Systémová sklerodermie je vzácné autoimunitní onemocnění. Napadá pojivovou tkáň a projevuje se ztvrdnutím a napnutím kůže. Může vést i k problémům s vnitřními orgány, cévami nebo trávicím traktem.
Sklerodermie je způsobena nadbytkem kolagenu, avšak nejčastějšími příčinami sklerodermie jsou genetika, problémy s imunitním systémem nebo vystavení virům.
Příznaky systémové sklerodermie
ztvrdnutí, napětí, svědění a otok kůže,
zažívací problémy,
bolesti kloubů a svalů,
pocity necitlivosti v prstech na rukou a nohou.
Léčba
Nejčastěji je léčba systémové sklerodermie omezena na zmírnění symptomů. Lékař pak pacientovi podá prostředky na snížení aktivity imunitního systému nebo léky na zlepšení krevního oběhu. Mezi další léčby patří užívání steroidů ke zmírnění bolesti kloubů a svalů.
Pokud však medikamentózní léčba nezabere, může být nutná operace. Ve většině případů bude cílem například odstranění konkrétních hrudek pod kůží.
V naší poradně s názvem SKLERODERMIE AKUPUNKTURA NA HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavova ludmila.
Dobrý den,můžete mi poradit,zda je vhodné při sklerodermii hubnout pomocí akupunktury?Vždycky nejvíc zhubnu na pravé noze,a ne tam kde bych chtěla.Děkuji za odpověď Hlavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ke stejnoměrnému hubnutí se doberete jen vyrovnaným pohybem a omezením jídla. Jestli máte tendence ochabovat na jedné pulce těla více, tak vám doporučuji provádět pohyb pod vedením trenéra, který ohlídá, abyste procvičovala každou část těla stejně. Co se týče jídla, tak posilněte snídaně a objedy a naopak omezte odpolední a především večerní sacharidy a jezte v tuto dobu už jen jídlo s převahou bílkovin. To je například pečené libové maso, stejky, tvarohové pomazánky, vše bez přílohy.
Existuje několik druhů sklerodermie, a proto i příznaky jsou u jednotlivých typů různé. Rozlišujeme dva základní typy sklerodermie: cirkumskriptní (lokalizovaná) a difuzní.
Fialové fleky jsou charakteristické pro onemocnění nazvané sklerodermie. Sklerodermie patří mezi autoimunitní onemocnění.
Příčiny
Příčina onemocnění je neznámá, ale předpokládá se podíl hormonálních vlivů, okolního prostředí a genetické predispozice. Na vzniku se podílejí i změny vaskulární, poruchy imunoregulace a poruchy metabolismu kolagenu. Pro cévní poškození svědčí časný výskyt Raynaudova fenoménu a vznik teleangiektazií. Odběry na protilátky se u sklerodermie neprovádějí, protože jsou neprůkazné, jediná možná diagnostika je klinický obraz a v případě nejasností histologické vyšetření, tedy odběr kousku kůže. Ložisko se povětšinou nikdy nedá vyhojit a jediný efekt léčby je zástava rozrůstání ložiska.
Co s tím dělat
Při výskytu onemocnění je zakázáno kouřit, pobývat v teplém prostředí. Doporučují se masáže, cvičení, ochrana před traumaty a chladem, zdravá výživa. Celkově se podávají rheologické látky (pentoxifylin), vazodilatační (blokátory kalciových kanálků, prostaglandiny), antihypertensiva (inhibitory angiotensin konvertázy). A protizánětlivé přípravky: nesteroidní antirevmatika, glukokortikosteroidy, imunosupresiva (cyclofosfamid, azamun, methotrexat). Určitý vliv může mít penicillamin, interferony, penicilin, extrakorporální fotoferéza. Při gastrointestinálním postižení jsou zapotřebí: umělé sliny, blokátory H2 receptorů, antacida, slizniční protektiva, blokátory protonové pumpy, prokinetika (metoclopramid, cisparid, octreotid), pankreatické enzymy, antibiotika (například tetracyklin, erytromycin). Lokálně se provádí promazávání.
Účinky nadbytku kolagenu zahrnují především zjizvení orgánů, tkáňovou fibrózu, strie a problémy s hojením ran. Nadbytek kolagenu může dlouhodobě vést například i k systémové sklerodermii, autoimunitnímu onemocnění projevujícímu se mimo jiné tvrdostí kůže.
Problémy s tkáněmi – příliš mnoho kolagenu může vést ke ztluštění tkání a fibróze. To bude mít za následek narušení správného fungování orgánů, jako jsou plíce, játra a ledviny.
Zjizvení orgánů – proces, při kterém jsou zdravé a elastické tkáně nahrazeny tuhými jizvami vyrobenými z kolagenu.
Systémová sklerodermie – autoimunitní porucha, která vede k nadměrné tvorbě kolagenu v kůži a vnitřních orgánech. Sklerodermie může vést k fibróze a dysfunkci orgánů, jako jsou plíce, ledviny a srdce.
Problémy s hojením ran – nadbytek kolagenu riskuje zjizvení, snížení elasticity kůže a v konečném důsledku zhoršené hojení ran.
Strie – schopnost pokožky natahovat se je spojena s hladinou kolagenu. Příliš mnoho může přispět k tvorbě strií.
Nadbytek kolagenu vede k tvorbě keloidů – kolagenových uzlů. Může být také příčinou kalcifikace cév spojených zejména s průběhem onemocnění ledvin, cukrovkou, hypertenzí a vyšším věkem.
Kolagen je také hlavní příčinou vaskulární kalcifikace.
Navštivte svého lékaře. Nejprve je nutné zjistit, zda se opravdu jedná o kalcinózu, a nikoliv o jiné onemocnění projevující se lézí na kůži. Rovněž je důležité vápenaté usazeniny správně diagnostikovat.
Ošetřete onemocnění. Lékař může zjistit, že vaše kalcinóza je způsobena takovými činiteli, jako je hypertyreóza nebo sklerodermie. Pak je léčba těchto nemocí nejlepším způsobem, jak zbavit tělo vápenatých usazenin, protože zastavením nemoci také končí nadměrná produkce vápníku v měkkých tkáních.
Někdy bývá kalcinóza zhoršena zánětem. Léčbou zánětu se zpomaluje hromadění nadbytku vápníku v tkáních, což by v některých případech následně mohlo vést k zastavení podráždění způsobeného kalcinózou.
Když zjistíte způsob, jak zánět snížit, můžete se symptomů zbavit natrvalo. Lékař chirurgicky odstraní vrstvu pomocí malého řezu v kůži. Jakmile je vrstva odstraněna, už se nedá vrátit. To však neplatí pro všechna onemocnění, v případě zjištění sklerodermie jsou vklady vráceny.
Promluvte si se svým lékařem o experimentálních možnostech léčby (léky pro chronické případy). Léky jako Warfarin a Minocyklin jsou ve fázi testování, v současnosti se k léčbě užívá Calcinosis. Váš ošetřující lékař by měl být schopen vám doporučit a představit léčbu tímto přípravkem. Bohužel nejde o stoprocentně účinný lék, mnohé případy velkých vápenatých usazenin na kůži nereagují na experimentální farmakoterapii.
Hypertrofie neboli zbytnění sítnice je onemocnění, které může být vrozené, nebo získané. Jedná se o ploché černé, dobře ohraničené léze v oblasti sítnice. Téměř všichni pacienti s pigmentovou hypertrofií nemají příznaky. Tyto pigmentové nitrooční léze pak nacházejí lékaři během základního vyšetření oka, na očním pozadí. Typickým znakem pro hypertrofii sítnice je blokáda fluorescence, což představuje zhoršení zrakové ostrosti, a tvorba barevných produktů, které zbarvují oční čočku člověka v denní době do žluta.
Bělmo neboli skléry se skládají z neprůhledné silné vrstvy, která chrání oko jako štít před zraněním. Tloušťka bělma se zvyšuje s věkem, což vysvětluje optický důvod u dětí, že má jejich skléra mírně namodralou barvu. Naopak u starších pacientů má oční bělmo nažloutlý odstín, a to z toho důvodu, že se zde usazují tukové usazeniny. Jak namodralý odstín u dětí, tak žluté odstíny u starších lidí jsou neškodné a není důvod k obavám.
Dalším projevem skvrnitosti očního bělma jsou pigmentové léze nebo névy. Tyto mohou být ploché nebo mírně vyvýšené v barevném odstínu od černé přes hnědou až narůžovělou barvu. Tyto anomálie se odborně nazývají pigmentové nádory, i když většina z nich je neškodná.
Névy jsou způsobeny přemnožením melanocytů nebo buňkami, které produkují pigment. Většina lidí se s névy rodí, nebo je získává v raném dětství. Lidé s tmavě pigmentovanou kůži mají často névy vrozené. Vrozené névy mohou zůstat bez povšimnutí až do puberty. Primárně získané zabarvení se obvykle objeví náhle a vyskytuje se ve středním věku u lidí se světlou kůží.
Vrozené névy nemají žádné příznaky a nevyžadují žádnou léčbu. Většina pigmentových lézí je benigní, rakovinná poškození mohou být chirurgicky odstraněna.
Skvrny na bělmu foto
Zde najdete fotografie, na kterých jsou vidět skvrny na bělmu.
Skvrny na duhovce
Barevná část oka se nazývá duhovka. Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaným zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnaté tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.
Barva duhovky závisí na množství a hloubce uložení pigmentu. V případě, že pigment chybí (například při albinismu), se nám barva jeví jako růžová, protože přes duhovku prosvítá červená barva cévnatky. Když se pigment nachází v nejspodnějších vrstvách a v malém množství, je duhovka modrá n
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Výskyt maligního melanomu je 20 případů na 100 000 obyvatel. Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu. Nejčastější výskyt melanomu je u mužů bělochů. Nejčastější výskyt je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí. V jakých stádiích se může melanom objevit? Díky tomu, že se dělají preventivní akce proti melanomu, tak nejhorší případy už naši odborníci takřka objevili. Tentokrát se zaobírají menšími nádory, které mají větší šanci na vyléčení.
Melanom fotografie a videa:
Fotografie, na kterých je velmi dobře vidět projev melanomu, rakoviny kůže, jsou zde.
Jistou výhodou v boji s melanomem je to, že se tvoří na povrchu lidské kůže, a že tedy v podstatě můžeme velmi brzy odhalit nějaké probíhající změny vlastní kontrolou své kůže. Změn na lidské kůži, které by měly být pro nás alarmující, prožíváme během života spousty. Na kožní nádor by vlastně neměl žádný člověk zemřít, právě proto, že si ten svůj kožní nádor může sám nalézt a včas přijít k lékaři. Pokud je jakýkoliv kožní nádor odstraněn včas, tak pacient je prakticky vyléčen a rakovina je u něho zažehnána. Co by nás mělo ke kožnímu lékaři přivést? V každém případě je to jakákoliv změna na kůži, která se postupně zvětšuje, nemizí a trvá na kůži několik týdnů až měsíců. Hlavní příznakem melanomu je například hnědá skvrna, která se zvětšuje, vyvyšuje, svědí a krvácí. Tak s tímto již musíme jít ke kožnímu lékaři, ale bylo by lepší, kdyby k lékaři pacienti přicházeli mnohem dříve, a to v případě pouhých pigmentových změn, které jsou větší než 0,5 cm v průměru, mají nepravidelné okraje, jsou asymetrické, a to rozložení té pigmentace, té hnědé barvy, není všude stejné. Mnozí lidé si myslí, že nejvíce nebezpečné jsou černě zbarvené skvrny, ale ve skutečnosti je mnohem více nebezpečné, jestliže v jednom místě je několik odstínů té hnědé či černé barvy. Zhoubný melanom nemusí být vždy jen černý nebo tmavý, maligní melanom může mít podobu třeba i kombinace barev černá a bílá, protože v určité fázi melanomu může docházet k vyblednutí toho ložiska a pak se tomu říká amelanotický melanom. Amelanotický melanom je obtížné někdy poznat, takže jakékoliv změny barvy by měly být předmětem zájmu každého pacienta, který by měl po takovém zjištění přijít k lékaři.
Melanom fotografie a videa:
Fotografie, na kterých je velmi dobře vidět projev melanomu, rakoviny kůže, jsou zde.
Vyhýbejte se konzumaci omega-6 mastných kyselin, které v organismu vytvářejí zánětlivé cytokiny a látky zužující cévy. K nejbohatším zdrojům omega-6 mastných kyselin patří: slunečnicový, řepkový a sójový olej; rostlinná másla; kešú a burské oříšky. Časté konzumování těchto potravin přispívá ke zhoršování onemocnění. Opačný účinek mají omega-3 mastné kyseliny, jež působí protizánětlivě a pomáhají zmírňovat projevy onemocnění. Rybí olej (nebo tuk) výrazně zvyšuje krevní tlak v končetinách, čímž se zvyšuje tolerance vůči chladu. Doporučená denní dávka je 1 polévková lžíce rybího oleje.
Rovněž důležitý je pravidelný přísun vitamínů C a E. Vitamín E představuje klíčový antioxidant a vitamín C je důležitý pro tvorbu kolagenu, který se nachází v cévních stěnách. Nedostatek vitamínu C u lidí trpících syndromem studených rukou a nohou souvisí se zvýšeným rizikem vzniku sklerodermie.
Hořčík (magnesium) působí jako prevence zužování cév a uvolňuje cévy hladkého svalstva. Bohatým přírodním zdrojem hořčíku je čaj Rooibos nebo speciální minerální vody obohacené o magnesium. Doporučená denní dávka hořčíku se pohybuje v rozmezí od 500 mg do 1 000 mg, při fyzickém stresu se doporučuje dávku zvýšit.
DMSO je typická sirná sloučenina. Jedná se o účinný lék proti bolesti, který funguje tak, že blokuje vedení nervových vláken, která produkují bolest. DMSO rovněž snižuje zánět a otok snížením zánětlivých chemických látek, dále zlepšuje prokrvení oblasti zranění rozšířením krevních cév, zvýšením dodávky kyslíku a omezením lepivosti krevních destiček. Stimuluje i hojení, které je klíčem k jeho užitečnosti v jakémkoliv případě, a v neposlední řadě je jedním z nejúčinnějších požíračů volných radikálů známých lidstvu, jestli ne nejúčinnější.
DMSO je tedy účinný proti bolesti, na popáleniny, akné, artritidu, mentální retardace, mrtvice, amyloidózy, poranění hlavy, sklerodermie, zklidňuje bolest zubů, zmírňuje bolesti hlavy, léčí hemoroidy, svalové napětí, zabraňuje ochrnutí z poranění míchy, změkčuje zjizvené tkáně. Ve skutečnosti je užitečné snad pro více než 300 onemocnění a je bezpečné.
DMSO také proniká kůží, snadno se dostane přes takzvanou hematoencefalitickou bariéru, pronikne tkáněmi a vstoupí do krevního řečiště. Kromě toho DMSO chrání buňky před mechanickým poškozením, má tišící účinek na centrální nervový systém, což se týká všech částí těla, neboť je absorbován skrze kůži (viz výše). To znamená, že DMSO aplikované na jednu oblast vede často k úlevě od bolesti v nějakém jiném místě – mluvíme o takzvaném systémovém účinku.
DMSO podporuje vylučování moči a svalové uvolnění. Posiluje imunitní systém, zvyšuje tvorbu bílých krvinek a makrofágů, které ničí cizí materiál a patogeny v těle. Má také antibakteriální, antivirotické a protiplísňové vlastnosti. DMSO rovněž zvyšuje propustnost buněčných membrán, což umožňuje vyplavování toxinů z buňky. Jako zdroj síry pomáhá při detoxifikaci těžkými kovy, síra se totiž váže s jedovatými toxickými kovy (rtuť, olovo, hliník, kadmium, arzen, nikl) a je z těla následně vyloučena močením, defekací a pocením.
Obecně se DMSO aplikuje na kůži jako gel, krém nebo tekutina. Přípravek může být užíván ústy, intravenózní injekcí, v mnoha případech společně s dalšími léky. Také jej lze podávat subkutánně (podkožně), intramuskulárně (do svalu), intraperitoneálně (do břišní dutiny), intratekálně (do mozkových plen), inhalací, kapáním do očí, na sliznice a do močového měchýře. Intenzita a dávkování se dle způsobu podání velmi liší.
Obvyklá dávka je jedna čajová lžička denně 70% DMSO. Pokud užíváte tekutou formu DMSO na kůži, nechte jej zaschnout po dobu 20 až 30 minut před setřením zbytku. Kůže musí být čistá, suchá a neporušená. Obličej a krk jsou citlivější, takže byste neměli použít koncentraci vyšší než 50 %. Lokální koncentrace by pak měly být méně než 70% v oblastech, kde dochází ke snížení krevního
Onemocnění autoimunitního systému: systémový lupus erytemytodes, revmatoidní artritida, systémová sklerodermie, smíšené onemocnění pojiva, tzv. Sharpův syndrom, antifosfolipidový syndrom.
Onemocnění zánětlivá autoimunitní: pemfigus a pemfigoid, Goodpastureův syndrom, Sjogrenův syndrom, akutní zánět žlučníku, hepatitida, hnisavý zánět střeva, Crohnova choroba, celiakie.
Onemocnění orgánově specifická autoimunitní: Basedownova-Gravesova choroba, Hashimotova – myxedema primitivo, Addisonova choroba, chronická atrofická gastritida typu A a B, zhoubná chudokrevnost, diabetes typu I, Pluriendokrynický autoim. syndrom typu I, II, III, IV, myasthenia gravis, sclerosis lateralis amyotrophica, alopecia aerata, leukémie.
Biomodulátory jsou speciálně připravené látky, jejichž aktivní složkou jsou specifické neurotransmitery (cytokiny typu interleukinu jako 6, 7, 8, 9 TNF, peptid Y, intersticiální peptid účinný v cévách a tak dále), které přinášejí k buňkám lidského těla správnou informaci o homeostáze (rovnováze), a tak zvyšují součinné síly mezi mozkem a periferním řídicím systémem organismu. Podávání je vždy individuální, aplikuje se cestou orální (tekutina, kapsle, lyofilizát) nebo parenterálně – vpichem (mezisvalově, podkožně).