Malebná horská obec Lipová-lázně leží na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Nejbližší okolí nabízí zachovalou přírodu, jižní část obce je součástí chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Celé území je značně členité, čemuž odpovídají i značně se lišící nadmořské výšky – střed obce 498 m n. m., vrchol hory Šerák 1 351 m n. m. Mezi další významné vrcholy patří Mračná hora (1 272 m n. m.) a Smrk (1 125 m n. m.), který je nejvyšší horou Rychlebských hor. V obci Lipová-lázně trvale žije téměř 2 400 obyvatel, správně je přičleněna pod Olomoucký kraj, okres Jeseník, a historicky patří do území Slezska, přičemž západní hranice katastru tvoří rozhraní mezi Moravou a Slezskem. Na západě se v bodě zvaném Smrk hraničník dotýká státní hranice s Polskou republikou. Tato lázeňská obec je známa svým překrásným hornatým okolím, které skýtá bohaté možnosti turistiky, cykloturistiky, běžeckého i sjezdového lyžování.
Lázně Dolní Lipová obdržely dne 6. 12. 2016 pravomocné rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Od května 2017 jsou lázně znovu otevřené s novým vlastníkem Schrothovy léčebné lázně s.r.o. Lázně se rovněž nazývají nově Schrothovy léčebné lázně. Došlo i k přejmenování některých lázeňských domů. V areálu je celkem 8 zrekonstruovaných lázeňských domů, které nabízejí ubytování hotelového typu, všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením. Zde jsou jejich názvy:
Villa Louise;
Villa Dr. Karla Schrotha;
Zakladatelský dům;
Villa Hella;
Villa Mader (nejnižší ubytovací standard);
Villa Rochus;
Villa Theresa;
Villa Grohmann (luxusní dům).
Lázně mají dlouholetou tradici s léčbou těchto onemocnění:
I/1 - Zhoubné nádory;
IV/1 - Diabetes melitus;
IV/2 - Stavy po totální thyreoidektomii;
IV/3 - Stavy po operacích hyperfunkčního benigního adenomu hypofýzy a nadledvin;
V/1 - Stavy po operací horních cest dýchacích a dolních cest dýchacích;
V/2 - Poškození hrtanu a hlasivek;
V/3 - Stavy po komplikovaném zánětu plic;
V/4 - Bronchiektazie;
V/5 - Astma bronchiale;
V/6 - Intersticiální plicní fibrózy;
V/7 - Následky toxických účinků plynů a leptavých par či dráždivých prachů;
IX/1 - Psychózy ve stádiu remise;
IX/2 - Těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy;
X/1 - Atopický ekzém;
X/2 - Psoriasis vulgaris. U lupénky zde provádějí i léčbu její obávané komplikace – psoriatické artritidy – postižení kloubů.
Pro léčbu svých klientů lázně využívají všechny dostupné moderní léčebné a rehabilitační postupy, jako jsou například:
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ SMRK VÝROBA SIRUPU Z VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boža Něm..
DOTAZ. - JE MOŽNÉ UDĚLAT SIRUP I ZE STŘÍBRNÉHO SMRKU, KTERÝ MÁM DOMA NA ZAHRADĚ. Prosím , máte někdo zkušenost. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Swemo.
Je to mozne. Ale moc dobte to nie je. Rozdiel ako medzi lesnymi jahodami a domacimi. Aj o uconnych latkach obsiahnutych v striebornom smreku by som pochyboval. Urcite bude aj nizsi obsah silic.
V aromaterapii má široké využití silice ze smrkového jehličí – aplikuje se formou inhalací, koupelí a masáží. Při revmatismu, vyčerpanosti a onemocněních dýchacích cest lze tento siličný olej užívat rovněž vnitřně, avšak výhradně ředěný, například medem, smetanou, vlažným čajem nebo vodou.
Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení, a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy!
Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem Vánoc, ale dříve byl i „ochráncem“ před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie. Všichni také známe smrkové májky, vyrobené z vysokého otesaného kmene a ozdobené pentlemi. Samozřejmě nelze opomenout hospodářský význam smrkového dřeva, které je u nás jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu.
Léčivé vlastnosti tohoto stromu byly pro naše předky přinejmenším stejně významné, jako jeho rituální použití. Smrková pryskyřice byla lékem mnohého využití, byla lehce dostupná pro každého a sloužila k léčbě vnitřních i vnějších potíží.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
Med je výborným doplňkem každého dobrého jídla a už od nepaměti byl uznáván pro svůj pozitivní vliv na zdraví. To samé platí i u smrkového „medu“.
Smrkový med od včel – účinky
Lesní smrkový med je zpravidla tmavší barvy, obsahuje větší množství minerálních látek a je osvědčený při nachlazení, nespavosti a nervozitě. Medovici produkuje hmyz (například mšice) sající mízu z vodivých pletiv rostlin. Kapky přebytečné sladké tekutiny (medovice) vystřikují na povrch listů a jehličí, kde je sbírají včely. Tyto šťávy jsou vedlejším produktem zmíněných cizopasníků a nejde o jejich výkaly. Včely medovici sbírají a dále zpracovávají podobně jako nektar. Produkce lesních medů poměrně kolísá, protože závisí na mnoha faktorech. Medovicový med, podobně jako akátový med, krystalizuje jen částečně a velmi pomalu. Med vždy skladujte v temnu a chladu do 15 °C.
Smrkový med z výhonků – účinky
Silice obsažená v mladých výhoncích smrčků pomáhá dětem přírodní cestou uvolnit dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání a rozpouští hleny. Tyto mladé smrkové výhonky zároveň obsahují vitamín C, tím posilují imunitu, pomáhají při chřipce a odvádějí z těla škodlivé toxiny. Takže smrkový med z výhonků usnadňuje vykašlávání, je dobrý proti bronchitidě, chřipce a je velice vhodný obzvláště pro malé děti. Smrk rovněž tiší bolesti svalů, kloubů a působí protizánětlivě. Umí pomoci při poruchách prokrvení končetin, ale i nervozitě nebo celkové vyčerpanosti.
Smrkové výhonky jsou vhodné ke sběru v průběhu měsíce dubna v teplejších oblastech a až začátkem června ve vyšších nadmořských výškách. Sbírají se pouze mladé výhonky do velikosti cca 4 cm. Myslete na to, že se nesmí otrhávat ve veřejných lesích, ale určitě se nebude zlobit babička nebo soused, když jim jeden ze smrčků na zahradě v letošním roce nepovyroste o několik větviček.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy) a v neposlední řadě i vhodné homeopatické léky.
Na zadní rýmu je dobré rovněž popíjet čaj z bylinek, zkuste například:
40 g natě zlatobýlu, 20 g natě třezalky, 20 g listů kopřivy, 10 g oddenků puškvorce, 10 g kořene nátržníku. Nálev se pije 4× denně před jídlem. Čaj používejte dle potřeby. Dětem je možné čaj osladit včelím medem (ne žádnou náhražku). Také je vhodný mateřídouškový sirup.
Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky ale léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně pro léčbu respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje sekret usazený v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Pro stejný účel si můžeme také doma vyrobit smrkový med – ten se připravuje z mladých výhonků větví, právě nyní, v jarních měsících (recept na med je součástí tohoto článku). Smrkový med je vhodný i pro děti, používáme ho stejně jako včelí, samotný na lžičku, nebo do čaje.