Zajímá vás téma SPÁLNIČKY LATINSKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Tento článek pojednává o onemocněních, která je obvykle lepší prodělat v dětství, protože v dospělosti mohou člověku způsobit různé problémy.
SPALNIČKY
Spalničky jsou právě takovým onemocnění, které je lepší prodělat v dětství. Touto nemocí může člověk ochořet jen jednou za život. Latinský název pro tuto chorobu je morbilli a jedná se o virové infekční onemocnění, které provází vyrážka. Toto onemocnění vzniká z viru spalniček, který se šíří kapénkami. Proti spalničkám je povinné očkování, které snižuje počet nemocných na minimum. Je třeba si uvědomit, že pokud se rodič rozhodne nenechat dítě očkovat, může tím ohrozit život dítěte, protože spalničky jsou velmi nebezpečné.
Příznaky a průběh
Prvními příznaky jsou kašel, zánět spojivek a rýma, následují bílé skvrny na sliznici v dutině ústní. Až poté se objeví vyrážka, která obvykle začíná za ušima a postupně se rozšíří na celé tělo. Inkubační doba u viru spalniček je až 19 dní, průměrně se jedná o 13 dní. V průběhu nemoci se dítě cítí unaveně, je mu špatně, horečka může dosahovat až 40° C. V prvních dnech je vyrážka rozsáhlá, až šestý den začíná pomalu ustupovat. Kolem devátého dne onemocnění již dítě není infekční.
Léčba
Je třeba si uvědomit, že na spalničky neexistuje lék. Pomocí léků se dají omezovat jen doprovodné symptomy, jako jsou kašel a rýma atd. Pokud dítě onemocní spalničkami, mělo by být v izolaci, aby nemoc nepřenášelo dále. Pokud ho trápí vysoké horečky, měly by být snižovány prostřednictvím zábalů a léků. Při této nemoci je třeba respektovat pitný režim. Někdy je doprovodným symptomem i pálení očí, v tom případě je dobré oči omývat studenou vodou a netrápit je ostrým světlem, lépe jim bude v pološeré místnosti. Důležitý je také klid na lůžku a rekonvalescence.
I u spalniček může dojít ke komplikacím, může dojít k zápalu plic, zánětu středního ucha, encefalitidě, zánětu mozku, obrně, zánětu slepého střeva.
Obrázky a fotografie spalniček
Na příznaky (obzvláště vyrážku) se můžete podívat na tomto odkazu: spalničky foto.
Spalničky v dospělosti
Pokud je člověk očkovaný neměla by u něj nemoc propuknout, zároveň pokud je prodělal již v dětství, tak je již znovu mít nebude. Projevy u dospělého jsou stejné jako u dítěte.
Spalničky v těhotenství
Pokud by onemocněla těhotná žena spalničkami, tak nedojde k žádným vrozeným vadám plodu.
Spalničky u kojence
Kojenci matky, která již spalničky prodělala nebo je proti nim očkována, jsou chráněny do 6. měsíce přes placentu.
Kojenci zhruba do 5 měsíců mívají v krvi matčiny obranné látky, v šestém měsíci pak následuje jejich vlastní očkování.
Spalničky nejčastěji postihují děti ve věku 3 – 5 let. Spalničky ale mohou postihnout i mladší děti, obzvláště pokud nejsou očkovány, trpí nedostatek vitamínu A a podvýživou.
Protože toto onemocnění dříve způsobovalo vysokou úmrtnost právě kojenců, tak již v tomto věku jsou děti proti spalničkám očkovány. Očkování probíhá na 15. měsíci věku dítěte. Je to proto, že do té doby by dítě mělo být proti spalničkám chráněno matčinými protilátkami (prostřednictvím kojení mateřským mlékem). V tomto věku matčiny protilátky již přestávají být účinné, a tak musí být dítě očkováno. Další očkování následuje obvykle 6. měsíc a 10. měsíc po první vakcíně. Kojenci matek, které tedy byly očkovány, nebo spalničky prodělaly, jsou tedy před spalničkami chráněny (minimálně do 6. měsíce věku dítěte).
Právě v tomto věku někteří rodiče řeší, jestli své dítě dají očkovat touto vakcínou MMR, obávají se možných vedlejších účinků. V takovém případě si je ale třeba uvědomit, co způsobí, když dítě očkovat nedají. Vakcína samozřejmě nedokáže dítě ochránit stoprocentně proti tomuto onemocnění, ale může jeho průběh velmi ulehčit. Neočkovanému dítěti hrozí obrovské komplikace a v řadě případů pak dítě na toto onemocnění i umírá.
Pokud by se mladší dítě dostalo do kontaktu s nakaženým spalničkami, je dobré vyhledat co nejdříve lékaře, který se může pokusit naočkovat dítě o něco dříve, aby tak u něj zabránil propuknutí nemoci.
Příznaky spalniček u dítěte
Spalničky se dostanou do organismu dítěte nejprve dýchacími cestami, kde se také množí. Postupně se u dítěte začne objevovat vysoká horečka, kašel, rýma a specifická vyrážka (červenohnědé skvrny po celém těle) na kůži, ale i v dutině ústní (skvrny na vnitřní straně tváří s bílými středy). Vyrážka v dutině ústní často předchází kožní vyrážce. Kožní vyrážka se u dítěte obvykle objeví nejprve za ušima, postupuje k obličeji, krku, břichu, k rukám a nohám. Vyrážka v prvních dnech postupně tmavne a skvrny se mohou i zvětšovat, nakonec se ale začne společně s poklesem teploty vyrážka zmenšovat a zesvětlovat.
Obrázky
Zde jsou fotografie, na který jsou vidět příznaky spalniček u dětí: spalničky foto.
Léčba spalniček u dítěte
Při podezření na toto onemocnění je vždy nutné navštívit lékaře, který spalničky diagnostikuje podle příznaků (vyrážka, horečka). Pokud si lékař není jistý (může se domnívat, že by to byly například neštovice), pošle dítě na vyšetření krve, kde se zkoumá množství a přítomnost protilátek IgM a IgG.
Pokud spalničky nedoprovází žádné komplikace, obvykle lékaři dětem doporučí sirupy pro snížení horečky, nějaké kožní přípravky pro zklidně
V naší poradně s názvem BILE SKRVNY NA ZADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Bílé skvrny na zádech, mezi lopatkama a mírně svědící nebo bílé fleky na kůži, nebo také i ztráta pigmentu bílé flíčky, způsobuje onemocnění zvané pityriáza (latinsky Pityriasis versicolor). Právě to versicolor v latinském názvu ozančuje specifickou vlastnost této mykózy, která v místě ložiska zbavuje pokožku melaninu - hnědého pigmentu a vznikají tak ony světlé skvrny a bílé flíčky. Nejšastěji se bílé flíčky vyskytují na zádech mezi lopatkama a také na prsní kosti. Toto jsou místa, kde se stékají krůpěje potu a vzniká zde vlhké prostředí, které pityriáza potřebuje ke svému životu. Onemocnění je nakažlivé!. Velice snadno se roznáší olupujícími se šupinkami z bílých flíčků, na kterých jsou infekční spóry. Typickým místem pro nákazu jsou veřejné parní sauny. Léčba probíhá nejdříve lokální aplikací masti Pevaryl, která se po dobu asi 3 týdnů nanáší na ložiska bílých flíčků. Po třech týdnech již nebývají flíčky patrné a nemocný bývá vyléčen. V případě, že není úspěšná léčba lokálním antimykotikem, použije se perorálně podaný lék Lamisil tablety. Tablety se berou po dobu jednoho měsíce, kdy po této době onemocnění velmi dobře vymizí. Ovšem orálně podávaná léčba zatěžuje játra, proto se nejdříve volí lokální nanášení masti, které nemá žádné nežádoucí účinky. Pevaryl mast i Lamisil tablety jsou k dostání v lékárnách pouze na lékařský předpis.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spalničky patří mezi typická dětská onemocnění. Postihují převážně děti ve věku kolem 4 až 5 let. Mohou jimi ale onemocnět i starší děti a mladiství. Spalničky jsou infekční onemocnění, které je bohužel také vysoce nakažlivé. Samy o sobě nejsou zase tak závažné, problémy působí především možné nebezpečné komplikace se spalničkami často se pojící. V převážné míře jde o zápaly plic, záněty středního ucha, dokonce i o zánět mozku (encefalitidu). Mezi charakteristické projevy spalniček patří horečky, zánět spojivek, kašel a typická kožní vyrážka. Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Známé je lidstvu toto onemocnění tedy velmi dlouho. Přesto se původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína. Tato vakcína znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Spalničky se ještě v nedávné minulosti projevovaly jako epidemie přicházející ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly tyto epidemie po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Naštěstí se díky objevení vakcíny podařilo spalničky téměř úplně vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
V naší poradně s názvem PRASKY NEBO KREM PROTI POCENI CERVENA V OBLICEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Angelika.
Dobrý den,mám velký problém.Při mirné sportovni aktivitě se potit pod paží,a v obličeji.Prosím porad tě mi existujou ňaké tablety,nebo krém.Prosím za info.Pouznarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšené pocení, nebo-li hyperhidróza, je v populaci hojně rozšířené. Ve vašem případě zmiňujete, že se pocení objevuje po mírné sportovní zátěži, takže není třeba se zde obávat nějakých varovných signálů. Vaše tělo se tak jen přirozeně chladí. Zmírnit pocení jde jen omezeně a spíše je třeba si na tento tělesný nedostatek zvyknout. Existuje čaj se šalvějí (lidově: babské ucho, latinsky: Salvia officinalis Linné), který působí proti nadměrnému pocení. U některých lidí se výrazně omezuje pocení, když si vykouří trochu usušené marihuany.
Spalničky jsou virovým onemocněním, které je známé také pod latinským názvem morbilli. V Čechách se někdy také užívá i slovenský název osypky. Spalničkami se může nakazit jen člověk, protože ho přenáší jeden z paramyxovirů, které jsou přenosné jen na člověka.
Spalničky jsou velmi nakažlivým onemocněním, a aby se jeho šíření zabránilo, je proti nim každý člověk povinně očkován vakcínou MMR (Measles, Mups, Rubella = spalničky, příušnice a zarděnky). Touto vakcínou se poprvé očkuje zhruba na roku a čtvrt věku dítěte a pak následují ještě další dvě dávky, zhruba za šest a deset měsíců od první dávky. Tato vakcína obsahuje kromě virů spalniček, také viry příušnic a zarděnek. V některých případech se doporučuje se proti spalničkám znovu přeočkovat v průběhu života, jestliže člověka čeká cesta do zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Po očkování se může u člověka objevit zvýšená teplota, kašel, nebo i vyrážka. Obvykle to ale za několik dní po očkování zmizí.
I přes toto očkování v dětství se ale v dnešní době spalničky v České republice objevují ve větší míře, než tomu bylo v předcházejících letech. Tento jev pravděpodobně způsobuje to, že řada rodičů odmítá své dítě proti spalničkám očkovat, děti pak nejsou proti tomuto onemocnění nijak chráněny. Pokud jedinec toto onemocnění prodělá, je pak obvykle celoživotně chráněn proti další nákaze.
Jak moc je toto onemocnění nebezpečné je zřejmé ze zemí, kde se proti spalničkám vůbec neočkuje a v případě nákazy, je zde velmi vysoká úmrtnost (dokonce v některých zemích až přes 90 %) obzvláště u dětí, které toto onemocnění postihuje nejčastěji.
Očkování není ale všemocné, i očkovaný člověk se může spalničkami nakazit, očkování by ale mělo zajistit, aby projevy nemoci byly co nejlehčí.
Spalničky se přenášejí z člověka na člověka kapénkami, to znamená, že do lidského organismu vstupují přes spojivky a sliznici nosohltanu. Nákaza spalničkami se zpravidla projeví zhruba za dva týdny. Po kontaktu s člověkem se spalničkami může tedy člověk působit ještě zhruba dva týdny zdravě, a přesto již v sobě má virus spalniček, který zároveň také může šířit. Spalničkami totiž může infikovat své okolí už zhruba čtyři dny předtím, než se u něj projeví hlavní příznak spalniček (vyrážka) a zhruba ještě čtyři dny poté, co u něj vyrážka skončila. Nakažlivost tohoto onemocnění je velmi vysoká, obzvlášť když je člověk s nakaženým dlouhodobě v kontaktu. Onemocnění spalničkami také nahrává, pokud je člověk oslaben jinou nemocí, má nedostatek vitamínu (hlavně vitamínu A) a případně trpí i podvýživou.
Virové onemocnění spalničky doprovází také vysoké ho
V naší poradně s názvem DEHET PSORIÁZA EKZÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.
Nevíte někdo jestli se dá léčit psoriáza a atopický ekzém dehtem?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na to by mohl být dobrý tak zvaný jalovcový dehet. Jeho latinský název je pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina s typickým dehtovým zápachem. Jalovcový dehet se dobře rozpouští v 95 % lihu. Rozředěný jalovcový dehet v 5% koncentraci léčí právě atopický a seboroický ekzém, a pomáhá také proti lupénce ve vlasech. Nejlepších účinků při léčbě psoriázy a také seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Směs těchto léčivých dehtů je pohodlně dostupná v přípravku zvaném Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel. Aktuální cena Polytar AF je zde: https://www.zbozi.cz/?q=pol…
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sedlak.
Kvasinky ve vlasech jak se jich zbavit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek.
Já zase používám olej z nimby. Nimba je druh stromu, který může být označován rovněž jako neem, nimtree nebo latinsky Azadirachta indica. Tady se můžete podívat kolik olej z nimby stojí a jak vypadá: https://www.prozdravi.cz/ni…
K přípravě léku bude potřeba:
1. Smíchejte neemový a kokosový olej.
2. Aplikujte směs na pokožku hlavy a také na vlasy. Pak přikryjte igelitovým sáčkem a zabalte do ručníku.
3. Nechte ji působit přes noc.
4. Ráno si vlasy a pokožku hlavy umyjte oblíbeným šampónem.
Jak často byste to měli dělat
- tento postup opakujte jednou za tři dny.
Proč to funguje
Antimikrobiální vlastnosti neemu byly po staletí používány v Ayurvedě k léčbě různých infekcí. Pokud jde o kvasinky ve vlasech, tak neemový olej je dokáže účinně zabít a zmírní svědění pokožky hlavy a vypadání vlasů. Kokosový olej v tomto prostředku se postará o výživu pokožky hlavy i vlasů.
Obsahují především fenoly, krezoly, terpeny, naftalen, kyseliny fenolkarbonové a homology kyseliny octové. Jsou tekuté a mají slabě kyselé Ph. Častěji jsou užívané ve skandinávských zemích pro své účinky antipruriginózní (protisvědivé), antimykotické (protiplísňové) a antimikrobiální (působící proti mikrobům). V Česku jsou dřevěné dehty odbornou veřejností považovány spíše za zastaralý a z překonaný lék. Po vstřebání pokožkou se z těla dostávají ven prostřednictvím moče a při této cestě často poškozují ledviny, proto je nezbytné při jejich podávání jednou týdně kontrolovat moč. Pro všechny dřevné dehty platí, že jsou velmi špatně rozpustné ve vodě. Dřevěné dehty se dále dělí podle druhů dřevin, ze kterých se získávají.
březový dehet
jalovcový dehet
bukový dehet
tekutý dehet
Březový dehet
Latinský název pix betulae. Vzniká suchou destilací dřeva různých druhů bříz. Je to hustá, červenohnědá tekutina, špatně rozpustná ve vodě, ale dobře v chloroformu a v 95 % lihu. Někdy se užívá v 10 % koncentraci do mastí na seboroický ekzém. Vyšší koncentrace březového dehtu je pak vhodná na chronickou psoriázu.
Jalovcový dehet
Latinský název pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina typického zápachu. Dobře se rozpouští v 95 % lihu, v éteru, v chloroformu a v benzenu. Při použití v 5% koncentraci léčí atopický a seboroický ekzém, a pomáhá proti lupénce ve vlasech. při Například nejlepších účinků při léčbě psoriázy a seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Takový dehtový koktejl je dnes dostupný v přípravku Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel.
Bukový dehet
Latinský název pix fagi. Získává se suchou destilací bukového dřeva. Je to hnědočerná tekutina charakteristického zápachu, dobře rozpustná v etanolu, v éteru, v chloroformu. Bukový dehet se dříve užíval k léčbě lupénky.
Tekutý dehet
Latinský název pix liquida. Získává se z různých druhů dřev jehličnatých stromů pomocí suché destilace. Je to viskózní, tmavě hnědá látka s vysokým obsahem pryskyřic.
V naší poradně s názvem PANGAMIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Máčel Petr.
Prosím, chtěl bych se jenom zeptat jestli má pangamin nějaký vliv na krevní destičky. Věřím, že mi dáte vědět. S úctou Petr Máčel.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pangamin jsou pivovarské kvasnice, latinsky Saccharomyces cerevisiae. Právě tyto kvasinky byly podrobeny studii, která zkoumala jejich vliv na krevní destičky (trombocyty). Studie je vidět zde: https://pubmed.ncbi.nlm.nih…
Získané výsledky in vitro ukazují, že antiagregační aktivita beta-glukanu ze Saccharomyces cerevisiae je založena na jeho antioxidačních vlastnostech, a proto může být suplementace beta-glukanu prospěšná v prevenci onemocnění souvisejících s aktivací krevních destiček, jako jsou kardiovaskulární nebo zánětlivá onemocnění.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou infekcí. Typickým příznakem onemocnění je kromě jiných doprovodných příznaků horečka a výskyt malých červených skvrn na obličeji a na trupu. Jelikož je zde možné riziko nákazy ještě dříve, než se objeví příznaky, není možné vyhnout se kontaktu s infikovanou osobou. Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky, má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu. Pokud nastávající matka dostane spalničky v prvních třech až čtyřech měsících těhotenství, může přenést infekci na plod. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy. Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty.
Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám. Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou protilátky proti virům dostatečné: pokud je hodnota 1 : 32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1 : 16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.
Infekce spalniček se projeví přibližně deset dní poté, co se nakazíte. Projevuje se zvýšením teploty, která může stoupnout až na 38–39 C °. Spolu s teplotou přichází zánět spojivek. Oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí. Jsou také velmi citlivé na světlo. V místnosti s nemocným byste proto neměli rozžínat silné světlo, ale používat raději malou lampičku. Objeví se i rýma a suchý, dráždivý kašel. Uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky. Tato fáze trvá přibližně 4 dny. Poté nastupuje další fáze, ve které se nemocnému objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou. Jako první napadá vyrážka oblast za ušima a postupně se šíří po celém těle. Přes obličej pokračuje na krk, trup a dále na končetiny, a to horní i dolní. Tato vyrážka se pozná podle typické červené až červenohnědé barvy. Velikost vyrážky se pohybuje od 3 do 7 mm. I v této fázi se nemocného drží horečka, která s výskytem vyrážky klesá. Nemocný je pro své okolí nakažlivý až sedm dní před výsevem vyrážky a až pět dní po jejím prvním objevení. Asi po pěti dnech až týdnu všechny příznaky postupně mizí. Tady je několik fotek, na kterých jsou spalničky vidět: spalničky foto.
Shrnutí:
spalničky se projeví přibližně deset dní po nakažení;
zvýšená teplota, stoupá až na 38–39 C °;
zánět spojivek – oči jsou zarudlé, nepříjemně pálí a slzí, jsou velmi citlivé na světlo;
objevuje se rýma a suchý, dráždivý kašel, uvnitř úst, na vnitřní straně tváří, se tvoří malé bílé skvrny či pupínky;
v další fázi se objeví na těle vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA JAKUBOWSKA´.
Manžel má 82 let 20,12,2018 mu byla provedena TEP levé kyčle .Po operaci měl v tříslech velké zarudnutí dostal Zinkovou mast.Moc mu to nepomohlo.Od 22,1,2019 byl měsíc v Lázních Darkov.Jodovými kopelemi stav zhoršen,navíc po celé levé půlce zad, prsou i na levém lokti svědící ,hlavně v tříslích ,červená vyrážka . Po příjezdu 22,2,2019 z lázní zde na obv.odd.mu lékařka dala Zodac1ráno na 14dní a 1 večer Dithiaden a mast Imacort krem 20g,vymazalo se 6 balení,vyrážka-malé červené flíčky se trochu vytratily,na výskytu se loupe kůže.Mast už nemá ,nyní maže Calciovou mastí.
Zítra jde znovu k lékaři.Jak jsem viděla spalničky na obrázku připadá mi to tak na zádech, V tříslích to je jeden velký flek vel.15x 6cm na obou nohách až k přirození, Teplotu nemá .Děkují za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kupte v lékárně mast Clotrimazol a mažte postižená místa ráno a večer po dobu jednoho měsíce. Tady je odkaz, kde je vidět jak mast vypadá a kolik stojí: https://www.drmax.cz/clotri…
Spalničky jsou dětské onemocnění, které se objevuje u dětí ve věku od čtyř do pěti let. Výjimečně se však mohou objevit i u starších dětí, a dokonce i u dospělých. Vir, jenž je způsobuje, má jediného hostitele – člověka. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, pomocí malých kapének. Inkubační doba (neboli doba od nakažení po první projev nemoci) je 6–19 dní.
Protože spalničky nejsou samy o sobě nebezpečným onemocněním, léčí se jen jejich příznaky. Onemocnění však bývá nebezpečné v kombinaci se zánětem plic, encefalitidou a jinými vážnými nemocemi. Když dítě onemocní spalničkami, snažíme se mu pomocí léků a zábalů snižovat horečku a podáváme mu dostatek tekutin. V prvních dnech nákazy je nutné, aby bylo dítě v izolaci – kvůli vysoké nakažlivosti. V dnešní době však nakažení spalničkami téměř nehrozí. Každému miminku se totiž podávají dvě dávky MMR vakcíny, jež chrání před spalničkami, příušnicemi a zarděnkami.
Častou chybou při identifikaci nemoci bývá zaměnění se zarděnkami, které jsou závažnější.
Zarděnky jsou přenášeny virem rubeola. Šíří se kapénkovou nákazou, a to nejsnadněji a nejčastěji v dětských kolektivech (školky, školy, družiny, divadlo aj.). Onemocnění se projevuje typickou vyrážkou na povrchu těla. Zarudlá „krupička“ se objeví nejprve na obličeji, pak se vyseje i na trupu a končetinách. Inkubační doba je dva až tři týdny. Jestliže dítě nebo dospělý zarděnky prodělá, jeho tělo vytvoří dostatek protilátek, takže se proti nim stává navždy imunní. Zarděnky u dětí nejsou považovány za těžkou chorobu. Protože však existuje závažné riziko v případě, že by zarděnkami onemocněla těhotná žena, jsou proti nim děti v naší republice od 80. let 20. století očkovány. Očkování se provádí po 15. měsíci věku a podává se ve dvou dávkách.
Spalničky a onemocnění jim podobná se objevují už v záznamech pocházejících ze 7. století po Kristu. Přesto se jeho původce podařilo najít až roku 1954. V následujícím desetiletí byla objevena první účinná očkovací vakcína, která znamenala velký průlom, jelikož před zavedením očkování všeho obyvatelstva byly spalničky jedním z nejčastějších dětských onemocnění. Ještě v nedávné minulosti se projevovalo jako epidemie a přicházelo ve dvouletých intervalech. Každoročně zanechávaly po sobě nejen tisíce dětí stižených encefalitidou a dalšími komplikacemi, ale také spoustu úmrtí. Očkováním se naštěstí podařilo spalničky téměř vymýtit a dnes už nepředstavují díky moderním lékům tak závažné onemocnění jako v minulosti. Přesto je nelze brát na lehkou váhu.
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinskyepidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinskydermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinskyhypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidského těla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí kojenců. Dříve byly obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména kojence a děti, šíří se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je 7–18 dní. Dítě je infekční zhruba čtyři dny před a čtyři dny po objevení vyrážky.
Spalničky mají své typické projevy, podle kterých jasně poznáte, že se jedná právě o toto dětské onemocnění. V první fázi se projevují suchým dráždivým kašlem, zánětem spojivek a rýmou. Na sliznici v dutině ústní se zároveň mohou vytvořit bílé skvrny na červeném podkladě. Po zhruba čtyřech dnech se při onemocnění spalničkami objevuje makulopapulózní vyrážka. Jedná se o světlé skvrny, jež postupně tmavnou. Vyskytují se nejdříve za ušima, odkud se postupně šíří přes obličej na celé tělo. Dítě rovněž trpí vysokými horečkami.