STRAVA PO ODSTRANENI ŽLUČNIKU

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sixtová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Žlučníkové kameny - odstranění bez operace

Druhy umělé výživy

Máme dva druhy umělé výživy, a to enterální výživu (EV) a parenterální výživu (PV). Typ nutriční podpory pak závisí na celé řadě faktorů.

Enterální výživa (EN) je takový druh výživy, kdy se nutriční tekutina aplikuje do střeva přes katetr směrem do žaludku nebo tenkého střeva. Existují různé způsoby, jak poskytovat enterální výživu.

Parenterální výživa (PN) je taková výživa, kdy je nutriční tekutina aplikována do setu, který je zaveden do žíly (intravenózně). PN si klade za cíl poskytnout celkovou nutriční podporu, i když to není vždy možné. PN se obvykle používá, když lidé nejsou schopni mít EN. K tomu může dojít, pokud jde o velkou operaci tenkého střeva s neprůchodností střev nebo v případě, že aplikace EN by byla obtížná nebo nevhodná.

Tekutá strava pro seniory

Stárnutí je spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která v kombinaci se změnami v chuti a schopnosti jíst může vést ke ztrátě svalové hmoty, hubnutí, snížené funkci a zvýšené závislosti na druhých. Stáří je období, kdy dochází z mnoha příčin k tomu, že je přijímání stravy pro seniora obtížné. Mění se a snižuje chuť k jídlu. Dochází k postupné ztrátě sluchu, zraku, hybnosti, což omezuje celkovou mobilitu, takže nakupování potravin a příprava jídla je obtížnější. Zubní problémy a obtíže s polykáním mohou vést k udušení.

S věkem klesá potřeba energetického přísunu potravin a vytváří se pocit, že se nemusí tolik jíst, přestože potřeba většiny živin zůstává relativně nezměněna, a to pak následně vede ke zvýšenému riziku podvýživy. Podvýživa je spojená se sníženou kognitivní funkcí a s oslabením schopnosti pečovat o sebe sama. Tento fakt podtrhuje význam správné výživy u starších lidí.

V současné době existují různé formy tekuté stravy pro seniory, které mohou být připraveny i za 3 minuty a nevyžadují žvýkání. Všechny živiny obsažené v tekuté stravě pro seniory jsou lehce a rychle stravitelné. Poskytují optimální výživu pro seniora. Většinou obsahují vyváženou hodnotu bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a sacharidů, které jsou pro organismus nepostradatelné. Příjem bílkovin působí proti ztrátě svalové hmoty a pomáhá seniorům udržet svou váhu a zůstat silný a funkční. Tekutou stravu lze použít samostatně, jako elementární (pre-stravitelnou) tekutou dietu, nebo je jí možno pouze částečně nahradit či doplnit stávající stravu.

Steroidy, antidepresiva a další léky plus snížení fyzické aktivity vedou ke zvýšení tělesné hmotnosti u seniorů. Tekutá strava pro seniory umožní i hubnutí v tomto období, ale na základě dostatečného energetického příjmu živin. Senior si sám může kontrolovat svůj denní příjem kalorií a přitom získat potřebné živiny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Tekutá strava

Poradna

V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Warfarin - co můžu jíst

Jak poznat bolest žlučníku

Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.

Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.

Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.

Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.

Zdroj: článek Žlučník

Příběh

Ve svém příspěvku ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elzbieta.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pupík.

Zdroj: příběh Žlučníkové kameny - odstranění bez operace

Co se změní po odstranění žlučníku

Samotný žlučník netvoří žádnou žluč, a tak jeho odstranění produkci žluči nijak neovlivní. Žlučník je vak ve tvaru hrušky, uložený pod žebry na pravé straně břicha, skladuje se v něm žluč tvořená játry. Žluč je následně vylučována / dávkována do dvanáctníku, kde pomáhá trávit potravu. Žlučník si tedy můžeme představit jako takovou vodní přehradu, která působí jako ochrana před povodněmi. Bez přehrady řeka dále proudí.

Odstraněním žlučníku se tedy vaše trávení nijak nenaruší, díky čemuž nemusíte držet žádné diety kvůli tomu, že máte vyoperovaný žlučník.

Žluč i po odstranění žlučníku proudí dál, ale nyní již bez regulace - napřímo a navíc je i méně koncentrovaná. V zažívacím traktu, kde má pak působit jako emulgátor, což zjednodušeně řečeno znamená, že podobně jako jar při umývání nádobí rozpouští mastná oka, tak nedokáže zcela pomoci trávicím enzymům dostat se snadněji k tuku obsaženém v potravě. Vlivem toho se dostává více nestráveného tuku hlouběji do zažívacího traktu, kde to způsobuje plynatost, nadýmání a průjem.

Tento efekt se za nějaký čas ztratí tím, jak se v traktu přemístí mikroflóra, která pomůže spotřebovat nestrávený tuk. Ale i tak může být stav po odstranění žlučníku citlivý na nárazové návaly v příjmu tuků. Tento následek odstranění žlučníku je třeba mít na paměti, abyste si mohli vysvětlit nečekané epizody plynatosti, nadýmání a průjmu po nějaké tučné přežíračce.

Zdroj: článek Dieta po operaci žlučníku

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Bouchal.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jídelníček po operaci žlučníku

Bezpečnost tekutých diet

V ideálním případě by měly tekuté dietní nápoje obsahovat vyvážené množství živin potřebných pro celý den, ale to není vždy pravda. Nízkokalorické diety (400–800 kalorií za den) mohou mít nedostatek těchto živin, a tak by měly být používány pouze pod lékařským dohledem. Nedostatek základních živin může vést k nežádoucím účinkům, jako je únava, závratě, vypadávání vlasů, žlučové kameny, nesnášenlivost chladu, nerovnováha elektrolytů a poškození srdce. Nedostatek vlákniny ve stravě ze špatné konzumace ovoce a zeleniny může vést k zácpě a jiným trávicím potížím. Pokud není v tekuté stravě dostatek bílkovin, může rovněž dojít ke ztrátě svalové hmoty.

Tekutá strava před kolonoskopií

Lidé, kteří se chystají absolvovat některé chirurgické vyšetření, jako je například kolonoskopie, která vyžaduje minimum potravin ve střevech, mohou využít tekutou dietu na jeden den nebo dva dny před výkonem. Někdy jsou pacienti zařazeni na tekutou dietu již několik dnů před a poté po výkonu, dokud není jejich trávicí trakt opět plně funkční a nemohou trávit potravu normálně. Lékařsky nezbytné tekuté diety často obsahují čiré tekutiny, jako jsou polévky, ovocné šťávy a želé.

Příprava na kolposkopické vyšetření může být nepříjemné a časově náročné. Je důležité dodržovat pokyny lékaře. Většinou již několik dní před zákrokem se konzumují čiré tekutiny: vývar, nealkoholické tekutiny, čaj, káva, vše bez mléka nebo smetany, čisté šťávy, želé, ale ne červené, modré nebo fialové. Dále se nedoporučují ořechy, semena, slupky, nebo jiné špatně stravitelné poživatiny. Doporučení lékaře se liší a bývá závislé na konkrétní situaci.

Tekutá strava pro sportovce

Strava u sportovců je velmi důležitým nosníkem všech potřebných látek pro organismus. Při sportu je velmi důležité doplňování kalorií, ovšem trávení během cvičení je obtížné, z tohoto důvodu se sportovcům doporučuje podávat tekutou stravu, která je přesně vyvážená s ohledem na druh vydané energie. U sportovců se nepreferuje pouze tekutá strava, ale kombinace tekuté a pevné stravy. Kalorické potřeby při dlouhodobém cvičení jsou značné; laboratorní studie odhadují, že je vydáno asi 400 kalorií za hodinu. Při vytrvalostním tréninku je konzumace běžné stravy během této doby nepraktická, proto byla vyvinuta tekutá, kaloricky vyvážená strava pro sportovce. Správně použitá tekutá strava u sportovců odstraňuje mnoho potencionálních problémů.

Při srovnání pevné kalorické stravy s tekutou stravou například u cyklisty potřebujeme doplnit 400 kalorií za hodinu za čtyři hodiny jízdy na kole, což vyžaduje spotřebu osmi energetických tyčinek, které mají v průměru kolem 200 kalorií každá. Toto množství odpovídá cca 16 malým 0,2 l sklenicím sladké tekutiny, ovšem tělo nemůže zpracovat tolik vody najednou. Po požití tohoto množství vody by mohlo dojít k problémům s trávením a k pocitu nafouklého břicha, z tohoto důvodu je na místě právě tekutá strava pro sportovce, která obsahuje vyvážený a velmi kvalitní zdroj kalorií. Tato strava má dostatečné množství vysoce kvalitních bílkovin a středně dlouhý řetězec triglyceridů tuku. Chuť je lahodná, smíchání prášku s vodou vytváří velmi chutný nápoj.

Zdroj: článek Tekutá strava

Poradna

V naší poradně s názvem ODSTRANĚNÍ ZUBNÍHO KAMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Odstranění zubního kamene

Žlučník

Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.

Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.

Zdroj: článek Vnitřní orgány lidského těla

Poradna

V naší poradně s názvem BLEDA STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kristína.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bleda stolice

Jak se žije bez žlučníku

Za rozhodnutím zbavit se tohoto orgánu stojí většinou opakující se bolesti a trávicí obtíže. Nejedná se o tak běžnou operaci, jako je slepé střevo, ale i přesto je tato operace velmi častá. Nejčastějším onemocněním žlučových cest jsou kameny (odborně cholelitiáza), které vznikají vysrážením žluči při jejím nevhodném složení. Postihují zhruba 10 % populace a nemusí se nijak projevovat, ale také mohou. A právě komplikace vznikající kvůli žlučovým kamenům jsou nejčastějším důvodem k odstranění žlučníku.

Komplikace:

• útvary vyvolávající bolest a trávicí obtíže
• kámen ve vývodu žlučových cest – žlučová kolika
• zánět žlučníku
• zánět slinivky břišní
• vznik píštěle mezi žlučníkem a střevem

Odstranění žlučníku s téměř stoprocentní pravděpodobností zabrání návratu kamenů a s nimi spojených komplikací.

Odstranění žlučníku – cholecystektomie – se většinou provádí laparoskopicky.

Místo velkého řezu udělá chirurg jen několik malých otvůrků do dutiny břišní. Jimi zavede kameru s lampou a speciální chirurgické nástroje. Břicho pro lepší přehlednost naplní oxidem uhličitým a žlučník odstraní. Laparoskopická metoda má nespornou výhodu v tom, že je pro operovaného méně zatěžující a umožní mu rychlejší hojení.

Otevřená cholecystektomie, kdy se ke žlučníku přistupuje jedním větším, asi 15 cm dlouhým řezem v pravé horní části břišní stěny, se ovšem provádí stále, a to u pacientů se srůsty v břišní dutině či v případě, že se laparoskopický zákrok nezdaří, anebo jej není možné provést.

Zdroj: článek Jídelníček po operaci žlučníku

Poradna

V naší poradně s názvem DIETA PO LAPAROSKOPICKÉ OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.Vacek .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Dieta po laparoskopické operaci žlučníku

Zánět žlučníku

Zánětlivé onemocnění je způsobené infekcí, která do žlučníku vnikla krevní cestou nebo ze střeva v protisměru vylučování žluči. Katarální zánět vzniká po tomto infikování nebo po předcházející žlučníkové kolice a uzávěru cystiku. Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Zánět může být způsobem jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. V případě zánětu žlučníku (odborně cholecystitidy) jde o závažné onemocnění, které tvoří poměrně vysoké procento všech náhlých příhod břišních. Toto onemocnění se může projevit v kterémkoliv věku u obou pohlaví, typicky se však vyskytuje u obézních žen ve věkovém rozmezí 20−50 let.

Projevy

Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou, neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník spíše svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je obvykle nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nejsou přítomny. Často si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.

Diagnostika

Stanovení diagnózy vychází z pečlivé anamnézy, samotného vyšetření lékařem a ze zobrazovacích metod. Lékař při vyšetření zjišťuje přítomnost takzvaného Murphyho příznaku. Ten spočívá v tom, že pacient cítí při nádechu ostrou bolest ve chvíli, kdy lékař zatlačí rukou vpravo pod žebry. Pokud se kámen zaklíní trvale ve vývodu žlučníku, obsah měchýře se významně zvětší a vzniká takzvaný hydrops. Při jeho výskytu je možné přes břišní stěnu nahmatat tuhý, hruškovitě zvětšený útvar. Žlučník se obvykle znázorňuje pomocí ultrazvuku či CT, důležité je i vyšetření scintigrafické, které umožňuje zhodnotit obsah tohoto orgánu a stav jeho stěny. To je možné vpravením kontrastní látky do žlučových cest a jejím zobrazením pod rentgenovými paprsky.

Léčba

Léčba vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů. Chronický zánět žlučníku se léčí také touto metodou.

Zdroj: článek Zvětšený žlučník

Dieta po polypektomii

Polypektomie je odstraňování polypů z trávicího traktu (především žaludek a tlusté střevo). Vlastní polypektomie se provádí při endoskopickém vyšetření (gastroskopie a kolonoskopie). U menších polypů se stopkou se pracovním kanálem endoskopu zavede polypektomická klička, ta se přehodí přes polyp jako laso, stáhne a následně se do ní pustí elektrický proud, který polyp odřízne. Uříznutý polyp se poté endoskopickým nástrojem vyjme z trávicího traktu. V případě, že je polyp větší a přisedlý, se nejprve do sliznice pod ním speciální jehlou aplikuje roztok adrenalinu a modrého barviva. Tím se polyp nadzvedne a barvivo ozřejmí, kudy vést řez kličkou, přičemž adrenalin snižuje riziko krvácení. Další postup je stejný, polyp je odříznut kličkou.

Celková příprava pacienta se shoduje s přípravou k endoskopickému zákroku, tedy ke gastroskopii a kolonoskopii. Speciálně u polypektomie je však nutné klást důraz na to, aby měl pacient dobrou srážlivost krve. Neměl by tedy užívat žádný silnější lék na ředění krve, čímž se myslí zejména Warfarin. Ten by proto měl být s předstihem vysazen a nahrazen jiným lékem.

Po odstranění je polyp odeslán na histologické vyšetření, kde lékaři přesně sdělí, zda se jednalo o nenádorový či nádorový polyp, a u nádorového polypu je zhodnocena jeho zhoubnost. Patolog se obvykle vyjádří i k tomu, zda byla tkáň nádorového polypu odstraněna celá. Další postup pak záleží na nálezu a na tom, za jak dlouho je provedeno kontrolní vyšetření, zda pacienta dovyšetřovat a jiné. Riziko tohoto zákroku roste s velikostí odstraňovaného polypu. Typickým rizikem je krvácení a závažným rizikem je protržení střeva. Při krvácení se podávají léky zrychlující srážení krve, eventuálně se krvácející místo ošetří při opakované endoskopii. Protržení střeva je velmi závažné a často se musí řešit chirurgicky.

Pokud není proveden žádný léčebný zákrok, například po kolonoskopii, není třeba nijak omezovat stravu. V případě, že je například snesen polyp u kolonoskopie, doporučuje se obvykle tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má zvláště význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá pracoviště ale doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace, tudíž se nepodává ani kašovitá strava. Ohledně kořeněných jídel nejsou známa žádná omezení ani po terapeutickém zákroku.

Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu se podávají pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů je možné konzumova

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Dieta po odstranění polypů tlustého střeva

Poradna

V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE, GGT 5 A VICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bolesti bricha a zluta ridka stolice

Strava po operaci

V den operace po zákroku dostanete v nemocnici obvykle pouze tekutiny. Tradiční je černý čaj. Velká část pacientů stejně nemá po anestezii žádnou chuť k jídlu a často nechce ani pít. Ale musíte si uvědomit, že příjem tekutin je důležitý. Voda vám ředí krev a pomáhá dostat „uspávadlo“ z organismu. Navíc je dostatek tekutin prevencí proti tolik obávané trombóze.

V závislosti na vašem zdravotním pooperačním stavu můžete druhý den dostat k jídlu vývar a nebo želatinu. Jestliže však po anestezii stále zvracíte, což se občas stává, dostanete opět jenom čaj. Na zvracení je potřeba dát si pozor, aby se vám nepotrhaly stehy.

Další den si již můžete dát jogurt a lehkou tekutou stravu, například bramborovou nebo krupicovou kaši.

Zhruba od čtvrtého dne po operaci žlučníku můžete jít domů a svůj jídelníček můžete začít mírně a dietně rozšiřovat. Základem je pít hodně a jíst málo a často. Také myslete na to, že jste stále v rekonvalescenci a podle toho budete omezeni na pohybu.

Asi deset dnů po operaci budete pozváni na odstranění stehů. Lékař vám sdělí, zda máte ještě nějaký čas dodržovat dietu po operaci žlučníku a poté začít jíst všechno, na co máte chuť, nebo jestli hned po odstranění stehů můžete začít konzumovat cokoliv bez omezení.

Někdy se můžete dozvědět, že byste měli dodržovat žlučníkovou dietu celý život. V některých případech jde o opatrný přístup lékaře, jindy opravdu o nezbytnou nutnost. Nutné je to zejména tehdy, pokud i po operaci trpíte nějakými obtížemi nebo máte nemocná játra, slinivku či žaludek.

Prvních několik dní po odstranění žlučníku byste neměli pít alkohol. Alespoň dva dny po operaci se mu vyhýbejte.

Vždy je vhodné následné kroky konzultovat s ošetřujícím lékařem a řídit se jeho radami. Ale nezapomeňte naslouchat také svému tělu.

Zdroj: článek Dieta po operaci žlučníku

Odstranění znaménka laserem

K odstranění kožních útvarů laserem se přistupuje pouze v případě, že byly zhodnoceny dermatologem jako nerizikové. Pokud však byl útvar označen jako rizikový, svěří vás do péče některého spolupracujícího pracoviště k chirurgickému řešení. Vzorek z ošetřované oblasti se zasílá na histologické vyšetření. Kromě laseru a chirurgie lze znaménka a kožní výrůstky odstranit také elektrokauterem nebo tekutým dusíkem. Velmi důležitou a neodmyslitelnou součástí zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků je předchozí nezávazná komplexní konzultace s odborným lékařem-dermatologem. Odborný lékař nejprve vyšetří danou oblast kožního problému a ohodnotí celkový zdravotní stav pacienta. Pokud se ošetřující lékař a klient vzájemně domluví na řešení odstranění pih či kožních výrůstků, bude klientovi objasněn princip a průběh zákroku, možná rizika a vysvětleny zásady nutné pro období rekonvalescence po zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků.

Proč odstranit kožní nedokonalosti laserem:

• rychlý ambulantní zákrok prováděný dermatologem;
• ošetření bez chirurgického řezu a krvácení;
• rychlé hojení bez následné jizvy;
• minimální riziko infekce;
• laser nepoškozuje okolní tkáň.

Hojení

Prvním krokem při odstranění znamének a kožních výrůstků je znecitlivění ošetřovaného místa. Aby nebyl zákrok bolestivý, přistupuje se k lokálnímu umrtvení. Používá se injekční anestézie nebo oblíbený znecitlivující EMLA krém, a to 30–60 minut před zákrokem. Poté během několika desítek vteřin proběhne samotný zákrok. Díky použité technice se ošetřené místo nemusí zašívat. Během zákroku a ani po zákroku místo ošetření nekrvácí.

2 až 3 dny po ošetření se na místě odstraněného znaménka či výrůstku vytvoří stroupek. Ten zmizí během 1–4 týdnů. Sami se o jeho odstranění nepokoušejte, abyste se vyvarovali jizev! Po samovolném odloučení stroupku je v místě ošetření několik dnů až týdnů patrné narůžovělé zabarvení, které se během několika měsíců vytratí.

Týden po zákroku se doporučuje vyhýbat se koupeli, sauně a aktivitám, při nichž dochází k výraznému zapocení. Raději se sprchujte a po dobu 6–8 týdnů chraňte pokožku proti slunečnímu záření (používejte krémy se SPF větším než 30). Při běžných pracovních aktivitách a při zábavě vás provedený zákrok neomezí. Dekorativní kosmetiku lze použít již bezprostředně po zákroku.

Cena

Odstranění znamének hrazené pojišťovnou je individuální, jelikož každá pojišťovna to má odlišné.. Zde je alespoň orientační cena:

• konzultace stavu dermatologem: 300 Kč.
• odstranění jednotlivého projevu: od 300 do 1 000 Kč dle velikosti projevu a metody.

Zdroj: článek Vyříznutí mateřského znaménka