Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semenakotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
Erektilní dysfunkce: Do prospektivní, randomizované a dvojitě zaslepené studie ACTAS Urol Esp (květen 2014, Španělsko), která srovnávala účinky kotvičníku a placeba, bylo vybráno třicet zdravých mužů ve věku nad 40 let s erektilní dysfunkcí. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin po patnácti pacientech. Studijní skupina dostávala 800 mg Tribulus terrestris, rozděleného do dvou dávek denně po dobu třiceti dnů, druhá kontrolní skupina dostávala placebo podávané stejným způsobem. V dané dávce a intervalu nebyl Tribulus terrestris účinnější než placebo pro zlepšení symptomů erektilní dysfunkce nebo sérového celkového testosteronu. Dávka v této studii byla 800 mg, není žádná zmínka o tom, zda se jednalo o extrakt.
Hladina testosteronu: Dlouhodobé podávání kotvičníku vede k významnému zvýšení hladiny testosteronu, ovšem nemá žádný vliv na počet spermií.
Zvýšení libida: Kotvičník má pozitivní vliv na sexuální aktivitu a libido, a to po několika dnech užívání.
Angina pectoris: Tribulus terrestris byl zkoumán v Číně, kde zjistili, že snižuje frekvenci atak anginy pectoris.
Sportovní výkon, cvičení: Studie ukazuje, že suplementace kotvičníkem nezlepšuje stavbu těla nebo sportovní výkon u mužů. Subjekty byly náhodně rozděleny do skupiny placeba nebo Tribulus skupiny (3,2 mg na kg tělesné hmotnosti denně). Hodnotila se tělesná hmotnost, procento tuku, celkové % tělesné vody, přísun potravy nebo změny nálad. Žádné změny u obou skupin po 8týdenním cvičení (tréninku) nebyly pozorovány. Studie byla provedena v Austrálii v roce 2007.
Vzpírání: Neexistují žádné studie, které dokazují, že by byla tato rostlina účinná pro vzpírání nebo kulturistiku. Není tak vhodnou volbou pro ty, kteří se věnují vzpírání nebo stavbě těla. Kreatin a proteinové doplňky jsou vhodnější.
Krevní tlak: Studie J Ethnopharmacol 2006 (Katedra farmaceutické chemie Přírodovědecké fakulty farmacie, Kuvajtské univerzity v Safatu) zdokumentovala významnou antihypertenzní aktivitu u spontánně hypertenzních krys po požití kotvičníku. Antihypertenzní účinek dle studie vyplývá z přímé tepenné relaxace hladkého svalstva.
Rakovina prsu: Studie in vitro Zhong Yao Cai (2003) zjistila, že saponiny z kotvičníku měly inhibiční účinek na buněčnou linii Bcap-37 v závislosti na koncentraci.
Rakovina ledvin: Studie Zhongguo Zhong Jao Za Zhi (2005) zjistila, že saponiny obsažené v kotvičníku mohou významně inhibovat růst renálního karcinomu.
Cholesterol a lipidy: Studie Zhong Yao Cai (2003) ukázala, že saponin v kotvičníku může významně snížit hladinu sérového cholesterolu a triglyceridů.
Energie: Tribulus má zesilující schopnosti pro zvýšení energie, podobně jako ž
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Po zahájení užívání čaje z kotvičníku se u mě zvýšila četnost a intenzita bolestí hlavy.
Je možné, že se jedná o nežádoucí účinek kotvičníku?
Děkuji za odpověď.
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s oxalátovými ledvinovými kameny lékaři doporučují stravu s obsahem méně než 50 miligramů oxalátů denně. Jedna polovina šálku slunečnicových semen může obsahovat až 20 mg šťavelanů.
Závislost: U některých jedinců byla zaznamenána závislost na slunečni
Tribulus terrestris, rostlina známá pod českým názvem kotvičník zemní, existuje již řadu tisíciletí. Kotvičník je poléhavá jednoletá bylina, nejhojněji se vyskytuje na indickém subkontinentu. Dnes však roste víceméně ve všech oblastech, nejhojněji pak v evropských částech Ruska. V mnoha zemích se pěstuje na farmaceutické účely. Tato rostlina byla objevena léčiteli ve staré Číně, Indii a Mezopotámii, vyráběli z ní odvary k detoxifikaci jater, ledvin a k povzbuzení sexuálního apetitu. Čínští léčitelé rozšířili účinnou aplikaci kotvičníku zemního i k léčbě nádorového a kardiovaskulárního onemocnění. V pozdějších letech bulharští vědci seznámili širokou veřejnost s terapeutickými a anabolickými účinky, které zvětší svalovou hmotu a sílu po užívání kotvičníku zemního. Vojenská lékařská akademie ve spolupráci s farmakologickou sekcí bulharské akademie věd začala s vlastní vědeckou prací, která přišla na pozitivní účinky fytosterolů obsažených ve zmíněné rostlině. Účinky fytosterolů se pozitivně uplatnily v léčbě onemocnění s indikací premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů. Výzkum byl rozšířen o zkoumání účinku u bulharských vzpěračů, kteří díky této rostlině byli schopni prokazatelně zvyšovat svůj sportovní výkon.
V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mb121264.
Zná někdo recept na přípravu domáceho dýňového oleje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňová semena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.
Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.
Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
V naší poradně s názvem JINAN DVOULALOČNÝ GINGO BILOBA ZPRACOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Prosím o sdělení, jestli mohu nějak využít semena-malé oříšky, které jsou uvnitř velmi zapáchajících žlutých plodů. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žluté páchnoucí ovoce velikosti melounu se jmenuje Durian a pochází z jihovýchodní Asie. Roste na vysokém stromě a vyžaduje teplo a sluneční svit minimálně 9 hodin denně. Semena je možné zasadit, ale nečekejte žádnou krásnou rostlinu. Ze semen Durianu začne růst stromek velký jako naše lípa. Nejlépe je zasadit semeno v zimě a až vzejde, tak mu co nejvíce přisvětlujte na osluněném místě. V létě se mu bude dařit venku pokud teplota neklesne pod 10°C. Více informací najdete tady: https://cs.m.wikipedia.org/…
Pokud dáváte přednost bylinkám, které si doma sami vypěstujete, můžete to zkusit i s kotvičníkem. Semínka nebo již malé sazeničky zakoupíte ve vybraných zahradnictvích. Semena se vysévají buď od konce března do truhlíků nebo na podzim či koncem dubna přímo do záhonu. Zakryjte je tenkou vrstvou zeminy, udržujte ji stále vlhkou (pravidelně mlžte) a zajistěte dobré větrání. Semena nejlépe klíčí při teplotě kolem 20 stupňů. Mladé, dostatečně silné rostlinky přepichujte do truhlíků nebo do záhonů. Už při dosažení 5 centimetrů vykvétají. Půda jim vyhovuje spíše sušší, pozor na přemokření. Kotvičníku se zavděčíte i pěstováním ve středně teplém skleníku. Nať můžeme sklízet po celou dobu vegetace, stejně tak plody, které postupně dozrávají. Před příchodem prvních mrazíků sklidíme pak celou rostlinu (nať, listy, květy, plody i kořeny). Kořeny důkladně omyjeme, vše pak nastříháme na cca 1,5 cm kousky a usušíme. Pro vaši představu, abyste pokryli roční spotřebu jednoho člověka, postačí vám k tomu 30 rostlin kotvičníku. Ty by měly dát cca 1 300 gramů usušené směsi. A proč vůbec kotvičník pěstovat?
Ve svém příspěvku ŠEDY ZÁKAL KAPKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Zapletalová.
Prosím máte-li bylinky na léčení šedého zákalu nebo jinou bezoperační metodu na jeho léčbu, kapky napište prosím brzy šedý zákal u mne byl zjištěn před 4 měsíci,léčila jsem ostropeřcem čajem od pana otce Pleskače brala jsem semena ostropeřce 1 měsíc a půl zatím bez většího výsledku máte-li jiný vśledek lepší napište chci se vyhnout operaci.Co nejdřiv.
Pokud máte zkušenosti s operací a bifokálními čočkami napište.
Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Kapu si asi tak 5 kapek odvaru z kopřivy do očí a lépe vidím. Chci zkusit i obklad z švédských kapek na víčka. Ale zatím mám vyzkoušenou tu kopřivu.
Postup: 50 gramů kotvičníku zalijeme 250 ml 80% lihu (z lékárny), necháme stát 14 dní nebo více (klidně i rok). Líh se zabarví do zelena. Užívá se 15 kapek ráno a 15 kapek večer. Vzhledem k tomu, že má tinktura velmi silnou chuť, doporučuje se oněch 15 kapek nakapat kapátkem na kostku cukru. Na internetu se kotvičníková tinktura prodává cca za 400 Kč 50 kapek. Vy si můžete výše uvedeným postupem vyrobit až 1 litr kotvičníkové tinktury cca za 500 Kč (80% líh v lékárně stojí asi 400 Kč/1 litr). Navíc z ní lze připravit i sirup, a to tak, že 250 ml medu smícháte s 5 polévkovými lžícemi této kotvičníkové tinktury.
V naší poradně s názvem NÁDOR NA LEDVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turek Miloslav.
Dorý den otče Pleskač v roce 2012 mi odbrali ledvinu kvůli nádoru,
V červenci mi vyoperovali nádor na druhé ledvině byl veliký 3,5 cm
nebyl agresivní.Prosím touto cestou o radu jak se léčit aby mi
nádory se nádory netvořily.Ráno si natrhám nať cerelu,petržele
mrkev a červenou řepu naleju as 1dcl vody rozmixuji a vypiju.
Jídlo strašně málo solím,uzeniny nejím a maso jím vařené.Ještě jsem s nízkotučným jogurtem asi 2velké lžíce smíchal s pomletou čajovou lžičkou lněného semena.Nevím,jestli když jím maso v malýh porcí jestli to semeno můžu jíst.
Prosím Vás tímto o radu.
Pán Bůh zaplať za radu M.Turek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Máte velmi pěkně nastavený jídelníček. Někdy nádory vznikají bez ohledu na způsob stravování. Ovlivňují je faktory, jako například genetická dispozice, vlivy vnějšího prostředí a také kosmické záření. Vy zřejmě budete více vnímavý a náchylnější ke vzniku nových nádorů. Doporučuji zůstat v péči lékařů - onkologů a absolvovat pravidelné prohlídky. Dnešní technika dokáže nádor objevit brzy a bezbolestně. Včasná léčba cílená proti nádorům pomůže k uzdravení.
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.
Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.
Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.
Kvinoa − tepelně neupravená
Nutriční hodnoty ve 100 g
Energie - 1539 kJ (368 kcal)
Sacharidy - 64,2 g
Vláknina - 7,0 g
Tuky - 6,1 g
mononenasycené 1,6 g
polynenasycené 3,3 g
Bílkoviny - 14,1 g Vitamíny:
Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
Cholin - (14%) 70 mg
Vitamín C - (0%) 0 mg
Vitamin E - (16%) 2,4 mg
Minerály:
Vápník - (5%) 47 mg
Železo - (35%) 4,6 mg
Magnézium - (55%) 197 mg
Mangan - (95%) 2,0 mg
Fosfor - (65%) 457 mg
Draslík - (12%) 563 mg
Sodík - (0%) 5 mg
Zinek - (33%) 3.1 mg
Další složky
Voda 13,3 g
Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.
Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a jiné. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice a další. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a quercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27% olejové, behenové, stearové a dalších. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy IMAO. Inhibitor monoaminooxidázy (MAOI nebo též IMAO) je skupina léků používaných jako antidepresiva. Samy o sobě obvykle nejsou psychoaktivní, ale výrazně zpomalují metabolismus neurotransmiteru serotoninu a dalších látek, čímž dojde ke zvýšení jejich hladiny v těle.
Kotvičník je bylina s mimořádnými účinky a obsahovým složením, jejíchž schopností využívaly a využívají národy na celém světě. Mezi jeho hlavní účinky patří schopnost zvýšit u mužů hladinu testosteronu až o 30 %, u žen naopak podstatně zvyšuje hladinu estrogenů. Účinné látky z kotvičníku u obou pohlaví podstatně zvyšují sexuální libido (apetenci, chuť). Kotvičník zemní tak patří mezi nejefektivnější prostředky zvyšující potenci, je vhodný při mužské neplodnosti, hypertrofii prostaty a k léčbě zvýšeného obsahu cholesterolu.
V naší poradně s názvem APETIT BABSKÉ RADY NA BOLEST KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Adámková.
Dobrý den.Slyšela jsem v Apetitu mazání z hořčičného/mletého/semínka na bolest kolene,ale zaslechla jsem už konec.Může mi prosím někdo zopakovat recept? Děkuji,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jsou zde dvě možnosti, jak použít hořčičné semínko:
Proti bolesti kloubů: Nejúčinnějším způsobem, jak používat hořčičné semena, je vytvořit malý plátěný sáček naplněný těmito semeny a přidat ho do teplé vody. Pak se můžete buď namočit celá ve vaně naplněné touto vodou nebo namočit jen své bolavé klouby.
Pro zmírnění otoku: Pomocí pár kapek vody vytvořte jemnou pastou z mleté hořčice. Tuto pastu pak použijte na postiženou oblast a nechte působit 20 - 30 minut. Pro přirozené zmírnění otoku je třeba nátěr opakovat dvakrát denně.
Produkt obsahuje vitamín D, hořčík, zinek, vitamín C, vitamín B6 a selen. Dále je složení obohaceno o extrakty z pískavice řeckého sena a kotvičníku zemního.
V produktu Primulus je zinek zastoupen ve formě citronanu zinečnatého (TriZinc Citrate), který spadá do skupiny chelátů tohoto minerálu. Minerální cheláty jsou pro lidské tělo přirozenou formou minerální látky a jsou mnohem lépe vstřebatelné než organické či anorganické formy minerálů. Ty procházejí trávicí soustavou bez výraznějšího využití a opouštějí tělo při ranní defekaci. Oproti tomu jsou cheláty vstřebávány velmi snadno, čímž ovlivňují celkovou funkčnost doplňku stravy.
V produktu Primulus je obsah vitamínu D3 2000 jednotek Ul. Nedostatek vitamínu D3 se projevuje špatným vývojem kostí, jejich řídnutím, ale má také vliv na srdeční selhávání a na vznik karcinomu — zejména tlustého střeva a prostaty. Neustále vznikají nové a nové studie, které se dohadují o správné denní dávce tohoto vitamínu. Experti se shodují, že jsou prospěšné spíše vyšší dávky (optimálně okolo 1000–2000 Ul) než dávky doporučené, jelikož většina populace, obzvláště ve střední Evropě, není vystavena slunečnímu záření tak jako kdysi.
Hořčík je v produktu zastoupen jako „Marine Magnesium TG“. Jedná se o přírodní produkt vyráběný ze skeletu jednoho druhu mořské chaluhy s názvem Lithothamnion Coralloides. Jedná se o unikátní produkt s bohatým přírodním zdrojem minerálů pro obohacování potravin. Hořčík je zde zastoupen ve více formách (převážně však jako hydroxid hořečnatý), což zaručuje velmi dobrou vstřebatelnost do organismu.
V produktu Primulus je vitamín B6 zastoupen ve formě HCI, což přispívá k jeho optimálnímu vstřebávání do krevního řečiště. Vitamín B6 neboli pyridoxin je vitamín rozpustný ve vodě. Účinkuje jako takzvaný koenzym, urychluje tudíž chemické reakce v buňkách. Hraje významnou roli v činnosti enzymů působících při rozkladu a zužitkování bílkovin, cukrů a tuků. Působí preventivně proti nervovým onemocněním, zlepšuje náladu a má také vliv na kvalitu kůže. Jeho nedostatek se projevuje podrážděním, slabostí, cukáním víček, záněty kůže či chladem v končetinách. Vitamín B6 hraje také významnou roli při vstřebávání dalších dvou významných složek produktu Primulus – zinku a hořčíku.
V produktu Primulus je vitamín C zastoupen 100 mg kyseliny askorbové. Vitamín C neboli kyselina askorbová je ve vodě rozpustná živná látka a vitamín nezbytný k životu a udržení tělesného zdraví. V lidském těle plní mnoho důležitých funkcí. Nezbytná je jeho funkce v metabolismu aminokyselin, konkrétně pro vznik nekódovaných aminokyselin hydroxylysinu a hydroxyprolinu. Tím se podílí na syntéze kolagenu. Dále j
Borůvky: Borůvky jsou nejen výborné ovoce, ale navíc pomáhají snížit cholesterol a cukr v krvi. Může za to především antioxidant pterostilben. Obsahem živin a cenných látek se řadí borůvky k nejcennějšímu ovoci. Dopřát si můžeme jak ty naše, tak i kanadské. Podobný účinek mají brusinky. Pokud z borůvek chcete získat maximum, zmrazte si je.
Cibule: Cibule patří mezi tradiční zeleninu, obsahuje mnoho cenných látek a v kuchyni je opravdu nedocenitelná, navíc opravdu snižuje cholesterol.
Cibulový nápoj: Smícháme šťávu z 300 gramů cibule s půllitrem bílého vína a osladíme 100 gramy medu. Každý večer je dobré dopřát si jednu skleničku tohoto nápoje.
Čekanka: Čekanka je jedna z nejúčinnějších bylinek na mnoho civilizačních onemocnění. Konzumace čekanky vede k omezení ukládání tuků a snížení hladiny cholesterolu. Tuky jsou navázány a odvedeny z těla ještě dřív, než se stihnou uložit. Konzumace čekanky je i výbornou prevencí proti rakovině tlustého střeva a zamezuje ukládání nebezpečných kovů v těle. Stimuluje činnost žlučníku, jater a slinivky, působí detoxikačně. Čekanku můžeme použít do zeleninových salátů, ale pozor, pouze nezelené světlé listy, které nejsou hořké. Čekanka se hodí i k zapékání nebo jako příloha k masovým pokrmům.
Česnek: Česnek je opravdu všelék. Dokáže mimo jiné snižovat hladinu LDL cholesterolu, zvyšovat hladinu dobrého HDL cholesterolu a zlepšuje stav cév. Jako prevenci je dobré jíst 1 až 2 stroužky česneku denně. Je třeba jej prolisovat, podrtit nebo pořádně rozkousat, aby se účinné látky náležitě uvolnily do těla. Existují i potravinové doplňky s česnekovým výtažkem, ty ale zdaleka nedosahují síly čerstvého česneku.
Hlíva ústřičná: Hlíva posiluje imunitu, je prevencí proti rakovině, snižuje krevní cukr, a dokonce i cholesterol. Velkou výhodou je, že nejsou známy její nežádoucí účinky. Nesmíme ji ale sbírat v okolí silnic a ve znečištěném prostředí, protože jako ostatní druhy hub do sebe „natahuje“ i toxiny z okolí. Můžeme si ji připravit v podobě asijských jídel, jako řízek, přidávat ji do nádivek nebo polévek. Většinou chutná i lidem, kteří jinak houbám neholdují. Hlívu můžeme i usušit nebo si ji koupit jako doplněk stravy. Hlíva ústřičná Premium, obohacená o vitamín C, pomůže nejen s cholesterolem, ale s celým imunitním systémem.
Kotvičník zemní: Kotvičník má zcela výjimečný obsah účinných látek a široké možnosti využití. Směs fytosterolů, kterou obsahuje, patří v přírodě k nejefektivnějším. Dokáže kromě jiného snížit hladinu tuků v krvi. Užívá se například při ischemické chorobě srdeční, ateroskleróze a vysokém krevním tlaku. Zajímavostí je, že tato bylina dokáže u mužů zvýšit