Slupka z okurky totiž obsahuje blahodárné látky, které dokáží uzdravit popraskané nebo suché rty. Z okurky se oloupe tenká zelená slupka, která se pak uřízlou stranou pžikládá na rty. Zde se nechá působit tak 20 minut. Po té se ze rtů sundá a rty se namažou čistou lékařskou vazelínou.
Zdroj: článek Popraskané rty, to může být plíseň rtů!
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Jidelnicek na snizeni kyseliny mocove
Česnek a ocet je účinný domácí lék na odstranění bradavice. Místo octa je možné použít i šťávu z citrónu. Léčba bradavic česnekem s citronem nebo octem se provádí tak, že česnek nakrájíme na tenké plátky a zalijeme octem nebo šťávou z citrónu. Tuto směs necháme uležet 7 dní v uzavřené lahvičce někde v temnu. Samotné ošetření pak provádíme tak, že vezmeme plátek macerovaného česneku a přiložíme ho na bradavici. Přes plátek česneku přiložíme vatičku namočenou v maceračním roztoku a zabalíme, aby z bradavice česnek nespadl. Takto ošetřenou bradavici necháme zrát přes noc do rána, kdy zábal na bradavici sundáme.
Podobně funguje při odstraňování bradavice i cibule a ocet. Cibule se nechá namočit v octu zhruba 24 hodin. Pak se macerovaná cibule na noc přiloží na bradavici a obváže třeba fáčem. Za 10 dnů je po bradavicích.
S oblibou se také na léčbu bradavic používá slupka od banánů. A jak se s banány léčí bradavice? Vždy po večerní koupeli nohou přiložte na bradavice vnitřek z banánové slupky a zafixujte obynadlem. Banán nechte na bradavici působit přes noc. Po týdnu bude bradavice měkčí a zmizí bolest, po dvou týdnech se bradavice viditelně scvrkne. Po šesti týdnech banánové kůry na bradavice bradavice zcela zmizí.
Cibulová mast změkčuje zrohovatělý povrch bradavic, napomáhá jejich olupování a také zpomaluje jejich růst.
Zdroj: článek Odstranění bradavic
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Parazitex – recenze
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Hlavní látky, které kaki obsahuje:
Zdroj: článek Kaki a cukrovka
Máslová dýně je známá svou silnou a tvrdou slupkou. Loupání může být docela náročný trénink paží, ale existuje několik způsobů, jak si to usnadnit:
Zdroj: článek Zdravá polévka z máslové dýně
„Jedno jablko denně ochrání proti rakovině“ - věřte, že se nejedná o pouhé rčení, ale o potvrzený fakt. Podle provedených vědeckých studií riziko vzniku nádoru u lidí, kteří konzumují jablka, je o několik procent nižší než u lidí, kteří jablka nekonzumují. Vědci pozorovali snížení rizika vzniku nádorových onemocnění v případě rakoviny ústní dutiny (cca 25 %), tlustého střeva (cca 20%), rakoviny prsu (18 %), dále rakoviny vaječníku, jícnu a rakoviny prostaty. Podle nejnovějších výzkumů látky obsažené ve slupce jablka (triterpenoidy) dokáží omezit růst nádorů či dokonce zabíjet nádorové buňky – prozatím jen v laboratorních podmínkách. Nejdůležitější částí je slupka jablka. Látky v ní obsažené působí hlavně na rakovinu prsu, jater a střeva. Vědci se však domnívají, že i konzumace celých syrových jablek může mít podobný protirakovinový účinek.
Zdroj: článek Potraviny v boji proti rakovině
Jako alternativní léčba plísně nehtů se používá česnek, banánová slupka, olej Tea tree, extrakt z grapefruitových jadérek, hypermangán a nebo petrolej, ale neexistuje žádný vědecký důkaz prokazující jejich léčivé účinky na plíseň nehtů.
Zdroj: článek Plíseň nehtů trápí téměř milión Čechů
Banán obsahuje dostatečné množství vitamínu C, který pomáhá v hloubkovém čištění pleti a také při prevenci proti zánětlivým onemocněním. Banánová slupka napomáhá k rychlému hojení ran a odstraňování jizev a skvrn.
Antioxidanty přítomné v banánu spolupůsobí při odstraňování a neutralizaci špatných vlivů volných radikálů, které mohou trápit kůži. Sami si můžete vyrobit směs, která bude mít relaxační, uklidňující a hydratační účinky na vaši pleť, stačí kaši z banánu smíchat s jednou lžičkou medu a nanést ji na pokožku. Tato směs pomáhá i s uklidněním pokožky, která byla poškozena ultrafialovými paprsky a škodlivými účinky volných radikálů, a zároveň vyživuje a omlazuje pokožku, protože obsahuje základní výživné látky, jako je draslík, železo, vápník nebo vitamín C.
Zdroj: článek Účinky banánu na pleť
Zápach z česneku nebývá zrovna příjemný, navzdory tomu se česnek stále více využívá v přírodním lékařství. Vyzkoušejte ho, a možná vám ani silné aroma nebude už tolik vadit. Z očištěného stroužku česneku odkrojte silnější plátek a asi na 5 minut ho přiložte na bradavici. Pálí to sice jako čert, jeden až dva dny se nic neděje, ale nakonec bradavice sama odpadne. Pokud nemáte citlivou kůži, tak si můžete plátek česneku na bradavici přilepit náplastí a nechat ho působit déle, ne ale více než 4–5 hodin, po delší době byste mohli mít popálenou kůži. Nakonec bandáž odstraňte a místo opláchněte vlažnou vodou. Jestliže bude bradavice po třech dnech stále odolávat, pokus můžete klidně opakovat. Není česnek jako česnek, a tak je potřeba dát mu čas, aby se projevily jeho léčebné schopnosti.
Ananas je jedním z nadčasových přírodních prostředků proti bradavicím. Samozřejmě se myslí čerstvý ananas, ne kompot. Bradavici potírejte každý den po dobu 5 dní šťávou z ananasu a nechte ji působit asi 4–5 hodin, pak můžete pokožku normálně umýt. Ananasová šťáva dělá s bradavicí hotová kouzla a během několika dní zmizí. Nebudete-li úspěšní, klidně můžete pokus po týdnu opakovat.
Jediné, co musíte udělat, je nalít pár kapek do malé misky, pak do oleje namočte prst a vmasírujte olej do bradavice. Celý rituál opakujte alespoň dvakrát denně, abyste plně využili zázračný účinek oleje. Kůže kolem bradavice bude stále jemnější a bradavice se bude postupně ztrácet. Za jak dlouho zmizí úplně, to záleží na její velikosti a stáří. Ale obyčejně to trvá asi 4–5 dní.
Banán je velice účinný prostředek v boji proti všelijakým kožním problémům. Tentokrát budete mít možnost zabít dvě mouchy jednou ranou, použitím banánové slupky zlepšíte stav své pokožky a ještě se zbavíte bradavic. Uřízněte malý kousek banánové slupky a přiložte ho na bradavici tak, abyste viděli navrchu žlutou vnější stranu slupky. Slupku připevněte leukoplastí a nechte působit přes noc. Každých 12 až 24 hodin vyměňte slupku za čerstvou. To opakujte tak dlouho, dokud se bradavice nezbavíte.
Je výborný nejen na léčení akné, ale rovněž i na odstranění bradavic. Olejíček nakapejte na vatový tampon, přiložte na bradavici a připevněte leukoplastí. Tampon po 6–12 hodinách vyměňte za čerstvý a takto postupujte, dokud bradavice nezmizí. Nem
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Bylinky na bradavice
Častým problémem jsou popraskané paty, které mohou pěkně bolet, pokud praskliny překročí určitou hranici. K tomuto jevu dochází jednak nedostatečnou výživou vrchních vrstev kůže, které krémy udržují pružnou, a tudíž odolnější. Jednak může být příčinou také nevhodná obuv. Pokud vám boty nesedí, jak mají, zaděláváte si na pořádný problém, a to nejen kosmetický.
Když nemá noha dostatečnou a správnou oporu v botě, začne se pochopitelně bránit, a to i právě nevzhlednými až bolestivými prasklinami. Dlouhé prostoje a nadváha se na tomto stavu významně podepisují. Na patě se totiž vyskytuje tukový polštář, na který je vyvíjen velký tlak: váha těla na něj tlačí a on zase na okolní kůži.
Pokud není pata správně zafixovaná ve správné poloze a nedostává se jí dostatečné opory z vnějšího okolí, začne praskat. Představte si rajče, na které je ze shora vyvíjen tlak. Co se stane? Rajče se začne zplošťovat a roztahovat do šířky, a je-li tlak skutečně silný, jeho slupka to nevydrží a praskne. A totéž se děje i s patami a celými chodidly.
Zdroj: článek Péče o popraskané paty
Vzhledem k tomu, že lněná semínka jsou velmi drobná a jejich pevná slupka zabraňuje jejich trávení, je vhodné semínko před podáváním upravit. Lněné semínko je velmi tvrdé, a pokud ho zkonzumujete jen tak vcelku, projde tělem a nezískáte z něj cenné látky. Nejlepší je umlít lněné semínko v mlýnku na kávu a přidávat ho do různých pokrmů, do pomazánek, do těsta na chleba, do salátů, do rizota a podobně. Zatímco neporušené lněné semínko vydrží velmi dlouho, po namletí rychle žlukne. Proto je dobré umlít ho vždy čerstvé. Jestliže si ho chcete připravit do zásoby, skladujte jej vždy v lednici a do 3–4 dnů spotřebujte. Zvlášť dobrá jsou opražená semínka jen tak nasucho na teflonové pánvi.
Zdroj: článek Lněné semínko
Hořká zelenina, bylinky či odvary s kořínky se objevovaly v jídlech podstatně častěji, než je tomu dnes. Hořká jídla by měla být nedílnou součástí pestré stravy. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, a proto se řadí k přírodním spalovačům tuku! Nahořklá chuť bývá bohužel v moderním zemědělství často vytlačována, zjemňována. Hořkou chuť má čekanka, rukola, smetanka, artyčoky, ledový salát, hořké okurky, řeřicha, urologický čaj, grep, pomelo, bílá slupka na citrusových plodech, mandle. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům, jídla kořeňte často hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, kerblík, kurkuma, meduňka lékařská. Tyto potraviny ve větším množství zanechávají hořký pocit na jazyku. Ovšem jsou pro náš organismus nepostradatelné. Při konzumaci těchto potravin můžete docílit i redukce váhy, protože receptory v ústech po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Dále tyto potraviny působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!
Právě na pocitu hořkosti v ústech byla založena takzvaná hořká dieta – hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení lehce nahořklé chuti způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat.
Zdroj: článek Hořko v ústech
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s&n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vliv slunečnicových semínek na člověka
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Zdroj: článek Kotvičník zemní
Za významný zdroj vlákniny se považuje zelenina, ovoce a celozrnné výrobky. Mezi potravinové doplňky bohaté na vlákninu patří například vláknina z jitrocele indického (Psyllium), ovesná, jablečná či jiná vláknina. Tyto doplňky lze využít stejně jako otruby v pokrmech, rozpustné formy užívat jako nápoje či tablety. Přidáním otrub se pečivo obohacuje o vlákninu. Lze koupit i samotné otruby, které se mohou přidávat do pokrmů (do jogurtu, tvarohových pomazánek nebo moučníků).
Rozpustná vláknina je obsažená v mnoha druzích potravin včetně následujících: luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina, brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu), semena Psyllia (jen asi ⅔ rozpustné vlákniny).
Luštěniny běžně obsahují sacharidy krátkých řetězců, které ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou rozkládané bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání.
Zdroje nerozpustné vlákniny zahrnují následující potraviny: celozrnná jídla s obsahem zejména slupek, tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), obilné slupky, otruby, ořechy a semena, zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer, slupky některých druhů ovoce a rajčat.
Při spotřebě vlákniny je tedy velice důležitý výběr správných potravin. U některých surovin je vysoký podíl vlákniny pozitivní. Pokud se s ní zachází správně a jejími zdroji jsou především nutričně bohaté a pro lidský zažívací trakt přirozené potraviny, které jsou součástí pestré stravy, je samozřejmě vše v nejlepším pořádku. V rozumném množství je vláknina zdraví prospěšná. Pokud je ale váš jídelníček zatížen nepestrou a nevyváženou stravou, zaměřenou na vysoký přísun vlákniny z celozrnných potravin, nebo dokonce otrub či potravinových doplňků, pak je všechno jinak.
Mezi nejbohatší potraviny obsahující vlákninu patří luštěniny, ořechy a semínka, otruby. Z ovoce švestky a asijská hruška.
Zdroj: článek Nadbytek vlákniny
Elixír „Trojčátko“ je lihový výtažek pelyňku, hřebíčku a oplodí ořešáku sbíraného těsně před spadnutím ořechů na zem. Je možno ho doplnit ještě lihovou tinkturou z listů ořešáku, která má silný účinek na plísně.
Dávkování: Začíná se s 10 kapkami 2x denně, postupně se zvyšuje až na 30 kapek. Pokud léčba vyvolá potíže, je nutno skončit na dávce, která ještě nevadí a nevyvolává žaludeční obtíže nebo bolesti hlavy. Kapky nakapeme do 50 až 100 ml vody. Už se nezapíjí, nesmí se dávat do horké vody. Jedna léčebná kúra trvá 40 dnů – podle životního cyklu parazitů. Preventivně lze kúru provádět jednou ročně anebo užívat 5 dní 2x denně 30 kapek a pak 2x týdně 30 kapek po celý rok.
Tento elixír by neměly užívat těhotné ženy, nemocní s žaludečními vředy (nesmí pelyněk). Léčbu není vhodné začínat v období menstruace (zvyšuje průtok krve). U nemocných s hypertenzí je nutno kontrolovat krevní tlak, protože hřebíček jej mírně zvyšuje.
Tinkturu ze slupek vlašských ořechů připravíte tak, že rozdrobíte 15 slupek, zalijete je půllitrem lihu a necháte na světle 30 dní vyluhovat. Pak ji přenesete na temné místo. Ořechy jsou nejlepší takové, které právě dozrály a ještě visí na stromě, nebo právě odpadly. Jejich zelená slupka se hodí k přípravě tinktury nejvíce, protože obsahuje hodně jódu. Pokud neseženete tyto slupky, užijte Lugolův roztok, což je jód s jodidem draselným. Užívá se 5–10 kapek na 50 až 100 ml vody.
Pelyněk skvěle čistí organismus od všech parazitů – od mikroorganismů až po velké hlístice. Pelyněk se vždy užívá pouze zralý. Sbírají se listy a plody, nejlépe ve tvaru kuličky, a pak se suší a drtí. Užívají se v suchém stavu jako prášek a zapíjejí obyčejnou vodou. Dávka na jedno užití je 200–300 miligramů (1/2 čajové lžičky).
Třetím komponentem Trojčátka jsou semena hřebíčku. Obyčejné koření, které se používá pro kulinářské účely, je třeba před použitím rozdrtit. Na jednu dávku stačí 500 miligramů, což odpovídá velikosti hrášku.
Dávky se zvyšují postupně: První den jedna dávka, druhý den dvě a od třetího dne až do desátého dne se užívají tři denně. Prášek z hřebíčku se užívá před jídlem. Dále se preventivně během celého roku užívají tři menší dávky jednou za týden. Doporučuje se užívat všechny tři složky Trojčátka najednou – tinkturu ze slupek vlašských ořechů, prášek z pelyňku a hřebíčku.
Zdroj: článek Tenkohlavec bičíkový