SKOPOVÉ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Kolagen je bílkovina, která přirozeně určuje tvar a další vlastnosti kožní tkáně. Kolagen udržuje pokožku silnou a pružnou. Kolagen také ovlivňuje kvalitu nehtů a vlasů. Pokud tělo nebude mít dostatek kolagenu ve stravě, tak postupem času bude ochablé a bez tónu. Chybí-li kolagen, objeví se lámavé vlasy anebo roztřepené konečky vlasů, či lámavé nehty. Na to, jak správně doplnit kolagen, se podíváme v našem článku.
Obsah kolagenu v potravinách
Kolagen je bílkovina, protein, který se v největší míře vyskytuje v tělech savců, konkrétně v jejich pojivových tkáních. Nejbohatší přírodní zdroj kolagenu v potravinách je tedy maso a kůže savců.
Jaké potraviny obsahují kolagen
Maso bohaté na kolagen je především hovězí kližka, skopové maso, kozí maso.
Dalším významným zdrojem je zvířecí kůže.
Jako další zdroj kolagenu může být označena pravá živočišná želatina.
Hodnotným zdrojem kolagenu a dalších podpůrných amynokyselin je hydrolyzovaný syrovátkový protein.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Heyduk.
Dobrý den.
Nikde jsem se nedočet o vhodnosti jíst skopové maso při dně...nemá s tím někdo zkušenost.
Mirek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hovězí, vepřové, skopové i kozí maso mají vysoké množství purinů. Proto ani jeden z těchto druhů mas není vhodný pro pacienty se dnou. Tato masa je třeba z jídelníčku úplně vyloučit. Použít se dá drůbeží maso (kuře, kachna, krůta), ale jen poloviční porce. Dále je možné místo masa použít tofu nebo slepičí vejce, ale ty také jen střídmě.
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Bíro.
Dobrý den, článek mi přijde odborně zpracovaný, přesto všechno jsem trochu zmatený, většina webů co jsem prohlížel, zakazuje na Dnu červenou řepu, fazole, kávu a další, jiný to zase doporučují. Obecně se doporučuje nejíst potraviny z obsahem purinů větším jako 50mg/100g, na začátku článku uvádíte tabulku maso a uzeniny, tam je v podstatě všechno pod 50mg/100g
anglická slanina 25
hovězí 40
králičí 38
kuřecí 4 skopové 46
šunka 24
telecí 48
vepřové 48
zvěřina 35–39
tak to vyvolává dojem že to vše je povolené?
Teď si dělám porovnávací tabulku pro jednotlivé weby, a ani hodnoty purinů se nějak neshodují a to i dost podstatně, tak nevím který zdroj mám považovat za relevantní. Zajímá mně pak zejména špenát, čočka, paprika-kapie, káva, někdo zakazuje i čaj? no a nikde jsem se nedočetl jak je to s proteinovým chlebem, např. Lídl.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan.
Ano, mate pravdu, take hledam jakou jist dietu na dnu.
I na techto strankach vyse je uvedeno, ze nemame pot kavu a o kousek nize, ze kava ma 0 putinu. Nechapu.
Ten je věnován zejména doplnění živin a očistě trávicího traktu včetně střev. Obojího dosáhnete konzumací ovoce a zeleniny s vysokým obsahem vlákniny. Doporučuje se zejména červená řepa, fazolové lusky, brokolice a mrkev. Obědy můžete doplnit vařeným vejcem nebo nízkotučným sýrem.
Druhý týden
V druhém týdnu již můžete zařadit tuky a bílkoviny, dále autorka radí probiotika v přírodní formě (jsou obsažena hlavně v kysaném zelí, zakysaných mléčných výrobcích a tvrdých sýrech typu ementál). K obědu můžete např. bezvaječné těstoviny, kuře nebo boršč, stejně jako sladké sušené švestky či med.
Třetí týden
Podobá se už Vašemu dřívějšímu jídelníčku, ale nevracejte se ke starým nezdravým návykům. Nyní byste už měli vidět nebo cítit, že se Vám zmenšila (zeštíhlila) konfekční velikost a jste štíhlejší.
Čtvrtý týden
Pokud jste dodržovali zásady předchozích týdnů, měli byste mít o pár kil méně, lepší pleť, nebo pozorovat i rychlejší růst vlasů a nehtů, a celkově se cítit fyzicky lépe než před detoxikací.
Druhý schůdek – dělená strava a dieta podle krevní skupiny
Jedná se o období čtvrtročního stravování na principu dělené stravy, která rozlišuje tři skupiny jídel – bílkovinné, sacharidové a neutrální. První dvě se spolu nesmějí kombinovat, poslední lze naopak přidávat k oběma předchozím. Někdy se tomu říká i stravování podle semaforu, protože podle barev lze potraviny obecně rozdělit na červené (tj. bílkovinné, hlavně maso a mléčné produkty), zelené (tj. sacharidové – těstoviny, brambory, rýže, luštěniny, obilniny) a žluté (neutrální, např. některé druhy zeleniny a ořechy).
Krevní skupina 0
Pro lidi s touto krevní skupinou se doporučují hlavně potraviny s vysokým obsahem bílkovin a nízkým obsahem sacharidů. Jídelníček je tak podobný např. Atkinsově dietě. Smíte libové maso, drůbeží, ryby a hodně zeleniny, a naopak je nutné vyhýbat se mléčným výrobkům, obilninám, těstovinám a rýži. V mírném množství lze jíst i vejce a některé ořechy a semena (hlavně vlašské ořechy a dýňová semínka).
Krevní skupina A
Na rozdíl od předchozí skupiny, zde by měl být jídelníček převážně bezmasý a založený hlavně na ovoci a zelenině. Vhodné jsou také luštěniny, těstoviny, rýže, některé ořechy (mezi něž zde počítáme zejména vhodné arašídy a produkty z nich, jako je např. arašídové máslo) a celozrnné výrobky. Stejně jako krevní skupině 0 se však doporučuje vyhnout se mléčným produktům a nahradit je spíše sójovými.
Krevní skupina B
Jídelníček pro tuto skupinu je nejrozmanitější, vyhýbejte se ale kukuřici, pšenici, pohance, čočce, rajčatům, kuřecímu, arašídům a sezamovým semínkům, pr
Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresu, nekouřit.
Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nekonzumovat všechna tučná masa, z drůbeže pak husu a kachnu. Dále vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk). Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová jako kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, „panenka“), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.
Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a v produktech z nich vyrobených – v margarínech. Přírodními zdroji těchto vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)
Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s 2% obsahem tuku a sýry do 30 % tuku.
Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B, C, provitamín A, E, D) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.
Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny
Selen se v potravinách objevuje v různém množství, některé potraviny ho nemají vůbec, některé ho mají přehršel. Následující seznam uvádí, které potraviny selen obsahují i v jakém množství. Množství selenu je v potravinách nerovnoměrné a ovlivňuje ho mnoho faktorů, jako je například obsah selenu v půdě. Jak z následující tabulky vyplývá, nejvíce selenu se nachází v některých druzích ořechů, dále i v mase, vnitřnostech, v rybách a v mořských plodech a mořských řasách. Sloučeniny selenu obsažené v rostlinných potravinách (selenomethionin) a v živočišných potravinách (selenocysteinu) dokáže lidské tělo využít téměř na sto procent.
Mezi nevhodné potraviny patří zejména ty s vysokým obsahem tuku. Smažené a mastné potraviny mohou způsobit uvolnění jícnové záklopky, což usnadňuje návrat žaludečního obsahu do jícnu. Tyto potraviny také zpožďují vyprazdňování žaludku a prodlužuje se doba, kdy se kyseliny mohou vrátit zpět. Konzumace potravin s vysokým obsahem tuku zvyšuje podstatně riziko příznaků refluxu, takže snížení celkového denního příjmu tuků opravdu může pomoci.
Příklad potravin s vysokým obsahem tuku, kterých byste se měli vyvarovat, případně je konzumovat jen střídmě:
francouzské hranolky a cibulové kroužky;
plnotučné mléčné výrobky, jako je máslo, plnotučné mléko, tučné sýry, zakysaná smetana;
tučné nebo smažené hovězí, vepřové nebo skopové maso;
slanina a sádlo;
dezerty, zákusky, zmrzlina a bramborové lupínky;
smetanové omáčky, omáčky, krémové a salátové dresinky;
pečivo a sladkosti, protože cukry (včetně škrobů) podporují zvýšenou produkci žaludečních šťáv.
Ovoce a zelenina jsou důležité pro zdravou výživu, ale některé druhy mohou projevy refluxu vyvolat nebo zhoršit.
Nevhodné ovoce a zelenina:
ananas;
papája;
rajčata a produkty z nich, jako je rajčatová omáčka (včetně potravin, u kterých rajská omáčka nebo pasta je hlavní složkou, jako je pizza nebo chilli) a salsa.
Další nevhodné potraviny:
müsli se spečenými vločkami
sušenky
čokoláda – obsahuje látku zvanou methylxanthin, u níž bylo prokázáno, že přispívá k relaxaci hladkého svalstva a ke zvýšení refluxu;
česnek, cibule a kořeněná jídla – pikantní potraviny jako cibule a česnek mohou vyvolat příznaky pálení žáhy u mnoha lidí. Tyto potraviny nespouští reflux u každého, ale pokud budete jíst hodně cibule nebo česneku, ujistěte se, že konzumaci pečlivě sledujete ve svém deníku.
Tato dieta je určena lidem, kteří již mají problémy s krevním tlakem a nebo je u nich hypertenze v anamnéze. U této diety jsou co nejvíce vyloučeny rafinované cukry. Omezením těchto cukrů se dietou omezuje přísun rychlých energetických sacharidů. Dieta proti vysokému tlaku dává přednost bílkovinám a dobrým tukům, čímž si zachová zdravou výživovou energetickou bilanci. Při této dietě platí pravidlo, že jídlo ranní a polední by mělo být bohaté na pomalé sacharidy. Jídlo odpolední a především večerní by mělo být naopak chudé na sacharidy a bohaté na bílkoviny. Tuky se v této dietě spotřebovávají rovnoměrně během celého dne. Tato dieta na vysoký tlak neuvádí taxativně konkrétní potraviny, ale přináší obecný návod na sestavení jídelníčku s možností volit si vhodné potraviny, jak je komu libo. Ovšem jisté chuťové omezení zde je, a to nízká slanost pokrmů, protože nezbytnou součástí této diety je omezení solení.
Hlavním zdrojem sacharidů v této dietě jsou cereálie bez tuku, cukru a soli (zejména sůl na povrchu pečiva). Tyto cereálie slouží jako zdroj pomalých sacharidů – škrobů, které pak tělo může lépe a pomaleji vstřebat. Mezi cereálie patří vše, co je vyrobeno z neoloupaného obilného zrna. Toto neoloupané zrní může být buď jen rozdrcené, jako obilné vločky, anebo rozemleté jako celozrnná mouka. Hmotnostní podíl těchto cereálií v celodenní stravě činí 11%.
Dalším významným prvkem diety je zelenina všeho druhu. Zelenina by měla být v této dietě hlavním plnidlem žaludku. Díky jejímu obsahu vlákniny toho lze dobře dosáhnout. Ze zeleniny je třeba zmínit kupříkladu brambory, které patří mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem bílkovin rostlinného původu. Brambory mimo to obsahují škroby, přibližně 17% z váhy syrového bramboru jsou škroby. Tyto bramborové škroby se v lidském těle přemění v pomalé cukry – sacharidy. Zbylých 83% brambory představuje voda, stopové prvky a zdravá vláknina. Brambora se díky svému nízkému obsahu sacharidů hodí jako večerní příloha v množství do 200 g. Brambora může být buď vařená anebo syrová, kde je navíc i výborným zdrojem vitamínu C, který se vařením zničí. Hmotnostní podíl zeleniny na celodenním příjmu je 26%.
Nedílnou součástí diety proti vysokému krevnímu tlaku je ovoce. Ovoce je v dietě proti vysokému krevnímu tlaku hlavní náhradou za omezené rafinované cukry, takže cukromilní lidé při této dietě chuťově neutrpí. Ovoce obsahuje důležité bio-flavonoidy, které podporují obranyschopnost a regeneraci organizmu. Z dietologického hlediska ovoce obsahuje rychlé cukry – glukózu, která se prakticky okamžitě po snědení dostává do krevního řečiště. Ovoce je proto nutné dobře naplánovat do jídelního rytmu. Velmi sladké ovoce, jako jsou n
Polévky připravujeme z obilovin, pečiva, vnitřností (kromě brzlíku a mozečku, které jsou bohaté na cholesterol), kostí, masa, brambor, mléka. Zelí, kapustu a cibuli, po kterých mívají nemocní velmi často nadýmání, nepodáváme. Jinak používáme všechny druhy zeleniny. Nikdy však nedusíme s tukem ani nesmažíme, jen vaříme. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou a až do hotových přidáváme čerstvé nepřepálené máslo. Obsah tuku v polévkách již nezvyšujeme přidáním žloutků a smetany, i kdyby to prospělo chutnosti polévky. Do polévek se doporučuje občas přidávat sušené droždí, které je bohaté na vitamíny skupiny B, jejichž potřeba je u této diety zvýšena. Sušené droždí navíc dodává polévkám výraznější chuti, připomínající masové vývary.
Maso má být pro tuto dietu libové, jinak je možné použít téměř všechny druhy, dbáme-li správných zásad technologické přípravy. Hlavním pravidlem je, abychom se vyvarovali přepalování tuků. Proto maso buď vaříme, nebo je pečeme i dusíme bez tuku a opékáme na suché pánvi. Šťávu zahušťujeme moukou nasucho opraženou a čerstvé máslo přidáváme těsně před podáváním. Maso s tukovou vrstvou, jako je tučné vepřové, skopové, husa, kachna, tučná slepice, uzené maso, tučné ryby jako losos, úhoř, tuňák, nepodáváme. Ostatní druhy masa používáme v nejrozmanitější úpravě. Aby se dosáhlo jejich větší chutnosti i pestrosti při přípravě, doporučují se různé obměny se zeleninou. Z vnitřností používáme játra, slezinu, ledvinky a jazyk. Méně vhodný je brzlík a mozeček kvůli vyššímu obsahu cholesterolu.
Kořeníme kmínem, majoránkou, vývarem z hub. Dovolen je i křen. Ostré koření nepoužívejte!
Chceme-li maso vystřídat jídlem bezmasým, nahradíme bílkoviny tvarohem a netučným sýrem. Při přípravě bezmasých hlavních jídel pamatujeme na omezování vajec a tuku (nákypy či pudinky připravujeme bez třeného základu). Výběr zeleniny a ovoce k přípravě samostatných jídel je téměř neomezený, vyhýbáme se jen velkým dávkám nadýmavých druhů.
Knedlíky kypříme jedlou sodou, kypřicím práškem nebo sněhem z bílků, nedoporučujeme kypřit droždím. Kromě houskových knedlíků připravujeme také knedlíky bramborové, které doplňujeme krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Můžeme do nich přidat i tvaroh, čímž podstatně zvýšíme jejich bílkovinnou hodnotu.
Brambory můžeme podat vařené nebo jako kaši. Pečeme-li je, tak určitě bez tuku, ať již ve slupce, nebo loupané. Brambory opékané na tuku jsou opravdu pro tuto dietu nevhodné. Chutnou přílohou jsou též jáhly, které dusíme obdobně jako rýži nebo kroupy.
Omáčky připravíme z mouky opražené nasucho, ředíme je mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, případně jogurtem. Zlepšování smetanou nedoporučujeme kvůli
Lidé trpící dnou by měli respektovat zdravý stravovací styl, jedná se o určitý styl diety. Onemocnění dna totiž vyžaduje, aby pacient jedl potraviny s co nejnižším obsahem purinů. Ukázková výše purinů v potravinách je zachycená v následující tabulce (přehled nemusí být přesný, každá potravina je jiná). Puriny jsou nezbytnou součástí lidského těla a mají dvojí podobu, první z nich jsou potravinové puriny, druhým typem jsou puriny vzniklé při odbourávání buněk při látkové výměně.
Puriny jsou součástí většiny potravin, daleko více jich mají ale živočišné produkty.
Pro snížení hladiny kyseliny močové v krvi je také důležité vyhýbat se alkoholu (zapovězené jsou destiláty, u piva je povolená dávka 5 dcl, u vína 3 dcl denně pro muže, pro ženy je povolená dávka poloviční).
Skupina potravin
Potraviny
Výše purinů v potravinách je uvedena ve 100 g výrobku