U zvětšených uzlin, zejména pokud se vyskytují na více místech, je důležité nalézt příčinu a vyloučit onemocnění krve. Někdy mohou být uzliny zvětšené následkem infekčního onemocnění, jindy v důsledku zánětu v některém místě v těle anebo v souvislosti s nádorovým či jiným onemocněním. Zvětšené uzliny za uchem mohou být také známkou reakce na zánět, který nemusí být vždy infekční.
Co znamenají zvětšené uzliny za uchem
Normální lymfatické uzliny jsou drobné a nejsou ani hmatné, ani bolestivé, ani viditelné. Mění se v případě výskytu nějakého problému ve spádové oblasti (oblast, odkud přitéká lymfa). Uzliny se mohou zvětšit do velikosti hrachu až fazole, mohou být hmatné, bolestivé, viditelné.
Důvodem zvětšení uzlin bývá zánět, pohmoždění nebo nádor oblasti, odkud lymfa přitéká. Podle stadia zánětu jsou uzliny bolestivé, nebo nebolestivé:
Čerstvě vzniklý zánět vede k bolestivému zvětšení uzliny – akutní zánět.
Dlouhodobý zánět působí dlouhodobé nebolestivé zvětšení uzlin – chronický zánět.
U některých onemocnění jsou uzliny zduřelé v typických oblastech na těle. Například u zarděnek jsou zduřelé bolestivé uzliny za ušním boltcem a v týlní krajině. Proti zarděnkám se u nás děti očkují, proto se vyskytuje průměrně 8 případů ročně. Zarděnky jsou typické především svou červenou vyrážkou po celém těle.
U zánětu hrdla, angíny, jsou typicky zduřelé a bolestivé uzliny za čelistním úhlem. Uzliny v oblasti ucha se zvětšují při zánětech zvukovodu, například při zánětech středního ucha u dětí.
Podčelistní uzliny a uzliny na krku nalézáme zduřelé u záškrtu – difterie. Ke zduření mízních uzlin se zde přidává silný otok okolních měkkých tkání až do toho stupně, že krk má obvod stejný jako hlava. Proti záškrtu se v ČR také povinně očkuje, proto se onemocnění téměř nevyskytuje.
V oblasti klíční kosti můžeme nalézt zvětšené a bolestivé uzliny při zánětech v hrudníku a mezihrudí.
Dobře hmatatelné jsou ještě uzliny v podpaží, které mohou být bolestivě zvětšené při zánětech prsní žlázy. Při nádoru prsní žlázy jsou v podpaží zvětšené, ale nemusí být bolestivé.
Dobře hmatatelné jsou uzliny v tříslech, do kterých míří míza z dolních končetin a také některých pánevních oblastí, tudíž záněty z těchto míst mohou způsobit zvětšení i zánět tříselných mízních uzlin (například pohlavně přenosné choroby a podobně).
Naproti tomu existují i onemocnění, u kterých jsou uzliny zvětšené povšechně. Je tomu tak například u infekční mononukleózy, HIV infekce, u toxoplazmózy a dalších.
Nebolestivé zvětšení více uzlin budí podezření z rakoviny imunitních buněk – leukémie a lymfomy.
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÉ UZLINY NA KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,již 1,5 roku se mi neustále zvětšují krční uzliny hlavně pod celistmi,ale i za krkem.Cítím je jako tlak nebo mírná bolest, kdyz se zvětší. K tomu pocit začínající rýmy, mokro v nose,hlen v krku porad jakoby natahly,škrábání v krku jako při nachlazení,Slzení oči častější, pocit nateklych víček horních občas. Ze začátku i píchání do ucha.V noci sucho v puse. Unava .Poslední dobou cítím jazyk,jakoby svedi nebo jak kdyz opařeny od špičky a přidal se žlutý povlak.Nekdy mam pocit,ze mi jazyk jakoby mrtvi nebo mravenčí.Zjištěn jen zlatý staf.,Atb týden,ale po tydnu jsem cítila vše stejne.Alergologie negativní, RTG dutin taky,štítnážláza taky neg..Nikdy jsem nemarodivala.Na ORL mi řekla,ze uz jedine na jícen me pošle.Myslím ze od toho to ale není.Obvodni mi řekla na zvětšené uzliny,ze to tak může byt...Ale me to znepokojuje,protože ten krk porad cítím.Děkuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobry den jiz pul roku me trapi podobny problem. V krku zjisten zlaty stafylokok (na tri krizky), coz je uz pomerne vyssi premnozeni. Krk je jakoby cely tuhy, pri nekterych pohybech hlavy uzliny citim. Nez jsme prisli na stafylokoka trapily me teploty, spis jen zvysene k veceru. V krku me nijak zvlast nebolelo, spis jen pocit lehce oteklych mandli. Po tydnu antibiotik (Amoksiklav 1g) zvysena teplota nebyla uz ani jednou, celkove se citim lepe, ovsem ztuhlost krku zatim pretrvava. V testech EBV pozitivni, ale nejsem si vedoma, ze bych nekdy prodelala mononukleozu. Pokud se stafylokok prilis premnozi, pak uzliny velmi reaguji a cim dele trval tento stav, tim dele se s tim budou uzliny vyporadavat
Lymfatické (mízní) uzliny (LU, latinsky lymphonodus, nodus lymphaticus = lymfatická uzlina) jsou součástí lymfatického systému. Protéká jimi lymfa (míza) sbíraná ve tkáních. Lymfatické uzliny se zapojují do obrany organismu před infekcí, sídlí v nich lymfocyty.
Mízní uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Zde můžete vidět rozmístění mízních uzlin.
Obecně uznávaný rozměr uzliny, který se osvědčil v odlišení patologické od fyziologické uzliny, je 1,5 cm. Otázkou zásadního významu však je, v jaké lokalizaci se mírně zvětšené uzliny nacházejí. V třísle a v podpaží mohou mít i za fyziologického stavu uzliny až velikost hrášku (0,5-1,0 cm), zatímco v oblasti nadklíčkové nebo podél karotid je nutno již uzliny této velikosti hodnotit jednoznačně jako patologické.
Při vyšetřování uzlin pohmatem se dále hodnotí jejich konzistence. Rozlišuje se konzistence měkká, elastická a tvrdá. Uzliny zvětšené při akutním zánětu jsou obvykle měkké a většinou bolestivé při palpaci. Uzliny maligních lymfomů jsou obvykle středně tvrdé (elastické), uzliny zvětšené na podkladě metastází karcinomů, případně na podkladě lymfogranulomu, jsou obvykle tvrdé.
Patologicky zvětšené uzliny mohou být navzájem srostlé, v tom případě se hovoří o paketech uzlin. Pokud jsou srostlé se spodinou či s kůží, je výsledkem jejich omezená či vymizelá pohyblivost proti spodině a proti kůži.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Zdravím,
co když uzlina pod čelistí není nateklá, ale bolí? Cítím ji i když otočím hlavu na druhou stranu. Je to jen tato jedna, přitom necítím že bych byl nemocný a nedokážu si vybavit žádnou situaci která by toto způsobila.
Normálně když jsem nemocný tak je tato uzlina nateklá, ale nebolí tak moc jako teď.
Děkuji za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Proč vás bolí lymfatické uzliny na krku?
Příčin může být mnoho. Bolestivé lymfatické uzliny jsou obvykle známkou akutní nebo chronické infekce a někdy mohou mít i neinfekčních příčiny, jako je rakovina nebo autoimunitní onemocnění. Lymfatické uzliny fungují tak, že filtrují a zachycují viry, bakterie a další patogeny dříve, než se mohou rozšířit a infikovat další části těla. Hrají důležitou roli ve schopnosti vašeho těla bojovat s infekcí a často natékají při zánětlivých stavech.
Krk má mnoho lymfatických uzlin (cervikálních lymfatických uzlin), které mohou být bolestivé v důsledku různých stavů. Bolest krku podél lymfatických uzlin je obvykle známkou nějakého základního onemocnění, takže je důležité navštívit co nejdříve svého praktického lékaře. Proč? Protože je třeba vyloučit vážné příčiny, které mohou přicházet v úvahu. Zde je soupis všech příčin, které to mohou být.
Bolest krku podél lymfatických uzlin může být způsobena zánětem lymfatických uzlin (lymfadenitida). Tradičně jsou hlavní příčinou lymfadenitidy infekční příčiny. Akutní příčiny lymfadenitidy se vyvinou během několika dní a mohou být velmi nápadné. Tyto stavy se obvykle vyvíjí rychleji než chronické stavy, jejichž vývoj trvá déle. Je však důležité si všímat všech příznaků bolesti a souvisejících příznaků v průběhu času, abyste získal náležitou péči.
Infekční příčiny
Infekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin mohou být akutní (rozvíjející se během několika dní) nebo chronické (rozvíjející se týdny nebo měsíce) a mohou se vyskytovat na obou stranách krku (oboustranně) nebo na jedné straně (jednostranné).
- Akutní: Akutní infekční příčiny jsou často ty, které souvisejí s virovými nebo bakteriálními patogeny.
- Chronické: Chronické infekční příčiny nejčastěji souvisí s virovými infekcemi, jako je virus Epstein-Barrové (EBV) a závažnějšími virovými infekcemi, jako je HIV. Existují také méně časté bakteriální patogeny, které mohou způsobit lymfadenitidu, jako je tuberkulóza.
Neinfekční příčiny
Neinfekční příčiny bolesti krku podél lymfatických uzlin se mohou vyskytovat podobně jako výše, akutně nebo chronicky a bilaterálně nebo jednostranně.
- Akutní: Akutní neinfekční příčiny lymfadenitidy jsou zánětlivé stavy, které nejsou spojeny s infekcí.
Chronické: Mnoho neinfekčních chronických příčin bolesti krku podél lymfatických uzlin je spojeno s rakovinnými procesy. Například rakovina lymfatického systému, nazývaná lymfom, se může vyskytovat v mnoha různých typech. Lymfomy se často vyskytují v lymfatických uzlinách na krku a mohou růst velmi rychle, později způsobují masivní otoky a jsou spojeny s příznaky únavy, nočního pocení a neúmyslného úbytku hmotnosti.
Jak dlouho bude trvat bolest podél lymfatických uzlin?
Trvání bolesti bude záviset na hlavní příčině. Například bolestivé a oteklé lymfatické uzliny způsobené infekčními příčinami často vymizí, jakmile se nemoc vyřeší. U příčin, které souvisejí s rakovinnými nebo chronickými procesy, je řešení ča
Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a také bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného textu je potřeba si odnést alespoň jediné – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas. Mízní uzliny se nacházejí všude po těle, typicky se shlukují do skupin. Zvětšené a bolestivé uzliny lze potom rozdělit na místní a celkové, kdy jsou zvětšené a bolestivé uzliny na více místech těla. Rizikový faktor u tohoto problému představuje například kontakt s nemocným člověkem, který přenáší určitá onemocnění, která se mezi jinými projevují právě bolestí mízních uzlin. Daná onemocnění je potřeba léčit, aby se předešlo jakýmkoliv následkům a také šíření do okolí.
Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.
Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítnážláza hormony produkovat.
Funguje to takto...
Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.
Struma nemusí nutně znamenat, že štítnážláza nefunguje správně. I zvětšená štítnážláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.
Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:
Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs
Mízní uzliny jsou součástí mízního systému. Mízní uzliny se zapojují do obrany organismu před infekcí nebo zachytávají nádorové buňky uvolněné z primárního nádoru. Mízní uzliny mají kulovitý až oválný tvar, velikostí i vzhledem mohou připomínat větší druh fazole. Skládají se z kůry a dřeně. Zvětšení lymfatických uzlin, k němuž dochází v důsledku přemnožení bílých krvinek, zpravidla signalizuje, že imunitní systém organismu bojuje s infekcí. Lymfatické uzliny se nacházejí především v blízkosti velkých tepen a jsou rozmístěny po celém těle, celkem je jich kolem 450. Mezi nejdůležitější z nich patří uzliny na krku, jedná se o párové orgány uložené po stranách krku, před ušním boltcem a v zadní části hlavy. Úkolem těchto uzlin je odvádět lymfu z orgánů krku a hlavy. Dalšími důležitými uzlinami jsou ty umístěné v oblasti nad a pod klíční kostí – nadklíčkové a podklíčkové uzliny, ke kterým je přiváděna lymfa z prsů a hrudní stěny. V oblasti nad levou klíční kostí se nachází specifická lymfatická uzlina, která se při zvětšení označuje jako Virchowova uzlina (pojmenovaná po německém lékaři Rudolfu Virchowovi) a může signalizovat rakovinu žaludku. Neméně významné jsou uzliny v oblasti podpažní jamky, jejichž zvětšení může mimo jiné signalizovat rakovinu prsu u žen. Ve spodní části kolene pak najdeme mízní uzliny v podkolenní jamce, jejichž zvětšení obvykle naznačuje přítomnost zánětu v noze.
Ve svém příspěvku MÍZNÍ UZLINY V BŘIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Vondrakova.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat mám zvětšené uzliny v malé pánve ,a vodu na plicích.Vykonana operace a odebrány ty zvětšené 2 uzliny, a odsátí vody z plic ,před operací tyto uzliny hrozně boleli a držela se zvýšená teplota,a ukazovalo to na velký zánět.Po hystologii mi řekli metastáza špatně diferencovaného karcinomu , takže nevím z čeho to pramení, v hrudi cítím skubave pohyby a špatně se mi dýchá .Děkuji moc za radu s pozdravem Vondrakova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zvětšené lymfatické uzliny se považují za jeden z příznaků onemocnění. Nemusí se jednat pouze o nemoci infekčního původu, ale také například o rakovinotvorné bujení nebo autoimunitní onemocnění, jako je celiakie nebo Crohnova choroba.
Bolestivé uzliny jsou příznakem, který by neměl být nikdy podceňován. Uzliny jsou sídlem imunitních buněk a k jejich zvětšení dochází při zánětu, kdy se imunitní buňky množí a bojují proti infekci. Takto zduřené uzliny bolí. Uzliny se mohou zvětšit i při nádorech, v této situaci jsou ale většinou nebolestivé. V uzlině se množí imunitní buňky, tudíž se mnohonásobně zvyšuje jejich počet a uzlina se zvětšuje. A také tím, že se v uzlině množí bakterie a viry, dochází v ní a v přilehlé oblasti ke vzniku zánětu, což se projevuje otokem a rovněž bolestí uzliny. Kromě toho se v uzlině mohou množit ještě nádorové buňky, což také způsobuje jejich zvětšení, nikoliv však bolestivost. Z výše uvedeného je potřeba si odnést alespoň jeden důležitý poznatek – zvětšené uzliny v jakémkoliv místě, které nebolí a nemizí po 2 týdnech, by měly být vždy co nejrychleji prohlédnuty lékařem, aby se vyloučila možnost nádorového bujení, eventuálně se nádorové bujení zachytilo včas.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anton.
Dobre rano.Uz rok mam nateklou uzlinu na lavej strane krku.Kontroluju mi to kazde 3 mesiace.Mam v krku hleny,musim kaslat.V Poslednej dobe to uz ma velikost asi pol vajca.Co mam robit?Moc krat dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skutečnost toho, že to máte takto dlouho bez léčby, ačkoliv jste již absolvoval minimálně tři prohlídky u lékaře, může vypovídat o tom, že se nejedná o rakovinu. Rakovina je jen jedním z několika dalších příčin zvětšené uzliny na krku. Mezi další časté příčiny patří bakteriální a virové infekce. Jedním z příznaků těchto onemocnění je právě tvorba hlenu a kašel. Virové infekce zpravidla trvají kratší dobu. Bakteriální infekce se naopak mohou vléct dlouhou dobu. Z toho by se dalo usuzovat, že se jedná o chronickou infekci způsobenou nějakou bakterií. Nateklá uzlina na jedné straně krku na to reaguje zvětšením a sděluje vám, že onemocnění stále probíhá. Uzliny se většinou zvětšují blízko místa s probíhající infekcí. Je tedy vhodné zaměřit se na krk a dutiny. Bakterie se v těchto lokalitách dají zjistit výtěrem z krku a nosu, podobně jako při testech na COVID 19. Praktické je také vyšetření sputa (hleny v krku) a nosního sekretu, pokud se tvoří. Ze všech těchto laboratorních analýz se dá lépe zjistit, zda-li obsahují něco, co v nich nemá být. Laboratorní vyšetření také pomůže lépe nasměrovat další kroky. Pokud vám byly tyto laboratorní testy provedeny a stále jste veden pod lékařským dohledem s frekvencí jednou krát za tři měsíce bez léčby, tak řešení nebude jednoduché a celé to bude vypovídat o tom, že za zduření vaší uzliny na krku bude odpovědná některá ze vzácných příčin nebo že nejde o uzlinu. Mnoho boulí na krku může být způsobeno podkožními nádory, které sice nejsou zhoubné, ale jejich nebezpečí spočívá v tom, že pomalu zvětšují svůj objem a tím mohou způsobit útlaky okolních mechanismů a vytváří také kosmetické vady. K potvrzení všech těchto hypotéz je třeba mnoho vyšetření a ochota lékaře je s vámi absolvovat. Z vašeho dotazu je cítit, že nejste spokojený se současným vývojem léčby, kdy vám je poskytnut jen omezený lékařský dohled jednou za tři měsíce. Podle zákona máte nárok na konziliární vyšetření, to je porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. Požádejte proto svého lékaře, nebo svého praktika o žádanku na vyšetření lékařem specialistou v oboru endokrinologie, imunologie, alergologie a ORL. Tato vyšetření by měla lépe ukázat na příčinu vašich problémů a urychlit tak nápravu do původního stavu.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
Ve svém příspěvku NADMĚRNÉ POCENÍ U ŽEN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
žena 68let, štítnážláza v pořádku.Už 3 roky trpím nadměrným pocením(nízký tlak) mokrá celá hlava, po čele stéká pot!Opakovaný klimonorm, šalvěj a ostatní , nepomáhá!
Jsem bezradná a cítím se trapně.Děkuji za rady, Jana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Na silné pocení mi pomáhá: Před spaním každý den vypít hodně silný vývar ze sušeného červeného jetele. Přelít vařící čistou vodou (klidně 2 vrchovaté lžičky bylinky i více do hrnku 0,2 l, zamíchat zakrýt a po 15ti minutách scedit). Pít po douškách dost horké, ne vařící. Není to stoprocentní ale mně to pomáhá. Zdravím
Lymfatické uzliny mají kulovitý až oválný tvar, velikostí i vzhledem mohou připomínat větší druh fazole. Skládají se z kůry a dřeně. Zvětšení lymfatických uzlin, k němuž dochází v důsledku přemnožení bílých krvinek, zpravidla signalizuje, že imunitní systém organismu bojuje s infekcí. Lymfatické uzliny se nacházejí především v blízkosti velkých tepen a jsou rozmístěny po celém těle, celkem je jich kolem 450. Mezi nejdůležitější z nich patří uzliny na krku (párové orgány uložené po stranách krku), před ušním boltcem a v zadní části hlavy. Úkolem těchto uzlin je odvádět lymfu z orgánů krku a hlavy. Dalšími důležitými uzlinami jsou ty umístěné v oblasti nad a pod klíční kostí – nadklíčkové a podklíčkové uzliny, ke kterým je přiváděna lymfa z prsů a hrudní stěny. V oblasti nad levou klíční kostí se nachází specifická lymfatická uzlina, která se při zvětšení označuje jako Virchowova uzlina (pojmenovaná po německém lékaři Rudolfu Virchowovi) a může signalizovat rakovinu žaludku. Neméně významné jsou uzliny v oblasti podpažní jamky, jejichž zvětšení může mimo jiné signalizovat rakovinu prsu u žen. Ve spodní části kolene pak najdeme mízní uzliny v podkolenní jamce, jejichž zvětšení obvykle naznačuje přítomnost zánětu v noze.
Lymfatické uzliny často otečou na jednom místě, když se v lymfatické uzlině nebo v její blízkosti objeví problém, jako je poranění, infekce nebo nádor. Které lymfatické uzliny jsou oteklé, mohou pomoci identifikovat problém.
Žlázy na obou stranách krku, pod čelistí nebo za ušima běžně otékají, když máte rýmu nebo bolest v krku. Žlázy mohou také otékat po poranění, jako je říznutí nebo kousnutí, v blízkosti žlázy nebo když se objeví nádor nebo infekce v ústech, hlavě nebo krku.
Žlázy v podpaží (axilární lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce paže nebo ruky. Vzácnou příčinou axilárního otoku může být rakovina prsu nebo lymfom.
Lymfatické uzliny v tříslech (femorální nebo tříselné lymfatické uzliny) mohou otéct v důsledku poranění nebo infekce v chodidle, noze, tříslech nebo genitáliích. Ve vzácných případech za to může rakovina varlat, lymfom nebo melanom.
Žlázy nad klíční kostí (supraklavikulární lymfatické uzliny) mohou otékat v důsledku infekce nebo nádoru v oblastech plic, prsou, krku nebo břicha.
Mezi běžná místa zduření lymfatických uzlin patří krk, třísla a podpaží.
Když lymfatické uzliny otečou ve dvou nebo více oblastech těla, nazývá se to generalizovaná lymfadenopatie. Příčinou může být:
Virové onemocnění, jako jsou spalničky, zarděnky, plané neštovice (varicella) nebo příušnice, či opičí neštovice.
Mononukleóza (virus Epstein-Barrové), která má za následek horečku, bolest v krku a únavu, nebo cytomegalovirus (CMV) , virová infekce, která způsobuje příznaky podobné příznakům mononukleózy.
Bakteriální onemocnění, jako je streptokok (způsobený bakterií streptokok) nebo lymská borelióza (bakteriální infekce šířená určitými druhy klíšťat).
Nežádoucí účinky fenytoinu (EPILAN D GEROT), léku používaného k prevenci záchvatů.
Nežádoucí účinky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).
Rakovina, jako je leukémie, Hodgkinova choroba a non-Hodgkinův lymfom.
Syndrom získané imunodeficience (AIDS) , který se rozvíjí poté, co se člověk nakazí HIV (virus lidské imunodeficience). Tento virus napadá imunitní systém, takže je pro tělo obtížné bránit se infekci a některým nemocem.
V naší poradně s názvem ANTONIE MAČINGOVA ZHUBNĚTE JEDNOU PROVŽDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ano, může. Racionální strava je vhodná pro každého, i pro dámy ve věku kolem 70 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kučerová Věra.
Vážená paní Mačingová,Obracím se na Vás o pomoc s radou.Mám tento problém v současné době jsem na detoxikačním programu"Zhubnete jednou pro vždy"" Teď jsem na 14 dni.Nehubnu.V loňském roce jsem měla obdobný problém,Zhubla jsem cca2 kg .Asi před 5 léty jsem také držela tento program a to bylo supr kyla šla dolů úprkem,poté jsem ještě držela Schůdkovou metodu celkem jsem zhubla 16 kg.Vše dodržuji jak se má.Nevím ,zda mi to nekazí štítnážláza,ale tu jsem měla i před tím.Od doby co jsem držela detoxikaci poprvé jsem si oblíbila spousta receptů s tohoto jídelníčku tak si je vařím,nebudu je vypisovat ale je toho dost.Vařím si je celá ty léta,nevím co s tím.Budu moc ráda ,když si uděláte troch času abych věděla co stím Díky moc za pomoc s pozdravem Kučrová Věra
Štítná žláza (lékaři ji znají i pod latinským názvem glandula thyroidea) je orgán, který se nachází před hrtanem na konci průdušnice (tedy v krku) a jedná se o endokrinní žlázu.
Štítná žláza je na povrchu hladká a má tmavě červenou barvu. Samozřejmě je také krytá pouzdrem. Štítná žláza se rozděluje na laloky a lalůčky. Lalůčky se skládají ze zavřených váčků (zvaných folikulů). Tyto váčky jsou plněné koloidem. Právě folikuly odebírají z krve potřebný jód a uskladňují ho v dutině. Zároveň také folikuly tvoří tyreoglobulin, na který se pak vážně jód a společně pak tvoří hormony trijodtyhronin a tyroxin.
Štítnou žlázu řídí z mozkového podvěsku speciální hormon. Význam této štítné žlázy spočívá v tom, že reguluje metabolismus prostřednictvím hormonů. Jedná se o hormony Thyroxin a trijodthyroxin, oba hormony se ve štítné žláze vytvářejí. Vznikají tak, že štítnážláza z krve vezme potřebný jód a z něj oba hormony vytvoří. Oba hormony ovlivňují lidský metabolismus a podílí se na spotřebě kyslíku v těle, na rychlosti látkové výměny, ale i na správném vývoji a růstu.
V naší poradně s názvem KOTVIČNÍK NEŽÁDOUCÍ UČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Rajniš.
Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kotvičník zemní alias Tribulus terrestris stimuluje produkci testosteronu - mužského pohlavního hormonu. Pokud tedy nemáte v anamnéze karcinom prostaty, tak ho můžete užívat do konce života bez omezení. Štítná žláza není jeho účinkem dotčena.
Lymfatické uzliny se nacházejí všude po těle, typicky se shlukují do skupin. Zvětšené a bolestivé uzliny lze potom rozdělit na místní a celkové, kdy se zvětšené a bolestivé uzliny vyskytují na více místech těla. Rizikový faktor u tohoto problému představuje například kontakt s nemocným člověkem, jenž přenáší určitá onemocnění, která se mezi jinými projevují právě bolestí mízních uzlin. Daná onemocnění je potřeba léčit, aby se předešlo jakýmkoliv následkům a také šíření do okolí.
Aby mohly být vyloučeny komplikace při zvětšení měkkých tkání, je nutné v případě potřeby vyhledat lékaře. Ten je schopen pohmatem kůže rozpoznat určité nesrovnalosti v podkožním prostředí – vyšetřuje lymfatické uzliny v oblasti krku, nadklíčků, podpaží a třísel. Při podezření na onemocnění se doporučuje obvykle sonografické (ultrazvukové) vyšetření dané oblasti a při patologickém nálezu se dále provádí krevní a onkologické vyšetření k vyloučení nádorového onemocnění (krve i tkání). V krajním případě se provádí chirurgické vynětí a histologické vyšetření lymfatické uzliny.
Ve svém příspěvku VLASY PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den. Po chemoterapii mi vlasy začaly růst až po 7 týdnech, hrozně pomalu a ne po celé hlavě. Nyní jsem 16 měsíců po chemu a na temeni mám hodně prořídlé vlasy. Říká se, že pak rostou vlasy jak o závod a jsou lepší a pevnější. Mám jich sotva polovinu a někde mi prosvítá hlava. Dřív jsem měla hodně husté vlasy. Obočí mám poloviční. Od kožního jsem dostala Methionin a 2x týdně Alpicort. Léčbu jsem absolvovala s toxickou ablací nehtů a po čtyřech posledních dávkách jsem měla i teploty. Mám šanci, že se cibulky obnoví po tak dlouhé době? Zatím žádný náznak, že by přibývaly, jen obočí se stále snaží? Vím, že důvodů může být víc - menopauza, štítnážláza (je léčená), stres.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den,dávejte si obklady z ricínového oleje.Mně vyrostli vlasy husté,pevné a bez šedin.Ale cca o dva až tři odstíny tmavší.Tak vydržte.Ala
Lymfatické uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Mízní uzliny si můžeme nahmatat v oblasti krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblasti podpaží a nadklíčků a v oblasti třísel. Při výrazném zvětšení se dají vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, například v dutině břišní, to však není pravidlem. Mízní uzliny mají obranná strážní postavení, kterými procházejí mízní cévy z jednotlivých orgánů. Uzliny jsou plné bílých krvinek, které ničí případné infekční částice či nádorové buňky, které se mízními cévami šíří z primárního ložiska po těle. Zvětšení uzlin tak většinou souvisí s normálními či abnormálními imunitními reakcemi nebo s nádorovými procesy. Obecně platí, že bolestivé zvětšení uzlin svědčí spíše pro infekční příčinu, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že dlouhodobě trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo znamenat návštěvu lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé či jsou přítomny další příznaky jako noční pocení, opakující se horečnaté stavy či nechtěné ztráty na váze.
Příznaky intraabdominální (nitrobřišní) lymfadenopatie mohou být jak akutní, tak chronické. Někdy se projeví jako postupně narůstající potíže v dutině břišní, jindy způsobí akutní břišní příhodu z plného zdraví. Objem břišní dutiny se může volně zvětšovat, takže postupně se zvětšující uzliny v dutině břišní či v retroperitoneu se klinicky projeví až tehdy, když naruší průběh střevem nebo zamezí odtoku moči z ledviny. Lymfatické uzliny jsou běžně zvětšené u dětí.
Zvětšení mezenteriálních uzlin provází všechny zánětlivé procesy střev, divertikulitidy, salmonelózu, kampylobakteriózu, yersiniózu, karcinomy a lymfomy střev. Příznaky postižení břišních uzlin mohou být dlouho nespecifické: tupé bolesti zad vyzařující do hýždí nebo dolních končetin, bolesti břicha s pocity nadýmání, nauzeou, obtížné vyprazdňování stolice až střevní obstrukce, eventuálně poruchy močení. U dětí bývá nejčastější nespecifická mezenteriální lymfadenitida, ale někdy mohou být její projevy natolik dramatické, že imitují akutní apendicitidu a vedou až k provedení laparoskopie nebo chirurgické revizi. Protrahované obtíže však nelze bagatelizovat, protože v dětském věku až polovina lymfomů postihuje abdominální uzliny.
Pánevní uzliny jsou sběrné zejména pro pohlavní orgány a oblast tříselních uzlin. K jejich postižení dochází u všech pohlavních nemocí, prostatitidy, tumorů malé pánve, testikulárního nebo ovariálního karcinomu. Průkaz lymfadenopatie se provádí zobrazovacími metodami (sonografie, CT). V dětském věku, u asteniků nebo při značném zvětšení lze někdy uzliny nahmatat přes břišní stěnu.
Ke zjištění, zda jsou uzliny oteklé, postačí prohmatat uzliny na krku, v podpaží a tříslech. Jako zvětšené uzliny se označují takové, které mají v průměru víc než 1 cm; pod bradou a v tříslech jsou uzliny normální do 1,5 cm. U štíhlého jedince můžeme nahmatat i normální uzliny na krku, v podpaží a v tříslech. Otok uzlin je třeba posuzovat jako jev, u kterého je vždy na místě pečlivé lékařské vyšetření.
Ve svém příspěvku SEZNAM STOMATOLOGICKÝCH ÚKONŮ HRAZENÝCH ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sedláková.
Ráda bych se dozvěděla, zda musím hradit " Endodontické ošetření 1. KK Protaper "
( laicky řečeno - ošetření zubního kanálku )?? Platila jsem 500,- Kč.
Už mi byl takto ošetřen druhý zubní kanálek a nadále hrozí, že těchto ošetření prý budu potřebovat více, neboť předešlý zubní lékař mi prý tyto kanálky ošetřil špatně.
Jsem důchodkyně a takováto mimořádná vydání jsou pro mne problém. Děkuji za odpověď.
Sedláková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotláriková Anna.
Dobrý den,
moje zubní lékařka mne poslala na celkovou rekonstrukci chrupu na kliniku u VFN
(Karlovo náměstí, Praha), zuby se mi nekazily, ale byly velmi křehké z důvodu špatného metabolismu (štítnážláza, osteoporoza). Nejdříve jsem šla na rekonstrukci, pak na alergologii (alergie na nikl a chrom), pak mi trhali zub, na kterém mi předtím vyměnily amalgán za bílou plombu (tu jsem zaplatila, peníze mi nevrátili), nakonec jsem skončila na protetice. Paní doktorka ale hned po tom, co mi sdělila, co mne čeká a kolik to bude stát, odešla. Předali mne jinému doktorovi. Při nasazování snímací náhrady mi tato vylétla i s korunkami, na kterých měla držet. Pan doktor použil silnější lepidlo, pak to sice drželo. ale otekly mi dásně, náhrada se těžko nasazovala a ještě hůř sundávala. Prý si mám zvyknout. Vše trvalo o d května 2007 do konce roku 2009.
Stálo mne to téměř 60 tisíc Kč (14 kVše trvalo o d května 2007 do konce roku 2009. orunek, snímací náhrada-tu jsem musela zaplatit), přitom mi neošetřili na zubech odhalené krčky. Byl to takový po estetické stránce kočkopes. Nikdy jsem netrpěla na afty, od roku 2009 neustále. Byla jsem dokonce na chirurgii, kde mi jeden dost velký chirurgicky odstranit. K čištění zubů používám i panenský olivový olej, ale nezabránila jsem, aby mi začaly černat dásně okolo zubů. Dásně mne bolí, začala mi z jednoho zubu téci krev. Mám naběhnuto na paradentozu. Ptám se, jak je možné, aby se dělaly metalokeramické korunky u alergiků. Co mám dělat. Domnívala jsem se, že budu mít zuby v pořádku. Za celou dobu nemám ani jeden kaz, jen mám neustále problémy s dásněmi.
Uzliny v tříslech svádějí lymfu z orgánů malé pánve, a pokud jsou zduřelé, mohou ukazovat na urologické nebo gynekologické problémy. Mízní uzliny v třísle se dají běžně nahmatat. Pokud jsou uzliny více hmatatelné, je důležité sledovat, zdali se nezvětšují, neobjevují se další nebo nejsou pohyblivé. I v podkolenní jamce máme lymfatické uzliny. Jejich zduření bývá signálem zánětu v noze.
Mízní uzliny se nacházejí na mnoha místech našeho těla. Jedná se o povrchová místa, kde se dají zvětšené uzliny dobře vyhmatat jako podkožní boule. Jedná se například o oblast krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblast podpaží a nadklíčků a oblast třísel. Pochopitelně se dokážou při výrazném zvětšení vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, například v dutině břišní, to však není pravidlem.
Obecně platí, že bolestivé zvětšení svědčí spíše o infekční příčině, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že delší dobu trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo být spojeno s návštěvou lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé nebo jsou přítomny doprovodné příznaky typu nočního pocení, opakujících se horečnatých stavů či nechtěné ztráty na váze.