), aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Moučnivka je typickým dětským onemocněním. Přenos na dospělé je ojedinělý a dochází k němu zejména u lidí se sníženou imunitou, u diabetiků, dlouhodobě nemocných, onkologických pacientů a podobně.
Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.
U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.
Co s tím dělat
K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součástí léčby pečlivé vyvaření dudlíků a saviček, které dítě používá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst. Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků, aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Plegomazin, tedy obsahová účinná látka chlorpromazin, opravdu není v těhotenství vhodná; měla by se v graviditě užívat jen výjimečně s maximální opatrností a skutečně především při úporném zvracení. V prvním trimestru těhotenství obecně je třeba obzvláštní opatrnosti při užívaní všech léků vůbec, stejně jako vystavovaní se potenciálně škodlivým vlivům.
Plegomazin je pozitivní v tom, že má výrazné protizvracivé účinky a také působí sedativně (tlumivě). Tyto vlastnosti má i Torecan (obsahová látka thiethylperazin), takže se oba přípravky používají v obdobných případech, ale na rozdíl od Plegomazinu se Torecan (respektive thiethylperazin) může užívat i v těhotenství, a to i v prvním trimestru (thiethylperazin navíc působí i proti závratím a u kinetóz – nevolnosti při cestovaní). Pokud jste navíc astmatik, pak pozor na současné podávaní Torecanu i Plegomazinu s bronchodilatancii – sympatomimetiky (například obsahové látky salbutamol nebo fenoterol), to by mohlo eventuálně způsobit snížení krevního tlaku a zrychlení srdeční frekvence (hypotenze a tachykardie).
Moučnivka neboli soor je formou kvasinkové infekce, která postihuje ústní dutinu. Původcem tohoto onemocnění je kvasinka Candida albicans, která vyvolává i ostatní formy kandidóz, a to jak kožní, tak slizniční, případně orgánové. Soor se často objevuje u novorozenců a kojenců do jednoho roku života. Podstatnou roli ve vzniku této nemoci hraje imunitní systém, který mají právě nenarozené děti nedostatečně vyvinutý, rovněž chroničtí dospělí pacienti mívají imunitní systém oslabený.
Na kvasinku Candida albicans zabírá látka vyráběná v ČR od roku 1950, a tou je nystatin. Nystatin má velkodistributor v ČR na skladě, ale v lékárnách jej nenajdete. Recept na tento přípravek vám musí předepsat lékař, s receptem jděte do lékárny a trvejte na tom, aby pro vás Nystatin objednali. Kdo jezdí do okolních zemí, může si Nystatin v lékárně koupit tam.
Bílý povlak v puse může být způsobený kvasinkami. Kvasinková infekce je poměrně častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida. Za normálních okolností jsou kvasinky součástí obvyklé flóry v trávicím traktu a genitálu, ojediněle na kůži. V přítomnosti predispozičních faktorů se mohou výrazně pomnožit a vyvolat nejrůznější projevy. Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je rovněž známá jako afty nebo jako kandidóza, která je způsobena přímo plísní Candida albicans. Předtím než se objeví bílé pupínky na jazyku, dochází obvykle k jeho otoku a bolesti. Léčba se řídí lokalizací infekce, jejím rozsahem a přidruženými rizikovými faktory. Základem úspěšné léčby je dodržování režimových opatření a cílené odstranění kvasinek antimykotiky, která zabrání růstu a množení kvasinek. Při orální kandidóze se aplikují lokální prostředky ve formě sprejů a roztoků.
Mykóza u dětí je nepříjemné onemocnění způsobené plísní zvanou Candida. Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence (viz výše). Moučnivka se například u dětí projeví po porodu, jestliže jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Moučnivka se léčí protiplísňovými léky v tekuté formě, které se vtírají dítěti do úst smotkem vaty nebo čistým prstem. Starším dětem je možné podávat lék na lžíci; dítě si jím vypláchne ústa a vyplivne ho. Plenková dermatitida se léčí protiplísňovými léky ve formě masti nebo roztoku, které se nanášejí na postižená místa. Poševní kvasinková infekce se obecně léčí protiplísňovou mastí nebo čípky, které se zavádějí do pochvy. Léčená infekce by měla po několika dnech odeznít, může se však vracet.
Moučnivka neboli orální kandidóza se může vyskytovat ve formě akutní jako takzvaný soor (moučnivka) – bělavé povláčky na sliznici, jazyku a patře s možností dalšího šíření na hltan a jícen – anebo chronické. Často se objevuje i u lidí se zubní náhradou, přičemž může docházet současně k postižení koutků. Moučnivka se objevuje i u novorozených dětí (asi tak desátý den po porodu). Přenáší se z těla matky, která byla postižena před porodem nevyléčenou vaginální mykózou. Riziko onemocnění moučnivkou se zvyšuje u předčasně narozených dětí, které mají nedostatečně rozvinutý imunitní systém.
Pokud povlak na jazyku dítěte vypadá jako „zažloutlé sražené mléko“, které nejde z jazyka setřít, tak se pravděpodobně jedná o moučnivku. Onemocnění zvané moučnivka (soor) se často vyskytuje u dětí do 2 let. Moučnivka je způsobená přemnožením kvasinky z rodu Candida. U moučnivky nemívá dítě zvýšenou teplotu, ale může se objevit nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Pokud není moučnivka včas odhalena a léčena, mohou se kvasinky rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu projít až do konečníku dítěte. Tam se potom nákaza moučnivkou projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Poté může dítě reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalováním, protože jej zadeček svědí, až bolavě pálí. Pokud má vaše dítě dlouhodobě žlutě povleklý jazyk, navštivte pediatra. Ten vaše dítě vyšetří na přítomnost infekce v ústech, nosohltanu i okolí a případně provede potřebné stěry.
Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence. Moučnivka se u dětí po porodu může objevit v případě, že jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami.
Pokud dítě stále kojíte, můžete mít kvasinky také na bradavkách. Ty se však neléčí, pokud se neprojeví příznaky jako pálení, svědění (oba příznaky se zhoršují po krmení), změna barvy, olupování, nebo naopak může být bradavka s dvorcem hladká a lesklá s bělavými flíčky. V tom případě se na bradavky aplikují lokální protiplísňové masti (po poradě s lékařem či lékárníkem).
Moučnivka se u dospělých osob vyskytuje v případě, že mají oslabený imunitní systém nebo trpí chronickým onemocněním jater. Na sliznici jedince se objeví bílý až nažloutlý povlak. Tento potah vypadá jako tvaroh anebo sražené mléko, které nejde jednoduše setřít, přičemž je dané místo náchylné k lehkému krvácení. Napadena bývají ústa, dásně, měkké patro a jazyk.
Rizikové faktory vzniku moučnivky:
snížená odolnost organismu – nastává u člověka při chemoterapiích, po ozařování, při nemoci AIDS, cukrovce, po transplantacích, během těhotenství, ve stresovém prostředí nebo také u člověka kuřáka;
zničení dobrých bakterií – dobré bakterie, které dohlíží na správné fungování organismu, mohou být zničeny užíváním antibiotik, antikoncepce, očkování;
příjem potravy bohaté na velké množství cukrů i složitých sacharidů, mléčných výrobků.
Léčba moučnivky spočívá v posílení imunity a podpoře funkce jater. Postup léčby je dán úpravou stravy a doplněním probiotik. Další možností je výplach úst roztokem tea tree oleje, zeleného jílu anebo aloe vera.
Vyrážka v ústech může znamenat onemocnění zvané moučnivka. Toto onemocnění patří mezi časté infekce dětí, nejčastěji se objevuje v dutině ústní u novorozenců a kojenců do 2. měsíce věku. Není výjimkou ani u malých dětí nebo u dospělých osob, které mají slabý imunitní systém anebo trpí chronickým onemocněním jater. U dětí se moučnivka objevuje také během užívání antibiotik. Antibiotika se dostanou do mateřského mléka a zabíjí tak užitečné bakterie a udržují kvasinky při životě, čímž může dojít k jejich přemnožení. Moučnivka může vzniknout i u dětí, které se narodily císařským řezem, ale matka byla nucena ihned po porodu začít brát antibiotika. Možný přenos moučnivky je také přes hračky, se kterými si dítě hraje a strká si je neustále do pusy (hlavně během období růstu zubů). Rodiče by proto měli dbát na časté umývání gumových hraček, popřípadě prát hračky látkové. Léčba moučnivky spočívá ve vytírání pusinky miminka vatovou tyčinkou namočenou v 0,5% roztoku genciánové violeti (její karcinogennost již byla vyvrácena), nebo ve výtažku z grepových jader (Citrovitalu), nebo lze použít citronovo-glycerinové tyčinky Med-Comfort nebo Pagavit, zkusit můžete také Nystatin. Vhodný je jídelníček bohatý na brukvovitou a jinou zelenou zeleninu, česnek, cibuli nebo křen.
Moučnivka na zadečku dítěte může být zaměněna s plenkovou dermatitidou. Proto je vhodná návštěva dětského lékaře, který zhodnotí situaci a předepíše dítěti vhodnou léčbu. Kvasinky žijí na vlhkých částech těla, jako je vstup úst, konečník nebo vagina.