STAV PO ANESTEZII je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Narkóza je pojem, který je neodmyslitelně spjatý s lékařstvím. Ne každý někdy narkózu zažil, ale každý o ni zajisté slyšel, možná se ale setkal spíše s pojmem anestezie, který se v současnosti používá častěji než zastaralé vyjádření narkóza.
Co je to narkóza
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvykle myslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Je to taková řízená otrava. Využívají se anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát j
V naší poradně s názvem LÉČITEL OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie vitovjáková.
Dobrý den,
prodělala jsem zánět žil na pravé noze a hrozí mi operace ( metodou parvacross ). Existuje nějaká možnost, že bych se mohla operaci vyhnout ? Mám totiž strach z anestezie, přece jen už nejsem nejmladší ( 66).
Prosím o radu.
mvit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krosektomie se dnes provádí velmi šetrně. Dochází při ní k preparaci zdravých žil, kterými se pak nahrazují ty poničené zánětem. Vlastně se dá říci, že je to zatím nejlepší způsob, jak vrátit zpět původní žilní funkce, jako před zánětem. Anestezie se bát nemusíte. Pokud byste nechtěla celkovou anestezii, tak můžete požádat o epidurální anestezii, při které zůstáváte při vědomí a znecitliví se vám jen spodní část těla. Alternativní medicína je při léčbě již poničených žil slabá. Může pomoci jen daleko před tím, než zánět zničí žíly.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Ve svém příspěvku RETENCE MOČI PO SPINÁLNÍ ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den. Mám prosím dotaz. Dne 10.12. 2015 jsem podstoupil operaci kolena při spinální anestezii ( do páteře). Po operačním výkonu se u mně objevila retence moči, nemožnost se vymočit. Byl mi zaveden katetr, asi po dvou dnech vytažen, situace se nezlepšila, pak znovu nasazen a po 3 týdnech vytažen, močení se neobnovilo. Můj urolog mi říká, že budu muset podstoupit operaci prostaty. Mám 66 roků, před operací jsem bral lék TAMUREX a byl jsem téměř bez obtíží s prostatou, slabší proud moči a nutnost jít 1x za noc na malou stranu, jinak žádné obtíže. Teď nedávno mi začal zavedený katetr (cévka) obtékat močí i z vnější strany. Co mi prosím radíte? Děkuji. Jan
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
Druh léčby testikulárních hrudek závisí na příčinách.
Léčba varikokély
Ve většině případů varikokély nevyžadují léčbu. Pokud máte varikokély a trpíte bolestmi nebo nepříjemnými pocity, můžete:
užívat léky proti bolesti, jako je paracetamol;
používat těsně přiléhající spodní prádlo, které nabízí oporu.
Pokud varikokéla způsobuje nadměrnou bolest či nepohodlí, může být doporučen chirurgický zákrok.
Chirurgie
K léčbě varikokél se obvykle používá chirurgická technika nazývaná embolizace varikokél. Pacienti jsou doporučeni k urologovi, který s nimi konzultuje výhody a rizika operace. Embolizace varikokél se obvykle provádí v lokální anestezii (znecitlivění postižené oblasti) ambulantně, nemusíte tedy po zákroku zůstávat v nemocnici. Chirurg bude používat zařízení s rentgenovými paprsky, které zavede malou trubičkou do postižených žil ve varlatech. Pomocí kovových cívek nebo speciální tekutiny dojde k zablokování žil. Krev se následně vyhýbá těmto zablokovaným žilám a dochází ke snížení otoku a odstranění varikokél.
Embolizace varikokél je velmi bezpečný postup, i když hrozí malé riziko infekce. Pokud se infekce vyskytne, může být léčena pomocí antibiotik. Mezi další možná rizika patří:
opětná tvorba varikokél;
necitlivost nebo bolest v šourku.
Některé varikokély vyžadují odlišný typ operace, a to v případě, kdy dojde k rozdělení rozšířených žil. Takový zákrok se již provádí v celkové anestezii. Lékař provede řez v třísle s následným vyhledáním a odstraněním rozšířených žilek. Více než 9 z 10 varikokél je úspěšně odstraněno pomocí tohoto chirurgického zákroku.
Léčba hydrokély
Hydrokéla u novorozenců obvykle mizí sama během prvního nebo druhého roku života. Léčba hydrokély je nutná pouze v případě, že přetrvává delší dobu nebo začne způsobovat nepříjemné příznaky. Hydrokéla u starších chlapců a mužů způsobuje bolest a nepohodlí.
Chirurgie
Pokud bude nutná léčba hydrokély pomocí chirurgického zákroku, provádí se v celkové anestezii takzvaná hydrokélektomie. Chirurg provede řez v šourku, aby odtekla tekutina dříve, než utěsní průchod mezi břichem a šourkem. Řez je utěsněn pomocí rozpustných stehů. Většina mužů se vrací domů velmi brzy po operaci. Stejně jako u embolizace varikokély je i u hydrokélektomie malé riziko infekce. Děti mohou brát antibiotika před nebo během zákroku, aby se zabránilo infekci.
Léčba epididymální cysty
Epididymální cysty obvykle nevyžadují léčbu. V případě, že jsou příznaky nepříjemné, může být pacient odkázán na urologa. Urolog vám doporučí další léčbu nebo může navrhnout chirurgické odstranění celé cysty pod celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
V naší poradně s názvem NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ina.
Dobrý den.Prosim o radu. Slyšela jsem, že je dvojí druh narkózy.Ta jedná je bezpečná není poškození mozku u druhé se toto nevylučuje.. Manžel má jít na operaci žlučníku a měl před 3/4 rokem také operaci.Je mu 74 roků. Prosím o radu co je to za narkózu, popřípadě kdyby se měla uhradit vlastními prostředky kolik by stála.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anestezie má dva druhy - lokální a celkovou. Při celkové anestezii je ovlivněn mozek, který nevnímá bolestivé signály. Při lokální anestezii je umrtven jen nerv, který přestane vést bolestivý vzruch, ale mozek je dál plně funkční. Ačkoliv je celková anestezie co do vedlejších účinků horší, tak pro pacienta je lepší po psychické stránce. Jednoduše usne a probudí se, až když je po všem. U svodné anestezie (druh lokální anestezie) je pacient při vědomí a vnímá veškeré dění na operačním sále a to pro některé jedince není vůbec příjemné, proto se preventivně podávají léky na uklidnění, které již zase ovlivňují mozek. Aplikace svodné anestezie není vůbec příjemná a dá se přirovnat k pocitu při průchodu elektrického proudu. O tom jaká anestezie bude použita se lékař dohodne s pacientem, ale jestli máte manžela ráda, tak ho nepřesvědčujte do svodné anestezie.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do
Ve svém příspěvku NASLEDKY PO ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den, chci se zeptat pacient byl na operaci nosních polipu po anestezii začali problémy stále leží na jipu zavodnuje se ma krece bolesti problemy se slinivkou a strevy potrebuji vědět a věřím i tomu že se z toho dostane že jo? Doktoři mu dávají od bolesti morfium nebo co má 2 malé děti ženu a je mu jen 36 let celou dobu byl v dobre fyzické kondici prosím o pomoc a radu ta nevědomost je hrozná...moc díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obřízka částečná a nízká: Zde se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána v takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Odstraněním vnitřní předkožky odpadají barevné přechody kůže. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, a to může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí a druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Tento způsob obřízky je v České republice dosti častý, jenže je s ní většina majitelů nespokojená. Ani vlastně neplní účel obřízky, takže je vhodná pro ty, co na obřízku musejí, ale nechtějí ji. Vzhledem k tomu, že bývá hojící se jizva často ve vlhku, je hojení pomalejší a nastává více pooperačních komplikací. Uzdička je v drtivé většině případů odstraněna.
Obřízka částečná a vysoká: U tohoto typu obřízky se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální případ od případu. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to pacient přeje. Ponecháním vnitřní předkožky vzniká na penisu pestrá škála odstínů kůže. Když předkožka zrovna necestuje po žaludu, tak se hrbí jako harmonika za korunkou, a to může vyvolávat nepříjemný pocit, že do ní tlačí. Tento způsob obřízky není vhodný pro řešení fimózy většího rozsahu. Jizva často ztvrdne a pak je nutné provést úplnou obřízku. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Uzdička se většinou prodlužuje, méně časté je nedotčení. Tato obřízka je vhodná pro ty, kdo se bojí, že budou mít při erekci málo pokožky nebo předkožky (což je nesmysl). Ovšem je možné cestování zbývající předkožky. Navíc je tento způsob provedení obřízky velmi nevzhledný (což potvrdila i anketa). Toto provedení se hojí lépe než nízká varianta, ale pořád hůř než obřízky úplné.
Obřízka úplná a nízká: V tomto případě se odstraní celá vnitřní předkožka a vnější v různém rozsahu. Podle toho, kolik jí zůstane, je na neztopořeném penisu mírně zkrabacená (nic se nesmí hromadit za žaludem) nebo je zkrácená natolik, že je hladká neustále, bez záhybů a vrásek. Ženy zpravidla takto obřezaný penis označují jako sexy, protože vypadá stejně jako při milování – jen je menší. Při erekci se kůže na penisu celá napne a nelze s ní výrazně hýbat. Vzhledem k tomu, že před obřízkou byla uzdička svým druhým koncem přichycena k vnitřní předkožce, tak po obřízce ji již není kam uchytit, a proto je také běžně odstraněna (ponechání je velmi vzácné a trochu nevzhledné). S příchodem tét
Ve svém příspěvku HERNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škvárová.
Dobrý den,
manžel (1952), zdravý, silný člověk byl v uznávané nemocnici v r.2019 na operaci nezhoubných polypů v tl.střevu. Při anestezii vniknutí 4l obsahu žaludku do plic,napojen na plicní ventilaci, umělý spánek,tracheostomie,zánět plic,zánět pobřišnice-39dnů bojovali lékaři na ICU o jeho život. V břiše stále záněty, skončilo ileostomií, nechali pouze 20cm tl.střeva.Slíbili, že ileostomii zanoří a kýlu "opraví",což se nestalo.Propuštěn s antibiotiky, bakterií Klebsiellou, trombózou v obou nohách v zuboženém stavu, zhubl 25kg, doma stále hubnul, zvracel, vysoké teploty,kolaboval. Prof.který manžela operoval pomoc odmítl, musela jsem zařídit sama.Život mu zachránili ve zdejší okresní nemocnici, 8x hospitalizován-selhání ledvin, neprůchodnost střeva.
Od operace má pooperační kýlu, která se stále ohromně zvětšuje (Neupozornili od počátku na možnost kýlního pásu, koupila jsem sama). Nefrolog, kde je kontrolován říká, že ledviny by operaci zvládly.
Při kontaktování profesora(+foto kýly), který manžela operoval mi řekl, že vzhledem k jeho znalostem v dutině břišní je stav definitivní a operace by byla velice riskantní s nejistým výsledkem. Nemohu se smířit, že zdravý, silný člověk skončí invalidní těžce závislý na péči 3.stupně.
Ráda bych se zeptala, zda existuje naděje pro zkvalitnění manželova života nebo uznávané pracoviště se špičkovými lékaři, kde bychom mohli konzultovat manželovu kýlu a celkový stav.
Děkuji mockrát za radu a odpověď.
Vše dobré, hlavně pevné zdraví
přeje Jana Škvárová
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
V naší poradně s názvem VIDUT NA CEVE V MOZKU A TEHOTENSTVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Dobry den, v osmnacti jsem mela mozkovou prihodu, vidut na ceve, 3 tydny v koma, vedeny sunt. Jak je to s tehotenstvim, doporucujete i normalni prirozeny porod. Dekuji za odpovet. Krivankova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pavlo, tady je spousta faktorů, které hovoří spíše pro porod císařským řezem. Jde zejména o aktuální stav vašeho cévního systému, o to v jakém stavu je prasklá výduť. Dále také záleží na velikosti plodu, velký plod vyšší riziko nové příhody. Já bych tuto situaci nejdříve zkonzultoval s vaším neurologem a podle toho bych se pak dohodl s gynekologem na vhodné volbě porodu. Samozřejmě, přírodní porod je pro plod prospěšnější, než porod v anestezii, ale potřebujete ho přežít oba, že.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem STAV PO CELKOVÉ NARKÓZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
ve stredu jsem byla na biopsii krku v celkove anastezii v patek propustena zacpa a pak cervena krev ve stolici mam se neceho obavat je mi 71let dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte, krev ve stolici souvisí s tou zácpou a ne s anestézií. Když změkčíte stolici, například pomocí psyllia, tak krev zmizí. Zde můžete vidět kolik psyllium stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/hledan…
Pokud se fimózu nepodaří vyléčit pomocí masti, lze přikročit k plastické operaci, po níž zůstane celá předkožka zachována (takovou operací je například dorzální discize nebo trojitá incize).
Pouze ve velmi výjimečných případech je nutná cirkumcize (obřízka), která se provádí ambulantně v celkové anestezii. Obřízka je amputace neboli oddělení předkožky penisu. Při obřízce je poškození nevratné – předkožka je odstraněna a už nikdy zpátky nenaroste. Žalud vysychá a časem ztrácí svoji citlivost. Je to tedy opravdu vážné poškození! V případě, že má předkožka zánět, že bolí nebo že způsobuje potíže při pohlavním styku či masturbaci, měla by být léčena. Ale často je místo toho rovnou amputována! Úkolem dobrého lékaře není to, aby amputoval ty části těla, které zrovna dělají potíže, ale aby udržel tělo a jeho části zdravé nebo aby je léčil. Jeho úkolem je tedy předkožku léčit a napomoci jí, aby fungovala tak, jak si to představuje příroda. Někdy je nutné amputovat části těla, například když jsou tak těžce zraněné, že už se nedají léčit, nebo když už jsou odumřelé a hrozí, že by jejich zachování ohrozilo váš život. To vše je však u problémů s předkožkou velice vzácný případ. Obřízka je léčbou pouze v těch případech, že někdo trpí jedním velice vzácným kožním onemocněním, které se cizím slovem nazývá „balanitis xerotica obliterans“. Ale ve všech ostatních případech se dá předkožka léčit mastí, eventuálně ve vážnějších případech operací se zachováním předkožky.
Ta se provádí obvykle:
ve stavu po takzvané parafimóze (uváznutí předkožky za žaludem);
pokud silný otok předkožky brání močení;
Z důvodu bolestivosti při pohlavním styku;
při opakovaných zánětech žaludu a předkožky z důvodu zjizvené předkožky;
v případě kožního onemocnění BXO (balanitis xerotica obliterans – zánět spojený s narušením vnitřních stěn cév, který vede k nedostatečnému prokrvení), avšak pouze na základě histologického nálezu.
Pouze poslední z uvedených případů je absolutní indikací cirkumcize, a to ještě pouze u 50 % pacientů s uvedeným onemocněním, které se navíc vyskytuje téměř výhradně u dospělých jedinců, kdežto v dětství je velmi vzácným jevem.) Obřízku lze provést jako celkovou, kdy se odstraní celá část předkožky, nebo částečnou, parciální, kdy se odstraní pouze jizevnatá, zúžená část předkožky.
Po dezinfekci předkožky a po místním znecitlivění (penis blok) cca 10 ml 1% mezokainu se uvolní předkožkový vak a skalpelem se snese přebytečná kůže, která způsobila zúžení předkožky. Atraumatickým vstřebatelným stehem (nevyžaduje odstranění stehů – stehy se cca za 10–14 dní samy rozvolní a vypadnou) se&nbs
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Rektální výhřez může být buď částečný, což zahrnuje jen sliznici, nebo může být kompletní, což zahrnuje celou stěnu konečníku. Tento problém může nastat u dětí, ale je mnohem častější u starých lidí. K léčbě rektálního prolapsu je vhodná operace. Většina operací rektálního výhřezu se provádí pod celkovou anestezií. U starších pacientů se používá epidurální nebo spinální anestezie. Existují tři typy operací rektální prolapsu.
U zdravých dospělých se provádí operace břicha. Tato operace se provádí v celkové anestezii, kdy lékař vede chirurgický řez břichem a poté odstraní část tlustého střeva.
Někdy může dojít k tomu, že se objeví měkký kus tkáně kolem konečníku. Tento problém se pak řeší pomocí laparoskopické operace.
U starších osob nebo osob s jinými zdravotními problémy se provádí operace přes konečník.
Prolaps konečníku nebo tlustého střeva lze léčit z pánevního dna, kdy lékař odstraní část tlustého střeva a konečník spojí s okolní tkání.
U dětí s rektálním prolapsem nemusí dojít k operaci.
V naší poradně s názvem CO JE TO KVIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valenta.
Ideální stav je INR 1
Cílový stav INR 2-3
Zda se mně že je to nelogické.
Proč není cílový stav také INR 1 ???
Děkuji za informaci i odpověď !
JVA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
INR 1 je hodnota srážlivosti krve u zdravého člověka, který není na antikoagulační léčbě.
INR 2-3 je rozmezí u některých pacientů na antikoagulační léčbě.
Krev se srážlivostí INR 1 může znamenat vysoké riziko tvorby sraženin u lidí s těmito dispozicemi a proto se udržuje jejich krev v opožděné srážlivosti INR 2-3.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
Ve svém příspěvku ODSTRANĚNÍ ŽLUTÉ MASNÉ FLEKY NO OČNÍM VYČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tonda.
V Jablonci nad Nisou je soukromá klinika estetické chirurgie, kde tyto útvary odstraňují. Tady je to přesně popsáno: https://www.laserjablonec.c…
Odstranění xantelasmat nebolí, znecitliví se to lokální anestezií a celá operace se provede ambulantně nejdříve na jednom oku a za týden na druhém. Bez obav se na to objednej a v klidu se toho zbavíš. Držím palce!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva Nedvědová.
Já na tom byla a jsem akorát zjizvená nedoporučuji ani náhodou
Zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu, který zúžení způsobuje, a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout mozková mrtvice. Cílem výkonu (karotické endarterektomie) je snížení rizika vzniku cévní mozkové příhody (CMP) nebo zamezení opakování CMP.
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla jeden den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na MR mozku, takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace kvůli zúžení krční tepny se provádí zpravidla v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění“ (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí něhož mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na magnetické rezonanci (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, obvykle se pacienti propouští do domácího ošetřování (vzácněji se překládají do spádové nemocnice) 3. nebo 4. pooperační den.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravidla 10. den po operaci. Velmi důležité je po výkonu dodržovat racionální stravu, nekouřit, omez
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
V lékárně je možné koupit Jezevčí mast, což je unikátní bylinný přípravek, který nahrazuje osvědčený účinek nedostupného jezevčího sádla. Jezevčí sádlo se v tradičním lidovém léčitelství užívalo jako prsní balzám pro lepší odkašlávání při chřipce a nachlazení. Přípravek obsahuje harmonicky vyváženou směs 20 druhů bylinných výtažků v bio kokosovém másle.
Složení:
slunečnice roční (Helianthus annuus, slunečnicový olej) – pomáhá na osvěžení těla a imunitu
kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) – podporuje normální činnost cévní soustavy a ulevuje od těžkých nohou
mentol – má příznivé účinky na nos a na proudění vzduchu, na normální funkci dýchacího systému
eukalyptus (blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus globulus, silice/olej) – má příznivý vliv na normální funkci dýchacího systému, na normální stav svalů a kloubů a na normální hladinu glukózy v krvi
borovice lesní (Pinus sylvestris) – působí na normální funkci dýchacího systému
jalovec obecný (Juniperus communis, olej) – pozitivně ovlivňuje vylučování vody z organismu, normální trávení a normální činnost ledvin, jedná se o antioxidant, má příznivý vliv na normální hladinu cukru v krvi, na přirozenou obranyschopnost (odolnost), normální stav pokožky
máta peprná (Mentha piperita, silice/olej) – podporuje činnost trávicí soustavy a střev, má vliv na přirozenou obranyschopnost (imunitní systém), relaxaci (spánek) a na normální funkci dýchacího systému
rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis, olej) – je antioxidant, má pozitivní vliv na normální trávení, osvěžení těla, přirozenou obranyschopnost (imunitní systém), funkci jater, pročištění, vylučování (ledviny, močové cesty)
yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – podporuje normální funkci dýchacího systému, normální stav kostí a kloubů
tymián obecný (mateřídouška obecná, Thymus vulgaris, silice/olej) – zlepšuje trávení, je to antioxidant, přirozená obranyschopnost (imunitní systém), podporuje funkci dýchacího systému
lopuch větší (Arctium lappa, extrakt) – normální funkce horních cest dýchacích, normální stav pokožky, normální trávení, vylučování vody z organismu, normální stav kloubů a chrupavek, imunita
cedr himálajský (Cedrus deodara, kůra) – normální činnost lymfatického systému
cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens) – normální stav žil, těžké nohy
hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum, květ) – antioxidant, normální činnost kardiovaskulárního systému (oběh, prokrvení), normální trávení (chuť k jídlu), libido, normální funkce dýchacího systému