Nesprávná výživa – mnoho nevhodné a málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organismu), příliš mnoho bílkovin, cukru, alkoholu, nikotinu, nasycených mastných kyselin, jedů z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvicí přísady, chlór v pitné vodě
Stravovací návyky – nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech)
Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin
Narušení střevní flóry – kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě
Málo tekutin – stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních
Zátěžové situace – zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž
Příčina překyselení našeho těla tedy často spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Jakýkoliv stres také okyseluje. V souvislosti s okyselením je tak síť našich cév neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.
Pro orientační přehled je dostačující jednoduché vyšetření pH moči: protože vylučování kyselin v průběhu dne kolísá dle příjmu potravy, je účelné provést srovnání denního profilu opakovaně během 3 až 4 dnů. Měření lze provést doma. K měření moči je vhodné používat pouze takzvané selektivníindikátorovépapírky, protože měří mnohem přesněji než v lékárnách běžně prodávané univerzální papírky na měření moči. Selektivní mají podstatně bohatší stupnicí pH.
Při zjištění výrazně kyselé hodnoty je nezbytné provést odpovídající opatření k odkyselení, například příjem potravinových doplňků se zásaditým účinkem, zásadité koupele a především odpovídající změnu stravování.
V naší poradně s názvem TERFIMED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobry den. Mohu uzivat Terfimed a Atraven na cholesterol .Dekuji za odpoved . B
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Terfimed i Atraven jsou léky na lékařský předpis, takže jste určitě předepisujícího lékaře informovala o všech lécích, které užíváte. Odpověď na otázku, jestli je bezpečné užívat tyto dva léky společně vám může dát jen ošetřující lékař. Aby jeho odpověď byla přesná, tak mu musíte říci o všem, co užíváte, ať už to jsou léky nebo potravinové doplňky, či bylinky. Oba léky mají širokou nesnášenlivost s jinými léky, ale kombinace Terfimedu a Atravenu není označena jako škodlivá ani u jednoho z nich.
Předpokládám, že Atraven užíváte dlouhodobě a nyní jste dostala Terfimed od kožního lékaře. Během léčby Terfimedem si dejte pozor, abyste neužila tyto léky:
- antidepresiva – včetně tricyklických antidepresiv, jako je desipramin, SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), nebo IMAO (inhibitory monoaminooxidázy)
- perorální antikoncepce (z důvodu možného výskytu nepravidelností cyklu nebo krvácení z průniku u některých žen)
- antifungicida – používají se k léčbě plísňových infekcí, např. flukonazol nebo ketokonazol
- beta-blokátory nebo antiarytmika – používané k léčbě srdečních problémů, např. metoprolol, propafenon nebo amiodaron
- dextromethorfan – v některých lécích proti kašli
- kofein – v některých lécích proti bolesti nebo nachlazení, v kávě.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jsou v dnešní době nejčastěji předepisovaným druhem antidepresiv. Fungují na principu inhibice zpětného vychytávání neurotransmiteru serotoninu v presynaptickém úseku neuronu, čímž zvyšují množství serotoninu na synapsi. (Předpokládá se totiž, že jednou z příčin vzniku deprese je nedostatek serotoninu na synapsích.) Tato skupina léčiv má mírnější nežádoucí účinky než skupina MAOI a tricyklických antidepresiv, ale u některých pacientů je také méně účinná. Mezi SSRI patří fluvoxamin, fluoxetin, sertralin, paroxetin, citalopram a escitalopram.
Escitalopram
Escitalopram patří do skupiny antidepresiv nazývaných též selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Jak již bylo zmíněno výše, přípravky patřící do této skupiny ovlivňují serotoninový systém. A právě poruchy serotoninového systému jsou považovány za významný faktor v rozvoji deprese a úzkostných poruch.
Indikace: Používá se k léčbě deprese a úzkostných poruch (panická porucha s nebo bez agorafobie, sociální úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha).
Vedlejší účinky: Podobně jako všechny léky, může mít i ESCITALOPRAM nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Nežádoucí účinky zpravidla odezní během několika týdnů léčby. Často však mohou být projevem nemoci samotné a v takovém případě postupně vymizí, jakmile se začnete cítit lépe.
V naší poradně s názvem ELIQUIS - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Salvét.
Prosím o sdělení, jako dietu nutno dodržovat při trombóze v lýtku při užívání
léku Eliquis.
Děkuji, s pozdravem Salvét
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis má oproti Warfarinu výhodu v tom, že nevyžaduje žádnou dietu. Můžete jíst cokoliv.
Jen si dejte pozor na určité léky, například při léčbě bolesti. Společně s Eliquisem nesmíte užívat aspirin a nesteroidní protizánětlivé léky (tzv NSAID), kam patří například Ibuprofen. Na bolest z volně dostupných léků můžete použít pouze paracetamol.
Dále se Eliquis nesmí užívat společně s těmito antidepresivy: selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo inhibitory zpětného vychytávání serotoninového norepinefrinu (SNRI).
Nejprve si sepište, jak na tom zdravotně jste – od A až po Z. Při odkyselení není cílem zhubnout, ale věřte, že hubnout budete automaticky.
2. krok
Druhým krokem je měření hodnoty pH. K tomu budete potřebovat lakmusové papírky na měření kyselosti – koupíte je v lékárně. Od pH nad 7 je vše zásadité, samotná „sedmička“ je neutrální. Co je pod touto hodnotou, je kyselé. Samozřejmě že papírky nejsou stoprocentní ukazatel, pokud byste chtěli vědět přesný stav kyselostního kvocientu, nechte si ho změřit v laboratoři. Hodnotu pH si měřte asi týden, dokud nezjistíte, jak na tom opravdu jste, ale nepanikařte. Hodnoty ráno, v poledne a večer jsou lehce kyselé, odpoledne zásadité. Pokud nejste překyselení, hodnoty ráno a v poledne by tedy měly být lehce v kyselé oblasti. Odpoledne by mělo vykazovat zásaditou hodnotu, večer můžete být zase lehce kyselí.
3. krok
Hodně pijte, rozhodně žádné bublinky, ideální je voda z přírodního pramene. Voda odstraňuje nedostatek kyslíku v těle a potřebujeme ji jako dopravní prostředek pro vyplavování kyselin. Navíc čistí tělo uvnitř i vně a rozhodně nás neokyselí.
4. krok
Zásobujte tělo minerály a vitamíny: Na trhu je celá řada minerálů v podobě doplňků, jen se poraďte. Přidejte do stravy také více zeleniny a ovoce, které jsou přirozeným zdrojem vitamínů a minerálů. Teprve vitamíny umožní transport minerálů k buňkám a jejich zpracování.
5. krok
Pryč s kyselinami. Jak? Díky ponožkám. Několik krystalků Alexandrovy soli (čistá kamenná sůl z Himálaje s vysokým obsahem minerálů) nasypte do nádoby s vodou a nechte přes noc rozpustit. Ráno bude roztok nasycený a večer si do něj můžete namočit bavlněné ponožky, které pak vyždímejte a natáhněte si na nohy. Přes ně si dejte ještě jedny, aby vám nebyla zima. Vlhkými ponožkami proniká himálajská sůl do kůže a pak do krve – zásobárny kyselin se pozvolna odbourávají, neboť minerály v soli na sebe vážou kyseliny a krev je póry v kůži vyloučí ven z těla.
6. krok
Zásadité koupele: Napusťte si vanu teplou vodou, vhoďte do ní jádrové mýdlo nebo jiné neutrální mýdlo a nechte ho rozpouštět tak dlouho, dokud nebude voda zkalená. Pak ho vyndejte. Když se utvoří mýdlový okraj, naprosto to stačí. S touto koupelí dosáhnete zásaditého prostředí a můžete se do ní namočit klidně na dvě hodiny. Nemělo by to být kratší dobu, tělo potřebuje čas na to, aby se povzbudil lymfodrená
V naší poradně s názvem HYPNOX LÉČÍ PROBLÉMY SE SPÁNKEM BEZ PŘEDPISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den chtěla jsem jse zeptat mám menopauzu. Poslední dobu nemohu spát je dobré užívat Hypnox forte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost je častým jevem během perimenopauzy a menopauzy. Některé ženy pociťují pouze mírné nebo příležitostné poruchy spánku, ale pro jiné může být nespavost závažná.
Hlavní léčbou nespavosti související s menopauzou je hormonální terapie. Funguje tak, že nahradí ztracené hormony, což může zlepšit mnoho symptomů menopauzy. Ženy mohou při používání této léčby zjistit, že lépe spí a zažívají méně návalů horka. Hormonální terapie je dostupná ve formě topických gelů, krémů a náplastí. Ženy ji mohou užívat i vnitřně prostřednictvím tablet nebo implantátu.
Další potenciální léčbou je nízkodávkový selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
Jsou to léky primárně na duševní onemocnění, ale mohou také snížit frekvenci návalů horka, což může pomoci se spánkem. Je však třeba poznamenat, že nespavost se může také objevit jako vedlejší účinek SSRI. Těm, kteří zažívají změny nálady, úzkost nebo depresi, může terapie mluvením pomoci těmto pocitům porozumět a vyrovnat se s nimi. Zmírnění dopadu duševních poruch může také prospět spánku.
Lékaři zřídka předepisují prášky na spaní k léčbě nespavosti, protože mohou mít vážné vedlejší účinky. Mnohé jsou také návykové a nejsou vhodné pro zvládnutí dlouhodobého problému se spánkem.
Hypnox v sobě přináší kompozici bylinek, které mohou usnadnit nástup spánku, ale zatím žádná studie nezjistila, že by bylinné nebo dietní doplňky trvale pomáhaly s příznaky menopauzy.
Obraťte se na svého gynekologa a požádejte ho o možnosti léčby ve vašem konkrétním případě. Neotálejte s tím, protože by byla škoda každého dne, kdy byste byla rozmrzelá, kvůli nedostatku spánku.
Velmi levná, ale zároveň velmi nespolehlivá metoda je pomocí „ketoproužků“, které se dají zakoupit online nebo i v některých lékárnách. Vyjdou na pár korun a jediné, co je po vás požadováno, je kapka moči. Bohužel technologie použitá pro detekci ketonů nepatří (na rozdíl například od proužků na měření pH) mezi ty nejpřesnější.
Měření ketonů v krvi je velmi přesná, ale zároveň nejdražší metoda. Na (celosvětovém) trhu je několik producentů přístrojů, které vám velmi přesně změří množství ketonů v krvi, a to během několika sekund poté, co kapku krve na testovací proužek kápnete. Cena proužků se pohybuje v rozmezí 50 až 70 korun.
Měření ketonů v dechu je možné pomocí přístroje Ketonix, který si můžete pořídit za 110 dolarů (přibližně 2 400 Kč). Použití je velmi jednoduché, stačí připojit tester do USB portu počítače nebo na externí USB baterii, zhluboka se nadechnout a po dobu přibližně 15 sekund do testeru jednorázově vydechnout. Během několika sekund vám Ketonix na barevné stupnici ukáže, v jakém stavu ketogeneze se vaše tělo nachází.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Bauerová.
Dobrý den, již jsem jednou psala, děkuji Vám za překlad, je naprosto neskutečné, jak jste vystihl otcové problémy. Ještě bych, Vás chtěla poprosit o přeložení závěru lék. zprávy mého otce, z magnetické rezonance .
Závěr:
Drobná ventrolistéza L5 při oboustranné spondylolýze.
Kombinované degenerativní změny bederní páteře.
V et. L3/L4 asymetrická prominence disku vpravo s descendentní hernií, mírné sekundární omezení páteřního kanálu (Schizas A4), imprese odstupu kořene L4 dx.
Omezení pravostr. neuroforamina L3/L4 s mírnou impresi vystup. kořene L3 dx.
Jinak v rozsahu vyš. bez známek útlaku nervových struktur.
Zapomněla jsem poznamenat, že již léčbu absolvoval: obstřiky-Dolmina, B12 inj., Mesocain 1% inj, poté: Diclofenac duo, zaldiar, mydocalm. Bohužel bez úspěchu, jako doplněk ještě bere Milgamu N.Bere tolik léků (celkem 14denně), na hypertenzi, Diabetes mel. II. na PADpo úspěšné KRP (20min) kvůli srdeční zástavě - pro fibrilaci síní, impl. ICD-def.(2020). Ale nejvíce ho tíží, momentálně ukrutná bolest PDK, žádné prášky na bolest nezabírají, snad jen aulin na malou chvíli, na rovnici ,je bolest 10/10. Každou noc, ho bolest budí, je prostě stále přítomna. Není schopen vůbec ničeho. Je objednán na neurochirurgii 12/2024, ale nevím jestli to, takovout dobu vydrží, bolesti má od září. Myslíte, že to může dojít tak daleko, že mu nohu mohou amputovat?. Nebo bude nutná operace páteře?. U diabetiků je rekonvalescence (říkali..) dost špatná. Popřípadě, co..? mohu udělat, respektive on, aby tu ještě mohl nějaký rok zůstat?.
Omlouvám se za zdlouhavý příběh, Děkuji za případnou odpověď.
Přeji krásný zbytek večera. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš otec má bolesti v noze, které vznikají drážděním nervů vycházejících z páteře. Na jeho páteři sesedají obratle, které se dotýkají nervů, což je v mozku vyhodnoceno jako bolest v pravé dolní končetině. Návštěva u neurologa bude velmi dobrým posunem v řešení této nepříjemnosti. Do té doby buďte v kontaktu s praktickým lékařem, který má možnost použít léky na tlumení bolesti vzniklé drážděním nervů. Ke zmírnění bolesti nervů lze ke konvenčním lékům proti bolesti přidat různé další léky. Přidáním některého z těchto léků proti bolesti nervů zcela nezmizí bolest, ale může to pomoci lépe zvládnout tento stav.
Antikonvulziva: Jde o léčivé látky karbamazepin, gabapentin, lamotrigin a pregabalin. Tyto léky byly vyvinuty pro kontrolu záchvatů, ale také pomáhají otupit signály bolesti v nervech. Některé z nich jsou široce používány pro chronickou bolest. Trvá asi tři až čtyři týdny, než se nastartuje plný účinek. Lékař obvykle nasadí nízkou dávku a postupně ji bude zvyšovat. To snižuje vedlejší účinky, kterými jsou hlavně ospalost, závratě a nevolnost.
Antidepresiva: Některé typy antidepresiv také pomáhají tlumit bolest nervů. Mohou mít synergický účinek u lidí, kteří trpí depresí spolu s chronickou bolestí. Chronická bolest často způsobuje depresi a deprese může zesílit citlivost člověka na bolest některá antidepresiva řeší obojí. Existují tři možnosti:
- Tricyklická antidepresiva, jako je amitriptylin, doxepin a nortriptylin. Tyto léky se předepisují proti bolesti v dávkách nižších, než jsou účinné při depresi.
- Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI), jako je duloxetin a venlafaxin. SNRI mají méně vedlejších účinků než tricyklické, i když některé výzkumy naznačují, že mohou být méně účinné.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin, jsou nejčastěji předepisovanými léky na depresi. Někteří lékaři je mohou vyzkoušet i pro léčbu bolesti nervů, ale důkazy o účinné úlevě od bolesti jsou smíšené.
Lékař obvykle vyzkouší jeden nebo druhý typ (antidepresiva nebo antikonvulziva), i když je lze kombinovat. Mohou být užívány denně kromě běžných léků proti bolesti podle potřeby. Proberte to s praktickým lékařem, aby použil některé antikonvulzivum v kombinaci s tricyklickým antidepresivem, než se otec dostane k neurologovi.
Co můžete udělat doma a hned, je vyzkoušet různé polohy ležení při spánku, které uvolní tlak mezi obratli. Například leh na břiše bez polštáře pod hlavou s různě vysoko podloženým břichem. Totéž opatrně zkoušet i v leže na boku, kdy se podložka umísťuje pod kyčle. Z volně prodejných přípravků můžete okamžitě použít kyselinu alfa lipoovou ALA v dávce 500 mg denně. Kyselina alfa lipoová je přirozeně se vyskytující antioxidant s prokázaným analgetickým potenciálem při léčbě bolesti nervů.
Betaloc obsahuje metoprolol-sukcinát (metoprololi succinas) a patří do ATC skupiny C07AB02, název ATC skupiny je Metoprolol.
Existují selektivní a neselektivní beta-blokátory. Oba typy mohou mít vnitřní sympatomimetickou aktivitu (VSA), což umožňuje jistý stupeň beta-adrenomimetického působení označovaný jako kompetitivní dualismus. Po jejich podání nedochází k tak závažnému poklesu bazální tepové frekvence, a proto jsou často upřednostňovány pro menší riziko vzniku arytmií.
Selektivní beta-blokátory mají méně nežádoucích účinků. Jsou vhodné k terapii anginy pectoris a hypertenze a neovlivňují spektrum plazmatických lipidů.
Albumin (sérová bílkovina) v moči fyziologicky u zdravého jedince je do 30 mg/l.
Mikroalbuminurie (malé ztráty albuminu) jsou hodnoty od 30 do 150 mg/l.
Proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči) jsou hodnoty nad 150 mg/l.
Průkaz bílkovin v moči spočívá v použití indikátorových proužků. Jedná se o proužek napuštěný v látce, která v přítomnosti bílkoviny mění barvu. Bílkoviny je možno prokázat i mikroskopicky z močového sedimentu. Některá doplňující vyšetření vyžadují zjištění množství látek v krvi. K tomu je zapotřebí vzorek žilní krve, která je odebrána nejčastěji z pažní žíly tenkým vpichem. V některých případech je nutné vyšetření moči za určité časové období, například 24 hodin i více. Vyšetření se provádí jako součást preventivního vyšetření, při ambulantním příjmu, jako screening hypertenze či cukrovky i ke kontrole léčby.
U zcela zdravého člověka lze nalézt malé množství bílkovin. Jestliže dojde k akutnímu zvýšení množství bílkoviny v krvi, zvýší se i její filtrace. To se děje při zvýšené fyzické zátěži, hypertenzi (vysoký tlak) nebo při poruchách filtrace (glomerulonefritida, nádory, toxiny). Proto se v krvi může objevit hemoglobin po rozsáhlých rozpadech erytrocytů (červených krvinek), myoglobin uvolněný ze svalů po značné fyzické zátěži, protilátky při infekci nebo velké molekuly při poruše filtrace. V moči se také běžně vyskytuje krevní transportní bílkovina albumin. Ta může procházet skrze filtrační membránu. V systému kanálků je však téměř většina zpětně vstřebána. U zdravého člověka funguje toto zpětné vstřebávání s maximální možnou kapacitou. Jakmile by se tedy zvýšilo množství albuminu, ledviny ho nestihnou vstřebat zpět a albumin bude ztracen v moči. Běžnými vyšetřovacími postupy je možné zjistit albumin v moči až od množství 150 mg/l. Speciálními a složitými metodami je možné prokázat albumin v moči již při množství 30 mg/l, což se označuje jako mikroalbuminurie. Tu lze často prokázat na počátku chorob jako je diabetes mellitus (cukrovka) nebo hypertenze (zvýšený krevní tlak). Přítomnost pouze albuminu v moči se nazývá albuminurie (též selektivní proteinurie).
Filtrační membrána může být poškozena natolik, že se do moči nedostává pouze albumin, ale i větší krevní bílkoviny. Nejedná se již o selektivní (výběrovou) proteinurii, ale o neselektivní proteinurii. Řada těchto bílkovin může být pr
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Pradaxa užívat
Neužívejte přípravek Pradaxa:
jestliže jste alergický(á) na dabigatran-etexilát nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6)
jestliže trpíte závažným snížením funkce ledvin
jestliže v současnosti krvácíte
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (např. žaludeční vřed, poranění nebo krvácení v mozku, nedávná operace mozku nebo očí)
jestliže máte zvýšený sklon ke krvácení. Ten může být vrozený, neznámé příčiny nebo způsobený jinými léky
jestliže užíváte léky zabraňující srážení krve (např. warfarin, rivaroxaban, apixaban nebo heparin), kromě přechodu na jinou antikoagulační léčbu nebo pokud máte žilní nebo tepenný katetr a užíváte heparin k udržení průchodnosti těchto katetrů
jestliže trpíte závažným snížením funkce jater nebo jaterním onemocněním, které by případně mohlo být příčinou úmrtí
jestliže užíváte ketokonazol nebo itrakonazol v perorální formě, přípravky k léčbě plísňových infekcí
jestliže užíváte ústy cyklosporin, přípravek, který zabraňuje vzniku odmítavé reakce těla proti transplantovanému orgánu
jestliže užíváte dronedaron, přípravek užívaný k léčbě abnormálního srdečního rytmu
jestliže máte umělou srdeční chlopeň, která vyžaduje trvalé ředění krve
Upozornění a opatření
Před užitím přípravku se poraďte se svým lékařem. Možná bude také třeba se během léčby přípravkem Pradaxa poradit s lékařem v případě, že pocítíte příznaky nebo budete muset podstoupit chirurgický zákrok.
Oznamte svému lékaři všechna onemocnění, kterými trpíte nebo která jste prodělal(a), a to zejména ta, která jsou uvedena v následujícím seznamu:
jestliže máte zvýšené riziko krvácení, jako například:
jestliže se u Vás v nedávné době objevilo krvácení
jestliže jste během minulého měsíce podstoupil(a) biopsii (chirurgické vynětí tkáně)
jestliže jste prodělal(a) těžké poranění (například zlomeninu kosti, poranění hlavy nebo jakékoli poranění vyžadující chirurgické ošetření)
jestliže trpíte zánětem jícnu nebo žaludku
jestliže máte problémy se zpětným pronikáním žaludeční šťávy do jícnu (tzv. reflux)
jestliže užíváte léky, které mohou zvýšit riziko krvácení. Viz „Další léčivé přípravky a přípravek Pradaxa“ níže.
jestliže užíváte protizánětlivé léky, jako je diklofenak, ibuprofen, piroxikam.
Adolf Pleskač radí na všemožné neduhy byliny v různých formách, přičemž klade důraz na odkyselení organismu a očistu těla. Když se v těle objeví nějaký problém, je možné, že došlo k překyselení organismu, což není dobré, neboť to může vyvolat i ty nejhorší choroby, např. rakovinu, artritidu. Pleskač proto doporučuje pořídit si lakmusové papírky (v lékárně) a změřit si v moči své pH (jeho hodnota se má pohybovat od 7,35 do 7,4). Na odkyselení doporučuje půlhodinovou koupel nohou v lavoru, kdy se do 1/2 l vody (přesná teplota vody není stanovena, koupel musí být člověku jednoduše příjemná) vysype 1 sáček sody. Dále pan Pleskač doporučuje vysypat oprané pyžamo sodou a poté se v něm jednu noc vyspat. Na překyselení rovněž radí pití citronové vody, která působí zásaditě, či konzumaci šťávy z červené řepy (pokud možno ze syrové). Dobrá je i nastrouhaná syrová červená řepa smíchaná s bílým jogurtem a doplněná celozrnným pečivem.
Kromě toho je vhodná i konzumace lněného semínka, beta-karotenu, všech bylinkových čajů, jež jsou zásadité, a brokolice (nejlépe syrové nebo dělané jen v páře).
Výborné jsou i jeho Vilcacora kapky obsahující kočičí dráp ( Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Tato bylina má silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Chrání organismus před nepříznivými vlivy prostředí a umožňuje mu se s nimi vypořádat.
Počátky vilcacory jako léčivé rostliny spadají přibližně do doby před 2 000 let. Po mnoho století se udržovala tradice jejího používání především u domorodých kmenů pocházejících z oblasti dnešního Peru, i když oblast rozšíření je poměrně rozsáhlá. Moderní historie užívání vilcacory však začíná teprve v 60. letech 20. století. Od té doby známe první etnofarmakologické způsoby užití a tehdy proběhlo první stanovení obsahu aktivních látek. K první komplexní studii druhu, která měla za následek prodej prvních extraktů z vilcacory, a to v Rakousku a SRN, došlo teprve na počátku 70. let. Rychle se šířící zvěsti o jejím téměř zázračném působení podnítily zájem o tuto rostlinu u&
Mezi nejčastější příčinu výskytu krve v moči u dítěte patří zánět močových cest. Samozřejmě krev v moči se může vyskytnout i při úrazu nebo jiném závažném onemocnění.
Znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci. Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v 1 mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli). Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní. Mohou tak způsobit různé zánětlivé stavy. Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.
Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky. Správný postup, který by měli rodiče zachovávat je, že je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření. Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, čímž dochází ke zkreslení výsledku. Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.
Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.
Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:
infekce dolních močových cest (cystitida) – zánět postihuje močový měchýř a močovou trubici;
infekce horních močových cest (pyelonefritida) – zánět postihuje močovody a ledviny.
Klinické příznaky souvisí jak s místem, kde se zánět nachází, tak především s věkem dítěte.
Proces překyselení organismu, nebo některých jeho částí vychází z toho, že v těle nejsou v rovnováze kyseliny a zásady. Tato nerovnováha se nazývá acidobazická a podle řady lidí může způsobovat řadu zdravotních problémů, případně může doprovázet některá onemocnění. Při správné acidobazické rovnováze je v těle vytvořené správné životní prostředí pro fungování všech orgánů, a tím pádem i pro celkové zdraví lidského organismu. Aby se dalo zjistit, jestli je lidský organismus z hlediska kyselosti a zásaditosti v rovnováze, je potřeba zjistit jaké má pH. pH je zkratkou slov potential of hydrogen, což znamená, množství volných iontů vodíku. Hodnoty pH se mohou v lidském organismu pohybovat na stupnici 0 až 14 s tím, že neutrální je hodnota 7, kterou má například voda a další neutrální roztoky. Pokud jsou hodnoty pH vyšší než 7, tak to znamená, že v těle převažují zásadité látky. Pokud je naopak pH nižší než 7, tak v něm převažují kyselé látky.
Zjistit hladinu pH v těle není nic těžkého, dá se snadno přeměřit i z pohodlí domova. Je k tomu potřeba pořídit si lakmusové papírky, kterými se pak změří hladina pH v ranní moči. U zdravého jedince se správnou acidobazickou rovnováhou by se hodnoty měly pohybovat kolem 5 až 7 bodů u ranní moči. Hladina pH se pozná, podle barevné změny na papírku, která se porovná s přiloženou škálou, a tak se pozná hladina pH. Přes den by ale naměřené hodnoty měly být již těsně nad hodnotou 7. Hladina pH se také měří z krve, kde se ideální hodnoty pohybují kolem 7,35 až 7,45. To znamená, že je lepší mít v těle o něco více zásaditých látek, než těch kyselých. Hladina pH v krvi by se mělo pohybovat maximálně v hodnotách 6,8 – 7,7. U určování pH z moči se dá určit i stav tkání v těle, na rozdíl od pH určené z krve. Rozdíl v určování pH z krve a z moči je i v tom, že hladina pH v moči v průběhu dne velmi kolísá v závislosti na potravinách, které jedinec snědl. Naopak hladina pH v krvi není tak rozkolísaná. Jiné hodnoty by mohly být problematické. Při nižších hodnotách než jsou stanovené ideální hodnoty, se hovoří o acidóze, naopak při vyšších hodnotách než 7,45 se jedná o alkalózu.
Lidský organismus se sám snaží udržet hladinu pH v ideálních hodnotách, ale někdy to pro něj není snadné a znamená to pro něj velmi silné zatížení, až přetížení.
Hodnotou pH se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele, či naopak zásaditě (alkalicky). Používá se logaritmická stupnice s rozsahem hodnot od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat jiných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm – čím menší číslo, tím „silnější“ kyselina; naopak zásady mají pH větší než sedm, čím větší číslo, tím „silnější“ zásada. Výpočty pH mají velký význam především v analytické chemii při titračních reakcích.
Stupnici pH zavedl v roce 1909 dánský biochemik Søren Peder Lauritz Sorensen.
Většina vnitřních živých látek má pH přibližně 6,8. Krevní plazma a ostatní tekutiny obklopující buňky v těle mají pH v rozmezí 7,2 až 7,45. Zdravé pH těla znamená, že průměrné pH uvnitř buněk v těle se pohybuje okolo hodnoty 7,0.
Vyšší pH v těle snižuje potřebu tuku a cholesterolu, který slouží k ochraně organismu před škodlivými kyselinami.
Naopak nízké pH v těle znamená pro organismus problém. Vezměme jako příklad krev. Je-li její pH hodnota nižší než 6,9, může nastat kóma a smrt. Dalším příkladem může být pH slin u lidí trpících rakovinou. U nich jsou pozorovány hodnoty v rozmezí mezi 4,5–5,7.
Ztráta rovnováhy pH v těle může způsobovat nemoci, které často označujeme jako špatná látková výměna či špatný metabolismus. Nejčastější poruchou této rovnováhy je i známé překyselení organismu.
Naše tělo má však také speciální mechanismus, který za využití iontů udržuje v těle vyvážené pH. Vlivem špatných stravovacích návyků, znečištěného ovzduší a stresu však tento mechanismus přestává fungovat.
Pro zajímavost čistá voda (destilovaná) má pH 7, sliny člověka s nádorovým onemocněním pH 4,5– 5,7 a sliny zdravého člověka pH 6,5–7,4.
Kyselost nebo zásaditost roztoků je vyjadřována jako pH (latinsky pondus Hydrogenii, anglicky potential of Hydrogen). Pro rychlé, orientační zjištění pH se používají indikátory, například univerzální lakmusové papírky (lakmus je přírodní barvivo z lišejníků). Hodnota pH se určí kápnutím zkoumaného roztoku na pH papírek a porovnáním jeho barvy s kalibrovanou barevnou škálou.
Ketóza je organismu přirozený biologický stav. Nastává, když se tělu ve stravě pravidelně dodává dostatečné množství proteinů (bílkovin) a zároveň je na minimum snížen příjem sacharidů a tuků. V ketóze se pak začínají tvořit „ketolátky“. Vznikají štěpením tukových tkání a mají schopnost plnohodnotně nahradit sacharidy, které jsou primárním zdrojem energie člověka.
V důsledku toho dochází k úbytku nejen podkožního tuku, ale také útrobního tuku, neboli viscerálního, který obklopuje důležité orgány. Snižuje se hladina cholesterolu v krvi a klesá produkce hormonu inzulinu, který štěpí cukry a vyvolává chuť na sladké. Ketózu neprovází hlad, chutě ani špatná nálada. Člověk se může cítit plný energie a místy mít až euforickou náladu. Ketóza je také skvělý detoxikační prostředek. Tělo totiž spaluje i usazené toxické látky, prostě vyloučí vše, co nepotřebuje. Do ketózy se organismus dostává v průměru po 2–3 dnech proteinové diety. Připravovat proteinovou dietu z běžných potravin je pro zdraví nevhodné a také časově náročné. Proto je tu proteinová dieta, jejíž základ představují speciální proteinová jídla.
V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.
1.–3. den
Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
Ketony v moči: < 5 mg/dl
4.–21. den
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl
22.–42. den
Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.
Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl
43.–56. den
Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.