Smuteční řeč je velebení řeč obvykle pronesená při pohřbu, která má za cíl vzdát poctu zemřelému a připomenout jeho život a skutky. Může být přednesena rodinou, přáteli nebo dokonce duchovním, ale výjimkou není ani přednes člověkem, kterého si určil zesnulý před svou smrtí. Jejím účelem je vzpomínka na zemřelého, vzdát poctu jeho životu, charakteru a odkazům. Smuteční řeč obvykle obsahuje příběhy a vzpomínky na zemřelého, jeho úspěchy a osobnost. Je to forma pietního projevu, který má poskytnout útěchu pozůstalým.
Napsat smuteční řeč je velmi složitým slohovým úkolem, protože řečník v něm musí vyjádřit pocity pozůstalých. Náš článek může sloužit jako takový vzor, jak je možné napsat svůj smuteční projev.
FAQ – Často kladené otázky
Jak napsat smuteční řeč?
Při psaní smuteční řeči se zaměřte na vztah k zesnulému, jeho životní hodnoty a společné vzpomínky. Pomoci mohou vzorové smuteční řeči, ale výsledný text by měl být osobní a upřímný.
Existují smuteční řeč na pohřbu vzory?
Ano, existují smuteční řeč na pohřbu vzory i pohřební řeč vzory pro různé situace – pro maminku, tatínka, babičku, dědečka, partnera nebo sourozence. Slouží hlavně jako inspirace.
Jak dlouhá má být smuteční řeč?
Ideální délka smuteční řeči na pohřbu je přibližně 3–5 minut. Kratší projev bývá srozumitelnější a důstojnější než dlouhé vyprávění.
Co říci na závěr smuteční řeči?
Závěr smuteční řeči by měl být klidným rozloučením – například větami typu „Navždy zůstaneš v našich srdcích“ nebo krátkým citátem či veršem.
Jaký je rozdíl mezi smuteční řečí a pohřebním proslovem?
V praxi se pojmy smuteční řeč, pohřební řeč a smuteční proslov používají jako synonyma. Všechny označují projev pronesený při posledním rozloučení.
Jak napsat smuteční řeč pro maminku nebo tatínka?
Smuteční řeč pro maminku či smuteční řeč pro tatínka bývá velmi osobní. Zaměřte se na jejich roli v rodině, lásku, obětavost a společné chvíle. Vzor smuteční řeči pro maminku může pomoci s formou.
Hodí se do smuteční řeči básně?
Ano, smuteční básně k pohřbu nebo krátké verše mohou projev citlivě doplnit. Doporučuje se ale použít maximálně jednu báseň nebo citát.
Co říci na smuteční hostině?
Na smuteční hostině (karu) se obvykle pronáší krátký proslov na smuteční hostině nebo poděkování za účast na pohřbu. Stačí několik vět vyjadřujících vděčnost a vzpomínku na zesnulého.
Je lepší smuteční řeč improvizovat, nebo si ji připravit?
Smuteční projev by měl být vždy připravený předem. Improvizace může vést k nechtěným emocím nebo nevhodným formulacím.
Může smuteční řeč zaznít i v kostele?
Ano, existuje i smuteční řeč v kostele – vzor. Projev by měl respektovat prostředí, být klidný a důstojný, bez příliš osobních nebo kontroverzních pasáží.
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
Dobrý den, zvládla by jste mi pomoci sepsat smutecni rec behem dnesniho dne? Zitra ji musim odevzdat...dekuji
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE – BOLEST NOHOU A RUKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobrý den,asi před 7-mi lety /2015/ mě začaly bolet stehenní a hýžďové svaly-boky,tak že jsem v noci řvala bolestí a nic nepomáhalo.Pak jsem se dostala k šikovné dr.neuroložce a po různých vyšetřeních jsme dospěly k tomu,že mám polyneuropatii,ale neví se z čeho.Všechno začalo tím,že jsem měla nervy z mámy,začala jsem brát Gordius a časem se vše usadilo a já byla v naprosté pohodě,protože jsem se od matky odpoutala a to definitivně.Mé zdraví se zlepšilo o 100% a už jsem to byla zase já.Přišel rok 2022,s taťkou to začalo jít z kopce,skončil v nemocnici ochrnutý a s mámou mi opět začalo peklo,protože mojí povinností bylo,postarat se o ní/89/.A co se nestalo,vrátily se mi všechny nemoci,vrátila se citelně polyneuropatie,špatná psychika,nespavost,bolesti svalů a kloubů,neklid a podrážděnost - já,celoživotní smíšek a pohodář.A tak se ptám,jak z toho ven a být zase "JÁ"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rodiče si holt nevybíráme a někdy je soužití svízel. Jak z toho ven? Zajistěte mamince náhradní péči, ze které nebudete mít výčitky svědomí a jezděte k ní na návštěvu. Máte na výběr buď domácí péči a nebo umítění do pečovatelského domu pro seniory. Ve výsledku to bude mít pozitivní dopady na maminčin život, protože v obou případech je péče vykonávána osobami se zkušenostmi v péči o staré lidi, tak zvaná geriatrie. Takovou péči vy, jako laik, nemůžete nikdy 89leté mamince poskytnout.
Identifikovala jste jasný spouštěč vašich problémů, toto je způsob jak být zase JÁ.
Smuteční projevy na pohřbech patří mezi nejnáročnější řečnické útvary. Pohřební řeč není běžným veřejným vystoupením – jde o poslední rozloučení, které má hluboký emocionální význam pro rodinu i všechny přítomné.
Neexistuje jeden univerzální vzor, podle kterého by měla smuteční řeč vzniknout. Každý člověk, každý život i každé loučení je jedinečné. Přesto existují zásady, které pomáhají vytvořit projev, jenž bude důstojný, srozumitelný a lidský.
Před samotným psaním je dobré si ujasnit, kdo bude řeč poslouchat. Smuteční řeč je určena především nejbližší rodině zesnulého. Jejím cílem není šokovat, bavit ani hodnotit, ale pomoci sdílet smutek a vytvořit prostor pro vzpomínku.
Základní struktura smuteční řeči
oslovení pozůstalých a smutečních hostů
vyjádření ztráty a smutku
stručné shrnutí života zesnulého
zdůraznění jeho hodnot, vztahů a činů
důstojné rozloučení
Smuteční řeč by měla být spíše kratší. Ideální délka je přibližně tři až pět minut. Delší projev může být pro posluchače i řečníka velmi náročný.
Kdo může smuteční řeč pronést
Řečníkem může být profesionální řečník pohřební služby, ale velmi často jde o blízkého příbuzného, přítele nebo kolegu. Profesionál má zkušenosti a jistotu, osobní řečník zase přináší autenticitu a emoce. Obě varianty jsou zcela v pořádku.
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Dobry den,prosim o pomoc při složeni smutečni řeči pro kamarada tenistu.
Děkuji Jiří
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Prosim o radu jak napsat smutecni proslov svagr nam odesel nahne
Smuteční stuha je tradiční součástí pohřebního aranžmá. Podle zvyklostí se vlastní vzkaz umisťuje na levý cíp stuhy, zatímco na pravý cíp se uvádí vztah k zesnulému nebo podpis (např. „Dcera s rodinou“, „Kolegové z práce“).
Text by měl být krátký, dobře čitelný a především upřímný. Neexistuje správný nebo špatný nápis – důležité je, aby vystihoval váš vztah a emoce.
Cílem bondingu po porodu je dosáhnout nepřerušeného kontaktu maminky s novorozeným miminkem. Prakticky to znamená, že ihned po porodu by mělo být nahé, neumyté děťátko položeno na hruď matky. Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Kontakt kůže na kůži přispívá k poporodní adaptaci miminka a také zaručí děťátku potřebné teplo. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu. Běžné ošetřovatelské postupy se například v Německu i jinde vykonávají tak, že ponechají miminko v maminčině náruči. I následný pobyt maminky a miminka v nemocničním zařízení by měl být přizpůsoben jejich potřebě neustálého těsného kontaktu.
Vztah bezprostředně po porodu mezi maminkou a dítětem se vytvoří vždycky. Ale právě díky těsnému fyzickému kontaktu ihned od porodu se navazování těchto vazeb usnadňuje. Příroda to zařídila tak, že v prvních hodinách po porodu jsou díky vyplavovaným hormonům maminky naladěny k takzvané „opatrovatelské připravenosti“. Podpora bondingu je tedy způsob, jak maminkám usnadnit vstup do mateřství a jak miminkům pomoci při náročné adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Pediatři došli k závěru, že matky, které měly možnost být nerušeně po porodu se svým děťátkem, se chovaly trpělivěji, déle s dítětem vyhledávaly oční kontakt a ještě rok po porodu reagovaly rychleji a ochotněji na potřeby dítěte. A trpělivá maminka je pro miminko skvělým průvodcem v životě.
A zvláště u miminek, která mají nějaké zdravotní problémy, je podpora bondingu nesmírně důležitá. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo je jim umožněn alespoň čichový kontakt s vůní maminky (například tím, že měly u sebe v inkubátoru maminčinu noční košili).
Mateřská náruč je pro miminko tím nejpříjemnějším a nejpřirozenějším místem na světě. Dítě patří k matce, to je normální. Samy maminky to intuitivně cítí. Obvyklá zdravotnická rutina však ještě často funguje spíše ve prospěch oddělování miminek od maminek. Maminka se dozví, že je potřeba miminko ošetřit, že je nutné ho zahřát, aby bylo v pořádku. Maminky mají k zdravotnickému personálu přirozenou důvěru, a tak potlačí svůj instinkt, který jim velí nepustit dítě z náruče a zahřát vlastním teplem. Těsný kontakt maminky s miminkem je potřeba vnímat jako něco naprosto normálního. Díky těsnému kontaktu dochází u maminky k vyplavování vysoké hladiny hormonů a maminka
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otec Frantisek.
Dovolte mi, abych i já, blízký přítel
člověk plný energie a lásky k životu.
Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých,
Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás ve chvílích vzpomínek,zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct,Pravdu. Zato děkují.
Vzorová smuteční řeč slouží jako opora pro ty, kteří si kladou otázku, jak napsat smuteční řeč. Nejde o mechanické čtení textu, ale o strukturu, která pomůže myšlenkám plynout a zachovat důstojnost projevu.
Osnova smuteční řeči
Poděkování přítomným za účast a podporu
Oslovení pozůstalých a smutečních hostů
Základní informace o zesnulém (životopis, rodina)
Připomenutí povahových rysů, hodnot a činů
Vyjádření bolesti, ale i vděčnosti za společný čas
Závěrečné rozloučení, případně verš či citát
Obecný příklad smutečního proslovu
Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté,
dnes se loučíme s člověkem, který zanechal hlubokou stopu v našich životech. Jeho laskavost, pracovitost a lidskost zůstanou navždy součástí našich vzpomínek. Děkujeme mu za vše, čím nás obohatil, a v tichosti mu přejeme klidný odpočinek.
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Triskova.
Dobrý den,obracím se na vás s prosbou o pomoc jak sepsat utecmi proslov pro mimku při rozloučení?
Smuteční hostina (také nazývaná kar) není nezbytnou součástí pohřbu. Pokud se koná, tak vždy až po pohřebním obřadu a obvykle se jí účastní jen úzká rodina a nejbližší přátelé. Hostů ale může být samozřejmě více, vždy záleží na rozhodnutí rodiny, která hostinu obvykle pořádá. Pohřební hostina je pořádaná na počest zesnulého. Na pohřební hostinu se zve předem, není ale nutné, aby na hostinu šli všichni, kteří se účastnili pohřebního obřadu. Obvykle se pozvánka k hostině přiloží ke smutečnímu oznámení. Hostina se zpravidla koná někde blízko obřadní síně, pokud je ve větší vzdálenosti, musí pořádající zajistit i odvoz pro hosty.
Smuteční hostina může mít několik rozdílných průběhů. Může se jednat jen o krátké setkání pozůstalých, při kterém se připije na počest zesnulého. Obvykle takové setkání trvá asi hodinu a není pro něj nutné pořádat žádný raut. Postačí jen nějaké maličkosti k vínu (víno by se také nemělo dolévat, je to opravdu jen krátké setkání). Další možností je uspořádat hostinu v blízké restauraci, taková hostina se obvykle skládá z přípitku na počest zesnulého, krátkého oběda, případně malého zákusku. Ani toto setkání se příliš neprodlužuje. Některé rodiny dávají přednost ale domácí hostině, která se koná většinou v domě zemřelého, o hostinu se postarají opět její pořádající. Jídlo můžou dodat příbuzní, nebo se může objednat. Vždy záleží na rozhodnutí pořádajících. Tento typ hostiny se může protáhnout i na několik hodin.
Ukázka řeči na smuteční hostině
Drahá rodino a přátelé,
Děkujeme Vám, že jste dnes s námi sdíleli náš žal. Naše maminka by jistě byla šťastná, kdyby věděla, kolik lidí se dnes sešlo, aby si ji připomnělo a vyjádřilo jí úctu. Všem nám byla blízká srdci a věřím, že na ni nikdo z nás nezapomene. Věnujme ji teď, prosím, tichou vzpomínku a pozvedněme sklenku a připijme si na naši milovanou matku, sestru, babičku i přítelkyni. Vždy budeš v našich srdcích.
Ve svém příspěvku VODNATÉ PUCHÝŘE NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav cerny.
Moje maminka ma na nohou vodnate puchyre asi ve velikosti 20korunove mince.Jsou 2 az 3 dohromady na obou nohach.Kdyz jeden splaskne a tekutina vytece,pocase se ukaze opet nekde jinde na noze.Toto se opakuje stale dokola.
Lekar se vyjadril ve smyslu problemu s ledvinami.
Musim pripomenout ze mamince je 86 let.Znama je skutecnost ze ma cystu na ledvine.Jestli jde o souvislost?
Ma nekdo podobny problem?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dobrý den, je mi 63 let (mám jen mírně zvýšený cukr), puchýře se mi začaly dělat přibližně před rokem POTÉ, CO JSEM ZAČAL CHODIT PLAVAT NA BAZÉN v zimě. Začalo to jako svědivá začervenalá skvrna nahoře nad třemi prsty na jedné noze. Lékař mi na to dal mast Triamcinolon , která pomohla a svědivá skvrna za pár dní zmizela, avšak problém se přesunul pod prsty na chodidlo kde se začaly tvořit puchýře, stále na stejných místech a stále dokola, nelze se jich zbavit i když jsem používal řadu mastí ( Clotrimazol, Imazol, Cotylena ). Nic nezabírá, puchýře se tvoří opakovaně jakoby "z hlouby nohy " nakonec prasknou a musím je dezinfikovat a hlídat proti zánětu. Do té doby než jsem začal navštěvovat bazén jsem nic podobného nikdy neměl, prý podobně se lze tímto "nakazit" kdekoliv ve veř. prostoru, např ubytovnách, nemocnicích apod. Ale co s tím a co to je ?? Stále nevím. S pozdravem Petr
V naší poradně s názvem VODOVÉ PYTLKY POD OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radoslava Matějíčová.
Dobrý den!
Moji mamince , které je 81 roků se objevily pod očima velké vodové pytliky. Můžete mi prosím poradit co je příčino a jak se jich zbavit? Děkuji Vám předem za radu a jsem s pozdravem.
Radoslava Matějíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S postupem věku tělo již nefunguje tak dobře jako dřív. V takto pokročilém věku je možné, že došlo ke změně ve funkčnosti jater, která se obvykle projevují okolo očí. Určitě nejlépe pro svou maminku uděláte, když ji vezmete na vyšetření na gerontologii. Zde jsou specialisté připraveni pomoci lidem se stářím. Zejména mají zkušenosti s chováním a projevy lidského těla v období vrcholné fáze lidského života. V tomto věku již raději neexperimentujte s radami z internetu a raději vsaďte na jistotu, protože by pak už nemusel být čas na případné nápravy neúspěšných řešení. Oddělení se jmenuje gerontologie a lékař se nazývá gerontolog nebo gerontoložka. Obvykle tato oddělení bývají v krajských městech.
Následující smuteční řeči uvedené v našem článku mohou sloužit jako vzor, samozřejmě každý si smuteční řeč může vytvořit po svém. Někdo chce, aby v ní bylo mnoho vzletných slov, jiný dá přednost více informativnímu charakteru. Jistě je možné požádat pohřební službu, aby vám pomohla se zhotovením smuteční řeči.
Ve svém příspěvku KOLAGEN A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka platzerova.
moji mamince je 72 let a je nemocna na srdce ...ma cukrovku anginu pektoris a bere warfarin,Jinak ma rozpadle plotynky a borti se ji pater ,je sina obezni na 168 cm ma cca 110 kilo.ted bere kolagen v Kamziku tobolky a uz ma treti krabici.je to dobře ?dekuji Zdenka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku SILNÝ VÝTOK Z UCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, vnučce se dělá tmavěhnědý maz v ouškách, musí se jí obden jemně čistit, lékař mamince sdělil, že to nic není, že to děti tak mívají. Vnučce jsou 4 roky. Děkuji za odpověd'
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku BABULIAKOVA@SEZNAM.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babuliakova@seznam.cz.
Dobrý den , mamince se stal velký problém byla v lázních a nechtěně zapoměla na vanovém oddělení naslouchadlo,jak se pro něj vrátila bohužel už ho nanašly.Naslouchadlo má od roku 2014,pomozte,nejde dát nové na splátky.Předem mnohokrát děkujem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Smuteční řeč si každý může zhotovit sám, samozřejmě řeč profesionálů bude jistě znít jinak, než někoho, kdo nikdy nic takového netvořil. Každý dává přednost něčemu jinému. Někdy není nutné využívat mnoha vzletných slov, abyste vyjádřili svůj city k zesnulé osobě. Hlavní je, abyste vy jako řečník a pozůstalý řekl vše, co jste vyjádřit chtěl a aby vám to bylo přirozené. Samotná chvíle pohřbu je velmi těžká, není nutné si ji ještě dělat horší náročným proslovem, kterému příliš nerozumíte. Závěr smuteční řeči je v podstatě rozloučení jak se zesnulou osobou, tak i se smutečními hosty.
Na závěr smuteční řeči se jistě hodí říct něco, co nám zesnulého připomene, nebo co nám pomůže se s ním rozloučit. Často se například využívají různé slavné citáty (obzvlášť třeba když víme, že zemřelá osoba měla ráda nějakého spisovatele), také je možné využít slova písní. Někdy stačí jen závěrečná věty typu: Navždy budeš v našich srdcích; Nikdy na tebe nezapomeneme.
Smuteční řeč pro maminku bývá jedním z nejemotivnějších projevů. Maminka je symbolem bezpečí, lásky a domova.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Dnes stojíme tváří v tvář okamžiku, na který se nelze připravit. Loučíme se s ženou, která pro nás znamenala víc než slova dokážou vyjádřit – s naší maminkou.
Byla člověkem, který dával lásku bez očekávání. Její život byl naplněn péčí o druhé, trpělivostí a pochopením. Vždy tu byla, když jsme potřebovali obejmout, poradit nebo jen mlčet.
Dnes cítíme bolest, ale zároveň i hlubokou vděčnost. Vděčnost za každý den, který jsme s ní mohli strávit. Za hodnoty, které nám předala, a za vzpomínky, které v nás zůstanou navždy.
Loučíme se, ale nezapomínáme. Navždy zůstane v našich srdcích.