Zajímá vás téma STRUČNÁ KAZUISTIKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Lichen je poměrně obvyklé onemocnění kůže, jehož příčina není dosud přesně známa. Odborníkům se však podařilo zjistit, že při něm probíhají obdobné děje, jako když imunitní systém příjemce odmítá transplantovaný orgán od dárce. Tedy že jde o autoimunitní reakci organismu, který vytváří látky proti vlastním buňkám těla, protože je pokládá za buňky cizí.
Lichen se může vyskytovat v mnoha různých formách a jeho projevy jsou často velmi různorodé. Rozlišení od dalších, podobně se projevujících chorob kůže je proto poměrně obtížné.
Homeopatika na lichen
Lichen planus (LP) je idiopatické, buněčně zprostředkované imunitní onemocnění, doprovázené svěděním. Dochází ke spontánní remisi. Používá se lokální a systémová terapie. Z praxe jsou popsány čtyři případy generalizovaného LP s postižením sliznice a bez něj léčeného homeopatiky.
Kazuistika 1
48letá žena se dostavila s 7měsíční anamnézou generalizované svědivé vyrážky, která byla diagnostikována jako LP, a byla neúspěšně léčena lokálními steroidy a odstraněním zubních plomb. Vyšetření odhalilo fialové papuly na horních a dolních končetinách, léze na sliznici ústní dutiny a nepravidelnou, erytematózní, blednoucí makulární vyrážku na hrudi. Dostávala homeopatický přípravek Ignatia amara v potenci medication dilution factor (MK), týdenní dávce, a po 3 měsících se u ní dostavila remise. Pacientka zůstává v remisi.
Kazuistika 2
65letá žena se dostavila s 27letou anamnézou generalizovaného LP, který nereagoval na lokální steroidy. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly bez postižení sliznice. Pacientka užívala homeopatický přípravek Aurum metallicum v potenci MK každý týden a dosáhla remise. Po velmi stresující události došlo k relapsu 8 měsíců po zahájení léčby, ale po měsíci léčby opět dosáhla remise s Aurum metallicum . V remisi zůstává.
Kazuistika 3
38letý muž se dostavil s 21letou anamnézou generalizované LP. Anamnéza byla významná pro hepatitidu B a astma. Lokální steroidní terapie byla úspěšná pouze částečně. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly s postižením ústní dutiny a genitálií. Dostával homeopatický Lycopodium v potenci MK každý týden a do 2 měsíců došlo k remisi. Remise zůstává.
Kazuistika 4
41letý muž se dostavil s 12letou anamnézou generalizované hypertrofické LP, která částečně reagovala na lokální steroidy a terapii ultrafialovým zářením A. Anamnéza byla významná pro snížený čich. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové, hypertrofické papuly a uzlíky. Dostával homeopatický Carcinosinum v potenci MK a do 6 měsíců došlo k remisi.
V praxi bylo potvrzeno, že ve své dlouhodobé, generalizované formě s postižením sliznic může LP reagovat na individualizovanou homeopatii. Další výzkum by mohl objasnit místo homeopatie v komplexní terapii lichenu.
Kazuistika neboli případová studie je konkrétní příklad, na němž jsou popsány a vysvětleny či ilustrovány určité jevy. Jako kazuistiku označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu, založený na pozorování, rozhovorech a záznamech z práce s tímto jedincem. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu jsou, kvalitativní analýzu procesu vedoucího k určitým výsledkům. Při zpracování kazuistiky se používá zpravidla předem vypracovaná struktura popisu.
Tématem kazuistiky může být neobvyklý průběh i jinak běžného onemocnění. Pacient může mít nezvyklý současný výskyt více nemocí – zaměření na jejich léčbu a vztah k základní diagnóze bude předmětem kazuistiky. Může jít o neobvyklou anamnézu, popis diagnózy. Předem kazuistiky může být i chybná diagnóza, příčiny omylů a možné důsledky tohoto stavu. Předmětem diagnostiky může být rovněž popis klinické situace, která nemůže být reprodukována z etických důvodů, například pokud pacient odmítne nějakou standardní léčbu a je mu poskytnuta jiná alternativa. Typickým příkladem kazuistiky je popis vzácného nebo jedinečného onemocnění. A také to může být nějaká náhodná nebo nepředvídaná událost během diagnostiky a léčby pacienta. Velmi užitečné kazuistiky dokumentují nové způsoby léčby, a to jejich indikaci, výsledky léčby, možné komplikace a kontraindikace.
Vlastní popis kazuistiky se zahajuje úvodem, v němž se shrnou současné standardy léčby onemocnění. Uvede se, co se chce sdělit a čím je kazuistika zajímavá. Vlastní popis případu se soustředí na relevantní část osobní anamnézy, v případě dědičných onemocnění se uvede rodinná anamnéza, podstatné údaje o předchozí léčbě a jejích výsledcích, a potom se již detailně popíše případ. Pozornost je věnována také otázce bezpečnosti daného léčebného postupu.
Součástí kazuistiky mohou být obrázky a fotky. Další fází je diskuze. V diskuzi by měla být vysvětlena problematika případů s odkazy na literaturu, měly být uvedeny citace, které podporují závěry kazuistiky, a také možné citace nebo konfliktní informace z literatury. Diskuze by měla integrovat staré a nové informace tak, aby z toho pramenil nějaký závěr, který je poslední součástí kazuistiky. Závěr by měl obsahovat stručné shrnutí a zhodnocení průběhu léčby a výsledky léčby. Na závěr kazuistiky se uvede výběr jen důležitých literárních odkazů s tím, že je vhodné citovat také domácí autory, kteří se tématu věnují a citaci ocení.
1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince
Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!
2. Popis a analýza případu
a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně
3) Průběh
a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
b) Vývoj případu – účinnost
c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
Kontraindikace kombinace Cipralexu se zeleným čajem je potenciálně škodlivá, protože studie a kazuistiky ukazují, že může snížit absorpci escitalopramu – účinné látky Cipralexu a zvýšit riziko krvácení. Kazuistika popisuje pacienta, u kterého došlo po užívání obou léků k silnému krvácení, a farmakokinetické studie na zvířatech naznačují, že zelený čaj snižuje hladinu escitalopramu v těle. Před kombinací Cipralexu se zeleným čajem je důležité poradit se se svým lékařem, abyste prodiskutovali potenciální rizika a vedlejší účinky, protože se tato kombinace nedoporučuje.
Kontraindikace
Snížená účinnost léků
Zelený čaj může snižovat množství escitalopramu absorbovaného tělem, což může vést ke snížení účinnosti léku.
Zvýšené riziko krvácení
Escitalopram i zelený čaj mohou ovlivnit srážlivost krve. Jejich kombinace může zvýšit riziko vzniku modřin a krvácení.
Nedostatek testů
Zelený čaj a další bylinné přípravky nejsou testovány stejně přísným způsobem jako léky na předpis, takže jejich úplné interakce s jinými léky nejsou vždy známy.
Co udělat před užíváním zeleného čaje
Poraďte se se svým lékařem
Než začnete užívat zelený čaj nebo jakýkoli bylinný doplněk stravy s escitalopramem, poraďte se se svým lékařem.
Informujte svého lékaře
Informujte svého lékaře o všech ostatních lécích, vitamínech a bylinných doplňcích stravy, které užíváte.
Počítejte s tím, že během užívání Cipralexu se možná budete muset zcela vyhnout konzumaci zeleného čaje a extraktů ze zeleného čaje nebo je budete muset omezit.
V případě ostatních antidepresiv lze zelený čaj kombinovat s většinou z nich až na inhibitory MAO, ale měli byste být opatrní a vždy se předem poradit s lékařem, protože zelený čaj obsahuje kofein, který může zesilovat nežádoucí účinky některých antidepresiv. Extrakty a doplňky stravy ze zeleného čaje jsou silnější a pravděpodobněji způsobují interakce než samotný nápoj.
Rybí olej, omega-3 polynenasycená mastná kyselina, se skládá z kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové. Tato mastná kyselina může ovlivnit agregaci krevních destiček a/nebo koagulační faktory závislé na vitaminu K. Omega-3 mastné kyseliny mohou snížit zásoby tromboxanu A(2) v krevních destičkách a také snížit hladiny faktoru VII. Ačkoli je tato kazuistika kontroverzní, ukazuje, že rybí olej může posílit antikoagulační účinky, pokud je podáván při léčbě Warfarinem [1].
Před použitím omega-3 polynenasycených mastných kyselin spolu s Warfarinem se proto vždy poraďte se svým lékařem, od kterého dostáváte recept na Warfarin. Rybí tuk a další produkty obsahující omega-3 mastné kyseliny mohou vzácně zvýšit riziko krvácení v kombinaci s jinými léky, které mohou také způsobit krvácení, jako je Warfarin. Riziko narůstá se stoupající dávkou rybího tuku. Vyšší dávka než 3 gramy denně znamená zvýšené riziko. U dávky 6 gramů denně při léčbě Warfarinem je potvrzen případ krvácení do mozku [2].
Měli byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte jakékoli neobvyklé krvácení nebo modřiny nebo máte jiné známky a příznaky krvácení, jako jsou
závratě;
červená nebo černá, dehtovitá stolice;
vykašlávání nebo zvracení čerstvé nebo zaschlé krve, která vypadá jako kávová sedlina;
těžká bolest hlavy;
slabost.
Je důležité informovat svého lékaře o všech ostatních lécích, které užíváte, včetně vitamínů a bylinek. Nepřestávejte užívat žádné léky, aniž byste se nejprve poradili se svým lékařem.
Homeopatický lék Chamomilla, který můžete zkusit v potenci 5 nebo 9 CH. Zpočátku 2x, později 1x denně nechte 2 kuličky rozpustit v malém množství kojenecké vody a podávejte umělohmotnou lžičkou dítěti do úst až do vymizení potíží. Chamomilla zabere v případě, kdy je dítě v souvislosti s prořezáváním zoubků výrazně neklidné, podrážděné, vzteklé, když se něčeho dožaduje, vzápětí to odhodí a chce něco jiného. Dále při výrazné přecitlivělosti na bolest a ostatní vnější vlivy. Může se objevit teplota, průjem. Toto je jen stručná charakteristika léku, který má daleko obsáhlejší popis. Pro akutní podání tohoto léku by bylo velmi důležité sledovat především psychický stav. Pokud je dítě klidné, je zbytečné uvažovat o tomto léku.
Homeopatický lék Aconitum napellus se používá při extrémní bolesti, která je doprovázená neklidem, zanícenou dásní, dítě si ji tře pěstí. Bolest se zhoršuje působením chladného vzduchu a při pití. Dávkování: ředění 9 CH – 1x až 3x denně 1 dávku roztoku.
Homeopatický lék Phytolacca decandra se používá při bolestivém prořezávání zubů. Příznakem je úleva stiskem dásní a zubů, dítě kouše matku. Dávkování: ředění 9 CH – 1x až 3x denně 1 dávku roztoku.
Homeopatický lék Calcarea carbonica se používá u opožděného vývoje zubů a kostí. Příznaky jsou pocení hlavy, řídká kyselá stolice. Doporučuje se pro baculaté dítě. Dávkování: 15 CH – 1x denně 1 dávku roztoku.
Homeopatický lék Calcarea phosphorica se používá u opožděného vývoje zubů a kostí a hubenějšího dítěte. Dávkování: 15 CH – 1x denně 1 dávku roztoku.
Homeopatický lék Silicea se používá u pomalého vývoje zubů. Při projevech pocení na hlavě u drobného dítěte. Dávkování: ředění 9 CH – 1x až 3x denně 1 dávku roztoku.
Homeopatický lék Magnesia phosphorica se používá u dětí, kterým rostou zuby a jsou bez teploty se střevní kolikou při plynatosti. Dávkování: ředění 9 CH – 1x až 3x denně 1 dávku roztoku.
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomie žlučníku a žlučových cest.
Řeč v kostele se obvykle nese v duchu pokory, ticha a duchovní naděje. Je vhodné respektovat prostředí kostela i zvyky konkrétní církve. Smuteční řeč zde často doplňuje kázání kněze, proto by měla být přiměřeně stručná, ale hluboká.
Projev by měl:
připomenout život zesnulého,
přinést povzbuzení a víru v pokračování života po smrti,