ŠUPINATĚNÍ BRADAVEK je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Těhotenství se začíná projevovat takzvanými těhotenskými signály. Nejdříve se může objevit jakási intuice předpokládaného těhotenství, způsobená brzkým výronem ženských hormonů, které s sebou nesou tento podivný, blíže nespecifikovaný pocit. Zvýšená hladina hormonu progesteronu má za následek i ostatní projevy. Ranní nevolnosti, mdloby, pálení žáhy, zvýšenou slinivost, časté močení, citlivost na pachy a vůně, spavost, unavenost, ale také přecitlivělost, plačtivost a náladovost. Jen málokterá budoucí maminka může říci, že ji žádný z těchto „vedlejších“ příznaků těhotenství nepostihl. Tyto projevy poněkud poleví po 12. týdnu těhotenství, kdy se tělo matky vyrovná se změnou a přizpůsobí se.
Vyšetření plodu během těhotenství
Vstupní gynekologická vyšetření
Po potvrzení těhotenství následuje vstupní gynekologické vyšetření, které zahrnuje následující:
Pečlivé zjištění anamnézy – pacientka je dotázána na důležité údaje týkající se zdravotního stavu v období před tímto dotazováním.
Gynekologické vyšetření, většinou včetně odběrů kultivace z pochvy a moči.
Vyšetření čípku – odběry onkologické cytologie (není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok) a kolposkopie.
Zevní měření pánevních rozměrů s rozvahou pozdějšího možného přirozeného porodu.
Kontrola prsů ženy, kdy se lékař snaží vyloučit nádorový proces, eventuálně poučí ženu o péči v případě plochých či vpáčených bradavek (je možné koncem těhotenství masáží bradavek, použitím formovačů bradavek docílit bradavek schopných normálního kojení).
Krevní testy na zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekce typu syfilis, HIV, hepatitida typu B a základní biochemické vyšetření včetně moči.
Výběrová vyšetření u rizikových pacientek – míru rizika stanoví lékař na základě informací z předchorobí pacientky – jsou provedeny krevní testy na další možné infekce (toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry).
Vyšetření k vyloučení těhotenské cukrovky – provádí se screeningově z krve u všech těhotných žen nad 25 let mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. U těhotných s vysokým rizikem (obezita, užívání léků, například steroidů) se krevní testy k vyloučení těhotenské cukrovky provádějí ihned.
Vyšetření pomocí ultrazvuku
Ultrazvuk je prováděn na začátku těhotenství k ověření gravidity, umístění oplodněného vajíčka v děloze a zjištění jeho životaschopnosti. Další vyšetření ultrazvukem se provádí za účelem screeningu vývojových vad a provádí se trojstupňově.
První stupeň probíhá mezi 11.–14. týdnem těhotenství se zaměřením na časný záchyt možných vývojových vad plodu. Při tomto ultrazvukovém vyšetření se stanovuje velikost plodu a provádí takzvaná datace gravidity, kdy se určí předpokládaný termín porodu. Ten je přesnější než termín podle poslední menstruace nebo podle prvních pohybů plodu. Určuje se počet plodů a jejich vzájemný vztah (dvouvaječná, případně jednovaječná dvojčata, vícerčata). Jak již bylo zmíněno, zaměřujeme se na vývojové vady plodu. Některé závažné vývojové vady lze již v tomto termínu odhalit, a to buď přímo, nebo nepřímo, podle některých ultrazvukových známek (ztluštění šíjového projasnění plodu, chybění nosní kůstky), lze i stanovit větší míru rizika vývojové vady a doporučit provedení podrobného vyšetření plodu. To zahrnuje odběr plodové vody, odběr vzorků choriové tkáně (část placenty) ke&n
Masírování bradavek považují za velmi prospěšné a vřele je doporučují zejména porodní asistentky, a to od 39. týdne těhotenství, mimo jiné také jako vhodnou přípravu na kojení. Stimulace bradavek může spustit kontrakce, protože při ní dochází k vyplavování oxytocinu, který stimuluje děložní sliznici. Při masáži bradavku uchopíte mezi palec a ukazováček a jemně ji mnete, což můžete v posledních čtyřech týdnech těhotenství provádět denně – masírujte každou bradavku asi 4 minuty.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ LÍZAT VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Důležité je při provádění orálního sexu nezapomenout také na bradavky. Současně s lízáním vagíny bradavky nejdříve jemně masírujte a ke konci tahejte, jako byste je sáli. Poslouchejte při tom reakci své partnerky a podle vzrušujícího vzdychání zvyšuje nebo snižujte intenzitu dráždění.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Hybner.
Myslím , že při lízání vagíny a laskání bradavek je také dost dobré občasné olíznutí análu , dráždění pochvy i análu zasunutím prstů za použití lubrikantu .
Citlivosti bradavek si můžete všimnout již jeden až dva týdny po početí. Je to důsledek zvýšeného průtoku krve do prsou a zvýšení jejich velikosti. Mnoho žen si v tomto období stěžuje na bolest bradavek, mravenčení a zvýšenou citlivost.
V naší poradně s názvem CO JE EXFOLIACE PLETI? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Terka.
Můžete mi prosím někdo popsat co je exfoliace pleti a jestli si to můžu udělat sama doma? Slyšela jsem, že se s tím prý vyrovnávají vrásky na obličeji. Je topravda? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co je exfoliace pleti? Exfoliace pleti je chemický pleťový peeling. Jeho působení spočívá v nanášení kyseliny glykolové na ošetřovanou pokožku. Tím, jak kyselina glykolová působí, dochází k tak zvané exfoliaci pleti - odstraní se povrchové buňky kůže a to téměř až na živou tkáň!!! Pak následuje proces hojení, kdy se odstraněné buňky přirozeně nahradí novými. Proces přestavby pleti se na venek projevuje zčervenáním, které vybledne do 2 dnů po aplikaci kyseliny glykolové. Během této doby se mohou na ošetřených místech objevit také drobné puchýřky, stroupky, šupinatění nebo jemné olupování pokožky. Všechny tyto projevy většinou vymizí do 5 dnů. Pleť má po zhojení viditelně lepší srukturu a dochází k postupnému vyhlazení vrásek. Pleť je vyrovnaná, jemnější, hydratovaná a odstraňují se i předchozí projevy akné a některých pigmentových skvrn. Domácí exfoliace pleti kyselinou glykolovou nebo i kyselinou mandlovou nemohu doporučit, protože při nesprávné aplikaci může dojít k neodstranitelnému popálení pokožky a vzniku rozsáhlých svráštělých jizev. Určitě chymický peeling svěřte do rukou odborníků v některém z kosmetických salonů. Obvykle se chemický peeling provádí pět krát po sobě. Mezi jednotlivými aplikacemi je přestávka jeden týden na zhojení pleti. Celá pětinásobná procedura v dnešních cenách vyjde na 5000 Kč. Obvykle bývá exfoliace pleti doplněna ještě injekcemi botulotoxinu, aby se prodloužil efekt vyrovnané pleti. Je-li exfoliace pleti provedena správně a dostatečně intenzivně, tak pak výsledky v některých případech bývají skutečně překvapivé. Lze zde dosáhnout vizuálního omlazení pleti až o několik let.
V mnoha situacích si můžeme pomoci sami v rámci domácího samoléčitelství. Ale nesmíme podcenit toto onemocnění plísní a skutečně i při domácí léčbě důsledně dodržovat hygienu a použít účinný lék na plíseň nehtů. V první řadě je třeba provést vyšetření kůže v meziprstí na hlavní příznaky plísně kůže. Kožní plíseň se typicky projevuje těmito příznaky: červená kůže, svědí nás, šupinatí se, někdy může být i taková bělavá, jako rozmacerovaná. Pokud se tyto příznaky vyskytují právě v tom čtvrtém a pátém meziprstí, tak je to typický příznak nebo projev této kožní mykózy. Toto ještě není zcela jednoznačným důvodem návštěvy kožního lékaře, protože v dnešní době je spoustu preparátů, které si můžeme koupit sami, třeba i po poradě s lékárníkem, a toto meziprstí si ošetřovat antimykotickými preparáty.
Jako lék na plíseň nehtů jsou nejčastěji dostupné různé krémové formy léků, můžeme sehnat třeba i nějaké roztoky a spreje. Co je při tomto domácím léčení plísně na kůži či nehtech velice důležité, je fakt, že pokud toto šupinatění, toto svědění kůže, při naší domácí léčbě vymizí třeba během týdne nebo deseti dnů, tak pak je velmi důležité ošetřovat tuto kůži ještě zhruba 1 až 2 týdny. V této době již typické potíže s plísní nehtů a kůže nemáme, ale v tom meziprstí nebo v té postižené kůži mohou ještě přetrvávat třeba jenom ojedinělé spory plísní, které by se mohly zase probudit k životu. Takže je velmi důležité, ošetřovat kůži, která už vypadá zdravě ještě i 1 až 2 týdny po vymizení prvotních příznaků nákazy plísní. Taktéž to znamená během této léčby se nekoupat v různých rybnících, na koupalištích a víceméně se během léčby plísně tohoto zdržet.
Tento zákaz koupání platí o to více, čím je plíseň na kůži již rozlezlá a způsobuje již tak zvané ragády. Ragády jsou velmi bolestivé praskliny kůže vzniklé vlivem plísňové nákazy, které mohou být vstupní branou další infekce ze špinavé přírodní vody. U ragád velmi často dochází k jejich rychlému zhojení třeba během 2 až 3 dnů, ale jen za předpokladu, že je postižené místo udržováno v čistotě a suchu, takže v tuto dobu se určitě nekoupat. Jinak zde hrozí veliké riziko vzniku bakteriální infekce a je zde i možný vznik například ryzipolu, což už je velmi nepříjemná zdravotní komplikace, která je doprovázena již celkovými příznaky, jako jsou možné teploty, ta noha nebo oblast nártu a dolní končetiny tedy bérce zarudne a to už je stav, který pak vyžaduje celkovou léčbu antibiotiky. Takže v případě komplikace mykózy touto ragádou, je třeba koupání v přírodních vodách zcela vynechat.
Pokud máme jenom to jemné šupinatění a svědění, tak koupání je možné, ale samozřejmě je nutné intenzivněji ošetřovat právě ty postižené meziprstní prostory.
V některých případech může být šupinatění pokožky hlavy způsobeno jinými příčinami. Nejčastěji se projevuje známými lupy. Těžká forma lupů bývá doprovázena intenzivním svěděním vlasové pokožky. Tento problém už může být formou ekzému, takzvaného seboroického ekzému, který způsobuje podráždění pokožky. Častým problémem způsobujícím šupinatění pokožky je rovněž lupénka.
Problematický stav šupinaté a suché pokožky na hlavě je charakteristický převážně zhrublými, dobře ohraničenými, okrouhlými anebo oválnými ložisky, střídajícími se s červenými místy a šupinami. Mohou být různé velikosti, dokonce mohou vytvořit „přilbu“ pokrývající celou hlavu. Šupiny jsou stříbrnobílé, pevné, suché a velmi lepkavé. Většinou je tento stav provázen intenzivním svěděním. Nejčastějšími příčinami bývá genetická predispozice, stres, určité typy infekcí a některé léky.
Příčinou je kombinace tří jevů:
intenzivní dělení buněk, které vede k výraznému ložiskovému zhrubnutí kůže, provázené zčervenáním a šupinatou pokožkou;
problém týkající se diferenciace, tedy obnovy buněk pokožky – cyklus obnovy, který běžně trvá třicet dní, se zkracuje na méně než týden (tři až šest dní), keratinocyty neprocházejí procesem stárnutí a ponechávají si jádro až do korneální nejsvrchnější vrstvy;
zánětlivá reakce na úrovni dermis a epidermis.
Těžké stavy šupinaté a suché vlasové pokožky se vyvíjejí ve střídajících se fázích akutního období a období zklidnění.
Svrab je velmi nakažlivé kožní onemocnění. Je rozšířen po celém světě, postihuje všechny rasy i vrstvy obyvatelstva, nevyhýbá se dospělým ani dětem. Šíří se hlavně v komunitách, kde žijí lidé v těsném kontaktu (domovy důchodců, nemocnice, sociální ústavy, jesle). Nejčastější cesta přenosu je mezi sexuálními partnery. Přenáší se snadno mezi členy rodiny. Imunitně oslabení jedinci mohou být k nákaze náchylnější. Původcem svrabu je mikroskopický, maximálně 0,5 mm velký roztoč, který se jmenuje zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei).
Příznaky
Nákaza se neprojeví hned, u člověka, který je nakažen poprvé, může uplynout i několik týdnů, než se objeví první kožní příznaky. U osob s opakovanou nákazou se příznaky objeví dříve. Pocity svědění, nejprve mírné, se stupňují zejména v noci na lůžku a při prohřátí těla, kdy zákožky zvyšují svou aktivitu. Chodbičky, které si vrtají, jsou na kůži viditelné jako několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé, našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou, 2–3 mm velkou kupkou na konci, kde se nachází samička. Zákožky se vyskytují zejména v místech s jemnou kůží, jako jsou meziprstní prostory, okolí genitálu, prsních bradavek, na hýždích, zápěstí, v záhybech loketního a kolenního kloubu, na podbřišku, v místech, kde přiléhá prádlo. Hlava, krk a krajina mezi lopatkami nejsou u dospělých osob postiženy. Kvůli intenzivnímu svědění se postižený škrábe, v místech porušené kůže se dělají strupy. Do rozškrábaných ran může být druhotně zanesena infekce a rány mohou hnisat.
Černá barva stolice kojenců může být ovlivněna železem ze stravy matky. Když si jako kojička vezmete doplňky stravy, které obsahují železo, tak se přes vaše mléko dostane toto želzo do vašeho mimča a to pak má tmavou stolici, ale úplně celou, ne jen nějaké černé tečky ve stolici. Ve vašem případě by tyto černé tečky ve stolici mohla spíše způsobit ztrávená krev. Pokud své mimčo plně kojíte, tak se krev do jeho zažívacího traktu musela dostat jedině s vaším mateřským mlékem, tedy od vás.Taková příčina může být v poraněné bradavce, která při sání mléka uvolňuje navíc ještě i krev. Zkontrolujte stav svých bradavek tím, že je silněji zmáčknete a uvidíte, zdali se na nich tvoří krůpěje krve. Kdyby tento stav s takto zabarvenou stolicí pokračoval bez zjevných příčin dále, tak je třeba hovínko zabalit do igelitu a přinést ho k doktorovi, aby se na něj podíval zkušený pediatr.
V ájurvédě se používá k léčbě artritidy, bolestí kloubů, žaludečních vředů a k zmírnění menstruace.
Nejznámějším přínosem Aloe Vera je její použití při léčbě kožních onemocnění. Při použití jako doplněk k jiným lékařským metodám pomáhá Aloe Vera udržovat vlhkost a integritu pokožky. Studie ukázaly, že může být použita k léčbě popálenin, chronických a pooperačních ran, lupénky, herpesu a popraskaných bradavek a také jako prevence kožních vředů.
Aloe Vera je také bohatá na antioxidanty a obsahuje mnoho zdraví prospěšných rostlinných sloučenin včetně vitamínů, minerálů, aminokyselin a bioaktivních látek. Používá se také k léčbě zažívacích potíží, jako je pálení žáhy a GERD.
Latex z Aloe obsahuje sloučeninu zvanou aloin nebo barbaloin, která má projímavé vlastnosti. I když se v minulosti používal k léčbě zácpy, bezpečnost jeho častého užívání byla zpochybněna.
Čištění bakteriálních infekcí kůže a sliznic nebo míst ohrožených superinfekcí. Poznámka: Antiseptické látky nesterilizují. Dočasně snižují počet mikroorganismů.
4.2. Dávkování a způsob podání
Cyteal je určen pro vnější použití jako tekuté mýdlo, a to v čisté formě (koncentrovaný) nebo ve zředěné formě v poměru 1/10; po omytí nutno řádně opláchnout.
4.3. Kontraindikace
Přecitlivělost na hexamidin nebo chlorhexidin (na kteroukoliv složku přípravku). Přípravek Cyteal nesmí být používán:
k desinfekci kůže před úkony jako jsou: aplikace injekčních roztoků, krevní odběry, různé punkce (včetně lumbální punkce), otevření centrální žilní cesty a podobně.
k desinfekci chirurgických nástrojů.
Přípravek nesmí přijít do přímého kontaktu s okem, mozkovou tkání a mozkomíšními obaly ani nesmí proniknout do zevního zvukovodu při podezření či perforaci ušního bubínku.
4.4. Speciální upozornění
Vzhledem k tomu, že přesné údaje o kožní resorbci Cytealu nejsou k dispozici, nelze vyloučit nebezpečí systémových účinků. Ty jsou podporovány opakovaným používáním přípravku nebo jeho použitím na velké ploše, pod tlakovým obvazem, na poraněné kůži (hlavně popálené), na sliznici, na citlivé kůži nedonošence či kojence (z důvodu nevýhodného poměru plocha/váha a eventuálně i okluzního účinku plen na zadečku dítěte). Od okamžiku otevření antiseptického přípravku je možná jeho mikrobiální kontaminace. Vždy přípravek po použití řádně a včas zavírejte. Stejně jako v případě všech ostatních detergentních přípravků je nutné vždy řádně opláchnout místa, na která byl přípravek nanesen neředěný.
4.5. Interakce
Žádná léková interakce není známá.
4.6. Těhotenství a laktace
Používání přípravku u těhotné nebo kojící ženy nevyžaduje žádná zvláštní omezení či opatření kromě opláchnutí bradavek vodou po použití Cytealu u kojící ženy.
4.7. Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Není.
4.8. Nežádoucí účinky
Projev lokální nesnášenlivosti: pocit píchání, svědění, pálení, suché kůže, zčervenání, a to především v případě opakovaného používání. Nebezpečí lokální alergie na chlorhexidin, která se projevuje většinou kontaktním ekzémem, zejména v případech použití na poraněnou pokožku, sliznici nebo bércové vředy dolních končetin s možností zhoršení stavu již infikované léze. Vzácné nebezpečí celkové alergie na chlorhexidin, která může vést až k anafylaktickému šoku. Hexamidin může vyvolat sensibilizaci. Její frekvence se mění především v závislosti na stupni poškození epidermis. Neředěný přípravek může způsobit podráždění oka. Kontaktní dermatitida vzniklá u citlivých osob jak
Pokud kojíte, nezapomínejte na správnou hygienu prsních bradavek. Když jsou poškozené, červené nebo popraskané, pečlivě je ošetřujte.
Dítěti důkladně vyvářejte dudlíky, zejména dítěti, které přešlo na umělou výživu. Vyvařování láhve by mělo trvat 10 minut při 100° C.
Pokud kojíte, vyhýbejte se sladkostem, protože kvasinková infekce se tvoří při nadbytku cukru. Omezte potravu obsahující kvasinky a vyzkoušejte i „protikvasinkovou dietu“.
Kalciová mast obsahuje především sůl kyseliny pantotenové, která se používá k podpoře obnovy poraněné kůže nebo sliznice a také na podporu růstu nově tvořené tkáně.
Mast Calcium pantothenicum se používá místně k podpoře hojení a epitelizaci malých poranění, jako jsou například drobná popálení a oděrky a pomáhá také při akné. Dále se kalciová mast uplatní při léčbě podráždění kůže, které vzniklo jako důsledek například nemoci z ozáření rentgenem nebo po nadměrném slunění, tedy popálení od slunce.Také chronické (vleklé) bércové vředy a trhliny v konečníku jdou úspěšně léčit pomocí kalciové masti. Dále se kalciová mast používá pro pravidelné ošetřování prsů u kojících matek a na léčbu poranění a ragád (trhlin) prsních bradavek. I opruzeniny u kojenců se dají léčit pomocí kalciové masti, slouží zde jako prevence a léčba plenkové dermatitidy (opruzení). Pouze na doporučení lékaře se mast používá na ošetření děložního čípku.
Máte-li toto kožní onemocnění, budete pravděpodobně trpět svěděním a podrážděním pokožky, které se postupně zhoršuje, a to až do doby, než dojde k usmrcení všech roztočů.
Prvotním projevem svrabu je tedy svědění pokožky, které nastává během noci nebo po koupeli a je doprovázeno suchou pletí. Svědění je způsobeno alergickou reakcí na roztoče. Někdy může dojít k velmi intenzivnímu svědění, zejména u malých dětí a starších osob. Podráždění kůže často vypadá jako vyrážka nebo kožní vřídky připomínající svým rozmístěním malé zakřivené koleje. Tyto příznaky jsou výsledkem tunelů roztoče pod horní vrstvou kůže. Někdy mohou být viditelné malé puchýře nebo samotní roztoči, kteří vypadají jako malá černá tečka na konci tunelu. U dětí se může objevit jen zarudlá a zanícená kůže, někdy s malými vřídky, které připomínají puchýře.
Symptomy se objevují zejména:
mezi prsty a na straně dlaně či zápěstí;
na vnější straně loktů a v podpaží;
kolem pasu a pupíku;
na hýždích;
kolem bradavek, po stranách prsou (u žen);
na genitáliích (u mužů).
U kojenců a malý dětí dochází ke svědění a podráždění kůže zejména v oblasti hlavy, krku a obličeje. Také se může objevit na dlaních a chodidlech. Drobná poranění v těchto oblastech připomínají puchýřky.
Fotogalerie svrabu
Zde je několik fotografií, na kterých je vidět svrab: svrab fotogalerie.
Roztoči dávají na těle přednost místům s jemnou rohovou vrstvou, jako jsou meziprstní prostory, zápěstí, okolí loketního kloubu, podpaží, dvorce bradavek, genitálie, kůže břicha, třísla a hýždě. Vynechávají kštici a s výjimkou skupiny dětí i dlaně a chodidla. Nemocní pociťují silné svědění, zejména večer, které se zhoršuje po zahřátí těla a po zpocení. Tehdy se totiž zákožky v kůži intenzivně pohybují. Nemocný se škrábe, což vede k druhotné infekci kůže.
Pokud se zákožka svrabová dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se obvykle projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje typicky v noci. To souvisí s tím, že člověk je v noci pod peřinou, více se zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Později se na kůži objevují další projevy přítomnosti zákožky, a to v typických lokalizacích: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolo bradavek, pupík, genitálie, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Mezi sekundární projevy patří: ekzematizace pokožky, exkoriace (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U této není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že je jeho lokalizace podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, a tím ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Pokud dojde k tomu, že se zákožka dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění, které se projeví teprve za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci. Svědění se označuje jako pruritus. To souvisí s tím, že se člověk pod peřinou více zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Dále se na kůži, pro svrab v typických lokalizacích, objevují projevy přítomnosti zákožky. Těmito místy jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Sekundární projevy mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. Nebývá u ní natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, tedy ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica) projevující se velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.