STREPTOK HLTANU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Bioparox je antibiotikum s protizánětlivým účinkem. Obsahuje fusafungin, který má antibiotické a zároveň protizánětlivé účinky. Působí pouze místně a nezpůsobuje vznik rezistence (schopnost bakterií přežívat a množit se i při léčbě). Snižuje zduření sliznice a zmírňuje bolest.
Zkušenosti s Bioparoxem
Bioparox je v ČR volně k dostání bez lékařského předpisu, nicméně podle dostupných informací je k léčbě dětí doporučován méně často než u dospělých osob. Připomínáme, že Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacích cest, jako je rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu. Může být podáván i po odstranění krčních mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cest dýchacích může být Bioparox použit bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem, lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox je nově kontraindikován pro používání u dětí do 12 let a u pacientů, kteří mají v anamnéze jakékoli alergické potíže nebo bronchospasmus.
Neplatná informace o možnosti podávání dětem starším 30 měsíců! – společnost Les Laboratoires Servier ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv rozeslalo výše zmiňovaný informační dopis zdravotnickým pracovníkům (DHPC) s údaji o změně registrace.
Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacích cest – rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu, zánět průdušnice a průdušek. M může být podáván i po odnětí mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cest dýchacích můžete Bioparox použít bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox obsahuje: fusafunginum (fusafungin) 0,500 g ve 100 ml roztoku. 1 odměřená dávka obsahuje 0,125 mg fusafunginu.
V naší poradně s názvem PLICNÍ CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Škachová.
Před 7 měsíci mi imunolog z Prahy řekl po krevních testech, že plicní chlamydie již nemám, ale mám nález helikobater pylori. Již jsem brala různé kombinace antibiotik
každých půl roku. Helikobakterie mám stále i po několikanásobné léčbě. Jestli se mi vrátili (probudily) plicní chlamydie to ještě nevím, teprve jsem na testy objednaná. Chci se zeptat na hleny v krku, které mi otravují život již více než dva roky, od počátku nemoci. Hleny v krku a zánět nosohltanu občas kašel a chrapot, nemůžu zpívat, což mě mrzí nejvíc, jelikož se zpěvem hodně zabývám. Doktor říkal, že hleny můžou způsobovat helikobakterie. Já si myslím, že to jsou stále plicní chlamydie. Má s neustále zahleněným patrem někdo podobnou zkušenost ? Poraďte. Díky. Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pylori způsobuje pálení žáhy a přítomnost žaludečních šťáv v jícnu a hltanu. Tyto šťávy obsahují helicobacter a infikují měkké tkáně krku. Ty se pak zánětu brání tím, že produkují hlen, který vám vadí. Zda-li skutečně máte helicobacter pylori ve svém žaludku, můžete zjistit pomocí testu, který se dá koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Pokud helicobacter skutečně máte, tak se nedá vyléčit jinak, nežili dvoufázovou léčbou antibiotiky. Tyto léky je potřeba užívat přesně podle pokynů lékaře. Helicobacter je velmi odolná bakterie, která snese i smrtící kyselinu chlorovodíkovou, ktera je v žaludku a proto je jeho zničení velmi náročné. Důvěřujte proto svému lékaři a užívejte léky, jak vám určí.
Příznaky rakoviny hltanu závisí na lokalizaci a rozsahu nemoci. Jinak se bude projevovat nádor hrdla hltanu, což je vstup do hltanu z dutiny ústní, než kupříkladu nádor nosní části hltanu. Při rakovině zadní stěny hltanu mívá pacient pocit pálení a škrábání v krku. Růst nádoru v oblasti hltanové branky se projeví obdobnými problémy jako rakovina mandlí.
Ve svém příspěvku SILNĚ BOLESTI V JEMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Ahoj bolí mě v krku už asi tejden možná že díl SOU to silně bolesti při polikani vistreluje bolest do ucha a cítím v rku knedlík bojím se aby to nebyla rakovina. Jaký bolesti v rku má rakovina teploty nemám a ani nechraptim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobias.
ahoj.. Bolí mě jeden den v krku a mám u hltanu něco jakoby rozřízlého s šedivým obarvením... bojím se aby to nebyla rakovina .... bolí jen při polikání
Bez porady s lékařem můžete Jox kloktadlo používat pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní (afty a podobně), jazyka, hltanu a mandlí. Hlavní léčivou látkou je jodovaný povidon. Tato látka uvolňuje při kontaktu s kůží a se sliznicemi jód, který ničí řadu choroboplodných zárodků (bakterie, plísně, některé viry), a proto je Jox vhodný k dezinfekci dutiny ústní a hltanu. Dále Jox obsahuje alantoin, který působí protizánětlivě. Jox se tedy používá jako doplňková léčba při zánětlivých a infekčních onemocněních v dutině ústní a hltanu, jako je angína, zánět hltanu, zánět mandlí, současný zánět hltanu a mandlí, zánět jazyka a afty, dále při chirurgických výkonech v dýchacích a polykacích cestách, při prvních příznacích chřipkových onemocnění (škrábání v krku) a k předcházení infekcí v dutině ústní u pacientů léčených cytostatiky a po ozáření. V neposlední řadě se používá u angín vyvolaných streptokoky, a to jako podpůrná léčba při současné léčbě antibiotiky.
Neužívejte Jox kloktadlo, jestliže jste alergičtí nebo přecitlivělí na jód nebo na kteroukoli další složku přípravku Jox; při zvýšené funkci štítné žlázy; při srdeční nedostatečnosti; 2 týdny před a po plánovaném vyšetření nebo léčbě radioaktivním jódem; při závažné poruše funkce ledvin; v těhotenství; jestliže kojíte; ve formě orálního spreje u dětí do 8 let, ve formě koncentrátu pro přípravu kloktadla u dětí do 6 let. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Jox je zapotřebí dbát při zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem. V tomto případě užívejte přípravek pouze na doporučení lékaře. Pacienti s nedostatečnou funkcí jater smí užívat tento přípravek pouze na doporučení lékaře.
Dětem od 6 do 12 let je vždy možno Jox kloktadlo podávat pouze na doporučení lékaře. Orální sprej mohou používat děti starší 8 let i mladiství a dospělí. Koncentrát pro přípravu kloktadla mohou používat děti od 6 let i mladiství a dospělí.
V naší poradně s názvem KLOKTADLA NA DOMÁCÍ LÉČBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo Bravenec.
Vážená paní Vinšová,
Slyšel jsem, že i kloktání má nežádoucí účinky. A to, že není dobré dlouho-době kloktat jednu ingredienci (šalvěj, heřmánek, zelený čaj, tymián, vin-centka, apod.), ale prý dlouhodobě se můžou kloktat, když tyto ingredience střídáme.
Mám chronický zánět hltanu a chtěl bych vědět, zda-li můžu tyto ingredience
kloktat neustále 3x denně po jídle, když je střídám.
Děkuji za odpověď.
Ivo Bravenec - 1964
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba chronické laryngitidy je zaměřena na léčbu základních příčin, jako je pálení žáhy, kouření nebo nadměrné užívání alkoholu. Kloktání je fajn, ale vede jen ke zvlhčení hrdla a k dezinfekci dutiny ústní. Nejefektivnější kloktadlo při chronické laryngitidě je teplá slaná voda. Ve 250 ml sklenici s teplou vodou rozpusťte půl lžičky soli a kloktejte 15 minut s častým vyplivováním kloktací kapaliny. Opakujte podle možností několikrát denně. Ostatní bylinky, které uvádíte, jsou jen na zpříjemnění kloktání, ale terapeutický účinek slané vody nepředčí.
Rakovina hltanu postihuje více muže. Poměr nemocných mužů a žen je 3 : 1. V dnešní době má výskyt vzrůstající tendenci, a to především u žen. Nejčastěji jsou nemocní lidé kolem 50.–60. roku. Největší zlo představuje alkohol a kouření. V počátcích nemoci jsou lidé bez výraznějších příznaků. Později mívají pacienti pocity pálení a škrábání v krku, protože se nádor nejčastější objevuje v oblasti mandlí. Rozpad nádoru vede brzy k silnému zápachu z úst. Pacienti často trpí poruchou polykání, které může být až bolestivé. Bolesti mnohou vystřelovat i do ucha. Už samotné váznutí sousta může být ale nepříjemné a způsobovat tak potíže s příjmem potravy.
Léčba rakoviny hltanu je především chirurgická, například odstranění krčních mandlí. V pokročilých stadiích se kombinuje i s jinými léčebnými metodami, jako je ozařování nebo chemoterapie.
Prognóza u rakoviny hltanu je složitější vzhledem k pozdnímu záchytu onemocnění.
V naší poradně s názvem RAKOVINA ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den často se mi dělá takovýto povlak na jazyku. Jazyk neboli. Jen mi občas přijde že mám sucho v ústech. Před 14 dny jsem dobrala antibiotika na zánět hltanu. Po kontrole na ORL krk prý jako nový. Mám strach z rakoviny. Mám zvětšené i listové papily. Bojím se . Můžete mi prosím poradit jestli šílet a nebo být v klidu. Děkuji za odpověď jste zlati
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika mohou přispívat jak k bílému jazyku, tak k suchu v ústech. Antibiotika mohou narušit přirozenou rovnováhu bakterií v ústech, což může vést k nadměrnému množení kvasinek (candida), které se může projevit jako bílý povlak na jazyku. Některá antibiotika mohou navíc způsobovat sucho v ústech jako vedlejší účinek. Rakovinu jazyka určitě nemáte, v tomto ohledu můžete být v klidu. Bílý povlak na jazyku můžete řešit se svým praktickým lékařem. Existují léky a postupy, které vás této nepříjemnosti rychle zbaví.
Pálení v krku po ránu může být způsobeno po nočním chrápání. Chrápání je zvuk způsobený omezeným proudem vzduchu kvůli zúženým dýchacím cestám v oblasti hltanu. Vzniká z vibrace měkkého patra a stěny hltanu v důsledku abnormálně turbulentního toku vzduchu. Obvykle se objevuje při vdechování, ale může se také týkat fáze výdechu. Chrápání je spojeno s anatomickými a mechanickými vlastnostmi hltanu a sliznice, což vytváří povrchovou lepkavou vrstvu na tkáních hltanu. Jde o fyziologický jev, který je velmi rozšířený u celé populace a je zvláště rušivý pro příbuzné člověka trpícího chrápáním. Na úpravu tohoto nepříjemného pocitu jsou vhodné spreje, které vytvářejí pěnu s příchutí máty, pokrývají tkáně v krku a zajišťují promazání stěn sliznice hltanu. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o chrápání. Další možností pálení v krku po ránu je při alergii. Tento stav nepodceňujte a vyhledejte svého ošetřujícího lékaře, který vám od potíží pomůže.
Polykání je složitý a komplexní proces zahrnující přesun potravy z dutiny ústní přes hltan do jícnu a dále do žaludku. Je částečně ovládáno vůlí, částečně je reflexivní. Při první fázi vědomě posuneme potravu do zadní části dutiny ústní, kde se tlakem na receptory automaticky spustí další fáze. V druhé fázi se uzavírá vstup do nosní dutiny a zastavuje se dýchání. Sousto pokračuje do hltanu. Při třetí fázi se soustu dostane z hltanu do jícnu, kde se díky svalstvu v jícnu posune až do žaludku.
Pocit knedlíku v krku navozuje zdání cizího tělesa v krku na rozhraní dutiny ústní, nosohltanu a hltanu. Pocit je popisován především při polykání a jeho příčiny mohou být různé. Někdy se mohou projevit i potíže s dýcháním, nadměrné říhání a tlak v krku pod ohryzkem. Náročné polykání, někdy spojené s obtížným dýcháním, může představovat pro člověka zejména psychický problém, kdy je nucen na problém myslet. Zároveň to může být jeden z příznaků většího problému, který je již nutno řešit léčbou. Někteří jedinci uvádějí, že doslova polykají jako husy s nataženým krkem, což je pro ně nekomfortní a psychicky náročné.
Akutní zánět hltanu, který se projevuje bolestmi v krku, zčervenáním postižené sliznice a bolestmi při polykání, můžete zkusit léčit sami. Ke zmírnění obtíží vám pomohou léky proti teplotě a léky s místním účinkem na záněty sliznice nosu, hltanu a dýchacích cest. Nejlepších výsledků se dosáhne při včasném zahájení léčby. Buďte tedy připravení a mějte při sobě vždy dostatečně vybavenou cestovní lékárničku. Při projevech streptokokového zánětu krčních mandlí (typická „angína“, často doprovázená vyšší teplotou), je třeba vyhledat pomoc lékaře.
Bioparox
Bioparox je originální lék na záněty dýchacích cest, je řešením pro léčbu nekomplikovaných zánětů dýchacích cest.
Bioparox – popis:
Obsahuje účinnou látku fusafunginum.
Jde o lék ve spreji.
Lokální antibiotikum – působí výhradně místně na povrchu sliznice.
Je dostupný v lékárně i bez receptu.
K použití do nosu i do krku – léčí rýmu, zánět hltanu i záněty dalších, částí horních cest dýchacích.
Jeho protizánětlivý účinek zabezpečuje rychlý ústup příznaků nachlazení.
1 balení obsahuje 400 dávek účinné látky.
1 balení můžete používat opakovaně až do vypršení doby použitelnosti.
1 balení obsahuje 2 nástavce: žlutý nosní pro vstřik do nosu, bílý ústní pro vstřik do úst.
Dávkování je u všech typů onemocnění stejné: 2 vstřiky do každé nosní dírky, 4 vstřiky do úst (během nádechu), 4x denně (není nutné vstávání v noci, stačí ráno po probuzení, v poledne, odpoledne, večer před spaním).
Praktické rady:
Před podáním se vysmrkejte.
Lahvičku držte při aplikaci do nosu i do úst svisle.
Při stisknutí se nadechněte.
Vstřikujte nejlépe po jídle a bezprostředně po podání nic nepijte, nejezte a necucejte.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
Horní cesty dýchací a zejména nosohltan jsou infekcí postiženy velmi často. Většina těchto infekcí se šíří kapénkovou cestou, tedy kašlem, kýcháním či přímým kontaktem s infikovaným povrchem sliznic.
Příčiny
Více než 200 různých virů může vyvolat akutní onemocnění dýchacích cest a z nich zejména zástupci těchto rodů: paramyxoviry, pikornaviry, koronaviry, adenoviry a herpesviry. Viry často vyvolávají epidemie, zejména v zimě a časně zjara (chřipka, respirační syncytiální virus) a na podzim (parachřipka).
Z bakterií je nejvýznamnějším činitelem Streptococcus pyogenes, vzácně pneumokoky, Haemophillus influenzae a Moxarella catarrhalis. Bakteriální infekce velmi často nasedá na virovou, onemocnění potom trvá podstatně déle a má těžší průběh. Se sekundární bakteriální infekcí se setkáváme zejména u jedinců velmi mladých a u lidí s nedostatečným stavem výživy.
Dlouhodobé zahlenění
Chronické formy vznikají při dlouhodobém působení neinfekčních vlivů a významnou roli hraje odlišná citlivost každého jedince. Činiteli zevního prostředí jsou expozice kouři, prachu, horku, chemikáliím, dále kouření, střídání teplot a dýchání horkého suchého vzduchu (vliv ústředního topení), což má za následek chronické zahlenění. Onemocnění častěji také vzniká u osob, které dýchají otevřenými ústy. Vliv na záněty nosohltanu mohou mít i avitaminózy (onemocnění z nedostatku vitamínů), menopauza a celková onemocnění jako choroby srdce, ledvin, cukrovka, alergie.
Léčba
Léčba akutních forem těchto onemocnění je většinou symptomatická, to znamená, že se léčí pouze příznaky, nikoliv příčina nemoci. Opatření zahrnují zapařující (Priessnitzovy) obklady, kloktadla, při teplotě léky snižující teplotu, klid na lůžku, příjem horkých tekutin, pobyt v teple, ovšem ne na suchém vzduchu, potní kúry, při nosní neprůchodnosti užívání nosních kapek. V případě bakteriální infekce se nasazují antibiotika, po kultivaci cíleně, před výsledkem stěru spíše empiricky, to znamená osvědčená podle předchozích zkušeností lékaře. Zejména u prudce probíhajících zánětů je nezbytné mikrobiologické vyšetření, neboť úspěch léčby závisí na cíleném podání antibiotika působícím na skutečného původce.
Při opakovaných zánětech hltanu se uplatňuje takzvaná imunomodulační léčba, která spočívá ve vyloučení všech faktorů, které mají vliv na onemocnění, obzvláště kouření a tvrdý alkohol. Příznivě působí dýchání zvlhčeného vzduchu, Vincentka a dostatek vitamínů řady B. Vhodná je změna prostředí, pobyty na horách a u moře. Doporučováno je zvlhčit vzduch v suché přetopené ložnici. Nedoporučuje se ale kloktat heřmánek, šalvěj a mentolové preparáty, jelikož vysušují sliznici hltanu.
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika měsících či letech, kdy se již kožní projevy zhojily, ale nově se objevují vředy v ústech, nose nebo hltanu. Nebezpečí představuje skutečnost, že se šíří hluboko, čímž dochází k destrukci tkání a chrupavky. Viscerální forma je nejz
Pojem karcinom krku zahrnuje především zhoubné (maligní) nádory vycházející ze sliznice horních dýchacích a polykacích cest. Karcinomy v této oblasti vznikají obvykle následkem poškození sliznice kouřením cigaret, dýmek anebo žvýkáním tabáku. Současná konzumace alkoholu navíc riziko jejich výskytu ještě mnohonásobně zvyšuje, neboť alkohol na sliznicích působí jako rozpouštědlo a umožňuje vstup karcinogenních (karcinom vyvolávajících) látek do buněk. U alkoholiků se stav ještě zhoršuje následkem oslabení imunity, nedostatku vitamínů ve stravě, nedostatečné hygieny ústní dutiny a špatného celkového stavu organismu.
V oblasti hlavy a krku se můžeme setkat s celou řadou zhoubných nádorů, a to podle toho, z jakého druhu tkáně vyrůstají.
Nádory nosu: Nádory nosu se projevují zhoršenou nosní průchodností anebo výraznou sekrecí z nosu, především je-li s příměsí krve. Na nádor by měla upozornit i jednostrannost příznaků.
Nádory vedlejších nosních dutin: Nádory vedlejších nosních dutin rostou velmi pomalu a často bezpříznakově.
Nádory dutiny ústní a hltanu: Nádory dutiny ústní a hltanu se projeví pocitem cizího tělesa v krku či ústech, krvácením, ztíženým anebo bolestivým polykáním.
Nádory hrtanu: Nádory hrtanu mají odlišné příznaky dle primární lokalizace a dle pokročilosti onemocnění.
Karcinom hlasivek: Karcinom hlasivek se projevuje již v časných stadiích chrapotem, v ostatních lokalizacích dýchací trubice se většinou nádorové onemocnění zjistí až v pokročilejší fázi, kdy se u nemocných může objevit pocit cizího tělesa v krku, vykašlávání krve, polykací či dýchací potíže.
Nádory slinných žláz: Nádory slinných žláz se zpočátku projevují jako nebolestivé zduření. Později v důsledku růstu nádoru do okolí dochází k bolestivosti a u příušní žlázy navíc i k obrně lícního nervu.
Metastázy: Zduření na krku, ve většině případů nebolestivé, bývá projevem metastatického šíření nádorového onemocnění do spádových lymfatických uzlin anebo přímého prorůstání primárního nádoru.
Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Lékař Vám řekne, kolik tobolek máte užívat a jak dlouho je budete užívat. To bude záviset na Vašem zdravotním stavu a Vašem věku.
Doporučené dávky jsou uvedeny níže.
Použití u dospělých:
Léčba příznaků refluxní choroby jícnu, např. pálení žáhy a kyselé regurgitace (návrat žaludečního obsahu zpět do hltanu a úst):
pokud lékař zjistil, že Váš jícen je mírně poškozen, obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4-8 týdnů. Pokud se Váš jícen ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání dávky 40 mg po dobu dalších 8 týdnů.
pokud se jícen zhojil, obvyklá pokračovací dávka je 10 mg jednou denně.
pokud jícen není poškozen, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně.
Léčba vředů v horní části tenkého střeva (dvanáctníkový vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud se vřed ještě nezhojil, může Vám lékař doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 2 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, dávku lze zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.
Léčba vředů v žaludku (žaludeční vřed):
obvyklá dávka je 20 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud nedojde ke zhojení, lékař Vám může doporučit užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů.
pokud se vřed zcela nezhojil, lze dávku zvýšit na 40 mg jednou denně po dobu 8 týdnů.
Prevence návratu dvanáctníkových a žaludečních vředů:
obvyklá dávka je 10 mg nebo 20 mg jednou denně. Lékař může dávku zvýšit na 40 mg jednou denně.
Byly provedeny studie, jejichž cílem bylo zjistit, zda Listerine, komerční produkt ústní vody, má inhibiční účinek proti Neisseria gonorrhoeae, a to v randomizované kontrolované studii (RCT) a in vitro studii, aby mohl být potenciálně užitečným činidlem pro kontrolu kapavky.
Výsledky in vitro studie: Ústní voda Listerine při ředění až 1 : 4 po dobu kloktání 1 minuty vedla k významnému snížení celkového počtu N. gonorrhoeae, ale PBS nemá žádný inhibiční účinek proti N. gonorrhoeae. Výsledky RCT: Bylo přijato celkem 196 MSM, 58 (30 %) z nich bylo kultivovaných pozitivních před použitím roztoku. Po kloktání přiděleného roztoku bylo u mužů ve skupině Listerine signifikantně méně pravděpodobné, že budou kultivováni na povrchu hltanu (52 %) ve srovnání s muži ve skupině s fyziologickým roztokem (84 %) (p = 0,013).
Závěry: Tato data naznačují, že Listerine výrazně snižuje množství N. gonorrhoeae na povrchu hltanu. Při každodenním používání může zvyšovat gonokokovou clearanci a být součástí preventivní strategie.[1]
doporučení stomatochirurgického výkonu nebo ventilační léčby.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Kliniky ORL FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta do specializované poradny ORL zajistí:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového ORL lékaře se zahájením léčby zjištěných patologií;
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK.
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
úterý: 12:30–14:00 hod. – konzultace
středa: 09:00–14:00 hod. – vyšetřování nových pacientů
Akutní primární infekce (primoinfekce): v průběhu 2. až 6. týdne (nejčastěji 3. a 4. týden) po infikaci HIV se u 60–70 % infikovaných osob projeví příznaky připomínající chřipku nebo mononukleózu. Nebo nastává druhý případ: u infikovaných lidí se žádné příznaky neprojeví. Začnou se u nich vytvářet protilátky proti HIV, které bude možno prokázat sérologickým testem v průměru do 2 měsíců od infekce. Stanou se tedy HIV pozitivními.
Mezi časté příznaky primoinfekce HIV patří:
selektivně zvětšené mízní uzliny na více místech po těle – krk, třísla, podpaží (jsou-li zvětšené lymfatické uzliny například jen na krku, o primoinfekci HIV se nejedná);
horečka kolem 38 °C nebo vyšší (zvýšená teplota kolem 37 °C i mírně vyšší není příznakem primoinfekce);
noční pocení související zejména s vysokými horečkami (pocení za horkých letních nocí nemá s primoifekcí HIV nic společného);
zánět hltanu.
Mezi další (již méně časté) příznaky primoinfekce HIV patří:
vyrážka, která se objeví na dobu pouze několika hodin a pak zmizí (toto se může opakovat několik dní, nebo i dva týdny);
bolesti hlavy;
bolesti svalů;
pocit nevolnosti spojený s odporem k jídlu;
zvracení;
průjem;
bělavý povlak sliznice v ústech;
afty v ústech.
Pro primoinfekci svědčí souběh několika z výše uvedených příznaků. Téměř vždy je přítomna horečka kolem 38 °C nebo vyšší. Zároveň musí samozřejmě předcházet vystavení se riziku přenosu HIV infekce.
Akutní primární infekce (primoinfekce) trvá většinou 1 až 2 týdny, obvykle ne déle než 3 týdny, a odezní vždy spontánně. Vystaví-li se někdo riziku přenosu HIV a neprojeví-li se u něj žádné příznaky primoinfekce, neznamená to, že se HIV nenakazil. 30 až 40 % lidí infikovaných virem HIV neuvádí žádné příznaky akutní primární infekce (viz výše). Jediným spolehlivým prostředkem, jak zjistit, jestli nejsem HIV pozitivní, je test na HIV infekci.
Druhá fáze HIV infekce
Velká většina HIV pozitivních bez terapie (více než 80 %) má v této fázi pouze běžné (nebo mírně zvýšené) zdravotní komplikace. Proto se druhé fázi HIV infekce říká také asymptomatická (bezpříznaková) fáze a jedná se většinou o období mezi dvěma až deseti lety od nákazy HIV.
Ovšem již v této fázi HIV infekce se mohou časem projevit klinické příznaky (uvádí je necelých 20 % HIV pozitivních), jejichž hlavními projevy jsou:
zvětšení objemu lymfatických uzlin na několika místech, které trvá déle než tři měsíce;
úbytek tělesné hmotnosti přesahující 10 % celkové hmotnosti;
Apnoe v doslovném překladu znamená „bez dechu“. Tento termín se používá při popisu přerušení proudění vzduchu nejméně na deset sekund. Existují tři různé druhy apnoí, nejběžnějším typem je obstrukční. Obstrukční apnoe představuje 65 % všech apnoí. Během obstrukční spánkové apnoe je přerušeno proudění vzduchu z nosu a úst do plic. A to proto, že je vstup do průdušnice zcela zablokován. Během uzavření dýchacích svalů (snížen svalový tonus hltanu) se i nadále dostává vzduch do plic. Lidem tento stav narušuje hluboký spánek, takže spí jen „lehce“. Po probuzení však nevědí, že prodělali spánkovou apnoi. Tyto stavy se mohou dít často po celou noc. Nejčastější příčinou spánkové apnoe u dětí jsou zvětšené krční či nosní mandle, ale rizikovým faktorem je rovněž obezita nebo chronická alergie. Stejně jako dospělí budou i děti se spánkovou apnoí unavené během dne. Mohou mít problémy s koncentrací a řadu jiných příznaků souvisejících s nedostatkem spánku, například bývají často podrážděné.