Smuteční řeč je velebení řeč obvykle pronesená při pohřbu, která má za cíl vzdát poctu zemřelému a připomenout jeho život a skutky. Může být přednesena rodinou, přáteli nebo dokonce duchovním, ale výjimkou není ani přednes člověkem, kterého si určil zesnulý před svou smrtí. Jejím účelem je vzpomínka na zemřelého, vzdát poctu jeho životu, charakteru a odkazům. Smuteční řeč obvykle obsahuje příběhy a vzpomínky na zemřelého, jeho úspěchy a osobnost. Je to forma pietního projevu, který má poskytnout útěchu pozůstalým.
Napsat smuteční řeč je velmi složitým slohovým úkolem, protože řečník v něm musí vyjádřit pocity pozůstalých. Náš článek může sloužit jako takový vzor, jak je možné napsat svůj smuteční projev.
FAQ – Často kladené otázky
Jak napsat smuteční řeč?
Při psaní smuteční řeči se zaměřte na vztah k zesnulému, jeho životní hodnoty a společné vzpomínky. Pomoci mohou vzorové smuteční řeči, ale výsledný text by měl být osobní a upřímný.
Existují smuteční řeč na pohřbu vzory?
Ano, existují smuteční řeč na pohřbu vzory i pohřební řeč vzory pro různé situace – pro maminku, tatínka, babičku, dědečka, partnera nebo sourozence. Slouží hlavně jako inspirace.
Jak dlouhá má být smuteční řeč?
Ideální délka smuteční řeči na pohřbu je přibližně 3–5 minut. Kratší projev bývá srozumitelnější a důstojnější než dlouhé vyprávění.
Co říci na závěr smuteční řeči?
Závěr smuteční řeči by měl být klidným rozloučením – například větami typu „Navždy zůstaneš v našich srdcích“ nebo krátkým citátem či veršem.
Jaký je rozdíl mezi smuteční řečí a pohřebním proslovem?
V praxi se pojmy smuteční řeč, pohřební řeč a smuteční proslov používají jako synonyma. Všechny označují projev pronesený při posledním rozloučení.
Jak napsat smuteční řeč pro maminku nebo tatínka?
Smuteční řeč pro maminku či smuteční řeč pro tatínka bývá velmi osobní. Zaměřte se na jejich roli v rodině, lásku, obětavost a společné chvíle. Vzor smuteční řeči pro maminku může pomoci s formou.
Hodí se do smuteční řeči básně?
Ano, smuteční básně k pohřbu nebo krátké verše mohou projev citlivě doplnit. Doporučuje se ale použít maximálně jednu báseň nebo citát.
Co říci na smuteční hostině?
Na smuteční hostině (karu) se obvykle pronáší krátký proslov na smuteční hostině nebo poděkování za účast na pohřbu. Stačí několik vět vyjadřujících vděčnost a vzpomínku na zesnulého.
Je lepší smuteční řeč improvizovat, nebo si ji připravit?
Smuteční projev by měl být vždy připravený předem. Improvizace může vést k nechtěným emocím nebo nevhodným formulacím.
Může smuteční řeč zaznít i v kostele?
Ano, existuje i smuteční řeč v kostele – vzor. Projev by měl respektovat prostředí, být klidný a důstojný, bez příliš osobních nebo kontroverzních pasáží.
Smuteční projevy na pohřbech patří mezi nejnáročnější řečnické útvary. Pohřební řeč není běžným veřejným vystoupením – jde o poslední rozloučení, které má hluboký emocionální význam pro rodinu i všechny přítomné.
Neexistuje jeden univerzální vzor, podle kterého by měla smuteční řeč vzniknout. Každý člověk, každý život i každé loučení je jedinečné. Přesto existují zásady, které pomáhají vytvořit projev, jenž bude důstojný, srozumitelný a lidský.
Před samotným psaním je dobré si ujasnit, kdo bude řeč poslouchat. Smuteční řeč je určena především nejbližší rodině zesnulého. Jejím cílem není šokovat, bavit ani hodnotit, ale pomoci sdílet smutek a vytvořit prostor pro vzpomínku.
Základní struktura smuteční řeči
oslovení pozůstalých a smutečních hostů
vyjádření ztráty a smutku
stručné shrnutí života zesnulého
zdůraznění jeho hodnot, vztahů a činů
důstojné rozloučení
Smuteční řeč by měla být spíše kratší. Ideální délka je přibližně tři až pět minut. Delší projev může být pro posluchače i řečníka velmi náročný.
Kdo může smuteční řeč pronést
Řečníkem může být profesionální řečník pohřební služby, ale velmi často jde o blízkého příbuzného, přítele nebo kolegu. Profesionál má zkušenosti a jistotu, osobní řečník zase přináší autenticitu a emoce. Obě varianty jsou zcela v pořádku.
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
Dobrý den, zvládla by jste mi pomoci sepsat smutecni rec behem dnesniho dne? Zitra ji musim odevzdat...dekuji
Smuteční řeč je pravděpodobně asi jedním z nejsložitějších slohových útvarů právě pro jeho emocionální zaměření. Jistě není třeba zdůrazňovat, že smuteční řeč je určená na pohřby.
Při pohřbu se může rodina obránit na profesionálního řečníka, který ve svém projevu může vycházet z projevu, který mu připraví rodina, nebo může říct svou vlastní řeč. Většinou se pak jedná o univerzální projev, který jen doplní konkrétními událostmi ze života zemřelého.
Druhou variantou je, že na smuteční slavnosti promluví někdo z pozůstalých, většinou to bývají nejbližší příbuzní, kteří si svůj projev také sami připraví. Napsat smuteční projev není jednoduché. Vždy záleží na vztahu mluvčího k zemřelému a na přístupu, který řečník zvolí. V podstatě není přesně vymezené, jak musí projev vypadat, klidně může být i nekonvenční, základním pravidlem ale je, že by měl být plný opravdu upřímné účasti.
Je několik bodů, které by se v projevu asi měly objevit, ale myslím, že nejsou vždy podmínkou. Také je na řečníkovi, jakou jejich formu zvolí.
Při smuteční řeči není vhodné zdůrazňovat záporné vlastnosti zemřelého (pokud si to rodina vyloženě nepřeje).
Při smutečním proslovu by řečník měl jistě vyjádřit nejen soustrast pozůstalým, ale také by je měl ujistit o tom, že v tom nejsou sami. Měl by se snažit jim pomoci ulehčit v bolesti.
Řečníci se často ve svých projevech uchylují k různým neupřímným a prázdným klišé, které zesnulého nijak nepřiblíží a ani to na nikoho nezapůsobí. Naopak je vhodné využívat v projevu vzpomínky na život zemřelého a na jeho životní postoje.
Také je třeba si uvědomit, že smuteční projev je určen pro pozůstalé, ne pro zemřelého, proto by celý proslov měl směřovat k nim. Jim má tato řeč pomoci překonat bolest. Řečník by vždy, ať už pochází z rodiny, nebo ne, měl v prvním řadě myslet na nejbližší příbuzné, a proto by zrovna je měl oslovit vždy jako první. U smutečního řečníka se předpokládá, že v projevu nebude zdůrazňovat svůj zármutek. Samozřejmě při projevu na pohřbu blízkého příbuzného (matky, otce, syna, dcery...) se tomu nelze zcela vyhnout. Vždy je ale třeba uvědomit si, že i pro další příbuzné je ztráta milované osoby těžká.
Smuteční projev by měl být na určité úrovni a měl by být vždy předem připraven a nikdy by neměl být výsledkem improvizace, která by mohla způsobit, že by zaznělo něco, co není vhodné. I pokud řečník umí svůj projev zpaměti, může si s sebou vzít desky (tmavé barvy) s připraveným projevem (kdy by zapomněl, nebo v rozrušení nevěděl, jak dál pokračovat). Také je třeba si uvědomit, že cílem smuteční řeči není informovat o všech událostech ze života zesnulého. Při
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Dobry den,prosim o pomoc při složeni smutečni řeči pro kamarada tenistu.
Děkuji Jiří
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Prosim o radu jak napsat smutecni proslov svagr nam odesel nahne
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otec Frantisek.
Dovolte mi, abych i já, blízký přítel
člověk plný energie a lásky k životu.
Bylo mi ctí stát mu po boku ve chvílích dobrých i zlých,
Byl můj jediný pravý přítel a já ho měl a mám za to rád. Proto vás prosím, pozvedněte spolu se mnou sklenku na počest muže, který uměl prožít svůj život tak, že mu každý z nás ve chvílích vzpomínek,zároveň on jediný se nikdy nebál mi říct,Pravdu. Zato děkují.
Vzorová smuteční řeč slouží jako opora pro ty, kteří si kladou otázku, jak napsat smuteční řeč. Nejde o mechanické čtení textu, ale o strukturu, která pomůže myšlenkám plynout a zachovat důstojnost projevu.
Osnova smuteční řeči
Poděkování přítomným za účast a podporu
Oslovení pozůstalých a smutečních hostů
Základní informace o zesnulém (životopis, rodina)
Připomenutí povahových rysů, hodnot a činů
Vyjádření bolesti, ale i vděčnosti za společný čas
Závěrečné rozloučení, případně verš či citát
Obecný příklad smutečního proslovu
Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté,
dnes se loučíme s člověkem, který zanechal hlubokou stopu v našich životech. Jeho laskavost, pracovitost a lidskost zůstanou navždy součástí našich vzpomínek. Děkujeme mu za vše, čím nás obohatil, a v tichosti mu přejeme klidný odpočinek.
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Triskova.
Dobrý den,obracím se na vás s prosbou o pomoc jak sepsat utecmi proslov pro mimku při rozloučení?
Ve svém příspěvku PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivona.
Dobry den, chtela jsem se poptat co mam delat abych se zbavila rannich prsimu a nastartovala se do zivota.Muj pribeh,kdyz mi bylo 20let prodelala jsem prvni deptesi jelikoz jsem vubec nevedela co to je v te dobe pricitala jsem to k prepracovani a totalnimu vyhoreni nemela jsemoc hezke detstvi nasi se rozvedli a ja a sestra zustali s otcem za svuj zivot jsem se stehovala asi 23krat.Az jsem si nasla v 19 pritele,ale snim zadna slava zacal me podvadet a ja cim dal vic pracovala abych se od vsech a vseho odprostila no a pak to zacalo silene nechutenstvi zhubla jsem na 39kg.a totalne jsem se zhroutila doktorka mi rekla ze je to syndrom vyhoreni a dala me neschopenku v te dobe se me ujala babicka a dostavala me z toho hnusu 3mesice a ja se nejak vratila do bezneho zivota opustila pritele nasla si podnajem a zmenila praci vse bylo dobre dlouhych 8let nic a po 8 letech opet je pravda zecjsem prozivala v tech 8letech hodne stres nebudu zde psat vse jelikoz by to bylo na dlouho i tak jsem .ela slozite obdobi,ale deprese zadna az po tech 8letech se vratila a ve vetsi mire nemohla jsem nic muj pritel nevedel co semnou a ja byla pripravena ze to odezni,ale ne ta poptvora se me drzela jak kliste ja zas hubla jen jsem lezela a spala z vycerpani jsem si zala dost prasku a chtela to zkoncovat nemela jsem sebevrazedne myslenky jen uz jsem memela silu dal takro zit nenajezena slaba bylo to hrozne skoncila jsem ma JIPU tam za mnou prisel psychiatr a rekl ze mam depresivni poruchu z uzkotnxma stavama a poslal me na 24 na otevrene oddeleni bylo to tam super dostala jsem se z toho zacala brat antidepresiva zoloft ale jak me pustili tak jsem za 14dni po tom otehotnela vse vysadila nahle bylo me fajn asi nejlepsi roky meho zivota 4 roky nic a ted se vse vratilo 1000krat horsi placam se v tom od listopadu a ne a ne najit vhodny lek sertralin me nepomohl pi 6 tydnech me bylo hur a ted escilacopram po dalsich 6tydnech silene nechutenstvi a ranni pedsima ted neberu 2dny escila.a je mo o trosicku lip uz se bojim,ze se pro me nenajdou leky mela jsem hned zacit s lecbou i v tehotenstvi treba by se to ted nestalo mam krasny dite jednou chci mit dalsi zacinam podnikat ale takto to nejde chci to byt zase ja zacinam s terapii udelam vse pro to abych se te mrchy zbavila poradte muzu byt na atb.nejak citliva chci aby to bylo zamnou ranna jsou nejhorsi a vecer uz je mi celkem dobreexistuji prasky a zvyseni chuti k jidlu.dekuji za odpoved a omlouvam se za obsah
Milá rodino, milí přátelé,
shromáždili jsme se dnes v tomto posvátném prostoru, abychom se rozloučili s naším milovaným/milovanou. Každý z nás cítí bolest, ale také vděčnost – za život, který zde zanechal(a), za dobro, které mezi nás přinesl(a), a za lásku, kterou rozdával(a).
Věříme, že smrt není konec. Je to přechod, tajemství, kterému možná nerozumíme, ale které v sobě nese naději. V Bibli čteme: „Já jsem vzkříšení i život.“ Tato slova dnes mohou být světlem pro naše unavená srdce.
Děkujeme Bohu za dar jeho/jejího života a prosíme, aby mu/jí dopřál věčný pokoj. Ať nám všem zůstane v paměti jako člověk, který obohatil naše životy.
Vzor č. 2 – Osobnější řeč s delší vzpomínkou
Milí přítomní,
dnes stojíme před velkou ztrátou. Člověk, s nímž jsme prošli část života, nás opustil. Každý z nás si nese své vzpomínky – na jeho/její laskavost, trpělivost, ochotu pomoci, schopnost uklidnit. Byl(a) světlem v mnoha našem tmavších dnech.
Když se ohlédneme, vidíme, kolik dobrého zde po sobě zanechal(a). A to dobro nás bude provázet dál. Víme, že Bůh k sobě povolává člověka tehdy, kdy nadejde jeho čas. A věříme, že nyní je v náruči Boží, v pokoji a světle, které nepomine.
Děkujeme ti za všechno, co jsi nám dal(a). Odpočívej v pokoji.
Vzor č. 3 – Vzor pro velmi věřící rodinu
Drazí přítomní,
dnes odevzdáváme našeho milého/milou do rukou milosrdného Boha. Jeho/její život byl svědectvím víry, odvahy a služby druhým. Žil(a) podle slov evangelia, žil(a) pro druhé, a právě proto byl(a) tolik milován(a).
Věříme, že setkání s Bohem je naplněním každého lidského života. Proto dnes kromě slz prožíváme i naději. Náš milovaný/milovaná došel/došla tam, kde není bolest ani trápení, kde je večný mír.
Pane, dej mu/jí věčné odpočinutí. A světlo věčné ať mu/jí svítí.
Vzor č. 4 – Velmi citlivá řeč pro nevěřící rodinu, pronesená v kostele
Milí přátelé,
možná každý z nás přistupuje k víře jinak, ale jedno nás dnes spojuje – láska k tomu, kdo odešel. V tomto tichém prostoru si připomínáme jeho/její laskavost, moudrost a každodenní drobné dobré skutky, které formovaly naše životy.
Ať už věříme v cokoliv, je zde naděje, že dobro nezaniká. Že vše krásné, co po sobě zanechal(a), nás bude provázet po zbytek života. A že v našich srdcích bude žít dál.
Děkujeme mu/jí za světlo, které přinesl(a) do našich životů.
Vzor č. 5 – Krátká, velmi pokorná řeč
Milí přítomní,
děkujeme Bohu za život našeho milovaného/milované. Dnes jej/ji svěřujeme do jeho milosrdných rukou. Prosíme o pokoj pro jeho/její duši a o útěchu pro nás, kteří zůstáváme. Ať nám zůstane v srdcích jako člověk, který rozdával lásku a dobro.
Ve svém příspěvku SMUTEČNÍ ŘEČ NA POHŘEB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smteční řeč - důstojné poslední rozloučení.
Dobrý den, ráda bych vás všechny informovala o tom, že pomáhám lidem s psaním smuteční řeči podle jejich představ. Mám založenou FB stránku Smuteční řeč - důstojné poslední rozloučení. Kdyby měl někdo o smuteční řeč zájem, neváhejte a napište mi. Těším se na případnou spolupráci.
Pawlusová Darina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růžena.
Smuteční řeč si každý může zhotovit sám, samozřejmě řeč profesionálů bude jistě znít jinak, než někoho, kdo nikdy nic takového netvořil. Každý dává přednost něčemu jinému. Někdy není nutné využívat mnoha vzletných slov, abyste vyjádřili svůj city k zesnulé osobě. Hlavní je, abyste vy jako řečník a pozůstalý řekl vše, co jste vyjádřit chtěl a aby vám to bylo přirozené. Samotná chvíle pohřbu je velmi těžká, není nutné si ji ještě dělat horší náročným proslovem, kterému příliš nerozumíte. Závěr smuteční řeči je v podstatě rozloučení jak se zesnulou osobou, tak i se smutečními hosty.
Na závěr smuteční řeči se jistě hodí říct něco, co nám zesnulého připomene, nebo co nám pomůže se s ním rozloučit. Často se například využívají různé slavné citáty (obzvlášť třeba když víme, že zemřelá osoba měla ráda nějakého spisovatele), také je možné využít slova písní. Někdy stačí jen závěrečná věty typu: Navždy budeš v našich srdcích; Nikdy na tebe nezapomeneme.
Ve svém příspěvku DOPLNĚK STRAVY NA PLEŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie .
Dobrý den,chci se zeptat,zda existují nějaké tabletky popřípadě doplněk stravy na pleť s pigmentací-se světle hnědými flíčky na tváři?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Krasojizda.cz.
Na pigmentaci byl oblíbený výrobek Imedeen Prime Renewal, jenže ten už dlouho není k dispozici. Pokud se ale podíváme na složení, najdeme na trhu několik výrobků, které lze rovněž využít. Neobotanics Skin Essence obsahuje látky, které byly testované na pigmentaci s pozitivním výsledkem. Řeč je například o kyselině ellagové (extrakt z granátového jablka)
"Výsledky dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie, realizované na 13 zdravých ženách ve věku 20 - 40 let, ukázaly, že zvýšení příjmu kyseliny ellagové ve formě extraktu z granátového jablka po dobu 4 týdnů potlačuje pigmentaci v lidské pokožce vlivem UV záření."
Smuteční proslov na pohřbu je slovním vyjádřením úcty, lásky a vděčnosti k zesnulému. Je součástí pohřební promluvy a bývá klíčovým momentem celého obřadu. Právě v této chvíli zaznívá to, co se říká na pohřbu, když už není možné mluvit přímo se zesnulým, ale lze mluvit o něm, k němu a za něj.
Smuteční řeč může mít různé podoby – od krátkého osobního proslovu až po formální řeč profesionálního řečníka. Často obsahuje stručný životopis, připomenutí důležitých okamžiků života a osobní charakteristiku. Proslov k zemřelému může být veden v první osobě a působit velmi intimně, zejména pokud jej pronáší rodinný příslušník.
Ve svém příspěvku CGA 800 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robo.
u mě tento styl bohužel nepomohl, tak jsem vyzkoušel tablety cga. za jediný měsíc polykáním těch tablet jsem zaznamenal mnohem větší efekty než po několika měsících bláznění v posilovně. všem těm bláznům, co se pravidelně trápí v posilovně se teď směju.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bayern.
jj. moje rec. nejsem clovekem, ktery by se valel u tv, ale do fitka me nikdo nedostane za zadnou cenu. snazim se mit takovy normalni pohyb - napr. chuze (po rovine i do kopcu) a to mi staci. tablety cga800 mi samozrejme pomohly zhubnout - kdyz se podivate, z ceho jsou slozeny, tak proste musi pomoct zhubnout uplne kazdemu
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
V naší poradně s názvem BÍLÉ PIGMENTOVÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ahoj Jano, takhle na dálku se to nedá určit. Nejlepší by bylo pořídit několik fotek z různých úhlů, aby byly dobře vidět pigmentové skvrny i zdravá pokožka. Pak fotky nahraj někam na net (třeba rajce.cz) a napiš sem odkaz na fotky. Potom uvidíme, co se s tím dá dělat.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dik za radu:-)Mam ale dojem ze donutit pritele k foceni skvrn bude dost problem ale jinak dekuji budu se snazit ho premluvit
Smuteční hostina (také nazývaná kar) není nezbytnou součástí pohřbu. Pokud se koná, tak vždy až po pohřebním obřadu a obvykle se jí účastní jen úzká rodina a nejbližší přátelé. Hostů ale může být samozřejmě více, vždy záleží na rozhodnutí rodiny, která hostinu obvykle pořádá. Pohřební hostina je pořádaná na počest zesnulého. Na pohřební hostinu se zve předem, není ale nutné, aby na hostinu šli všichni, kteří se účastnili pohřebního obřadu. Obvykle se pozvánka k hostině přiloží ke smutečnímu oznámení. Hostina se zpravidla koná někde blízko obřadní síně, pokud je ve větší vzdálenosti, musí pořádající zajistit i odvoz pro hosty.
Smuteční hostina může mít několik rozdílných průběhů. Může se jednat jen o krátké setkání pozůstalých, při kterém se připije na počest zesnulého. Obvykle takové setkání trvá asi hodinu a není pro něj nutné pořádat žádný raut. Postačí jen nějaké maličkosti k vínu (víno by se také nemělo dolévat, je to opravdu jen krátké setkání). Další možností je uspořádat hostinu v blízké restauraci, taková hostina se obvykle skládá z přípitku na počest zesnulého, krátkého oběda, případně malého zákusku. Ani toto setkání se příliš neprodlužuje. Některé rodiny dávají přednost ale domácí hostině, která se koná většinou v domě zemřelého, o hostinu se postarají opět její pořádající. Jídlo můžou dodat příbuzní, nebo se může objednat. Vždy záleží na rozhodnutí pořádajících. Tento typ hostiny se může protáhnout i na několik hodin.
Ukázka řeči na smuteční hostině
Drahá rodino a přátelé,
Děkujeme Vám, že jste dnes s námi sdíleli náš žal. Naše maminka by jistě byla šťastná, kdyby věděla, kolik lidí se dnes sešlo, aby si ji připomnělo a vyjádřilo jí úctu. Všem nám byla blízká srdci a věřím, že na ni nikdo z nás nezapomene. Věnujme ji teď, prosím, tichou vzpomínku a pozvedněme sklenku a připijme si na naši milovanou matku, sestru, babičku i přítelkyni. Vždy budeš v našich srdcích.
Smuteční řeč pro maminku bývá jedním z nejemotivnějších projevů. Maminka je symbolem bezpečí, lásky a domova.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Dnes stojíme tváří v tvář okamžiku, na který se nelze připravit. Loučíme se s ženou, která pro nás znamenala víc než slova dokážou vyjádřit – s naší maminkou.
Byla člověkem, který dával lásku bez očekávání. Její život byl naplněn péčí o druhé, trpělivostí a pochopením. Vždy tu byla, když jsme potřebovali obejmout, poradit nebo jen mlčet.
Dnes cítíme bolest, ale zároveň i hlubokou vděčnost. Vděčnost za každý den, který jsme s ní mohli strávit. Za hodnoty, které nám předala, a za vzpomínky, které v nás zůstanou navždy.
Loučíme se, ale nezapomínáme. Navždy zůstane v našich srdcích.