SLONÍ NEMOC je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Lymfedém se týká otoku tkáně způsobeného nahromaděním tekutiny bohaté na bílkoviny, která je obvykle odváděna lymfatickým systémem těla. Nejčastěji postihuje paže nebo nohy, ale může se vyskytnout i v hrudní stěně, břiše, krku a genitáliích.
Lymfedém může být způsoben léčbou rakoviny, při které se odstraní nebo poškodí lymfatické uzliny. Jakýkoli typ problému, který blokuje odtok lymfatické tekutiny, může způsobit lymfedém.
Závažné případy lymfedému mohou ovlivnit schopnost pohybovat postiženou končetinou, zvýšit riziko kožních infekcí a sepse a mohou vést ke kožním změnám. Léčba může zahrnovat kompresní obvazy, masáže, kompresivní punčochy, sekvenční pneumatické pumpování, pečlivou péči o pokožku a vzácně i chirurgický zákrok k odstranění oteklé tkáně nebo k vytvoření nových drenážních cest.
Lymfatická obstrukce
Lymfatická obstrukce známá také jako slonínemoc nebo lidové označována jako sloní noha, je ucpání lymfatických cév, které odvádějí tekutinu z tkání v celém těle a umožňují imunitním buňkám cestovat tam, kde jsou potřeba. Lymfatická obstrukce může způsobit lymfedém, což znamená otok v důsledku zablokování lymfatických cest.
Lymfatický systém je síť cév, které rozvádějí lymfatické tekutiny bohaté na bílkoviny po celém těle. Je to součást imunitního systému. Lymfatické uzliny fungují jako filtry a obsahují buňky, které bojují s infekcí a rakovinou.
Lymfatická tekutina je tlačena přes lymfatické cévy svalovými kontrakcemi, které vznikají při pohybu, při vykonávání běžných denních úkonů a také pomocí malých pump ve stěně lymfatických cév. Lymfedém nastává, když lymfatické cévy nejsou schopny adekvátně odvádět lymfatickou tekutinu, obvykle z paže nebo nohy.
Když lymfatická tekutina dlouho neodtéká, vzniká elefantiáza, což je nemoc, která je charakterizována ztluštěním kůže a podkoží jako následek ucpání lymfatických cév a uzlin. Toto ucpání může být způsobeno několika faktory mezi které patří infekce vlasovcem mízním (filariáza). Další příčinou elefantiázy může být podokonióza nebo odstranění či ucpání mízních uzlin. Při ucpání dojde ke zvětšení té části těla, kde je mízní céva ucpána. Typickým příkladem je např. sloní noha, nebo obří paže.
Mezi faktory, které mohou zvýšit riziko rozvoje lymfedému, patří:
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemocsloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemocsloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemocsloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Komplikace lymfedému (sloní nohy) mohou zahrnovat:
Kožní infekce (celulitida). Zachycená tekutina poskytuje úrodnou půdu pro choroboplodné zárodky a i sebemenší poranění paže nebo nohy může být vstupním bodem pro infekci. Postižená kůže vypadá oteklá a červená a je typicky bolestivá a teplá na dotek. Váš lékař vám může předepsat antibiotika, abyste je měli po ruce, abyste je mohli okamžitě začít užívat.
Sepse. Neléčená celulitida se může rozšířit do krevního řečiště a vyvolat sepsi – potenciálně život ohrožující stav, ke kterému dochází, když reakce těla na infekci poškodí jeho vlastní tkáně. Sepse vyžaduje naléhavou lékařskou péči.
Únik přes kůži. Při silném otoku může lymfatická tekutina odtékat malými trhlinami v kůži nebo způsobit puchýře. Vypadá to jako když z nohy teče voda.
Změny kůže. U některých lidí s velmi těžkým lymfedémem může kůže postižené končetiny ztlustit a ztvrdnout, takže připomíná kůži slona, odtud označení sloní noha nebo slonínemoc.
Rakovina. Vzácná forma rakoviny měkkých tkání může být výsledkem nejzávažnějších případů neléčeného lymfedému.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobry den pane doktore,obracim se na Vas s dotazem,po prekonani rakoviny delozniho cipku mi byla prerusena lymfa v trisle a nasledkem toho je prava koncetina o 17.5cm vetsi.Ma psychika a sebevedomi jsou nenavratne zakopany hluboko pod zemi.Je mozna v mem pripade dobrovolna amputace koncetiny??Je mi 50let a oprvdu uz to nezvladam.Dekuji,Barbora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Amputace nohy by nebylo nejlepší řešení. Je úžasné, že jste přežila rakovinu a byla by škoda komplikovat si život dalším traumatem spočívajícím v nemožnosti normálního pohybu vlivem amputace funkční nohy. Hledejte způsoby, jak stav nohy vrátit zpět. Syndrom slonínemoci vzniká jako reakce na přítomnost parazita nebo jako následek zneprůchodnění lymfatického systému. U vás je jasně lokalizované místo, kde k přerušení došlo a snad by se dalo toto místo obejít přemostěním za použití žilních štěpů. Provádí se to ve vzácných případech. Tento postup je nejúčinnější v časných stádiích lymfedému a měl by ho provádět zkušený chirurg. Takové chirurgy je možné najít na klinikách velkých měst, jako první by byl IKEM v Praze. Zkuste si zajistit doporučení od svého ošetřujícího lékaře na vyšetření v tomto institutu. Pokud chcete více podrobnějších informací k této nemoci, tak zde je náš článek s informacemi o možnostech léčby: https://www.ceskaordinace.c…
Léčba je stále omezená a nedokáže lymfedém, alias sloní noha, zcela trvale vyléčit.
K léčbě lymfedému se využívá:
Komprese (obvykle se zabalením do obvazů nebo punčoch);
Manuální lymfodrenáž (MLD);
Cvičení rozsahu pohybu nebo odporová cvičení.
Manuální lymfodrenáž je lehká masážní terapie. Při masáži dochází k pohybu pokožky v určitých směrech na základě stavby lymfatického systému. To pomáhá lymfatické tekutině odtékat správnými kanály.
Léčba také zahrnuje péči o pokožku, aby se předešlo zraněním, infekci a poškození kůže. Mohou být předepsány i lehké cvičební a pohybové programy. Užitečné může být nošení kompresního prádla na postižené oblasti nebo použití pneumatické kompresní pumpy. Ošetřující lékař a fyzioterapeut rozhodnou, které kompresní metody jsou nejlepší.
Operace
Chirurgie se používá jen v některých případech a má omezený úspěch. Chirurg musí mít s tímto typem zákroku bohaté zkušenosti. I po operaci bude stále potřeba fyzikální terapie ke snížení lymfedému.
Mezi typy operací patří:
Liposukce;
Odstranění abnormální lymfatické tkáně;
Transplantace normální lymfatické tkáně do oblastí s abnormální lymfatickou drenáží (provádí se zřídka);
Ve vzácných případech se provádí operace k obejití abnormální lymfatické tkáně pomocí žilních štěpů. Tyto postupy jsou nejúčinnější u časného lymfedému a měl by je provádět zkušený chirurg.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Nejčastějším důvodem lymfatické obstrukce je odstranění nebo zvětšení lymfatických uzlin.
Mezi další příčiny lymfatické obstrukce patří:
Infekce parazity: V tropech je nejčastější příčinou lymfedému infekce červem vlasovcem mízním, který ucpává lymfatické uzliny. Nemoc se nazývá filariáza.
Zranění: Léčba nebo i samotné zranění někdy mohou poškodit drenážní systém do té míry, že se zablokuje tok lymfy a vznikne lymfedém.
Radiační terapie: Záření může způsobit zjizvení a zánět lymfatických uzlin nebo lymfatických cév.
Kožní infekce: Například kožní infekce celulitida, která je častější u obézních lidí. Zachycená tekutina poskytuje úrodnou půdu pro choroboplodné zárodky a i sebemenší poranění paže nebo nohy může být vstupním bodem pro infekci. Postižená kůže vypadá oteklá a červená a je typicky bolestivá a teplá na dotek. Váš lékař vám může předepsat antibiotika, abyste je měli po ruce, abyste je mohli okamžitě začít užívat.
Chirurgická operace: Při rakovinové chirurgii se často odstraňují lymfatické uzliny, aby se zjistilo, zda se nemoc rozšířila. To však ne vždy vede k lymfedému.
Nádory: Pokud rakovinné buňky zablokují lymfatické cévy, může dojít k lymfedému. Například nádor rostoucí v blízkosti lymfatické uzliny nebo lymfatické cévy by se mohl tak zvětšit, až by začal blokovat tok lymfatické tekutiny.
Častou příčinou lymfedému je odstranění prsu (mastektomie) a lymfatické tkáně v podpaží pro léčbu rakoviny prsu. To u některých lidí způsobuje lymfedém paže, protože lymfatická drenáž paže prochází podpaží (axilou). Většina chirurgů nyní používá techniku zvanou odběr vzorků sentinelových lymfatických uzlin ke snížení rizika lymfedému po operaci rakoviny prsu. Tato technika však není vždy vhodná a účinná.
Vzácné formy lymfedému, které jsou přítomné od narození (vrozené), mohou být důsledkem problémů ve vývoji lymfatických cév.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.
mam jiz dva roky parkinsonovu nemoc,uzivam denne 12mg rolpryna vzdy rano a pak isicom 100mg 1/2 tablety 3x denne,zajimalo by mne zda jak dlouho vydrzi tato medikace,zatim vse zvladam az na boleni nohou a zad,dle vysetreni u neurologa jsem pomalejsi,mentalne normalni,spoluprace dobra,alternujici pohyby vlevo vaznou
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Nemoc motýlích křídel je nemoc zasahující téměř celý organismus. Jedná se o komplexní postižení, které může končit smrtí pacienta ve velmi mladém věku. Nemoc motýlích křídel nepostihuje intelekt. Lidé s touto nemocí jsou často nadprůměrně inteligentní, velmi vnímaví a bystří. Onemocnění se dá léčit jen symptomaticky, má velice náročnou péči. Než namažete a ošetříte všechny puchýře, může se péče protáhnout až na 3–4 hodiny denně. U těžších forem trvá péče i 3 hodiny na jedné končetině. Největším strašákem je infekce, proto je velice důležité sterilně krýt všechny puchýře. Nezbytná je správná výživa, a to nejlépe mixovaná dobře stravitelná strava, dostatek pohybu a rehabilitace. Účinná prevence vzniku této nemoci zatím neexistuje, pokud máte podezření, že by se ve vaší rodině mohla tato nemoc vyskytnout, můžete se nechat otestovat ještě předtím, než počnete takto nemocné dítě.
Děti s nemocí motýlích křídel potřebují téměř nepřetržitou péči.
Ve svém příspěvku PSORIÁZA (LUPÉNKA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ana.
Dobrý den, trpím touto nemocí už tři roky a žádné léky mi nezabírají. Znamená to, že je mám "vyměnit" za tyto doporučené látky? Jak dlouho je budu muset užívat? Děkuji. Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DZ.
Dobry den, klasickou lecbu nevynechavejte, pouze ji doplnte o uvedene pripravky. Pokud se stav zlepsi, muzete medicinske pripravky vynechat uplne. Je mozne, ze prirodni latky budete muset uzivat nekolik let, nebo do konce zivota - aby se Vam nemoc podarilo drzet pod kontrolou. Nekdy se vsak povede nemoc potlacit uplne. Hodne stesti. Poradna DZ
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
V naší poradně s názvem WWW LUPENKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martaaura.
Dobry den manžel dostal v zaři lupenku,a průběh byl docela normalni,nyni se stav z tydne na tyden tak zhoršil,že musi byt hospital.do nemocnice,Chci se zeptat zda ma na tuto nemoc vliv leku?Manžel ma 10 let parkinsonovou nemoc , ma 52 let.
Děkuji moc p.Vesela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Marto, lupénka je vlastně takový kožní projev nadměrné tvorby kožních buněk, které se vlivem dorůstání neustále nových odlupují a tvoří tak ložiska čerstvé růžové kůže. Její průběh bývá v cyklech, kdy na jaře a na podzim má nejtěžší průběh. Možná, že je to i hlavní důvod aktuálního zhoršení stavu Vašeho manžela. Pokud je hospitalizován s těžkým průběhem lupénky, tak v první řadě konzultujte jeho stav s tamním ošetřujícím lékařem a důvěřujte mu. Až se manželův stav zlepší, tak si naplánujte prodloužený víkend na sever Itálie, kde vzužijte blahodárné účinky mořské vody a sluníčka. Do těchto míst se pohdlně dostanete autem a za osm hodin jízdy jste u moře. Určitě to prospěje jemu i Vám.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ POD GELOVÝM NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kyra.
Jinak každý čtvrtý čech trpí plísněmi, není to nic zvláštního, akorátže dnešní medicína se jí téměř vůbec nezabývá, neberou tuto možnost vpotaz při různých kontrolách příznaků a tím zavádějí nesprávné léky a léčbu, nemoc přetrvává a to i se stovkou různých příznaků, které může způsobovat tahle jediná nemoc. Trvalo mi dlouho než jsem zjistila, že jde právě o tohle, musela jsem na to přijít sama, protože já věřím ve velkou nedostatečnost doktorů, každý sám si je nejlepším lékařem ;)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hela.
zkušenost-savo ve vlažné vodě, provádět koupele nehtů.funguje
U dítěte, které cystickou fibrózu má, je nejdůležitější co nejdříve nemoc odhalit, aby ji bylo možné začít léčit dříve, než zanechá na orgánech vážné následky. Optimální tedy je, když se nemoc podaří diagnostikovat během několika týdnů po narození. Proto se provádí levný preventivní test na nemoc cystické fibrózy u všech novorozenců 2 dny starých. Zkoumá se u nich zvýšená koncentrace sodíku a/nebo chlóru v jejich potu. Koncentrace chloridu v potu novorozence vyšší než 60 mmol/litr potvrzuje diagnózu onemocnění cystickou fibrózou. Pacient s cystickou fibrózou má nejlepší prognózu, tedy lepší naději na délku a kvalitu života v případě, že je tato nemoc u něho diagnostikována do dvou měsíců jeho věku. To prakticky nelze bez novorozeneckého screeningu. Novorozenecký screening (skrýnyng) se provádí u všech novorozenců, na kterých se provádí testy na 13 vybraných chorob. Cystická fibróza mezi ně patří od roku 2009.
Pokud je bolest a otok kotníku způsobeno artrózou, používá se konzervativní léčba. Konzervativní léčba v počátečních stádiích artrózy hlezenního kloubu zahajuje terapii především farmakologicky. Nasazují se nesteroidní analgetika a antiflogistika (NSA), chondroprotektiva (Ortho 3000), při otoku a výpotku v hleznu je vhodný obstřik kortikoidem. Vhodná je i aplikace nitrokloubní výživy (Erectus, do hlezenního kloubu není hrazena ze zdravotního pojištění!). Doporučuje se snížení fyzické aktivity, bandážování ev. používání ortézy na chůzi. Vhodné jsou rehabilitace, fyzikální procedury, lázeňská terapie. U obézních pacientů se motivuje k redukci hmotnosti. Operační řešení se provádí u pacientů s nedostatečnou odezvou na konzervativní terapii.
Tato problematika je velmi obsáhlá může se jednat o Luxace peroneálních šlach, o chronickou nestabilitu hlezna o zlomeniny v oblasti hlezenního kloubu resp. kotníků, o již zmiňované podvrtnutí hlezenního kloubu (distorze, sprained ankle), cení onemocnění, mezi které patří Chronická žilní nedostatečnost. Tímto onemocněním trpí většina populace. Žilní stěny ztrácejí napětí a netlačí pak krev zpět k srdci. Kromě viditelných žil si lidé nejčastěji stěžují na pocit napětí a tíži dolních končetin, zvláště večer po denní námaze a horku. Časem se přidávají otoky kolem kotníků a v posledním stadiu může dojít k tmavému zbarvení kůže a jejímu zatvrdnutí v oblasti bérců. Někdy pak vznikají i obávané vředy. Nemusí to být ale pravidlem. Celou řadu lidí trápí bolesti nohou bez viditelných dalších známek.
Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý proces, který se bez včasné léčby zhoršuje. Nejprve se objevují drobné rozšířené žilky, poté nevzhledné vinuté struktury bolestivé na dotek a posléze může dojít až k porušení zásobování dolních končetin a celé řadě komplikací.
Při prvních příznacích, obtížích nebo již viditelných křečových žilách, by měli lidé vyhledat žilní specialisty. Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda léčby. Předcházet křečovým žilám lze zdravým životním stylem, správným jídelníčkem či dostatečným pitným režimem. Při dlouhém sezení je dobré podpořit lepší cirkulaci krve v dolních končetinách jejich procvičováním, např. krouživými pohyby chodidel. Dobré je si i denně udělat přestávku na 10–15 minut a dát si nohy nahoru. Velmi pomáhá i dostatek pohybu. Pokud ale již křečové žíly člověk má, pak by se měl raději vyhnout sportům se statickou zátěží, jako je např. vzpírání, ale i jízda na koni. Při těchto sportech se v žilách výrazně zvyšuje tlak a je omezena žilní cirkulace. Naopak vhodné je plavání či jízda na kol
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.
Prosím mám přítelkyni, ktrerá má nemoc růže a mám s ní jet na dovolenou (byla v nemocnici 14 dnů)a už se léčí doma týden a máme jet 28.6. bude to ještě nakažlivý a má mít svůj ručník?
Prosím sdělte mně je 85 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nemoc růže může být vleklá a díky tomu i dlouho nakažlivá. Ve vašem případě, kdy budete na blízku člověku s růží, tak pro zabránění šíření nákazy je vhodné používat každá svůj vlastní ručník i ostatní prostředky pro osobní hygienu.
V podstatě platí vše výše uvedené. Tento otok (otok jedné nohy) může také souviset s chybou v lymfatickém systému, což poznáte tak, že kromě kotníku máte oteklé i prsty a nárt. Často se jedná o vrozenou vadu nebo o poškození mízních cév (například po prodělané infekci, traumatu, operaci), v krajních případech může nemoc způsobit až sloní nohu. Lymfedém poznáte tak, že když na něj zatlačíte, zůstane v místě doteku důlek. V tomto případě zamiřte co nejdříve k lékaři, který doporučí vyšetření, vhodnou léčbu, případně lymfatické masáže.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Ahoj, jsem také na tom stejně, nepila jsem, nekouřila jsem, žila jsem zdravě a přesto mě tato nemoc zasáhla. Můžeš mít jakoukoliv autoimunitní nemoc, je jich strašně moc a stačí vzít jen speciální krev, to samé jsou metabolické nemoci, které se ukáží také v krvi.
Může to být nedostatkem vitamínů B, Kup si kyselinu lipoovou, pak hlavně milgammu, je výborná. Já brala cymbaltu (i když nejsem diabetik). Nezabírala, nyní beru Lyriku, krátce.
Ale hlavně mi pomáhá milgamma. Musí se brát 3 x denně, a zabírá skvěle, sice až po 10 dnech, ale cítím se po ní lépe, takže je jedno, co se bere, hlavní je milgamma. Sice stojí 300,- kč 50 tablet, ale opravdu stojí za to!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Božena Poldová.
Paní Jano,děkuji vám za odpověď k polyneuropatii. Vyzkouším vaše rady.Zdravím Božena.
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.
Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána v roce 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem a přeložena do češtiny jako obrna třaslavá. Ve skutečnosti se ale o obrnu nejedná, a tak byla později přejmenována podle svého objevitele. Při tomto onemocnění dochází k úbytku nervových buněk části středního mozku zvané černá substance (substantia nigra). Tyto buňky jsou významným producentem dopaminu, což je látka umožňující přenos signálů (neurotransmiter) mezi nervovými buňkami (neurony). Při nedostatku dopaminu člověk postupně ztrácí schopnost ovládat a koordinovat svůj pohyb, svalové napětí a automatické pohyby. Parkinsonova nemoc je považována za jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Postihuje obě pohlaví obvykle ve věku 50–60 let, častěji se však vyskytuje u mužů. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky, a pokud není zahájena léčba, dojde po čase k úplné ztrátě hybnosti.