| II/5 |
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách.
- Chronický lymfatický edém. |
K 21 dnů
Funkč(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Příběh
Ve svém příspěvku VIŠŇOVÝ MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka Berkyová.
Zdravím, chtěla jsem se zeptat- po vytažení klíštěte mi zůstala hlava? nebo něco černého na kůži, prostě se mi nepodařilo klíště vytáhnout celé! Pomůže mi višňový balzám?
Díky za odpověď a přeji hezký den Jarka Berkyová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Višňový mast
Zánět mozkových blan – klíště
Klíšťový zánět mozku a mozkových blan je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož původcem je virus ze skupiny arbovirů, přenášený klíštětem. Člověk může být napaden larvou, nymfou i plně vyvinutým klíštětem, zvaným imago. Infekce se šíří především přisátím infikovaného klíštěte, ale může k ní dojít i při požití mléka infikovaných zvířat, nejčastěji koz. Rovněž jsou známy i nákazy laboratorních pracovníků. Klíšťová meningoencefalitida je typická nákaza s přírodní ohniskovostí, to znamená, že její výskyt je vázán na přírodní lokality – ohniska, vhodné pro přežívání klíšťat a také zvířat, ve kterých virus přežívá a pomnožuje se (tzv. rezervoárová zvířata). Rizikovými oblastmi jsou většinou listnaté nebo smíšené lesy v nižších polohách (do 700 m nadmořské výšky), zejména s hustým porostem. Takovými oblastmi jsou i typická rekreační území v okolí řek, například Berounky, Vltavy, Sázavy či Dyje. V některých přírodních ohniscích nákazy je virem infikováno 0,5– 5 % klíšťat, ale byla zjištěna i vyšší procenta promořenosti klíšťat.
Pro výskyt onemocnění klíšťovou meningoencefalitidou je typická sezonnost související s cyklem aktivity klíšťat. Ten zahrnuje období od dubna do poloviny října, s maximální četností klíšťat počátkem června, jejich postupným ubýváním v červenci a srpnu a druhým zvýšením četnosti v září. Výskyt onemocnění v jednotlivých letech je závislý na množství klíšťat, ale i na počasí, jež ovlivňuje kontakt listí s přírodním prostředím (rekreace, zájmové aktivity v přírodě apod.). Významné je rovněž množství drobných rezervoárových zvířat, například při přemnožení hlodavců dochází ke zvýšenému výskytu klíšťové encefalitidy v následujícím roce.
Vnímavost k nákaze je všeobecná, častěji onemocnění dospělé osoby. Lidé, žijící trvale v ohnisku nákazy, prodělávají často lehkou (inaparentní) nákazu. Pouze 30– 40 % infikovaných osob zjevně onemocní. Klíšťová meningoencefalitida patří mezi přenosná onemocnění, jejichž frekvence není častá (nemocnost cca 6/100 000 obyvatel), avšak je provázena závažným klinickým průběhem a často přetrvávajícími zdravotními obtížemi. Diagnóza se opírá o epidemiologickou anamnézu (tj. přisátí klíštěte, popřípadě pobyt v endemické rizikové oblasti) a o klinický, často dvoufázový průběh. Průkaz viru se běžně neprovádí, diagnózu potvrzuje zjištění protilátek proti viru, které se v krvi objevují v určitých časových intervalech.
Inkubační doba, to je doba od přisátí klíštěte ke vzniku prvních příznaků onemocnění, trvá 7– 14 dnů (rozpětí 2–4 týdny). Typické onemocnění probíhá ve dvou fázích, v první, trvající 4–15 dnů, se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnos (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zánět mozkových blan
Příběh
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dopitová.
Dobrý den. Náhodu jsem našla vaše odpovědi na polyneuropatie. V nemocnici mi zjistili polyneuropatě dolních končetin . Dnes mam i horních končetin. Jé už pokročilým stavu. Dostala jsem příspěvek na péči a tím lékaři vyřešili vše. Nikdy jsem nebyl léčena . Stav nadále se zhoršuje. Kdysi jsem měla klíště a bylo vidět na kůži že je infikovaná . Byla jsem u doktorky , řekla že to nic není. Přečetla jsem že polyneuropatie muže byt i i od klíštěte. Neurolog mně ne leči, obvodní lékařka taky ne , co mam dělat a kde hledat pomoc . Dopitová
Zdroj: příběh Polyneuropatie dolních končetin.
Příčiny boreliózy
Borrelia burgdorferi je původcem tohoto onemocnění. Do lidského těla se tato bakterie dostává vškrábáním výkalů anebo kousků rozdrceného klíštěte do těla či kousnutím a přisátím klíštěte. Vytvoří se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí klíštětem a celkově toto onemocnění trvá poměrně dlouhou dobu, tedy i několik let. Přisátím nakaženého klíštěte dojde k nákaze u 30 % lidí a u 5–10 % se dále rozvinou i příznaky boreliózy. Je důležité klíště z místa přisátí co nejdříve odstranit, protože spolehlivý čas pro dostatečný přenos borelií je 48 hodin, ale i po 24 hodinách je přenos možný. Doba přisátí tedy v tomto případě hraje velmi důležitou roli z hlediska nákazy.
Zdroj: článek Borelióza
Příběh
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kulmanová.
Dobrý den, brala jsem Furolin 3 dny a takovou bolest hlavy jsem v životě nezažila. A to trpím na migrény. Už jsem se nedivila, že lidi bolestí mlátí hlavou o zeď. Neměla jsem k tomu daleko, dál jsem už lék nebrala, a pak bylo zase dobře. Můžete mi k tomu něco napsat? Je ten lék vůbec odzkoušený, neboť na něm byla taková zvláštní nálepka. Nebyla jsem pokusný "králík"?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Mám stejné fyzické pocity jako jsou zde popsány uživatelkami Furolinu. Netušila jsem, že lék může způsobit pocit nemoci - měla jsem strach jestli to není od klíštěte. Pocit tlaku vhlavě, horečnatost, špatně od žaludku, ztrnulost v šíji, motání hlavy atd. S moč.měchýřem nemám problém - pouze drobná bakterie objevená v moči. Lék jsem brala 6 dní a ten poslední už vzdávám ze strachu, aby nepřišly ještě horší komplikace. Netušila jsem, že se lék na lidech testuje ?
Zdroj: příběh Furolin diskuze
Štípanec od blechy
Jak vypadá bleší kousnutí? Příznaky blešího štípnutí jsou charakteristické tím, že zanechávají na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí. Takto vypadá štípanec od blechy.
Zdroj: článek Blechy na člověku
Foto
Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.
Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.
Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.
Zde můžete vidět štípance od roztočů.
Zde můžete vidět štípance od sametky.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
Příklady kousnutí hmyzem
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
- Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
- Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
- Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
- Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
- Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
- Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od blechy
Nevhodné způsoby likvidace klíštěte
- Klíště rozmačkáme na tvrdé podložce čímkoli, co máme právě po ruce – jakékoli mačkání nebo drcení klíštěte je nevhodné, protože se při něm infekční částice snadno dostávají ven.
- Klíště přeštípneme mezi nehty – ještě o něco horší než předchozí způsob, tentokrát si infekci odnášíme s sebou přímo na svých prstech.
- Klíště vložíme do plastového sáčku a usmrtíme v mikrovlnce – klíště může v mikrovlnce explodovat a opět uvolnit infekci. A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?
- Klíště vložíme do uzavíratelného plastového sáčku a hodíme do koše – podobně jako v předchozím případě, spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná taky ne.
Zdroj: článek Klíšťová encefalitida
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
| Číslo indikace |
Indikace |
ZÁKLADNÍ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně
rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
OPAKOVANÝ
léčebný pobyt
- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče:
K (komplexní)
- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím
- délka léčebného pobytu
- lhůta pro nástup léčebného pobytu
- možnost prodloužení |
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
|
| XXI/1 |
- Zhoubné nádory. |
K 28 dnů
Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
|
| XXII/1 |
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci.
- Stavy po transplantaci srdce. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení. |
| XXII/2 |
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení. |
| XXII/3 |
- Juvenilní hypertenze. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Možnost prodloužení. |
| XXII/4 |
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž). |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
|
NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
|
| XXIII/1 |
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku.
- Chronická gastritis a duodenitis erosiva.
- Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku.
- Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku. |
K 28 dnů
Možnost prodloužení. |
K 28 dnů
1× v průběhu kalendářního roku.
Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení. |
| XXIII/2 |
- Chronické onemocnění střev.
- Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva.
- Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy.
- Dermatogenní malabsorpční syndromy.
- Coeliakie.
- Polyposis intestini.
- Megacolon vrozené i získané.
- Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě. |
K | (...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně
Svědí kousnutí od štěnice?
Pokud člověk není alergický na kousnutí štěnice, většinou štípnutí ani nepostřehne nebo je štípanec téměř nerozeznatelný od komářího štípnutí. Při bodnutí štěnice uvolňují do rány anestetika. Kvůli tomu se zarudnutí okolo rány a typické svědění objevují později. Při alergii kousnuté osoby dochází k otoku v místě sání a k bolesti postiženého místa. Také se objevuje svědění, kožní podráždění, zduřeniny a podobně. Štípance od štěnice nevypadají hezky, a navíc přispívají k únavě a celkovému vyčerpání organismu. Štěnice způsobují i jiné zdravotní komplikace, které jsou spojené s nespavostí, poruchami spánku či únavou. Nebylo jednoznačně prokázáno, že by byly štěnice přenašeči chorobotvorných zárodků z člověka na člověka. Bylo zjištěno, že ve štěnicích žijí bakterie, které jsou odolné proti antibiotikům, ale nebylo zjištěno, že by těmito bakteriemi nakazily svého hostitele.
Zde můžete vidět obrázek s kousnutím od štěnice.
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice
Rozdíly kousnutí od štěnice a od roztoče
Rozlišení mezi projevy způsobenými roztoči a skutečnými štípanci od štěnic je zásadní.
Štěnice
- skutečně koušou a sají krev
- štípance se objevují často v řadách nebo shlucích
- typické jsou odkryté části těla – ruce, krk, obličej
- štípanec má často tmavší tečku uprostřed
Ilustrační fotografie:
štípance od štěnic foto
Roztoči
- nekoušou ani neštípou
- vyvolávají alergické kožní reakce
- projevy bývají plošné, svědivé, bez centrální tečky
- často souvisejí s pobytem v posteli
Zdroj: článek Kousnutí od roztoče
Příznaky kousnutí od štěnice
Štěnice domácí způsobuje štípnutí v řadách a po dvou a více štípancích. To bývá způsobeno přesunem štěnice z důvodu vyrušení ze sání.
Jak vypadá štípanec od štěnice:
- kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed
- štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině
- kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku
- u některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky
Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od štěnice
Babské rady na kousance od blech
Z babských rad prý zabírá, když postižené místo potřete nasliněným prstem. Dočasně může svědění zmírnit i potření zubní pastou, dětským pudrem nebo přikládání ledového obkladu.
Nebo zkuste štípanec omývat čajem (zeleným i černým, čajem z kostivalu nebo levandule), případně položit vyluhovaný čajový sáček přímo na místo kousnutí.
Potírejte místo kousnutí drcenou čerstvou bazalkou, případně bazalkovým olejem.
Potírejte místo tinkturou z echinacey nebo si připravte koupel z této bylinky a teplé vody.
Vyrobte si kokosovou dřeň – rozmixovanou kokosovou dužinou potřete postižená místa a zabalte cca na hodinu do ručníku. Poté opláchněte.
Zdroj: článek Kousnutí od blechy
Borelióza u dospělých
Borelióza u dospělých je způsobena bakteriální infekcí, která se léčí antibiotiky. Existuje několik kmenových typů bakterií boreliózy, proto je u tohoto onemocnění nutné a velice důležité včas nasadit antibiotika, dodnes stále nejsou plnohodnotná antibiotika přímo na boreliózu. K nákaze boreliózou dochází buď přisátím infikovaného klíštěte, nebo vškrábáním jeho výkalů nebo kousků rozdrceného těla. Toto onemocnění bývá poměrně zdlouhavé. Může trvat několik týdnů až let.
Příznaky u boreliózy mohou být různé. U některých se projevy tohoto onemocnění neukážou vůbec, u jiných jsou tak mírné, že se jim nepřikládá pozornost. Nemoc se dělí do tří stadií, ne však každý pacient prodělá všechna tato stadia. Onemocnění se zpočátku projevuje červenou skvrnou, která se šíří. Je to onemocnění postihující více systémů, především kůži, nervovou soustavu (mozek, mozkové blány), klouby a srdce. Pokud si skvrny nebudete všímat, začas sama zmizí. Borelie se mezitím mohou rozšířit krevním oběhem nebo lymfou, případně podél nervových vláken dál do těla. K velké smůle asi poloviny nakažených se u nich tento varovný příznak vůbec neobjeví a infekce se šíří od počátku skrytě.
Při chronické borelióze se tělo nedokáže bránit běžným nákazám, aktivují se herpetické viry, nabalují se další chronická onemocnění. Mohou se rozjet autoimunitní choroby, zejména u lidí s dědičnými dispozicemi (HLA B-27). Trvalým postižením nervů vznikají bolestivé neuropatie, chronický zánět mozku nakonec vede k nefunkční krátkodobé paměti, poruchám soustředění či orientace v prostoru. Příznaky mohou být podobné (zaměnitelné) s roztroušenou sklerózou. Borelióza se také pokládá za jeden z možných vyvolávajících činitelů této autoimunitní nemoci. Málokdo by spojoval podivnou skvrnu na kůži dávno před lety s nynějšími bolestmi hlavy, únavou, výpadky paměti nebo častými chřipkami a bolestmi kloubů. Chronické potíže s močovým měchýřem, dráždivé střevo, srdeční arytmie – to mohou být rozmanité příznaky stárnutí. Anebo chronické infekce. Borelie nad vámi stále ještě nemusejí vyhrát, v této fázi nemoci je lze dlouhodobou léčbou přinejmenším potlačit a přinést úlevu od symptomů, a to nikoliv léky proti bolesti a na uklidnění, ale léčbou infekce.
Nebylo-li onemocnění léčeno včas, může přejít do stadií s rozvinutím dlouhodobých následků. Mezi nejčastější patří chronický zánět kolenního kloubu, poruchy periferních nervů a lícního nervu. Také dochází k poruchám rytmu srdeční činnosti a následkům z postižení centrálního nervového systému, projevujícím se zejména poruchami paměti, až jejími výpadky, dále zmenšením schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, změnami nálad a také změnami spánku. Borelie může také přímo krví z matky napadnout ještě nenarozené dítě. Borelie nepoškozuje ještě nenarozené dítě jako třeba virus zarděnek a účinná antibiotika zneškodní případnou borelii v těle matky i plodu.
Zdroj: článek Borelióza
|