SAMETKA V BYTĚ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Štěnice patří k nejnepříjemnějším domácím škůdcům, kteří dokážou zcela narušit pocit bezpečí a klidu v našem vlastním domově. Jsou nenápadné, aktivní hlavně v noci a jejich kousnutí může způsobit svědění, zarudnutí i výrazný stres. Přestože si je mnoho lidí spojuje pouze s nečistotou, pravdou je, že se mohou objevit i v pečlivě udržovaných domácnostech. V tomto článku se podíváme na to, jak štěnice poznat, kde se nejčastěji skrývají a jaké kroky opravdu pomáhají při jejich odstranění.
Jak poznat štěnice
Štěnice se řadí mezi ploštice s proměnou nedokonalou. Jsou bezkřídlé, respektive nelétají. Hlavní a jedinou potravou štěnic je krev. Živí se výhradně jí. Po nasátí krví mají štěnice výrazně větší a protáhlejší tělo. Štěnice jsou grygarický hmyz (to znamená hmyz, který se sdružuje). Štěnice žijí až 1,5 roku a dokážou dlouho hladovět (uvádí se až 200 dní). Samice naklade za život 300–500 vajíček, která přilepují sekretem na většinou zdrsněný povrch. Vývoj z vajíčka až po dospělce trvá 2 měsíce při teplotě 20 °C.
První známkou štěnice postelové v bytě jsou ranní štípance na některém ze členů rodiny. V letních měsících se to většinou mylně přisuzuje komárům, když se ochladí, lidé považují často štípance za ekzém. Teprve v poslední fázi, kdy už jste všechno vyzkoušeli, se podíváte na internet a s hrůzou zjistíte, že by to mohly být štěnice. Nejlepší důkaz o výskytu štěnic v bytě je živý jedinec, ovšem živou štěnici nejspíš ve dne nespatříte. Nejlepší je v noci mezi jednou a třetí hodinou rozsvítit a podívat se na postel a na zeď v okolí postele. Štěnice jsou typicky noční hmyz, a proto je jde ve dne těžko najít. Přes den jsou zalezlé ve škvírách postele, v záhybech prostěradel a v dalších skrýších, které jim vyhovují.
Dalším důkazem přítomnosti štěnic jsou krvavé skvrny na prostěradle a povlečení. Ty způsobuje štěnice, kterou jste ve spaní rozmáčkli. Štěnice postelové po sobě zanechává i jiné stopy. Zvednete-li matraci, rošt a podíváte se za čelo postele, tak v těchto místech naleznete shluky černých teček (výkaly), které jdou rozmazat. Můžete také objevit i okrově zbarvené svlečky nebo skupinky vajíček, vypadající podobně jako lupy. Bohužel tento nepříjemný parazit si vůbec nevybírá, jestli se nastěhuje k vám nebo k vašemu sousedovi. Je mu to jedno. Jde mu hlavně o krev. Štěnice vyhledává hostitele až na vzdálenost 60 m. Bodá hlavně na odhalených částech těla. Také je rozdíl mezi mužskou a ženskou kůží. Mužská kůže je zpravidla pro štěnici tužší, takže si za hostitele vybere raději ženu. Pokud je v její blízkosti dítě, nepohrdne ani jeho krví. V praxi se stává, že žena má spoustu štípanců a bodnutí, ale muž, který spí vedle ní, má jen minimum nebo vůbec žádné. V takovém případě dochází často k omylu, že ženiny vyrážky a svědivá kůže jsou známkou ekzému nebo alergie. Pokud doma štěnice objevíte, nestyďte se kontaktovat odborníky, kteří vám od těchto nepříjemných parazitů pomohou.
Zdroj: článek Štěnice
Příběh
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ HLAVNĚ S ROZUMEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Pokaždé, když si přečtu několik reklamních ... tedy pardon ... dobře míněných rad a následně reakcí lidí, naběhne mi husí kůže. Ne z toho, že se výrobci tukožroutských prostředků snaží nalákat lidi, ale naopak z lidí, kteří neustále hledají snadnou cestu jak zhubnout. Opakovaně, stále a pořád. Ani po letech jim není jasné, že tudy cesta nevede. Je nutné si přiznat, že jsme již společnost poněkud líná, přesycená přebytkem cukrů a potravin a nedostatek pohybu je vidět. Na konfekčních velikostech. Ale kritizuje se snadno, budete zajisté souhlasit. Jestli mohu, přispěji vlastní zkušenosti.
Před 3 týdny jsem se přihlásila na kurz kubánských tanců ... ano, po 10 letech jsem opět začala tančit! Skvělý pocit a skvělý pohyb pro tělo.
Přidala jsem další den cvičení - tentokrát "Heaty", na internetu si nadejte co to je...
Po 6té hodině večer nejím (výjimkou jsou saláty, rukolu s rajčaty zkrátka miluji) a polovinu denního jídla tvoří zelenina.
Prošla jsem špíz a vyházela cokoli, co na první pohled vypadalo lákavě ... popkorn, piškoty, nějaká ta čokoláda, slané týčinky ... a večer slídím po bytě, co by tady bylo dobrého. No zkrátka nic. Drželo mne to i druhý den a třetí večer mozek konečně pochopil, že čistka byla důkladná. Tak teď už se ničeho nedožaduje.
Výtah jsem vyměnila za schody a vynáším odpadky raději i několikrát denně a to ještě raději třídím i 2 x.
Po 3 týdnech se mi kráčí po světě líp, jaksi lehce. Ale osobní váhu nevlastním, proč vlastně? Pokud se stále vejdu do čísel 36/38 - jsem stále v "normě".
Hezký den všem!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Hubnutí hlavně s rozumem
Jak poznat blechy v bytě
Blechu lze spatřit pouhým okem, ale také podle zarudlé (někdy i alergické) reakce po kousnutí, což zvládne jedna blecha za svůj život i několiksetkrát. V případě, že máte doma zvířecí kamarády, projevuje se přítomnost blech nejčastěji zvýšeným škrábáním zvířat, a to kdekoliv na jejich těle. Poznat blechy lze také podle trusu v podobě mletého máku. Když jej rozetřete vodou, rozmaže se dočervena kvůli obsahu krve z hostitele. Vajíčka jsou téměř okem neviditelná. Blechy nás dokážou trápit po celý rok, nejvíc aktivní jsou však na jaře a pak zase na podzim.
Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Některé blechy totiž nerady svého hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že „na člověka nejdou“. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky nebo člověka. Je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, ale tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do kočičích pelechů.
Vajíčka jsou největším problémem domácností se zvířaty. Než blecha přes vylíhnutí a larvu dospěje, trvá to až 30 dní. I když kočku nebo psa jednorázově odblešíte, jakmile dorostou nové blechy z neviditelných vajíček, která se vám povalují po podlaze nebo v kobercích, opětovně zvířata zamoří.
Jako by toho nebylo málo, je tu další nepříjemná vlastnost blech – blechy vydrží až několik týdnů bez potravy. Tento fakt je příčinou toho, proč se mnohé domácnosti aplikací antiparazitárního přípravku blech zbaví, ale za měsíc až dva se problém objeví nanovo.
Pokud chcete zlikvidovat veškeré blechy v domácnosti, musí být všechna přítomná zvířata ošetřována proti blechám účinným přípravkem s dlouhodobým efektem minimálně po dobu kontinuálních tří měsíců. To je doba, za kterou se ze všech vajíček vylíhnou larvy a musí se jít na zvíře napít. Blecha, která se napije z ošetřeného zvířete, se již nerozmnoží, larva, která se napije, již nedospěje. Problém se eliminuje, ale je to běh na dlouhou trať. Pokud kočku nebo psa odblešíte jednou či dvakrát ročně, je to tedy k ničemu.
Nejúčinnější a okamžitý efekt má zásah speciální dezinsekční firmy. Ale není to nijak laciné. Jeden zásah v bytě přijde na více než 1 500 korun. Zpravidla je nutné zásah po krátkém čase ještě nejméně jednou opakovat. Když je výskyt blech větší, může být zásahů ještě víc. Pokud firmu zavoláte a necháte byt či dům vystříkat insekticidem, zpravidla stačí nechat ho pár hodin zaschnout a přestane být pro lidi i zvířata nebezpečný. U některých postřiků se ale počítá s návratem domů až po 24 hodinách, takže je potřeba si tuto skutečnost se zásahovou firmou raději předem ujasnit.
Zdroj: článek Babské rady proti blechám
Příběh
Ve svém příspěvku HERPES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Švrčina Jan.
Prosím o informaci. Před dvěma roky přítelkyně dostala herpes. Bylo to zdlouhavé a nepříjemné léčení a přítelkyně se domnívala, že jsem byl toho příčinou já. Já jsem však nikdy ani v minulosti žádné podobné problémy neměl a nemám. Nevíme, kde se stala chyba a kde k tomu mohla přijít. Nikdo v našem okolí nic podobného ani v minulosti neměl. Doma v bytě má ale psa a já jsem dokonce hledal příčinu u něho, že mohl vyrus přinést i on. Už jsou to skoro tři roky a už se nic podobného neoběvilo. Prosím, jestli můžete podejte mi prosím bližší informace o možných příčinách a kde bych se mohl nechat vyšetřit, jestli snad nejsem nositelem i když žádné problémy tohoto druhu nemám, jak jsem uvedl. Zprávu prosím pošlete na můj e-mail. Děkuji a přeji hezký den.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Herpes