Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s oxalátovými ledvinovými kameny lékaři doporučují stravu s obsahem méně než 50 miligramů oxalátů denně. Jedna polovina šálku slunečnicových semen může obsahovat až 20 mg šťavelanů.
Závislost: U některých jedinců byla zaznamenána závislost na slunečni
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mb121264.
Zná někdo recept na přípravu domáceho dýňového oleje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňová semena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.
Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.
Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
V naší poradně s názvem JINAN DVOULALOČNÝ GINGO BILOBA ZPRACOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Prosím o sdělení, jestli mohu nějak využít semena-malé oříšky, které jsou uvnitř velmi zapáchajících žlutých plodů. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žluté páchnoucí ovoce velikosti melounu se jmenuje Durian a pochází z jihovýchodní Asie. Roste na vysokém stromě a vyžaduje teplo a sluneční svit minimálně 9 hodin denně. Semena je možné zasadit, ale nečekejte žádnou krásnou rostlinu. Ze semen Durianu začne růst stromek velký jako naše lípa. Nejlépe je zasadit semeno v zimě a až vzejde, tak mu co nejvíce přisvětlujte na osluněném místě. V létě se mu bude dařit venku pokud teplota neklesne pod 10°C. Více informací najdete tady: https://cs.m.wikipedia.org/…
Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.
Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.
Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.
Kvinoa − tepelně neupravená
Nutriční hodnoty ve 100 g
Energie - 1539 kJ (368 kcal)
Sacharidy - 64,2 g
Vláknina - 7,0 g
Tuky - 6,1 g
mononenasycené 1,6 g
polynenasycené 3,3 g
Bílkoviny - 14,1 g Vitamíny:
Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
Cholin - (14%) 70 mg
Vitamín C - (0%) 0 mg
Vitamin E - (16%) 2,4 mg
Minerály:
Vápník - (5%) 47 mg
Železo - (35%) 4,6 mg
Magnézium - (55%) 197 mg
Mangan - (95%) 2,0 mg
Fosfor - (65%) 457 mg
Draslík - (12%) 563 mg
Sodík - (0%) 5 mg
Zinek - (33%) 3.1 mg
Další složky
Voda 13,3 g
Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.
Ve svém příspěvku ŠEDY ZÁKAL KAPKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Zapletalová.
Prosím máte-li bylinky na léčení šedého zákalu nebo jinou bezoperační metodu na jeho léčbu, kapky napište prosím brzy šedý zákal u mne byl zjištěn před 4 měsíci,léčila jsem ostropeřcem čajem od pana otce Pleskače brala jsem semena ostropeřce 1 měsíc a půl zatím bez většího výsledku máte-li jiný vśledek lepší napište chci se vyhnout operaci.Co nejdřiv.
Pokud máte zkušenosti s operací a bifokálními čočkami napište.
Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Kapu si asi tak 5 kapek odvaru z kopřivy do očí a lépe vidím. Chci zkusit i obklad z švédských kapek na víčka. Ale zatím mám vyzkoušenou tu kopřivu.
Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.
V naší poradně s názvem NÁDOR NA LEDVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turek Miloslav.
Dorý den otče Pleskač v roce 2012 mi odbrali ledvinu kvůli nádoru,
V červenci mi vyoperovali nádor na druhé ledvině byl veliký 3,5 cm
nebyl agresivní.Prosím touto cestou o radu jak se léčit aby mi
nádory se nádory netvořily.Ráno si natrhám nať cerelu,petržele
mrkev a červenou řepu naleju as 1dcl vody rozmixuji a vypiju.
Jídlo strašně málo solím,uzeniny nejím a maso jím vařené.Ještě jsem s nízkotučným jogurtem asi 2velké lžíce smíchal s pomletou čajovou lžičkou lněného semena.Nevím,jestli když jím maso v malýh porcí jestli to semeno můžu jíst.
Prosím Vás tímto o radu.
Pán Bůh zaplať za radu M.Turek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Máte velmi pěkně nastavený jídelníček. Někdy nádory vznikají bez ohledu na způsob stravování. Ovlivňují je faktory, jako například genetická dispozice, vlivy vnějšího prostředí a také kosmické záření. Vy zřejmě budete více vnímavý a náchylnější ke vzniku nových nádorů. Doporučuji zůstat v péči lékařů - onkologů a absolvovat pravidelné prohlídky. Dnešní technika dokáže nádor objevit brzy a bezbolestně. Včasná léčba cílená proti nádorům pomůže k uzdravení.
Jedná se o poměrně jednoduchý a snadný způsob zajišťující výživu a sílu vlasů. I když je mnoha lidem tento typ ošetření vlasů nepříjemný, jde o velmi efektivní způsob určený pro prevenci před lámáním vlasů a jejich vysoušením. Postup je jednoduchý a postačí vám k němu jen trocha oleje pro masáž. Tento olej se mírně zahřeje a proces může začít. Po masáži vlasů je důležité umýt vlasy kvalitním šamponem. Tuto proceduru můžete opakovat alespoň dvakrát nebo třikrát týdně.
Vaječný žloutek a olivový olej
Vejce jsou nejen bohatá na bílkoviny, ale také obsahují vysoké množství vitamínů a mastné kyseliny. Tato maska tak vaše vlasy změkčí, a napomůže tomu, že budou lesklejší a zdravější. Postačí pouze jeden nebo dva vaječné žloutky, ke kterým se přidá jedna nebo dvě polévkové lžíce olivového oleje. Maska se nanáší na mokré vlasy a nechá se působit po dobu 15 minut. Během této doby se dobře vstřebají všechny živiny. Po uplynutí dané doby se vlasy umyjí vlažnou vodou a šamponem.
Banán
Banány obsahují draslík a vitamíny A, E a C, tedy látky nezbytné pro správnou výživu vašich vlasů. Rozmixované zralé banány vmasírujte do vlasů a vlasové pokožky. Ale zkuste, aby připravená směs neměla žádné hrudky, protože by se vám pak hůře smývala z vlasů. Masku naneste na vlasy a překryjte koupací čepicí. Nechte ji na vlasy působit cca po dobu 30 až 40 minut. Nakonec vlasy umyjte kvalitním šamponem.
Avokádo a kokosový olej
Kokosový olej a avokádo jsou výbornými prostředky při léčbě růstu vlasů. Tyto ingredience dodávají vlasům lesk, podporují růst, odstraňují lupy a udržují vlasy v bezpečí před slunečním zářením. Před aplikací na vlasy by se měl kokosový olej ohřát v mikrovlnné troubě po dobu 15 vteřin. Touto směsí se pak masírují vlasy od konečků ke kořínkům. Maska se nechá působit ve vlasech po dobu 10 až 15 minut. Po uplynutí této doby se vlasy opláchnou a umyjí šamponem.
Šampon z henny a vajec
Henna je používaná po staletí pro zdravé a husté vlasy. K výrobě této výživné směsi vám postačí jeden sáček práškové heny, vejce, půl šálku citrónové šťávy a šálek vody. Z těchto ingrediencí vytvořte pastu, kterou můžete ihned nanést na své vlasy. Nechte působit po dobu dvou hodin, nebo tak dlouho, dokud celá směs zcela neuschne. Poté vlasy opláchněte a umyjte šamponem.
Cibulová a citrónová šťáva
Cibulová šťáva podporuje růst vlasů a zároveň podpoří jejich zářivý lesk. Existují dva způsoby, jak na to. Za prvé se může cibule nakrájet nadrobno a přidat do šamponu, kde se nechá odstá
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav nasít jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Přepichování a přesazování
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat – rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém. Předpěstování je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Chlad
Dlouhou vegetační dobu zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů. Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy – projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina (kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu) se v tom případě chová jako jednoletá (kvete v roce výsevu) – tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte žádné sklizně.
Dřív než po polovině května celer na venkovní záhony nevysazujte. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sázejte pečlivě tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší. Pro bulvový celer je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Sklizeň
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
U nás pupalku najdeme na okrajích cest, na náspech, podél železničních tratí, na rumištích, u starých zdí a podobně. Pupalku si můžeme splést snad jedině s nějakým druhem divizny, ta má však silně plstnaté listy. Kořen pupalky sbíráme první rok na podzim, případně druhý rok na jaře před zahájením vegetačního období (je poměrně mohutný, takže k jeho sběru potřebujeme rýč). Semena pupalky se sbírají v době plné zralosti, listy a mladé výhonky před rozkvětem rostliny a květy se trhají v době květu, tedy ve večerních hodinách, jelikož pupalka rozkvétá právě k večeru. Semena pupalky lze ojediněle koupit, ovšem najít tuto bylinku ve volné přírodě není nic těžkého. Pokud ji chceme pěstovat doma, na podzim si z volně rostoucí rostliny vezmeme semena, která vysejeme přímo na stanoviště. Pupalka má ráda přímé slunce a lehké, dobře propustné půdy.
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
V naší poradně s názvem APETIT BABSKÉ RADY NA BOLEST KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Adámková.
Dobrý den.Slyšela jsem v Apetitu mazání z hořčičného/mletého/semínka na bolest kolene,ale zaslechla jsem už konec.Může mi prosím někdo zopakovat recept? Děkuji,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jsou zde dvě možnosti, jak použít hořčičné semínko:
Proti bolesti kloubů: Nejúčinnějším způsobem, jak používat hořčičné semena, je vytvořit malý plátěný sáček naplněný těmito semeny a přidat ho do teplé vody. Pak se můžete buď namočit celá ve vaně naplněné touto vodou nebo namočit jen své bolavé klouby.
Pro zmírnění otoku: Pomocí pár kapek vody vytvořte jemnou pastou z mleté hořčice. Tuto pastu pak použijte na postiženou oblast a nechte působit 20 - 30 minut. Pro přirozené zmírnění otoku je třeba nátěr opakovat dvakrát denně.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
V naší poradně s názvem PÍSKAVICE ŘECKÉ SENO, SEMENA LÉČBA WARFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Vobrová.
Prosím, mužu užívat pískavici řecké seno a semeno při léěbě warfarinem?....děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pískavice řecké seno zpomaluje krevní srážlivost. Společně s Warfarinem zvyšuje pravděpodobnost tvorby modřin nebo vzniku krvácení. Před začátkem užívání pískavice se musíte nejdříve dohodnout se svým lékařem na postupu, kdy začít a kdy vám změří srážlivost krve. Když začnete užívat pískavici jen tak a ještě k tomu jen někdy, tak skutečně hrozí riziko krvácení.
Lichořeřišnice (Tropaeolum majus) větší je plazivá, výhony má dlouhé i přes dva metry. Vykvétá jednobarevnými i nejrůzněji barevně kombinovanými, velkými, příjemně voňavými květy. Hodí se do truhlíků a okrasných nádob, na obruby záhonů, k popínání nízkých i vysokých plotů, zástěn a pergol, podle vzrůstnosti odrůdy. Dále si můžete vybrat z množství odrůd s květy odlišných barev (lichořeřišnice vyniká v teplých, zářivých tónech) a plnokvětou či jednoduchou formou.
Semena lichořeřišnic vyséváme do konce července ve sponu asi 40 x 15 cm na záhon, do truhlíků, větších mís, květináčů a koryt. Při teplotě nad osmnáct stupňů a ve vlhké půdě vyklíčí do tří týdnů. Semena jsou velká a prospěje jim máčení – pak již nesmí zaschnout. Do jamky hluboké asi dva centimetry dáváme dvě až čtyři semena, rostliny jsou pak hustší a bohatěji kvetou. Nejlépe rostou a kvetou v normální, spíše chudší vlhké půdě a na slunném místě.
Chuť čerstvé rostliny je mírně kořeněná, někdy ostřejší, připomíná řeřichu, ředkvičku nebo křen. Květy a listy můžeme sbírat celé léto a přidávat je do salátů namísto rukoly, do pomazánek, polévek případně na obložené chlebíčky.
Lichořeřišnice má neuvěřitelně silné a širokospektrální antibiotické účinky. Působí proti většině kmenů bakterií, které způsobují zánětlivá onemocnění močových a dýchacích cest. Objevují se rovněž pozitivní informace o boji se zlatým stafylokokem. Tato bylinka je účinná i proti salmonelóze nebo streptokokům. Její užívání nás může v mnoha případech ušetřit pojídání syntetických antibiotik, nebo významně podpořit a zkrátit léčbu nemoci. Důležité však je začít s aplikací lichořeřišnice v počátcích nemoci. Působí také jako prevence, případně na doléčení zánětů s hrozbou recidivy. Stejně účinně pomáhá proti vypadávání vlasů či tvorbě lupů. Často bývá součástí přírodních přípravků k léčbě těchto problémů. Čerstvá šťáva nebo obklady z rozdrcených listů mají dezinfekční účinek při aplikaci na poraněnou pokožku, kde ničí mikroorganismy, které by mohly zapříčinit zánět. Lichořeřišnice má unikátní vlastnost: navzdory velmi silným účinkům je ohleduplná k našemu tělu. Neničí přirozenou mikroflóru zažívacího traktu a jiných sliznic, tak jako to činí chemická antibiotika.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
V naší poradně s názvem JAK ZLIKVIDOVAT MAHON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE.
porad te mi prosim jak zlikvidovat mnoholety mahon
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mahonie se může rozrůst do nekontrolovatelných objemů. Pro odstranění vzrostlé mahonie je potřeba ořezat všechny větve nad zemí a na jasně žluté uřezané výhony nastříkat přípravek Roundup. Pokud si na zahradě necháte nějakou rostlinu mahonie, tak čekejte, že se zase rozsemení, protože semena roznášejí ptáci svým trusem.
Pistácie ve 100g obsahují 60 mikrogramů vitamínu K. Tudíž se mohou při léčbě warfarinem konzumovat s obezřetností.
Nízký obsah vitaminu K mají např. mandle, makadamové a para ořechy, dále ořechy vlašské a pekanové.
Doporučení: Účelem antikoagulační léčby je snížení krevní srážlivosti. Skladba potravin v jídelníčku má být taková, aby nebyl celkovým obsahem a nevyváženým příjmem vitamínu K (někdy též nazýván vitamín „protikrvácivý“) rušen účinek nastaveného dávkováni antikoagulačních léků. Perorální antikoagulancia jsou velmi užívanou skupinou léků, mezi nejčastější patří Warfarin. Cílem diety při antikoagulační léčbě je zajistit stabilní příjem vitaminu K a zabránit jeho nadměrnému příjmu potravou. Vitamín K je široce zastoupen.
Nízký obsah vitaminu K mají např. mandle, makadamové a para ořechy, dále ořechy vlašské a pekanové.
Vyšší obsah vitaminu K mají především ořechy kešu, lískové a pistácie. Tyto druhy konzumujte spíše výjimečně.
Ořechy a semena jsou důležitou součástí pestré, vyvážené stravy. Dodávají tělu zdraví prospěšné tuky, obsahují i bílkoviny, vlákninu a celé spektrum vitaminů a minerálních látek. Příkladem jsou vitaminy skupiny B, především thiamin a vitamin B1, jehož nedostatek způsobuje únavu a narušuje funkci nervů a srdce. Dále antioxidačně působící vitamin E, železo, selen, mangan, hořčík atd. Pozor však na jejich vysoký obsah tuku. Ořechy a semena obsahují ve 100 g až 90 % tuku! Pokud tedy chcete hubnout, pečlivě sledujte snědené množství, protože sníst sáček ořechů znamená přijmout cca 2 800 kJ a vyčerpat tak více než denní doporučený příjem tuků.
I když jsou ořechy a semena zdraví prospěšná, nelze je jíst bez omezení. Jedna porce by měla být o váze 25 – 30 g. Optimální je sníst týdně do 100 g ořechů nebo semen.
Posílení imunity u dětí je tématem nejedné diskuse. Starostlivé matky hledají způsoby, jak své ratolesti uchránit před nemocemi. Je potřeba si ale uvědomit, že právě proděláním infekčního onemocnění se imunitní systém o hrozbě dozví a naučí se jí rozpoznávat. Imunitní systém v dětském věku je přímo naprogramovaný na boj proti virům. Naopak nedostatek infekčních podnětů může způsobit poruchy zrání systému a rozvoj autoimunitních chorob. Je prokázané, že děti žijící s hospodářskými zvířaty na farmě, kde je hygiena vždy problematická (znáte děti), trpí méně často autoimunitními chorobami střeva. Věří se, že pokud se imunitní systém nenudí a stále má s čím bojovat, méně často obrací pozornost vůči vlastním tkáním. Není tedy vhodné dítě před infekcemi chránit přespříliš. Poměrně specifickou jednotkou je imunita u kojenců do 6 měsíců, eventuálně imunita u kojenců do 1 roku. Do 6. měsíce života je tvorba vlastních protilátek minimální, kojenec dostává vše od matky. Pokud je tedy dítě kojené, pak žádná speciální opatření nutná nejsou. Pokud kojené není, pak je určitá obezřetnost na místě, ale v zásadě pro posílení imunity u dětí do 1 roku nemůžete nic moc udělat. V momentě kdy dítě začíná přijímat potravu i v tuhé formě je důležitá hlavně pestrá strava bohatá na vitamíny, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Důležité je také nebýt příliš úzkostný až dítě začne prozkoumávat svůj svět ústy. Je potřeba si uvědomit, že trávicí systém je největší imunitní orgán v těle. Cokoliv do něj přijde je rozpoznáno jako „zvenčí, a tedy tělu cizí“ a tělo aktivuje imunitní odpověď, aby se choroboplodné zárodky nemohly šířit. Nadměrná hygiena a pobyt ve sterilním prostředí tak otevírá cestu k chronickým infekcím v pozdějším věku.
V otázce posílení imunity u dospělých je první odpovědí opět racionální výživa zaměřená hlavně na nejednotvárnou, pestrou stravu s dostatkem základních živin, ale i stopových prvků, esenciálních mastných kyselin a vitamínů. Přírodní posílení imunity by mělo být vždy preferováno nad komerčními doplňky stravy, protože biologická dostupnost tabletových forem je vždy omezená (biologická dostupnost = procento látky, které je z tablety využito v metabolismu).
Pokud je pestrá strava problematická, například z důvodu potravinových alergií, nedostupnosti čerstvé zeleniny, pak volba doplňků by měla být šita individuálně na míru. Je třeba si uvědomit, že vitamíny na obnovení imunity mají i svou stinnou stránku. Vitamíny ze skupiny A, D, E a K jsou v tucích rozpustné a proto je lze předávkovat. Jejich bezhlavé užívání může vést k otravám. Alternativou vitamínu A je pro vitamin beta-karoten, který se sice předávkovat