Příčinou je takzvaný aterosklerotický proces. S tím, jak tento proces pokračuje, se začínají objevovat fibrózní pláty, které jsou větší, tužší a někdy mají chrupavčitou strukturu. Většinou zasahují do průsvitu cévy a tím ji zužují. Tyto procesy v cévě pak mohou ve finále vyvolat takzvané komplikované léze, které vznikají z fibrózních plátů. Fibrózní pláty pak mohou masivně kalcifikovat a poškozovat strukturu cévy. Poškozená místa v cévě se tak stávají rizikem pro vznik trombu (krevní sraženina). Trombóza je následně příčinou náhlého cévního uzávěru.
Z praktického hlediska můžeme dělit ateroskleroticképláty na stabilní a nestabilní. Stabilní plát se vyznačuje nízkým obsahem tuků. Strukturu má pevnější a většinou neohrožuje následnou trombózou. S nestabilním plátem je ovšem situace jiná. Vyznačuje se vysokým obsahem tuku a často může praskat. Často z něho vzniká trombóza, která se pak projeví akutní cévní příhodou.
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ NA KLINICE HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobrý den, mám velkou prosbu, kdyby měl někdo s touto klinikou zkušenosti, tak sem s nimi. Nutně potřebuji operaci obou očí a zatím mám na kliniku zálusk, ale neznám nikoho kdo by u nich operaci podstoupil a mám z celkové procedury celkem velký strach, proto budu ráda, za jakékoliv názory, zkušenosti..:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LucieA.
Dobrý den, před 3 lety jsem zde podstoupila operaci očí - odstranění dioptrií a za mě naprostá spokojenost. Jedna z nejlepších investit v mém životě a to mě jako učitelku stála 2 měsíční platy
Doporučená hladina celkového cholesterolu (takzvaná cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také takzvanou hladinu hodného HDL a zlého LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří skleroticképláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován).
Ve svém příspěvku OPERACE OČÍ NA KLINICE HORNÍ POČERNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobrý den, mám velkou prosbu, kdyby měl někdo s touto klinikou zkušenosti, tak sem s nimi. Nutně potřebuji operaci obou očí a zatím mám na kliniku zálusk, ale neznám nikoho kdo by u nich operaci podstoupil a mám z celkové procedury celkem velký strach, proto budu ráda, za jakékoliv názory, zkušenosti..:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel LucieA.
Dobrý den, před 3 lety jsem zde podstoupila operaci očí - odstranění dioptrií a za mě naprostá spokojenost. Jedna z nejlepších investit v mém životě a to mě jako učitelku stála 2 měsíční platy
Jestliže hovoříme o zvýšených hodnotách cholesterolu, jedná se o hodnoty vyšší než 5 mmol/l krve. Zvýšená hladina cholesterolu nebolí ani se nijak neprojevuje, dá se zjistit pouze vyšetřením krve. Cholesterol sám o sobě není příčinou zanesených cév a potažmo infarktu, viníkem je nesprávný způsob našeho stravování a špatný životní styl.
Celkový cholesterol je všechen cholesterol v krvi (nerozlišuje se LDL a HDL, viz níže).
Správná hodnota cholesterolu: pod 5,16 mmol/l krve.
Hraniční hodnoty cholesterolu: 5,16–6,18 mmol/l krve.
Vysoký cholesterol: více než 6,18 mmol/l krve.
LDL cholesterol se někdy označuje jako zlý cholesterol. Jeho nadbytečné množství v krvi způsobuje usazování cholesterolu v cévách, kde se pak tvoří skleroticképláty.
Správná hodnota LDL cholesterolu: pod 3,4 mmol/l krve.
HDL cholesterol se někdy označuje jako hodný cholesterol. Má příznivý vliv na náš organismus, neboť zbavuje krev nadbytečného cholesterolu. Působí proti tvorbě sklerotických plátů.
Správná hodnota HDL cholesterolu: nad 1,4 mmol/l krve (dá se říci, že čím více tím lépe).
Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši), výjimečně i u dalších organismů (například u některých jednoduchých hub nebo u mykobakterií, v menším zastoupení i u rostlin. Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je rovněž důležitý při tvorbě buněčných membrán. Potřeba je i pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, a to především onemocnění srdce.
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však kvůli většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu je stejně jako jeho denní potřeba do značné míry individuální. U zdravých a aktivních jedinců působí zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.
Doporučená hladina celkového cholesterolu (cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována jako zvýšená. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
Zvýšený cholesterol je naměřen celkově, ale také je důležité znát hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří skleroticképláty. Tím cévy ztrácejí svou pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout maximálně 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu, pak maximálně 200 mg denně. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují právě hladinu LDL cholesterolu v krvi.
První příznaky aterosklerózy mohou být přítomny již u dětí v podobě tukových proužků, které se nalézají ve vnitřní stěně velkých cév. Stabilní pláty postupně zužují cévní průsvit a dávají tak vznik typickým námahovým bolestem na hrudi, například u nemocných trpících anginou pectoris. Nestabilní pláty se manifestují nestabilní anginou pectoris nebo infarktem myokardu. Zúžení cév vyvolává onemocnění, jako je srdeční infarkt, cévní mozková mrtvice, selhávání ledvin, angina pectoris, nedostatečné prokrvení dolních končetin a porucha srdečního rytmu. Taktéž impotence, což je ztráta sexuálních schopností u muže, je výsledkem aterosklerotického onemocnění cév, které zásobují krví penis a nervy umožňující při pohlavním vzrušení erekci. 34 procent mužů ve středním věku trpí impotencí. Zbývá jen určit, kolik těchto případů je důsledkem onemocnění cév. Pro muže by měla hrozba tohoto onemocnění znamenat větší motivaci k lepší péči o vlastní zdraví než riziko mozkové mrtvice nebo infarktu. Snížený přívod krve do ledvin způsobený zúženými cévami má za následek zvyšování krevního tlaku a selhávání ledvinové funkce. Trpí-li nohy nedostatkem nepostradatelných živin, chůze se stává bolestivou. Nakonec může vzhledem k nedostatečnému prokrvení dojít k odumření chodidla i celé nohy, tedy ke vzniku gangrény, což samozřejmě vyžaduje amputaci.
Nejprve si je dobré uvědomit, co to vlastně cholesterol je.
Cholesterol je látka, která se v lidském těle podílí na zpracování tuků, na tvorbě buněk i žlučové kyseliny, a také i na produkci hormonů. To znamená, že lidské tělo nezbytně potřebuje cholesterol pro své fungování. Problémem ale je, že se cholesterol ukládá do cévních stěn (ateroskleroticképláty = tukové pláty v cévách), a tím se céva zužuje a zároveň se snižuje i její pružnost. Pokud je céva zúžená, hrozí u ní, že se nakonec ucpe a nebude tudy moci protékat krev, čímž dojde k nedostatku kyslíku v místech, kam céva krev s kyslíkem dodávala. Lékaři nesledují tedy jen hodnoty cholesterolu, ale sledují i stav těchto cholesterolových plátů v cévách, jak jsou velké, kolik jich je, jestli hrozí jejich prasknutí atd. Cholesterol je tedy pro lidské tělo důležitý, ale stejně tak je důležité jeho množství v lidském těle, aby nedocházelo k příliš velkému zúžení cév, a tím se také zabránilo různým kardiovaskulárním onemocněním, cévním onemocněním a mozkové mrtvici, které by mohlo vyšší množství cholesterolu (a tím i zvýšené množství ucpaných cév) způsobit. Vysoký cholesterol v České republice postihuje až 70 % dospělých.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
Ateroskleróze se také někdy říká nemoc 20. století nebo se řadí mezi civilizační choroby. I když tato označení nejsou zcela přesná, neboť ateroskleróza byla popsána již v 18. století a naši předci se s ní potýkali ještě dříve. Bohužel v moderní době je její masivní nárůst opravdu nepopiratelný. Mohlo by se zdát paradoxní, že je toto onemocnění zvláště ve vyspělých zemích jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Česká republika bohužel není výjimkou. Tato choroba představuje dlouhodobě probíhající degenerativní proces, jehož podstatou je ukládání takzvaných aterogenních látek, zejména lipidů (tuků), ve stěně tepny. Postižená tepna je za normálních okolností hladká, ale při počínající ateroskleróze je poškozena a povrch její vnitřní stěny je zdrsněn. Na této tepně se pak snadno mohou zachytávat aterogenní látky přinášené krví. Látky, které se zachytí, se postupně hromadí a začínají způsobovat zúžení průsvitu tepny, nebo dokonce její uzavření. Krev tedy nemůže dostatečně proudit do další části těla, kterou má postižená tepna za úkol zásobovat.
Příčiny vzniku
Na vzniku a dalším rozvoji tohoto onemocnění se podílí více faktorů, které lze rozdělit do tří hlavních skupin, ve velké většině úzce souvisí se špatným životním stylem a zlozvyky mnohých lidí v dnešní době. V prvé řadě to je nadbytek aterogenních (aterosklerózu tvořících) látek v krvi. Za tyto látky považujeme především lipidy (cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy). Nadbytek těchto látek je způsoben poruchou jejich metabolismu v organismu, nebo je ve vysoké míře přijímáme potravou. Druhým činitelem způsobujícím tuto chorobu je porucha endotelu (výstelky) uvnitř tepny. Tato porucha může způsobit místní tvorbu krevních sraženin, které zúží, či úplně ucpou tepnu. Pod poslední příčinou nalezneme řadu činitelů, které vzniku aterosklerózy napomáhají, jsou to například vysoký krevní tlak, obezita, kouření, genetické faktory, stres, hyperlipoproteinémie, cukrovka a podobné poruchy metabolismu cukrů. Aterosklerotická choroba má několik stupňů vývoje. První stupeň se nazývá lipoidní (tukové) skvrny. Jsou to žlutavě zbarvená ložiska ve stěně tepny, složená především z cholesterolu. Další fází jsou fibrózní a ateromové pláty, což jsou opět žlutavá ložiska, která již ale nejsou hladká, vystupují nad povrch stěny a obsahují řídký mastný obsah. Jestliže se krycí vrstva ateromového plátu rozpadne, jeho obsah se vyplaví krví a v tepenné stěně vznikne „ateromový“ vřed, který tuto cévu poškozuje. V místě poškozeném tímto aterosklerotickým procesem se druhotně začne tvořit trombus neboli krevní sraženina, která výrazně zužuje průsvit tepny. Poslední fází je zvápenatění, kdy se v postiženém úseku cévy ukládají vápenaté soli a ložisko tvrdne.
Syfilis: Také syfilis vytváří na rtech tvrdý vřed. Pokud nemoc postoupí do dalšího stadia, vznikají mokvavé pláty na rtech, sliznici tváří, na jazyku a v koutcích úst. Třetí stadium přináší destrukci tkání.
Herpetická stomatitida (herpetický zánět ústní sliznice), gingivostomatitida (zánět dásní a ústní sliznice), retní opar (herpes labialis): Jsou onemocnění, která mají stejného původce. Tím je herpes virus – virus oparu (HSV). Na první setkání s tímto virem reaguje každý organismus jinak, u některého jedince se prvoinfekce projeví jen jako lehká viróza (mrzutost, únava, mírně zvýšená teplota), ale u jiného může vyvolat těžké postižení celkového stavu s vysokými horečkami a nezbytným pobytem v nemocnici. Virus pak dále přežívá v epitelových buňkách a při jeho aktivaci vznikají typické puchýřky (opar).
Pnutí lýtek se nejčastěji vyskytuje u problému cévního, nervového, svalového nebo kostního. Pnutí cévního původu může být způsobeno aterosklerózou tepen (ischemická choroba dolních končetin), kdy se tepny „ucpávají“ tukovými pláty, jindy je příčinou zánět žil, žilní trombóza, křečové žíly či blokáda mízního řečiště. Prudké pnutí působí také embolizace do končetinových tepen. Pnutí nervového původu pak vzniká při cukrovce (diabetická neuropatie), případně drážděním nervových kořenů například při výhřezu ploténky. Pnutí lýtek svalového původu se vyskytuje po svalové zátěži nebo při akutních infekcích. Do lýtka se může šířit pnutí způsobené patologickým procesem v kostech (nádory) a kloubech (artróza).
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Ucpávání cév je chronické degenerativní onemocnění, při kterém se ukládají zejména tukové látky do cévní stěny a tím dochází k patologickým změnám ve vnitřní a střední vrstvě cév. Naše cévy postupně tvrdnou a jejich stěna se ztlušťuje. Vznikají pláty, které pak bývají příčinou chronické ischemické chorobě srdeční, cévní mozkové příhody, nebo ischemické choroby dolních končetin. Cévní stěna přestává být elastickou a proces vede k zúžení cévního průsvitu. K předčasnému či urychlenému rozvoji aterosklerózy pak vede zvýšená hladina krevních tuků, spolu s porušenou funkcí vnitřní výstelky cév.
Pro lékaře je mnohem obtížnější určit příčinu chronické kopřivky než té akutní. Je však známo, že chronickou kopřivku vyvolává citový stres, pobyt na slunci, studená voda nebo chladné počasí a druh kvasinkové infekce zvané kandidóza.
Příznaky
Kopřivka se projevuje svědivými pupínky na kůži, které se tvoří jako reakce na látky, na něž je dítě citlivé. Tyto se obvykle vytvoří náhle, trvají několik hodin až několik dnů a pak zmizí. Jakmile se ztratí, tvoří se nové. Zduřeniny mají plochý povrch a zřetelně ohraničené okraje. Když se tvoří, obvykle svědí nebo pálí. Mohou se vyskytnout kdekoli na těle a mohou být velikosti gumy na tužce až velikosti talíře. Někdy se spojují a vytvářejí celé pláty. Kopřivka vyskytující se kolem rtů, očí nebo genitálií může způsobit nadměrné otoky, které se nazývají angioedémy. Tělo dítěte na látkové podněty reaguje uvolňováním látky zvané histamin. Akutní případy kopřivky trvají obvykle 3 až 5 dnů (ale mohou trvat až 6 týdnů), zatímco chronická kopřivka může trvat celé roky.
Co s tím dělat
Nejlepším způsobem, jak zvládnout kopřivku, je vyhýbat se látkám, které ji vyvolávají. Pokud se kopřivka hned neztratí, může lékař předepsat antihistaminika užívaná ústy. Pokud nejsou účinná, přidá kortikosteroidy, například prednisol, opět užívané ústy. Antihistaminika účinkují nejlépe, když jsou užívána pravidelně jako prevence proti tvorbě svědivých pupenů. Dítě po nich může být malátné; lze však předepsat antihistaminika, která malátnost nevyvolávají.
Jestliže má dítě oteklé oči a rty, dá mu lékař obvykle injekci adrenalinu do horní nebo dolní končetiny. Otok postupně zmizí, ale dítě bude velice obtěžovat svědění. Přikládejte mu na postižená místa studené, vlhké obklady a potírejte je tekutým pudrem.
Vykazuje-li dítě známky anafylaktického šoku nebo má potíže s dýcháním, okamžitě zavolejte lékaře nebo odvezte dítě na pohotovost. Anafylaktický šok může ohrozit jeho život. Děti trpící alergií na potraviny by měly mít vždy při sobě odměřenou dávku adrenalinu pro případ, že snědí něco, na co jsou alergické. Děti, které mají kromě alergie na potraviny ještě astma, by měly v takovém případě vždy vyhledat lékařskou pomoc.