Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Když lidé řeknou stařecký třes, většinou tím myslí třes rukou u staršího člověka, který se objeví při pití kávy, podepisování, zapínání knoflíků nebo nesení talíře. Jenže z pohledu zdravotní sestry je to příliš široké označení. V domácí péči jsem mnohokrát zažila situaci, kdy rodina mávla rukou: „Mamince se klepou ruce, to má prostě věkem.“ A pak jsme při běžné návštěvě zjistili, že nejde jen o třes, ale také o nejistou chůzi, zhoršené vstávání ze židle, pády nebo nově nasazené léky. Praktický dopad je zásadní: třes může být neškodný, ale také může být první viditelnou stopou neurologického, metabolického nebo lékového problému.
Nejčastější scénář je starší člověk, kterému se třesou ruce hlavně při činnosti. Například paní drží hrnek, ruka se rozkmitá a káva se vylije na ubrus. Když ale sedí v křesle a ruce má položené v klíně, třes téměř nevidíte. To často odpovídá akčnímu nebo posturálnímu třesu, typicky u esenciálního třesu nebo u zesíleného fyziologického třesu. Klinicky to znamená, že problém není v samotném svalu, ale v jemném řízení pohybu nervovým systémem. Prakticky to pacient pozná tak, že se třes zhorší při stresu, únavě, po kávě, při návštěvě úřadu nebo ve chvíli, kdy „se na ruku soustředí“. V diskuzích se často opakuje věta typu: „Doma to ještě jde, ale když se mám podepsat před cizím člověkem, ruka začne lítat.“ To je velmi typický vzorec chování, protože psychické napětí třes zesiluje.
Druhý scénář je jiný: seniorovi se třese jedna ruka v klidu, třeba když sedí u televize. Jakmile vezme lžíci, třes se na chvíli zmírní. K tomu se přidá menší švih jedné paže při chůzi, pomalejší oblékání a rodina si všimne, že obličej působí méně živě. Tady už je potřeba myslet na parkinsonský typ třesu. První významová zmínka vizuálně pozorovatelného projevu patří sem: klidový třes ruky u Parkinsonovy nemoci – fotografie. Praktický dopad je velký: u Parkinsonovy nemoci nejde jen o třes, ale o poruchu automatických pohybů, svalovou ztuhlost a zpomalení. Pacient pak neztrácí soběstačnost kvůli jedné klepající se ruce, ale kvůli kombinaci pomalosti, nejistoty, menších kroků a rizika pádů.
Třetí klinický scénář je třes po změně léků. Typicky se objeví po nasazení nebo navýšení některých antidepresiv, léků na astma s beta stimulačním účinkem, některých léků na arytmii, kortikoidů, léků ovlivňujících nervový systém nebo při nevhodné kombinaci přípravků. V domácí péči jsem viděla seniora, kterému se po úpravě medikace tak třásly ruce, že nedokázal bezpečně nalít polévku. Rodina si myslela, že „začíná Parkinson“, ale po kontrole léků a domluvě s lékařem se stav výrazně upravil. Praktické poučení: u nového třesu vždy napište seznam všech léků, doplňků, kapek, inhalátorů a volně prodejných přípravků. Lékař pak neřeší jen neurologii, ale i farmakologii.
Čtvrtý scénář bývá nenápadný, ale důležitý: třes se zhorší při hladu, dehydrataci, infekci, nespavosti nebo po větším množství kofeinu. Starší člověk má menší rezervy. Když má horečku, málo pije, špatně jí a ještě vypije silnou kávu, může se fyziologický třes výrazně zesílit. Pacienti v diskuzích podobné situace popisují slovy: „Když jsem nevyspalý a nenajím se, klepu se celý.“ Klinicky to dává smysl: nervový systém je citlivý na hladinu cukru, minerály, hydrataci, hormony štítné žlázy i stresové hormony. Praktický dopad je jednoduchý: u křehkého seniora se třes nehodnotí izolovaně, ale spolu s pitným režimem, jídlem, infekcí, spánkem, bolestí a psychickým napětím.
Praktické shrnutí z praxe a pacientských diskuzí: lidé nejčastěji řeší strach z Parkinsonovy nemoci, stud při jídle na veřejnosti, zhoršený podpis, vylévání nápojů a pocit, že je okolí považuje za nesoběstačné. Odborně je ale nejdůležitější otázka: kdy přesně se třes objevuje a co dalšího se změnilo.
Za roky péče o seniory bych nikdy neřekla: „Třes je normální, neřešte to.“ Řekla bych: „Třes je častý, ale zaslouží si rozumné zhodnocení.“ Pokud je dlouhodobý, pomalý, oboustranný a hlavně při činnosti, často nejde o akutní nebezpečí. Pokud je náhlý, jednostranný, spojený se slabostí, poruchou řeči, zmateností, pády nebo rychlým zhoršením, je to úplně jiná situace. Právě toto rozlišování chrání pacienta před dvěma chybami: zbytečnou panikou a nebezpečným podceněním.
Čtěte dále a dozvíte se:
Nejčastější příčiny třesu rukou ve stáří
Příčiny takzvaného stařeckého třesu se dají prakticky rozdělit na méně nebezpečné a vážnější. Klinicky je důležité, že třes vzniká tehdy, když se rozladí jemná souhra mozku, mozečku, bazálních ganglií, nervových drah a svalů. Pacient to nepopisuje jako „poruchu nervových okruhů“, ale jako běžné potíže: rozlitý čaj, roztřesený podpis, problém navléknout nit nebo stud při placení v obchodě. Konkrétní příklad z praxe: paní po osmdesátce zvládala běžnou chůzi, vařila, komunikovala normálně, ale při držení lžíce se jí třásla obě předloktí. Třes byl dlouhodobý, symetrický a zhoršoval se při nervozitě. To více odpovídalo esenciálnímu třesu než akutní neurologické příhodě.
Méně nebezpečné nebo časté příčiny
- Esenciální třes: často se projevuje při držení rukou před tělem, psaní, pití nebo práci s příborem. Může se vyskytovat v rodině a ve vyšším věku bývá výraznější. Vizuálně lze někdy pozorovat třes rukou při natažených pažích – fotografie.
- Zesílený fyziologický třes: každý člověk má drobné chvění, ale únava, stres, kofein, hlad, bolest nebo horečka jej mohou zvýraznit. Praktický příklad je senior, který se více klepe ráno po špatné noci a silné kávě.
- Léky a doplňky: třes může souviset s některými léky na dýchání, psychiku, štítnou žlázu, arytmie nebo s kombinací přípravků. Prakticky je podezřelé, když se třes objeví po změně dávky.
- Úzkost a sociální tlak: pacient se třese hlavně při podpisu před úředníkem nebo při jídle před návštěvou. Nervový systém se dostane do pohotovosti a třes se násobí.
Vážnější příčiny, které se nesmí přehlédnout
- Parkinsonova nemoc: typičtější je klidový třes, často jednostranný, se zpomalením pohybů, ztuhlostí, šouravou chůzí nebo menší mimikou. První viditelnou nápovědou může být také maskovitý obličej u Parkinsonovy nemoci – fotografie.
- Cévní mozková příhoda nebo krvácení: náhlý třes s poruchou řeči, poklesem koutku, slabostí končetiny, dvojitým viděním nebo zmateností je urgentní stav.
- Poruchy štítné žlázy, cukru a minerálů: třes může doprovázet bušení srdce, hubnutí, pocení, slabost, průjem, zmatenost nebo kolísání vědomí.
- Mozečkové poruchy: třes se zhoršuje při cíleném pohybu, například když se pacient snaží dotknout prstem nosu. Často se přidá nejistá chůze.
Rozhodovací věta z praxe: dlouhodobý oboustranný třes při činnosti většinou dovoluje plánované vyšetření, zatímco náhlý jednostranný třes s neurologickými příznaky patří k okamžitému lékařskému řešení.
Doporučuji také podívat se na článek Co způsobuje třes hlavy.
Kdy je třes u seniora důvodem k vyšetření bez odkladu
K lékaři by měl jít každý senior, u kterého je třes nový, rychle se horší, mění soběstačnost nebo se přidávají další příznaky. Klinické vysvětlení je jednoduché: samotný třes nemusí být nebezpečný, ale kombinace třesu se slabostí, poruchou řeči, pády nebo zmateností může ukazovat na postižení mozku, metabolický rozvrat nebo nežádoucí účinek léků. Praktický příklad: pokud se dědečkovi začala třást pravá ruka během jednoho dne a současně hůř vyslovuje, není to „stařecký třes“, ale stav k akutnímu vyšetření.
- Volejte rychlou pomoc, pokud se třes objevil náhle spolu s poklesem koutku, slabostí ruky nebo nohy, poruchou řeči, zmateností, silnou bolestí hlavy, poruchou rovnováhy nebo novou poruchou vidění.
- Vyhledejte lékaře co nejdříve, pokud se třes rychle zhoršuje během dnů až týdnů, je výrazně jednostranný, přidávají se pády, ztuhlost, zpomalení, noční neklid nebo neschopnost bezpečně jíst a pít.
- Objednejte praktického lékaře, pokud třes trvá týdny až měsíce, omezuje podpis, hygienu, vaření, oblékání nebo se objevil po změně medikace.
Velmi důležitý je dopad na běžný den. V ambulanci se někdy podcení věta „trochu se mi klepe ruka“, ale v domácnosti to může znamenat popáleniny od čaje, rozlitou polévku, stud při jídle, odmítání návštěv a horší užívání léků. Jedna pacientka mi říkala, že se třesu nebojí kvůli diagnóze, ale kvůli tomu, že si nemůže sama nakapat oční kapky. To je přesně situace, která mění péči: nejde jen o název nemoci, ale o bezpečnost, výživu, hygienu a zachování důstojnosti.
| Situace | Co může znamenat | Praktický postup |
|---|---|---|
| Třes hlavně při psaní a pití | Často esenciální nebo akční třes | Plánované vyšetření, zhodnocení dopadu na denní činnosti |
| Třes jedné ruky v klidu | Možný parkinsonský třes | Praktický lékař a neurologické vyšetření |
| Náhlý třes s poruchou řeči | Možná cévní příhoda nebo akutní neurologický stav | Okamžitě volat rychlou pomoc |
| Třes po novém léku | Možný nežádoucí účinek nebo interakce | Nevysazovat bez domluvy, připravit seznam léků pro lékaře |
Moje sesterské pravidlo: jakmile třes mění schopnost najíst se, napít se, chodit, užívat léky nebo bezpečně fungovat doma, zaslouží si vyšetření i tehdy, když trvá dlouho a „v rodině ho měl také tatínek“.
Z diskuzí se opakuje ještě jeden vzorec: lidé dlouho čekají, protože se bojí diagnózy Parkinsonovy nemoci. To chápu, ale odkládání vyšetření nepomáhá. Když jde o esenciální třes, může se řešit praktickými pomůckami a někdy léky. Když jde o Parkinsonovu nemoc, časná diagnóza umožní nastavit léčbu, rehabilitaci a prevenci pádů. Když jde o lékový problém, někdy pomůže úprava medikace. Praktický dopad vyšetření tedy není „dostat nálepku“, ale najít cestu, jak člověku vrátit jistější ruce a bezpečnější den.
Za přečtení také stojí článek Parkinsonova choroba.
Jak lékař zjišťuje příčinu třesu rukou u staršího člověka
Diagnostika třesu začíná dobře položenými otázkami. Lékaře bude zajímat, kdy třes začal, jestli se zhoršuje, zda je jednostranný, zda se objevuje v klidu nebo při činnosti, jestli se mění po kávě, stresu, alkoholu, jídle, spánku nebo nových lécích. Klinicky je to důležité proto, že různé druhy třesu mají jiný mechanismus. Třes v klidu více ukazuje na poruchu bazálních ganglií, akční třes na okruhy řízení pohybu a mozečku, zatímco jemný třes s bušením srdce může směřovat k hormonální nebo metabolické příčině. Praktický příklad: pacient, který se třese hlavně při natažení rukou před sebe, bude vyšetřován jinak než pacient, kterému se třese jedna ruka položená v klíně.
Užitečné je přinést konkrétní informace z domova. Doporučuji rodinám natočit krátké video třesu v několika situacích: ruce volně v klíně, ruce natažené před tělem, pití ze sklenice, psaní věty a chůze po místnosti. Není to pro pobavení, ale pro diagnostiku. V ordinaci se může pacient stydět, snažit se třes potlačit, nebo je zrovna dobrý den. Video ukáže realitu běžného života. Stejně důležitý je seznam léků včetně kapek, inhalátorů, doplňků, léků od bolesti a přípravků na spaní. Praktický dopad: lékař rychleji odhalí, zda se třes neshoduje s novou medikací nebo dávkováním.
Co může vyšetření zahrnovat
- Neurologické vyšetření: lékař sleduje sílu, citlivost, reflexy, svalové napětí, koordinaci, chůzi, mimiku, písmo a jemnou motoriku.
- Test kreslení spirály a psaní: u esenciálního třesu bývá kresba roztřesená při pohybu, u parkinsonismu může být písmo menší a zhuštěné.
- Kontrola léků: hodnotí se nové léky, zvýšené dávky, kombinace a přípravky, které mohou třes zhoršovat.
- Krevní testy: podle situace se kontroluje štítná žláza, glykemie, minerály, ledviny, játra, zánětlivé známky nebo vitamin B12.
- Zobrazovací vyšetření: není nutné u každého, ale při atypickém průběhu, náhlém vzniku, neurologickém nálezu nebo podezření na cévní či strukturální příčinu může být indikováno CT nebo MRI.
Velmi praktická je otázka, zda třes mizí nebo se zhoršuje při cíleném pohybu. Když senior nedokáže trefit lžící do úst, protože se třes s přibližováním k cíli zhoršuje, lékař myslí i na mozečkové příčiny. Když se třes zlepší při činnosti, ale je patrný v klidu, uvažuje se jinak. Když se třes objeví hlavně po fyzické námaze, při úzkosti nebo po kofeinu, může jít o zesílený fyziologický třes. Tato logika má praktický dopad: pacient nemusí absolvovat zbytečná vyšetření, pokud dobrý popis vede správným směrem hned na začátku.
| Otázka lékaře | Proč je důležitá | Příklad odpovědi |
|---|---|---|
| Třese se ruka v klidu? | Pomáhá odlišit klidový třes | „Ano, hlavně když sedím a nic nedržím.“ |
| Zhoršuje se třes při činnosti? | Ukazuje na akční nebo esenciální třes | „Nejhorší je podpis a hrnek.“ |
| Začalo to po novém léku? | Může jít o nežádoucí účinek | „Začalo to po změně dávky inhalátoru.“ |
| Jsou pády nebo ztuhlost? | Posiluje podezření na parkinsonismus či jinou neurologii | „Chodí kratšími kroky a hůř se otáčí.“ |
Praktická příprava na vyšetření: vezměte seznam léků, natočte krátké video, napište datum začátku potíží, popište situace zhoršení a připravte informaci, zda se třes vyskytoval v rodině.
Zkušenost pacientů bývá podobná: nejvíce je trápí, že při vyšetření nedokážou přesně ukázat, co se doma děje. Proto má domácí pozorování velkou cenu. Lékař nepotřebuje dramatický popis, ale přesné údaje: ráno nebo večer, jedna nebo obě ruce, klid nebo pohyb, nově nebo dlouhodobě, s pády nebo bez pádů. Taková diagnostika je srozumitelná, levná a často velmi přesná.
Článek Reishi by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co pomáhá na stařecký třes a jaké jsou možnosti léčby
Léčba třesu se vždy odvíjí od příčiny a od toho, jak moc třes omezuje život. Klinicky je zásadní nehonit se za úplným vymizením třesu za každou cenu. U seniora může být bezpečnějším cílem to, aby se najedl, napil, podepsal, užil léky, neopařil se a nestyděl se vyjít mezi lidi. Praktický příklad: pokud má pacient mírný třes jen při podpisu, stačí režimová opatření a silnější pero. Pokud kvůli třesu nejí polévku, hubne a bojí se pít horký čaj, už je na místě aktivnější řešení.
Domácí a režimová opatření
- Omezit spouštěče: méně kofeinu, pravidelnější jídlo, dostatek tekutin, spánek a léčba bolesti mohou snížit zesílený fyziologický třes.
- Upravit prostředí: těžší příbor, hrnek s víčkem, protiskluzová podložka, hlubší talíř a elektrický kartáček mohou vrátit soběstačnost.
- Plánovat náročné činnosti: podpisy, hygienu, vaření nebo cestu na úřad je vhodné dělat v části dne, kdy je třes menší.
- Nepoužívat alkohol jako léčbu: někteří lidé pozorují dočasné zlepšení, ale u seniorů hrozí pády, interakce s léky, poruchy spánku a závislost.
U esenciálního třesu se někdy používají léky, nejčastěji propranolol nebo primidon, ale rozhodnutí patří lékaři. Důvod je praktický: propranolol se nehodí pro každého, například u některých pacientů s astmatem, pomalým pulsem nebo určitými srdečními potížemi. Primidon zase může zpočátku způsobovat únavu, závratě nebo nejistotu, což je u seniora významné kvůli pádům. Léčba tedy musí vážit přínos a riziko. Pacient, který si jen občas rozklepe ruku při kávě, je v jiné situaci než pacient, který se kvůli třesu nenají.
Lékařská léčba podle příčiny
| Příčina | Možný postup | Praktický cíl |
|---|---|---|
| Esenciální třes | Režim, pomůcky, někdy propranolol nebo primidon | Jíst, pít, psát a fungovat s menším omezením |
| Lékově navozený třes | Kontrola medikace a úprava po domluvě s lékařem | Snížit třes bez nebezpečného vysazení důležitých léků |
| Parkinsonova nemoc | Neurologická léčba, rehabilitace, prevence pádů | Zlepšit pohyblivost, soběstačnost a bezpečnost |
| Metabolická příčina | Léčba štítné žlázy, cukru, minerálů nebo infekce | Odstranit spouštěč třesu |
U těžkého esenciálního třesu, který nereaguje na běžnou léčbu, existují specializované metody jako hluboká mozková stimulace nebo cílené moderní neurochirurgické postupy. Tyto možnosti nejsou pro každého a patří do rukou neurologických center. Prakticky je důležité říci, že senior nemusí začínat u operace. Většina pacientů nejprve potřebuje dobré vyšetření, úpravu spouštěčů, pomůcky, rehabilitaci, ergoterapii a až podle dopadu na život léky nebo specializované řešení.
Sesterská rada z domácí péče: nehodnoťte úspěch léčby podle toho, zda se ruka netřese vůbec. Hodnoťte, zda se člověk bezpečně nají, napije, zvládne hygienu, bere správně léky a méně se straní lidí.
Z pacientských zkušeností vychází jeden silný vzorec: třes není jen motorický příznak, ale sociální problém. Lidé se vyhýbají návštěvám, restauracím, podpisům a někdy i rodinným oslavám. Když se nastaví léčba a pomůcky, často se nezlepší jen ruka, ale i sebevědomí. Konkrétní příklad: pán, který přestal chodit do kavárny, protože se bál rozlít kávu, začal znovu chodit ven poté, co dostal vhodnější hrnek, upravil kofein a neurolog nastavil léčbu. To je přesně praktický cíl péče: ne honba za dokonalou rukou, ale návrat do života.
Podívejte se také na článek Na hnědé skvrny domácími prostředky, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje pro bezpečné pochopení stařeckého třesu
U dotazu stařecký třes je největší riziko v tom, že lidé považují třes za automatickou součást stáří. V praxi domácí péče jsem ale opakovaně viděla, že za stejným slovem se může skrývat neškodně zesílený fyziologický třes, esenciální třes, nežádoucí účinek léků, porucha štítné žlázy, začínající Parkinsonova nemoc nebo stav po cévní mozkové příhodě. Proto jsem vybrala zdroje, které pomáhají rozlišit mechanismus, varovné příznaky i léčbu.
Přehled třesu podle amerického neurologického institutu NINDS jsem vybrala proto, že srozumitelně vysvětluje, že třes není jedna diagnóza, ale příznak poruchy řízení pohybu. Pro běžného člověka je užitečné hlavně rozdělení na třes klidový, posturální a akční. Praktický přínos je jasný: pacient si může všimnout, zda se ruka třese v klidu na klíně, při držení hrnku, nebo až při cíleném pohybu lžící k ústům.
Odborné rozlišení příčin třesu podle MSD Manual je důležité pro diferenciální diagnostiku. Zdroj popisuje, že mezi časté příčiny patří fyziologický třes, esenciální třes a Parkinsonova nemoc. Přináší také praktickou logiku neurologického vyšetření: lékař sleduje, kdy třes vzniká, kde je nejvýraznější a zda jsou přítomné další neurologické příznaky. Pro pacienta to znamená, že není zbytečné natočit krátké video třesu při psaní, pití a v klidu.
Studie o třesu ve stáří a esenciálním třesu ukazuje, proč se u starších lidí izolovaný třes často označí jako esenciální třes, ale zároveň upozorňuje, že věk sám o sobě diagnózu nevysvětluje. Vybrala jsem ji proto, že dobře podporuje hlavní sdělení článku: stařecký třes není přesná lékařská diagnóza. Běžnému člověku pomůže pochopit, že třes se věkem častěji objevuje, ale pořád se má hodnotit podle průběhu, symetrie, rychlosti zhoršování a dopadu na běžné činnosti.
Doporučení Americké neurologické akademie k léčbě esenciálního třesu jsem zařadila kvůli léčbě. Zdroj potvrzuje, že u esenciálního třesu mají nejpevnější oporu zejména propranolol a primidon, pokud je třes natolik obtěžující, že omezuje každodenní život. Praktické sdělení pro pacienta zní: léčba se nenasazuje kvůli samotnému názvu diagnózy, ale kvůli funkčnímu omezení, například když člověk nerozluštitelně podepisuje dokumenty nebo se bojí najíst na veřejnosti.
Doporučení NICE pro Parkinsonovu nemoc u dospělých je zásadní, protože část lidí hledajících stařecký třes se ve skutečnosti bojí Parkinsonovy nemoci. Guideline zdůrazňuje význam odborné diagnostiky a dlouhodobého vedení péče. Pro laika je přínos v tom, že třes sám o sobě nestačí: podezření posiluje kombinace klidového třesu, zpomalení pohybů, ztuhlosti, menší mimiky, šouravé chůze nebo pádů.
Společné ponaučení z těchto zdrojů je praktické: třes u seniora se nemá bagatelizovat větou „to je věkem“, ale ani automaticky spojovat s Parkinsonovou nemocí. Nejbezpečnější je sledovat typ třesu, nové léky, rychlost zhoršení, dopad na jídlo a chůzi a přítomnost dalších neurologických změn.
FAQ ke stařeckému třesu rukou
Je stařecký třes normální součást stáří?
Stařecký třes je častější ve vyšším věku, ale není správné automaticky říkat, že je normální. Věk může zvýraznit třes, ale příčinou může být esenciální třes, léky, metabolická porucha nebo neurologické onemocnění.
Prakticky záleží na průběhu. Dlouhodobý mírný třes obou rukou hlavně při činnosti bývá méně varovný než náhlý jednostranný třes, třes v klidu, zhoršená chůze, pády, ztuhlost nebo porucha řeči. Pokud třes omezuje jídlo, pití, hygienu, užívání léků nebo bezpečnost doma, je vhodné vyšetření i tehdy, když trvá dlouho.
Jak poznám stařecký třes od Parkinsonovy nemoci?
Obecně platí, že esenciální třes se častěji zhoršuje při činnosti, například při psaní nebo pití. Parkinsonský třes bývá častěji klidový, jednostranný a přidává se zpomalení, ztuhlost nebo změna chůze.
Domácí rozlišení ale není stoprocentní. Sledujte, zda se ruka třese položená v klíně, zda se zmenšilo písmo, zda člověk chodí kratšími kroky, méně hýbe jednou paží, hůř vstává nebo má častější pády. Tyto informace pomohou neurologovi. Samotný třes rukou bez dalších příznaků ještě neznamená Parkinsonovu nemoc.
Co zhoršuje třes rukou u seniorů?
Třes často zhoršuje stres, únava, nedostatek spánku, hlad, dehydratace, kofein, horečka, bolest a některé léky. U staršího člověka stačí menší zátěž, protože nervový systém má menší rezervu.
Typický příklad je senior, který málo pije, špatně spí, ráno vypije silnou kávu a pak se mu při podpisu výrazně rozklepe ruka. Podobně může třes zesílit při návštěvě lékaře, na úřadě nebo před cizími lidmi. Proto má smysl sledovat denní rytmus, jídlo, tekutiny, léky a situace, kdy se třes zhoršuje.
Existují léky na stařecký třes?
Na některé typy třesu léky existují, ale léčba musí odpovídat příčině. U esenciálního třesu se někdy používá propranolol nebo primidon, u Parkinsonovy nemoci úplně jiná neurologická léčba.
Není bezpečné půjčovat si léky od známých ani začít léčbu podle internetu. U seniorů se musí zohlednit tlak, puls, astma, srdce, ledviny, riziko pádů a další medikace. Někdy pomůže úprava léků, které třes vyvolaly, jindy léčba štítné žlázy nebo metabolické příčiny. Cílem není jen menší třes, ale bezpečnější fungování.