SMUTEČNÍ KAR JE NUTNÝ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Smuteční řeč není nezbytnou součástí pohřebního aktu, pokud si ale pozůstalí přejí, aby na pohřbu někdo promluvil, volí mezi službou profesionální řečníka nebo vlastním vystoupením.
Řeč na smuteční hostině
Průběh pohřbu obvykle vychází z přání zesnulého a mají ho na starosti pozůstalí, ti tedy rozhodují, jak bude pohřeb vypadat, jestli se bude skládat jen ze smutečního obřadu, anebo jestli jeho součástí bude i smuteční hostina. Pokud se pozůstalí rozhodnou zorganizovat smuteční hostinu, je jen na nich, kdo se jí bude účastnit. Nikde není dáno, že musí být pro všechny účastníku pohřbu. Řada pozůstalých dává přednost smuteční hostině v úzkém kruhu rodiny. Pohřební hostina se koná až po obřadu, nikdy ne před ním. Při hostině nejde o samotné jídlo, opět jde o vzdání úcty nebožtíkovi a sdílení vzpomínek na něj. Lidé se zde scházejí, aby se mohli společně podělit o vzpomínky a ještě jednou projevit soustrast nejbližším příbuzným. V případě, že se smuteční hostina koná, tak se pozvaným na tuto událost posílá nejen smuteční oznámení, ale také pozvání ke smuteční hostině. Tak každý dopředu ví, že se taková akce bude konat. Pozůstalí při rozhodování o místě smuteční hostiny, by měli mít na paměti, že je vhodné uspořádat hostinu blízku místa obřadu, protože pokud se bude kar konat jinde, musí zajistit pro účastníky odvoz na dané místo. Finanční náročnost této části pohřbu je různá, závisí na tom, jaký typ hostiny si pozůstalí zvolí. Nejméně finančně náročná je smuteční hostina, při níž se nepodává žádné hlavní jídlo. Slouží jen k setkání blízkých, kteří společně připijí na zemřelého. Tato hostina nemá dlouhé trvání, obvykle trvá maximálně půl hodinu a není finančně náročná, protože kromě již zmíněného vína se na ní podávají jen nějaké maličkosti vhodné k vínu. Další a finančně náročnější je uspořádání smuteční hostiny v restauraci. V takovém případě by se měla hostina skládat ze slavnostního přípitku na počest zemřelého, oběda a dezertu. Ani v tomto případě není vhodné na hostině déle prodlévat. Obvykle po dezertu smuteční hosté postupně odcházejí. Poslední a často finančně nejnáročnější variantou je domácí hostina pro blízké příbuzné a další hosty, která se koná obvykle v domě zemřelého, nebo u jeho blízkých příbuzných. Tato hostina trvá podstatně delší dobu (i několik hodin) a je na ni potřeba zajistit dostatek pokrmů a nápojů. Výhodou je, že se nemusí jednat o pokrmy koupené v restauraci, mohou být domácí, připravené blízkými příbuznými. Důležitou součástí každé smuteční hostiny je vždy slavnostní projev, který by opět měl mít blízký příbuzný, nebo přítel. Nemusí to být ale stejný řečník, který hovořil na pohřbu. Řečníku může být i více. Vždy by po projevu mělo následovat symbolické připití na počest zemřelého. Řeč by neměla být dlouhá, měla by obsahovat poděkování za projevené soustrasti, nebo za účast na pohřbu.
Ve svém příspěvku TOXICITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Táké jsem jí dříve spokojeně používal když jsem trávil hodně času před obrazovkou teď jsem zjistil že je pravděpodobně Toxická viz https://cs.wikipedia.org/wi… -nemyslím,že je dobrý nápad její pravidelné použití, ačkoliv jde jen o 3% roztok. PS: Vždy jsem si myslel že to má spíš něco z borovicí než borem, nj názvy názvy :-D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
To víte že je toxická, pro zisky farmaceutických firem, vnitřní užívání teda boraxu, ale kyselina boritá je z něj vyráběná, vás zbaví nejen bolení kloubů.. ale veškerých problémů spojených se špatnou funkcí buněčných stěn, a především bor je nutný k správnému hospodaření s minerály v těle, užívám jej vnitřně, a v tak malém množství, že i kdyby to byl kyanid tak se není čeho bát, 1 lžička boraxu, ve 30ml vody, na dně je nerozpuštěný, z tohoto roztoku piji max. 2 kapky denně s tím že co pár dní dám pauzu.. mimochodem je to 1,5x méně toxičtější než kuchyňská sůl. Proč před tou nevarují ? Ta jim jde na ruku, nerad to říkám ale probíhá zde sofistikovaná skrytá genocida velice hnusným způsobem, vnucují nám sebedestrukční živ. styl, krmí nás totálním odpadem, chtějí po nás čím dál větší výkon, naše nemoci neléčí, ale léky zakrývají.. tohle je holá realita, i když tomu i mnohdy samotný pachatel nechce věřit.
Poslední rozloučení zesnulého člověka mají obvykle na starosti jeho příbuzní, kteří rozhodují o tom, jak bude pohřební akt vypadat, kde se bude konat, kolik přijde lidí, jestli součástí bude i hostina, kdo tam promluví atd. Při rozhodování se mohou řídit přáním zemřelého, pokud nějaké projevil za svého života, nebo tím co o něm vědí, co se k němu hodí atd., případně sami vyberou to, co považují za nejlepší. Důležitá je v neposlední řadě také finanční stránka, protože uspořádání pohřbu není nejlevnější záležitostí. Je třeba zajistit si pohřební službu, která se postará o zemřelého (uložení do rakve, také i umytí zemřelého, oblečení a další nutné úpravy), zajistit parte, rozhodnout o způsobu pohřbení (do země v rakvi, nebo kremace), místo pohřbení, nebo uložení urny, místo pro smuteční obřad (pokud o něj pozůstalí stojí), případně pro smuteční hostinu. S tím vším může pozůstalým pomoci právě pohřební služba, která vychází z přání pozůstalých. Pokud se pozůstalí rozhodnou pro pohřeb, jehož součástí bude i smuteční obřad, musí se rozhodnout, jestli jeho součástí bude i pohřební řeč. Pohřební řeč není vždy nutná, je možné mít jen jednoduchý obřad, při němž bude puštěna vhodná hudba a pozůstalí a další lidé, kteří se přišli rozloučit, jen k rakvi položí květiny a věnce a v tichosti se rozloučí se zemřelým. V případě, že se pozůstalí rozhodnou pro smuteční obřad se smutečním projevem, musí si zvolit vhodného řečníka. V takovém případě se nabízí několik možností. Jednou variantou je, že řeč přenechají profesionálovi, který buď působí u pohřební služby, nebo pod pohřební síní. Takový řečník jim předá dotazník, do něhož vyplní základní informace o zemřelém a to, co si přejí, aby na pohřbu zaznělo. Výhodou tohoto řečníka je, že ví, jak se má obléci, umí mluvit a nenechá se ničím rozhodit. Jeho projev ale může na někoho působit neosobně. Další variantou je, že řečníkem bude někdo blízký zemřelému. Nemusí se vždy jednat o příslušníka jeho rodiny, řeč může mít i nejlepší přítel, nebo někdo jiný, kdo zemřelého dobře znal. Při některých pohřbech se dokonce střídá více řečníků, někdo promluví za rodinu, pak třeba některý přítel, kolega atd. V takovém případě je důležité, aby řečníci své projevy sladili a „nelezli si do zelí“. Není třeba, aby se všechny informace opakovaly, každý by se pak měl držet svého okruhu. Mnohem jednodušší situace je, když mluví jen jeden řečník. Ten by měl samozřejmě při tvorbě své řeči respektovat pravidla tohoto slohového útvaru a i při samotném obřadu musí dbát na správnou etiketu vycházející z dané situace.
Projev, který si řečník sám připraví, musí odrážet jeho
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Dobry den,prosim o pomoc při složeni smutečni řeči pro kamarada tenistu.
Děkuji Jiří
Smuteční hostina (také nazývaná kar) není nezbytnou součástí pohřbu. Pokud se koná, tak vždy až po pohřebním obřadu a obvykle se jí účastní jen úzká rodina a nejbližší přátelé. Hostů ale může být samozřejmě více, vždy záleží na rozhodnutí rodiny, která hostinu obvykle pořádá. Pohřební hostina je pořádaná na počest zesnulého. Na pohřební hostinu se zve předem, není ale nutné, aby na hostinu šli všichni, kteří se účastnili pohřebního obřadu. Obvykle se pozvánka k hostině přiloží ke smutečnímu oznámení. Hostina se zpravidla koná někde blízko obřadní síně, pokud je ve větší vzdálenosti, musí pořádající zajistit i odvoz pro hosty.
Smuteční hostina může mít několik rozdílných průběhů. Může se jednat jen o krátké setkání pozůstalých, při kterém se připije na počest zesnulého. Obvykle takové setkání trvá asi hodinu a není pro něj nutné pořádat žádný raut. Postačí jen nějaké maličkosti k vínu (víno by se také nemělo dolévat, je to opravdu jen krátké setkání). Další možností je uspořádat hostinu v blízké restauraci, taková hostina se obvykle skládá z přípitku na počest zesnulého, krátkého oběda, případně malého zákusku. Ani toto setkání se příliš neprodlužuje. Některé rodiny dávají přednost ale domácí hostině, která se koná většinou v domě zemřelého, o hostinu se postarají opět její pořádající. Jídlo můžou dodat příbuzní, nebo se může objednat. Vždy záleží na rozhodnutí pořádajících. Tento typ hostiny se může protáhnout i na několik hodin.
Ukázka řeči na smuteční hostině
Drahá rodino a přátelé,
Děkujeme Vám, že jste dnes s námi sdíleli náš žal. Naše maminka by jistě byla šťastná, kdyby věděla, kolik lidí se dnes sešlo, aby si ji připomnělo a vyjádřilo jí úctu. Všem nám byla blízká srdci a věřím, že na ni nikdo z nás nezapomene. Věnujme ji teď, prosím, tichou vzpomínku a pozvedněme sklenku a připijme si na naši milovanou matku, sestru, babičku i přítelkyni. Vždy budeš v našich srdcích.
Smuteční řeč se přednáší během smutečního obřadu či pohřbu. Měla by dokazovat, že zájem o pozůstalé a jejich problémy přetrvává, stejně jako pochopení a dobrá vůle stát jim v těžkých chvílích po boku.
Smuteční řeč nemá svou specifickou délku, záleží na každém řečníkovi, jak dlouhý a procítěný proslov má v plánu vyjádřit. Měl by ale být přímý, jednoduchý a výstižný.
Smuteční řeč je vzdáním úcty zemřelému a jeho pozůstalým. Může být pronesena knězem, profesionálním řečníkem krematoria či rodinou a přáteli. Smuteční řeč může být pronesena i více osobami.
Profesionální řečník přesně ví, jak má dokonalý smuteční proslov vypadat. Pokud si sami netroufáte na smuteční projev, řečník je ten pravý člověk, který vám podá pomocnou ruku. Profesionální řečník ví, jak se tvářit, co říkat, jak na se na smutečním obřadu chovat a působit.
Vzorová smuteční řeč by měla být věcná, citlivá a prostá. Může obsahovat životní filozofii a zkušenosti, které dokážou pozůstalé povzbudit do dalšího života. Smuteční řeč by měla být brána vážně, proto je zapotřebí zbavit se veškerých všeobecných a prázdných klišé.
Obsah smuteční řeči by měl být zaměřen na zesnulého. Vyzdvihuje zesnulého jako člověka, poukazuje na jeho přednosti a rekapituluje život, který žil. Posluchači jsou připraveni slyšet především pozitivní zprávy, proto by celkový obsah smuteční řeči měl být věnován pouze dobré stránce zesnulého.
Smuteční proslov si může rodina připravit sama a zvolit zástupce, který ho bude prezentovat. Projev pak může být více osobní.
Smuteční projevy na pohřbech je pro nezkušené řečníky těžké sestavit. Obvykle se obávají toho, aby jejich řeč dávala smysl, nebyla příliš dlouhá a lidé jí rozuměli. Stejně tak by měli myslet i na to, aby se v ní neobjevila slova, která bude mít řečník problém vyslovit. Na pohřbech je samozřejmě nutné dodržovat jistou pietu, ale i tak se může v projevu objevit mírný humor, pokud se to k zesnulému hodí. Řečník musí myslet také na to, že ho v průběhu jeho proslovu mohou zasáhnout projevy smutku, i s nimi se musí vypořádat. Nemusí se za to ale stydět, u neprofesionálních řečníků, kteří mluví na pohřbech svých blízkých, se to stává. K vytvoření smuteční řeči mohou jako vzory posloužit i její ukázky, které následují dále v tomto článku. Jedná se o vzor smuteční řeči na pohřbu maminky, tatínka, babičky a dědečka. Tyto vzory slouží jako inspirace, třeba řečníka zaujme některé slovní spojení, nebo stavba řeči. Není ale nutné se těchto vzorů doslova držet. Jedná se jen o ukázky, jak je možné smuteční řeč uchopit.
Ve svém příspěvku OČKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
https://www.ockovaciprukaz.cz Tam sice asi nenajdes primo co je a co neni nutny, ale jednotlivy moznosti jsou rozepsany, tak by si clovek o tom snad mel udelat obrazek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Smuteční řeč si každý může zhotovit sám, samozřejmě řeč profesionálů bude jistě znít jinak, než někoho, kdo nikdy nic takového netvořil. Každý dává přednost něčemu jinému. Někdy není nutné využívat mnoha vzletných slov, abyste vyjádřili svůj city k zesnulé osobě. Hlavní je, abyste vy jako řečník a pozůstalý řekl vše, co jste vyjádřit chtěl a aby vám to bylo přirozené. Samotná chvíle pohřbu je velmi těžká, není nutné si ji ještě dělat horší náročným proslovem, kterému příliš nerozumíte. Závěr smuteční řeči je v podstatě rozloučení jak se zesnulou osobou, tak i se smutečními hosty.
Na závěr smuteční řeči se jistě hodí říct něco, co nám zesnulého připomene, nebo co nám pomůže se s ním rozloučit. Často se například využívají různé slavné citáty (obzvlášť třeba když víme, že zemřelá osoba měla ráda nějakého spisovatele), také je možné využít slova písní. Někdy stačí jen závěrečná věty typu: Navždy budeš v našich srdcích; Nikdy na tebe nezapomeneme.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
a je nutný aby se léčila i partnerka? Jinak dík moc za info,asi si nechám poradit a zajdu tam :-D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Partnerka se bude léčit až podle toho, co to bude. Jestli to bude infekční nemoc tak ano, jestli je to jen dermatitida, tak jen když bude mít příznaky. Hele, fakt tam jdi, tohle řeší hodně lidí a trápí se s tím jen ti co se stydí a nejdou k lékaři. Ti co jdou k lékaři jsou do dvou týdnů vyléčeni a vesele žijí dál. Doktoři tohle znají a není to vůbec žádná ostuda, že tě trápí svědění penisu. Až budeš penis ukazovat, tak ho vnímej jako by to byl palec u ruky. Držím palce, ať se ti to podaří dobře vyřešit.
Následující smuteční řeči uvedené v našem článku mohou sloužit jako vzor, samozřejmě každý si smuteční řeč může vytvořit po svém. Někdo chce, aby v ní bylo mnoho vzletných slov, jiný dá přednost více informativnímu charakteru. Jistě je možné požádat pohřební službu, aby vám pomohla se zhotovením smuteční řeči.
Ve svém příspěvku VIŠŇOVSKÝ BALZÁM DR MAX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
je běžně prodejný nebo je na recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.
Dobrý den, mám tuhou na pohmat bolestivou zatvrdlinu v prsu, mám to od dětství, kdy jsem se uhodila o řídítka kola. Byla jsem několikrát na vyšetření v prsní poradně, několikrát na vyšetření ultrazvukem, vždy s výsledkem , že je vše v pořádku, mamograf prý není nutný, kdyby tam něco bylo, tak by to ultrazvuk ukázal, ale strašně mě to trápí, prosím o radu zda by mě mohl pomoci Višněvského balzám, byla bych moc ráda za odpověď, pokud se některé z vás něco podobného stalo a jak se toho zbavila, prosím neposílejte mě na mamograf, nějaké velké stisknutí bych asi nedala. Děkuji všem. Jarka
Stuhy pro starší osoby se doporučují v barvě černé či hnědé. Pro muže středního věku vyberte šedou nebo zelenou stuhu. Pro ženy středního věku spíše fialovou, vínovou nebo šedou stuhu. Pro mladší osoby jsou vhodnější bílé, světle žluté nebo šedé smuteční stuhy. Smuteční stuha je rozdělena na dvě části: pravý a levý cíp. Text můžete volit zcela dle svého přání. Chcete-li se držet tradice, do levého cípu umístěte obecný text obsahující vzkaz zemřelému. Příkladem může být: Poslední sbohem, Na rozloučenou, Myslíme na Tebe, Se vzpomínkou, S láskou a podobně. Do pravého cípu je potom nejvhodnější uvést osoby, od nichž smuteční květina je. Například jsou to texty jako: rodina Novákova, dcera Jana s rodinou a podobně.
Ve svém příspěvku MUDR JAN ŠULA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Pavel.
Dobrý den. Žádám o radu pana doktora Šulu. Je mi 42let a loni jsem dostal tinitus. Je nějaká možnost úplného vyléčení? Děkuji za případný zájem poradit. S úctou Roman Pavel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sasa.
Vyzkousejte frequency tinnitus z youtube; šumy ruzovy, bily apod, ty to zmirnuji nebo aspon prekryvaji/ulevuji, mne to pomaha. Nejlepsi je mit top kvalitu napr. Format Wave (zde nutny prehravac, ktery to umi prehrat, sluchatka s co nejvetsim nebo potrebnym rozsahem frekvenci), muze byt i mp3, ale trva to dele.....melo by se to poslouchat dennodenne aspon 40 dni..... Pise o tom take Peter Studenik jak se toho zbavil , beztinnitu.cz. Frekvence jsou super, kdyz najdete pro vas tu pravou. Ja se treba zbavim bolesti v krizi i za 15 minut, co by jindy trvalo cele tydny. Vychazi to z poznatku solfeggio frekvenci. Jinak se to pousti slabe, maximalne do hlasitosti prijemne, jinak by si clovek mohl poskodit sluch - zde urcite plati, ze mensi hlasitost znamena vice. Nesmi se u toho ridit, prace s nebezpecnymi nastroji, .......apod, jste vlastne v urcite meditaci. Vse chce uzivat s rozumem.
Snad to nekomu pomuze.
Sasa
Neodmyslitelnou součástí každého smutečního oznámení jsou citáty a básně, které patří na začátek smuteční řeči a dodávají jí vážnost a emocionální ráz. Smuteční verše a citáty slouží k poetickému popsání člověka, který již není mezi námi a měly by být vybrány tak, aby co nejpřesněji vyjádřily osobnost a charakter zemřelého. Pomáhají pozůstalým dát najevo lásku, respekt, vděk a všechny další důležité emoce, které při rozloučení cítí. Proto je velmi důležité, aby výběru citátu či básně byla věnována patřičná pozornost.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mgr. Marie Vincíková.
17.1.2019 jsem se v Mulačovo nemocnici podrobila gynekologické operaci - vaginální hysterektomie s přední a zadní poševní plastikou. Chtěla jsem se zeptat zda pojišťovna po této operaci hradí lázně. Bude mi 71 let a nikdy jsem dosud o lázně nežádala, ač tato operace byla mojí čtvrtou. Nejprve jsem byla v pracovním poměru, před 18 lety jsem ovdověla, takže výdělek byl opět nutný a nyní bych si konečně lázně mohla časově dovolit a hlavně bych je zdravotně potřebovala. Jako vdova si lázně jako samoplátce nemůžu dovolit a proto se na Vás obracím se žádostí, jak mám postupovat, abych své první lázně v životě dostala.
Mnohokrát děkuji za odpověď
Mgr. Marie Vincíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně žádá váš praktický lékař. Sepíše žádost a odešle ji na zdravotní pojišťovnu. Tam se rozhodnou, jestli lázně povolí a rozhodnou i o míře úhrady (buď je zaplatí celé pojišťovna a nebo jen léčebné procedury). Takže pro získání lázní kontaktujte svého praktického lékaře.
Smuteční květiny jsou symbolem posledního rozloučení se zemřelým. Jsou dnes nepostradatelnou součástí pohřbu, ale také mají využití jako vzpomínka na zesnulé, například v období Dušiček či výročí úmrtí. Smuteční kytice darují všichni, kteří chtějí vyjádřit svou kondolenci osobně. Smuteční kytice do ruky se položí při obřadu k rakvi.
V naší poradně s názvem ČAJ Z KOŘENE PAMPELIŠKY JAK SPRÁVNĚ POUŽÍVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Rubášová.
Prosím o radu ohledně čaje s kořene pampelišky. Každý píše něco jiného. Zajímalo by mě co je správné zda vařit nebo louhovat a pak přivést do varu. Prosím o radu děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bylo prokázáno, že kořen pampelišky má antidiabetické účinky, zvýšuje sekreci inzulínu a citlivost, a snížuje hyperglykemické příhody. V jedné studii vědci zkoumali účinky prášku z kořene pampelišky na pacientech s diabetem a zjistili významné snížení hladiny ranní glukózy v krvi nalačno. V současnosti je nutný ještě další výzkum, ale účinky pampeliónového čaje na stabilizaci cukru v krvi jsou slibné.
Recept na tento léčivý čaj vyžaduje pražený kořen pampelišky. Kořeny nejdříve důkladně umyjte, nakrájejte na kousky nebo rozdrťte paličkou a poté pečte v troubě 2 hodiny na 200°C. Po vychladnutí to uložte do uzavíratelné nádoby. Když si z toho budete chtít udělat čaj, tak dejte 1 až 2 lžičky do hrnku s horkou vodou a nechte 10 minut odstát. Pražený kořen pampelišky skladujte ve vzduchotěsné nádobě mimo přímé sluneční světlo.
Nepoužívejte pokud jste nemocná s ledvinami, nebo užíváte léky na tlak a odvodnění a také pokud užíváte lithium.
Počty cviků v jedné sérii tréninkové jednotky stanovíme podle specifického zátěžového testu. Při uzávěru břišní aorty nebo jedné z ilických (kyčelních) tepen pacient provádí dřepy nebo podřepy. Při femoris-popliteálním postižení a postižení horní třetiny tepen bérce dělá výstupy na špičky. Při postižení, které odpovídá dolním dvěma třetinám holeně pacienta, vykonává střídavě předozadní ohýbání nohy v kotníku v horizontální poloze, tedy vleže se zdviženými dolními končetinami, to znamená nad úrovní srdce.
Počet cviků pro tréninkovou jednotku představuje dvě třetiny celkového počtu cviků, které pacient uskutečnil až do ischemické bolesti takové intenzity, při které byl nucen cvičení ukončit, přitom cviky vykonával tempem cca 40 cviků/min.
Vlastní intenzivní intervalový trénink se skládá z typu cviků podle výšky postižení cévy, přičemž po sérii cviků následuje 2 až 3 minutová relaxační pauza vleže, vsedě nebo vestoje. Soubor cvičení je třeba provádět minimálně 2–3krát denně a každých 4 až 6 týdnů je vhodné nové otestování maximálního počtu cviků v jedné sérii. Pokud se zjistí zvýšený počet cviků, znamená to zlepšení tolerance zátěže, a stanoví se nový, aktuální 2/3 počet cviků, který se procvičuje stejným způsobem.
Při zahájení intenzivního intervalového tréninku je nutný dohled specialisty – lékaře, fyzioterapeuta, který provede test chůze, jímž zjistí vzdálenost v metrech, kterou pacient přejde do prvního pocitu bolestí v dolních končetinách, takzvaná klaudikační vzdálenost. Tempo testované chůze by mělo být 120 kroků za 1 minutu.
K dalším specifickým testům patří test podle Ratschowa, Prusíka, polohový test, Treadmill test k odlišení závažných příznaků onemocnění cév dolních končetin (patří k vyšetřením specialistou pro klinickou diagnostiku). Uvedené intervalové testy, jakož i test pro intenzivní intervalový trénink, jsou kontraindikovány u závažných onemocnění, pro které lékař-specialista může vyloučit u pacienta testování a s kterými je seznámen fyzioterapeut, pracovník, který je určen pro provedení testu. K prodloužení klaudikační vzdálenosti a ke zvýšení počtu prováděných cviků v jedné tréninkové jednotce dochází při pravidelně prováděném intenzivním tréninku přibližně po prvních šesti týdnech. K dalšímu výraznému zvýšení zátěžového testu dochází následně po čtrnácti týdnech, pak následuje mírný vzestup po půl roce a někdy ještě po prvním roce. Trvalý léčebný trénink je nutný k udržení nabyté výkonnosti. Měl by se uskutečňovat i po chirurgických a intervenčních zákrocích.
Rozsah tréninkové aktivity je třeba v případě onemocnění cév dolních končetin vždy konzultovat s lékařem-specialistou.
Žlučníkový kal, často popisovaný jako „písek“, lze léčit různými metodami v závislosti na závažnosti příznaků a přítomnosti komplikací, jako jsou žlučové kameny. Možnosti léčby sahají od úpravy životního stylu a léků až po chirurgické odstranění žlučníku v závažných případech.
Úpravy životního stylu
Dieta
Strava s nízkým obsahem tuku, cholesterolu a vysokým obsahem vlákniny může pomoci zvládat žlučníkový kal a předcházet jeho vzniku.
Regulace hmotnosti
Udržování zdravé hmotnosti je zásadní, protože nadváha nebo obezita zvyšuje riziko problémů se žlučníkem.
Pravidelné cvičení
Fyzická aktivita může podpořit zdravý tok žluči a trávení, což potenciálně snižuje riziko tvorby kalu.
Zabraňte rychlému úbytku hmotnosti
Významný úbytek hmotnosti může naopak vyvolat tvorbu žlučových kamenů.
Léky
Ursodiol
Tento lék může pomoci rozpustit cholesterolové žlučové kameny a může být také užitečný pro žlučníkový kal.
Jiné léky
V některých případech vám lékař může předepsat jiné léky, které pomohou rozpustit kal nebo zvládnout příznaky.
Chirurgický zákrok (cholecystektomie)
Kdy je nutný?
Pokud žlučníkový kal způsobuje časté bolesti, záněty nebo komplikace, jako jsou žlučové kameny, může být doporučen chirurgický zákrok k odstranění žlučníku (cholecystektomie).
Laparoskopická cholecystektomie
Tento minimálně invazivní zákrok je nejběžnějším chirurgickým přístupem k odstranění žlučníku a nabízí rychlejší zotavení.
Otevřená cholecystektomie
V některých případech může být otevřený chirurgický zákrok nutný, zejména pokud se vyskytnou komplikace nebo anatomické problémy.
Přírodní léky (s opatrností)
Jablečný ocet
Zatímco někteří naznačují, že jablečný ocet může pomoci, existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jeho účinnost při žlučových kamenech nebo kalu.
Ostropestřec mariánský
Některé studie naznačují, že ostropestřec mariánský může mít ochranný účinek na játra a potenciálně předcházet žlučovým kamenům, ale je zapotřebí dalšího výzkumu.
Poraďte se se svým lékařem
Před vyzkoušením jakýchkoli přírodních léků se vždy poraďte se svým lékařem, zejména pokud máte stávající problémy se žlučníkem.
Ve svém příspěvku VIŠNĚVSKÉHO BALZÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Příhodová.
Veterinářka mi předepsala balzám pro psa. Udělala se mu na přední noze tuhá boule velikosti asi slepičího vejce, nad kolenem naplněná nějakou tekutinou, zřejmě se mu tam něco zapíchlo a nezjistili jsme co to bylo.máme mu to 14 dní mazat a pak ho přijít ukázat, aby rozhodla , zda bude nutný chirurgický zákrok. Po týdnu mazání a masírování boule změkla na konzistenci želé.Můžeme tuto procedůru považovat za všelék, nebo počítat s operací? POdle informací, které jsem si přečetla o balzámu se domnívám, že by psovi pomoci i bez zákroku
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Někdy se na parta může hodit verš pro člověka, který nemá děti a nelze použít smuteční báseň pro maminku a nebo tatínka. Proto je zde uveden seznam univerzálních básní na parte.
Ty prosté věci, jež jsem miloval,
toužil jsem míti věrně kolem sebe.
A byl to ráj a já se o ně bál
a věděl jsem, že tratím v nich kus nebe
Okno mi řeklo: Jen se rozhlédni,
až odejdeš, už cizí budu tobě.
Kyvadlo řeklo: Jdi, je k poledni.
A křížek na zdi: Sejdeme se v hrobě.
~
Odcházím tam, kam všechna pokolení přede mnou.
A lesy budou šumět dál a květy budou kvést.
~
Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.
~
Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát - hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...
~
Nezemřela jsem, neboť vím, že budu stále žít v srdcích těch, kteří mě milovali.
~
V tento den loučení přejte mi štěstí. Neplačte o mne, již sladce spím, život byl stejně bolem mým.
Pokud si rodina přeje, součástí pohřbu může být i smuteční projev, který může přednést buď zkušený řečník, nebo někdo z blízkých zemřelého. Je opravdu nutné si uvědomit, že tato řeč má pomoci pozůstalým překonat bolest a ujistit je, že na to nejsou sami. Tento projev by měl být citlivý, věcný, hlavně ale naplněný upřímnou účastí a snahou pozůstalé povzbudit. Projev by měl být upřímný bez zbytečných klišé. Vhodné je tvrzení v projevu dokládat příklady ze života zemřelého. Řečník by se měl vyvarovat toho, aby ve svém projevu oslovoval zemřelého, vždy by se měl obracet jen na pozůstalé. Řečník by měl ve své řeči zmínit základní údaje o zemřelém, jeho zájmy, problémy, úspěchy, hlavní ale je, aby údaje byly podány objektivně. Vhodné je i informovat o svém vztahu k zemřelému, třeba konkrétní vzpomínkou, ale nesnažit se zdůrazňovat vlastní zármutek. Smuteční řeč by neměla trvat déle než 5 minut. Je důležité si uvědomit, že se jedná o formální projev, věty by tedy měly být krátké, výslovnost pečlivá a hlasitost přiměřená. Při tomto projevu je třeba nemít přehnanou gestikulaci, projev by měl začít a skončit mírnou úklonou směrem k rakvi, během projevu je dobré se dívat na posluchače.