SEKUNDÁRNÍ BILIÁRNÍ CIRHOZA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Játra jsou centrálou metabolismu i místem výroby mnoha důležitých látek, například některých složek krve. Další látky se zde ukládají do zásoby a jiné odstraňují z krevního oběhu a pryč z těla. Játra jsou tedy velmi zatěžovaným orgánem a jejich onemocnění bývají nejčastěji vyvolána infekcí, působením jedovatých látek (alkoholem či drogami), poruchami zásobení tkáně krví, vadami enzymů a nádory.
Cirhóza jater
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U&
V naší poradně s názvem KERÝ LÉKAŘ MI NAPÍŠE LÉK PRADAX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Moje lékař mi říkala že tento lék Pradaxa 150 mg mi nemůže napsat na recept.Tak kde mi ten recept napíšou. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lékař může normálně Pradaxu předepsat, ale problém je s úhradou od pojišťovny. Abyste nemusel lék platit za plnou cenu (aktuálně 2 105 Kč za 60 tablet), tak je nutné dodržet tyto podmínky:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog a angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR
- nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí
- rezistence na Warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii),
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře:
-ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie
- neurologie, dětská neurologie
- kardiologie, dětská kardiologie, angiologie
- vnitřní lékařství
- hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie
- chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Když jsou dodrženy tyto podmínky, tak doplatek je jen 214 Kč, což je zhruba 10% z prodejní ceny léku.
Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.
Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.
Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundárníbiliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.
Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.
Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundárníbiliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetes mellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.
Ve svém příspěvku ELIQUIS A ÚHRADA POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koutnyjiri.
Prosím o sdělení jaké máte zkušenosti s uhradou pojištovny léku Eliques.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Zkušenosti s pojišťovnou při úhradě pojišťovnou? Špatné. Pojišťovny ho nechtějí platit jako náhradu za Warfarin. Ověřují, proč nebyla léčba Warfarinem úspěšná, a popotahují lékaře, který ho z tohoto důvodu naordinoval. Eliquis je oproti Warfarinu drahý drahý lék a k jeho nároku na úhradu musí být splněny přísné podmínky.
1. Eliquis předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem, - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře: ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie neurologie, dětská neurologie
kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, vnitřní lékařství, hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie,orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hyklova.
Dobrý den, chci se zeptat , kdo muže výše uvedeny lék napsat , popřípadě na koho se obrátit .Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, že jej předepíše lékař se specializací v oboru chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, vnitřní lékařství, kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, neurologie, dětská neurologie, klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie, pneumologie a ftizeologie, dětská pneumologie.
Rovněž platí, že Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga, geriatra, pneumologa a onkologa v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
V ostatních případech lze tento lék předepsat také, ale pacient při výdeji hradí celou jeho cenu, která dnes činí 5500 Kč za 168 tablet.
Biliární systém je drenážní systém žlučníku, jater a slinivky břišní. Žluč se vytvoří v játrech, uloží ve žlučníku a ten ji pak uvolňuje do první části tenkého střeva (duodenum), kudy prochází potrava. Žluč je to, co dodává stolici její hnědou barvu, takže pokud není žluč vyrobena nebo jsou blokovány žlučovody, bývá výsledkem stolice, která je světlá.
Mezi běžné příčiny světlé nebo jílově zbarvené stolice patří:
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den.
Beru již 6 let . warfarin,
celou dobu mi nejde nastavit INRI.
Stále kolísají hodnoty,někdy jsou nízké
a za pár dnů vysoké.
Stravovací režim dodržuji.
Lékař mi doporučuje eliquis,ale s doplatkem.
Mám za těchto okolností nárok na tento
lék bez doplatků ? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dříve platilo, že když se u pacienta léčeného Warfarinem dlouhodobě nedaří dosáhnout uspokojivé hodnoty INRI, tak se přejde na jiný lék, na který přispívá zdravotní pojišťovna. Dnes jsou podmínky pro získání Eliquisu s doplatkem jiné. Pacient za výdej léku platí vždy doplatek, jehož výši ovlivňuje štědrost zdravotní pojišťovny a rabat lékárny. Například za ekonomické balení 168 tablet Eliquis 2,5 mg se doplácí okolo 570 Kč. Bez příspěvku od zdravotní pojišťovny je cena 1.670 Kč.
Příspěvek je možné získat jen za těchto podmínek:
Přípravek je hrazen na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to.:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetes mellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Příčin svědění dlaní a chodidel je celá řada – svědění může doprovázet i jiná onemocnění anebo se může jednat o onemocnění přímo v dané oblasti.
Nejčastější příčinou svědění dlaní je primární biliární cirhóza, což je nemoc, která se vlastně dlaní ani netýká. Jedná se o onemocnění jater, při němž dochází k uvolnění kyselin do krevního řečiště. Toto svědění může být nejhorší v určité denní době.
Velmi častou příčinou svědění rukou a nohou je alergická reakce. K potravinovým alergenům patří vejce, mléko, arašídy, sója anebo také mořské plody.
Třetí nejčastějším příznakem svědění dlaní je syndrom karpálního tunelu, kdy za svěděním stojí útisk nervů.
Atopická dermatitida je nepříjemné onemocnění, které se objevuje i jinde na těle. Projevuje se šupinami, zarudnutím, vyrážkou a silným svěděním. Atopická dermatitida je obvykle projevem alergie a její výskyt je častý i v těhotenství.
V poslední době se stává čím dál častější příčinou systémový lupus, což je autoimunitní onemocnění, které provází léze a zarudnutí dlaní. Velmi nepříjemné svědění dlaní je jen „třešinkou na dortu“.
Svědění dlaní a vyrážku na dlaních někdy způsobuje takzvaná těhotenská dermatóza (herpes gestationis). Objevuje se obvykle během druhého nebo třetího trimestru gravidity, zřídka až po porodu. Těhotenská dermatóza se projevuje puchýřky, ale kromě dlaní jsou většinou postižena i jiná místa na těle – objevuje se na pažích, prsou, obličeji, ploskách chodidel, stehnech a bércích. Projevy velmi úporně svědí. Žena by měla své potíže svěřit gynekologovi, aby byla zahájena léčba, protože podle odborníků může být v pěti procentech případů po porodu nakaženo i její dítě.
Typické pro svědění dlaní je, že daná oblast je zarudlá, napjatá, teplá, může se loupat a může také praskat. Nemocný je kvůli tomu neklidný, může být i podrážděný.
Pro správnou léčbu je důležitá diagnostika, jen tak může být naordinována léčba, která svědění dlaní může odstranit. Základem je navštívení obvodního lékaře, kterému sdělíte své problémy. Lékař vytvoří anamnézu. K základnímu vyšetření patří krevní odběry a vyšetření moči. Lékař pacienta může poslat na specializované oddělení, jako je kožní, alergologie, imunologie nebo revmatologie.
Samotná léčba se odvíjí od toho, co ji způsobuje. Někdy je řešení snadné, ale jindy celkem svízelné. Je důležité, aby k diagnostice došlo včas. U biliární koliky pomáhá kyselina ursodexycholová a antihistaminika. Alergie vyžaduje v první řadě odstranit daný alergen. Dále pak pomáhají antihistaminika. Syndrom karpálního tunelu se řeší operativně anebo konzervativně. Chirurgické řešení je však až krajní možností. Pomoci mohou i kortikosteroidy, antirevmatika, akupunktura. Lupus se léčit bohužel nedá, a tak se používají kortikosteroidy nebo cyklofosamid. U ekzémů je to komplikované. Základem je dobrá péče o pokožku, promazávání, nasazení antimykotik nebo antibiotik, antihistaminik anebo kortikosteroidů.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhóza jater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem MŮŽE SE JÍST KURKUMA PŘI PBC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika .
Dobrý den.Ráda bych se dověděla,jestli při onemocnění primární biliární cirhoze mohu jíst jídla s kukumou.Velice děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle výzkumů provedených na zvířatech je kurkuma prospěšná při primární biliární cirhóze. Kurkuma obsahuje kurkumin, což je polyfenol, který by mohl podle těchto výzkumů zmírnit poškození jater.
Doporučené dávky pro lidi jsou:
- standardizovaný prášek kurkuminu: 400 - 600 mg je třeba vzít třikrát denně
- sušený kořen v prášku: denní dávka je 1 až 3 gramy
- tekutý extrakt: 30 až 90 kapek
- tinktura: 15 až 30 kapek.
Pokud se kurkuma užívá jako potravní doplněk, tak může zhoršit jiná onemocnění, například cukrovku nebo Gastroezofageální reflux (GERD). Také těhotné a kojící ženy nesmí kurkumu užívat.
Mezi onemocnění lymfatického systému patří lymfedém.
Lymfedém je vleklé onemocnění projevující se otokem. Vzniká jako následek špatné funkce lymfatického (neboli mízního) systému, kdy dochází ke hromadění tekutiny (lymfy, mízy) ve tkáních. Princip lymfedému je tedy ten, že nefunguje-li správně odvod vznikajícího nadbytku tekutiny ve tkáni lymfatickým systémem, lymfa se ve tkáni hromadí a dané místo otéká. Rozlišujeme primární a sekundární lymfedém.
Primární lymfedém (neboli vrozený)
Tento lymfedém se dále dělí na dědičný a nedědičný, příčina jeho vzniku není známa, je spojován s hormonálními anomáliemi. Obvykle se rozvíjí v období puberty (může však nastat i pozdější projev – po 35. roce).
Dědičný lymfedém – zde je důležitá rodinná anamnéza, poněvadž tento druh lymfedému se většinou dědí z matky na dceru. Objeví se hned při narození a nejčastěji se projeví otokem dolní končetiny, otoky jsou patrné kolem prstů, kotníků a šíří se směrem nahoru, což je charakteristické právě pro primární lymfedém.
Může se také projevit kolem 9. roku života – otok se zpravidla objeví na jedné noze, začíná kolem prstů, kotníku a postupně se šíří směrem nahoru. Posléze se objeví i na druhé noze. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že z 10 lymfedematiků je 8 děvčat a 2 chlapci.
Pozdní lymfedém – objevuje se po 35. roce života. Může se objevit i po narození, může však být vyvolán virovým onemocněním či hormonálními změnami v pubertě, těhotenství, menopauze. Včasná diagnóza je velmi důležitá pro úspěšnost léčby.
Porušená funkce lymfatického systému je u primárního lymfedému zapříčiněná špatně vyvinutým lymfatickým systémem. Spouštěcím mechanismem může být úraz, infekce, přílišná zátěž, dlouhé sezení či stání. Často se manifestuje spontánně. Otok se vyskytuje na končetinách, především na noze – na periferii (oblast prstů, kotníků). Někdy bývá otok asymetrický, tedy na druhé končetině zcela chybí (odtud alternativní název sloní noha – elefantismus). Šíření primárního lymfedému probíhá proximálně (to znamená ke středu těla – na noze směrem ke kyčli, na ruce k rameni), označuje se jako ascendentní forma.
Sekundární lymfedém (v průběhu života se vyskytující)
V dnešní době přibývá pacientů s diagnózou tohoto lymfedému. Sekundární lymfedém může být způsoben ucpáním lymfatických uzlin a špatným tokem lymfy, čímž dochází k lymfostázi, což je hromadění tekutiny, a ke vzniku otoku. Příčinou bývá například chirurgický zákrok, kdy dojde k odstranění většího množství lymfatických uzlin s následným ozařováním, například při nádorovém onemocnění. Další příčinou mohou být úrazy se silným zhmožděním (pod
V místě vstupu infekce se vytvoří po určité době vřed, následuje rozšíření infekce do celého těla projevující se celkovými příznaky, různými vyrážkami na sliznicích a kůži, vypadáváním vlasů. Časná fáze onemocnění je vystřídána obdobím bez příznaků, teprve po několika letech následuje postižení orgánů, nejčastěji kůže, srdce a velkých cév a centrální nervové soustavy. Charakteristická jsou i condylomata lata – tuhé, ploché, hladké a mokvavé zapáchající papuly (pupínky).
Syfilis má čtyři stadia: primární, sekundární, latentní a terciární.
Primární fáze: Primární fáze syfilis obvykle začíná bolestí na kůži, která byla vystavena infekci – většinou na genitáliích, konečníku nebo ústech. Nakažení jedinci se v primární fázi jinak necítí špatně, syfilis se ale nadále šíří po celém těle. Bolest spontánně mizí po 4–6 týdnech.
Sekundární fáze: Společné příznaky sekundární fáze se projevují bolestí hlavy, ztrátou chuti k jídlu a může se objevit vyrážka červenohnědé barvy. Jinými příznaky sekundární fáze jsou vředy v ústech, nose a krku, na přirození nebo v záhybech kůže. Časté jsou otoky lymfatických uzlin a může dojít k nerovnoměrnému vypadávání vlasů. Všechny příznaky druhé fáze syfilis mizí bez léčby do 3 týdnů až 9 měsíců, ale infekce nadále přetrvává v těle.
Latentní (tichá) fáze syfilis: Latentní (tichá) fáze syfilis nastane poté, co příznaky sekundární fáze zmizely, a může trvat od několika let až do 50 let.
Terciální fáze: V konečném stadiu se syfilis vyskytuje asi u třetiny z těch, kteří nejsou léčeni. Mohou již být postiženy mnohé orgány. Mezi časté příznaky patří horečka, bolestivé, špatně se hojící kožní vředy, bolesti kostí, onemocnění jater a anémie. Terciární syfilis může také ovlivnit nervový systém (což má za následek ztrátu mentálních funkcí) a aortu (v důsledku srdečního onemocnění).
Jak již bylo řečeno, syfilis se přenáší i z matky na plod v těhotenství. Pokud se těhotná matka nakazí během těhotenství, jsou následky mnohem horší, než když byla matka už nakažena. Čerstvá nákaza může zapříčinit potrat nebo předčasný porod mrtvého plodu. Dítě se rodí s orgánovými změnami. Kůže je ochablá, vrásčitá a je posetá načervenalou vyrážkou. V okolí úst, na čele a na dlaních se nacházejí lesklé červené infiltrace, které se mění na trhlinky a zhojí se jizvami. Z nosu vytéká krvavě hnisavý sekret. Často dochází k destrukci nosu a patra v důsledku napadení chrupavek. Postiženy jsou i kosti, lymfatické uzliny, játra, slezina a centrální nervová soustava.
Příznaky syfilis se u dětí mohou objevit i později, a to až po 4. roce života. Charakteristickým projevem je takzv
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Játra jsou životně důležitým orgánem. Jsou místem, kde dochází k vylučování nebo k chemické přeměně řady odpadních látek. Závažné poškození jater může vést až k jejich selhání a k rozvoji takzvaného jaterního kómatu a smrti. Alkohol a léky jsou hlavními látkami, které člověk přijímá ze zevního prostředí a které jsou zpracovávány v játrech. K přeměně alkoholu je zapotřebí, aby játra měla dostatek chemických sloučenin, které jsou tuto přeměnu schopny provést. Říkáme jim enzymy a v případě alkoholu jde zejména o enzym zvaný alkoholdehydrogenáza. Řada národů disponuje geneticky odlišnou schopností jater zpracovat alkohol. To ve svém důsledku způsobuje, že i pro českého občana velmi nepatrné množství alkoholu vyvolá nepříjemné pocity. A některé národy nepijí alkohol téměř vůbec. Česká republika se řadí mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu, což přináší řadu zdravotních a sociálních důsledků. Pokud dojde ke vzniku závislosti na alkoholu, je tato velmi silná a zcela srovnatelná se závislostí na ostatních drogách. Alkohol pravidelně konzumuje v České republice 90 % mužů a 77 % žen. Při pravidelném nadměrném příjmu alkoholu výrazně stoupá riziko vzniku zdravotních potíží, tomuto riziku se nejčastěji vystavují osoby ve věku od 45 do 54 let. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Nebezpečí je v tom, že pacient často netuší, že trpí jaterním onemocněním. Není vzácností, že se pacient o své nemoci dozvídá až ve fázi jaterního selhávání. Proto je velmi důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu a mít na mysli, že játra jsou orgánem, bez kterého se nedá žít.
Odbourávání alkoholu se odehrává výhradně v játrech. Nepatrné množství alkoholu odchází z těla v nezměněné formě ledvinami, plícemi a také kůží. Při nadměrném příjmu alkoholu dojde nejdříve k takzvanému zbytnění jater. Zbytnění jater bývá nejčastěji bezpříznakovým onemocněním. Někdy se mohou objevit nespecifické příznaky jako nevolnost, bolest břicha a zvětšení jater. Pokud jsou játra vážněji narušena, může se zbytnění jater projevit i žloutenkou. Zbytnění jater se při abstinenci alkoholu často samo upraví. Když však pacient i nadále konzumuje alkohol, dojde po čase k přestavbě jater – cirhóze. Cirhóza jater je již nezvratné a velice závažné onemocnění, které končí selháním a potažmo i rakovinou jater. Cirhóza jater často nemá jasné příznaky. Může se projevit jako bolest břicha, nadýmání či nechutenství. Vzhledem k tomu, že se tyto příznaky vyskytují u celé škály jiných onemocnění, je velice těžké na ni přijít. V pozdějších stadiích se cirhóza jater projeví žloutenkou, portální hypertenzí a poškozením mozku. Jedinou léčbou cirhózy je pak transplantace jater, které se nemocný bohužel často již nedožije.
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Žlučníkové kameny jsou nejčastějším onemocněním žlučníku. Vyskytují se až u 30 % naší populace, přičemž častěji je nalézáme u žen. Nárůst výskytu cholelitiázy v posledních letech je spojován se stále se zhoršující životosprávou lidí, a především pak s jejich nezdravými stravovacími návyky.
Projevy žlučníkových kamenů zahrnují pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivost tučné stravy, nevolnost a nadýmání. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
U léčby žlučových kamenů se doporučuje celkové odstranění žlučníku se žlučníkovými kameny chirurgickým zákrokem. Dnes je nejčastěji využívána laparoskopická operace, při níž se do dutiny břišní vstupuje jen několika malými otvory. Tato metoda významně snížila riziko tohoto zákroku. Doba rekonvalescence po laparoskopické operaci je cca 2 týdny. 3 dny po operaci se doporučuje konzumovat lehčí, kašovitou stravu, od 3. do 7. dne po operaci se pacient může stravovat standardně. Operaci žlučníku plně hradí zdravotní pojišťovny. Nechirurgická léčba žlučníkových kamenů, především pak opatření dietní, se doporučují pouze pro období po biliární kolice.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Měla jsem cirozu jater ve 12 stupni c.Po 30 měsících mi to kleslo na 6a.Totální abstinence a Ostropestřec marianský.Čím se to dá ještě snížit???Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Machýček.
Velice učinek na cirhozu jater je červené lapacho.Mam s tim velmi dobre zkušenosti.Spozravem a brzské uzdravení Přeje Standa.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
V naší poradně s názvem CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julie.
Manžel přijde domů z nemocnice, kde má dietu č.4 , a já neznám přesné a vhodné recepty, co mu a jak správně uvařit, prosím, sdělte mně, kde to nadu, resp, kdo mně poradí, jak vařit, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.