Po vyjmutí česneku ze země následuje proces sušení, kdy se suší česnek i s natí. Ideálním místem pro sušení je stinný kout nejlépe v průvanu. V žádném případě se nevyplácí snaha urychlit sušení česneku na přímém slunci. Dobrou volbou je česnek zavěsit nebo umístit do dřevěných beden či na sušicí rošty. Sušení by mělo probíhat po dobu nejméně jednoho měsíce. Po dokonalém usušení česnek zbavíme natě a zkracujeme kořeny. Pokud zpozorujeme nějaké poškozené, nahnilé nebo plesnivé palice, ihned je vytřídíme. Očištěný česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě.
Další možností je sušení česneku v sušičce. Sušený česnek patří mezi základní potraviny v mnoha kuchyních po celém světě a připravíte s ním mnoho velmi chutných jídel. Sušený česnek je přesně tím, co dodá tu pravou chuť každému vašemu jídlu. Sušení česneku v sušičce potravin není vůbec složité. Díky množství táců si pohodlně a velmi rychle usušíte potřebné množství a vytvoříte si tak zásoby na dlouhou dobu. Již nebudete muset složitě shánět česnek do připravovaného pokrmu. Poctivý česnek se dnes velmi těžko shání. Uchovejte si ho proto v sušené formě pro každý případ. Vaše pochutiny získají díky sušenému česneku naprosto novou chuť. Vyzkoušejte sami, co všechno dokáže přidání jedné poctivé suroviny do jídla. Ten rozdíl zaručeně poznáte!
Sušený česnek je výborný pomocník v kuchyni, který je stále po ruce. Nemusíte ho loupat ani drtit. Sušený česnek je nakrájený na plátky a nachystaný přímo k použití. Přitom si zachovává svou původní vůni, sílu a čerstvou chuť.
Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.
V naší poradně s názvem RECEPT NA OLEJ Z MERUŇKOVÝCH JADER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zdravím všechny "alchymisty".
Snažím se letos vyrábět různé olejíčky, kapky a krémy, mám nasušeno spoustu meruňkových pecek a ráda bych vyrobila olej z jejich jader. Prosím, podělí se někdo o svůj recept? Hledám na internetu ... a nenacházím. Děkuji předem. Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.
Sušení rýmovníku je obtížné. Opravdu jej dostatečně neusušíte ani v sušičce na ovoce. Jeho listy jsou velmi dužnaté. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřka.
Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a&
V naší poradně s názvem HŘEBÍČEK - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Našla jsem informaci, že hřebíčkem se lze předávkovat, ale nikde není uvedeno, jaká je tedy rozumná míra použití. Kolik je tedy moc - kusů hřebíčků denně nebo množství oleje apod.. Je to očividně dost podstatná informace.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hřebíček ve větším množství může mít negativní účinky. Může za to éterický olej Eugenol, který dává hřebíčku jeho vůni i jeho zdravotní účinky. 10 ml Eugenolu je smrtelná dávka pro dvouleté dítě. Takové množství Eugenolu by se dalo získat z přibližně jednoho kilogramu čerstvých hřebíčků (sebraných ze stromu). Z toho je jasné, že při použití hřebíčku jako koření, není třeba se obávat, neboť většina Eugenolu vyprchá v průběhu sušení a sníst pokrm s tolika hřebíčky je nemožné. Důležité je dát si pozor na hřebíčkový olej, kde je potřeba vědět kolik obsahuje Eugenolu. Hřebíčkový olej se používá na bolest zubů a zde hrozí riziko spolknutí.
Používání kvalitních barev na vlasy nebo trvalá ondulace nemají žádný vliv na vypadávání vlasů. Ale příliš horké sušení a kartáčování vlasů může na vlasové kořínky působit nepříznivě, takže se tomu raději vyhněte. Doporučuje se pečlivé mytí vlasů. Nedoporučuje se příliš agresivní sušení vlasů, ale jen jemné mačkání rukama. Obzvláště se nedoporučuje vázání copánků, dredy a Rasta účesy.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin a jiné.
Sběr a sušení
Kořen se sbírá na podzim (září, říjen) nebo na jaře před začátkem vegetace, přednostně se užívá čerstvý, lze jej uskladnit v písku podobně jako mrkev nebo křen. Možno jej ale i po omytí a rozpůlení sušit na slunci nebo při umělém sušení za teplot do 45 °C.
Použití kostivalu
Droga ovlivňuje krevní oběh, působí mírně projímavě, hlavně však zmírňuje bolest a podporuje regeneraci tkání. Dle J. A. Zentricha pomáhá hojit zlomené kosti, příznivě působí při zánětech, podvrknutí, výronech, pohmožděninách, bércových vředech, menších popáleninách či omrzlinách, podáván vnitřně působí hojivě na trávicí trakt (například při žaludečních vředech), na záněty žaludku a střev, uplatní se i při léčbě respiračních chorob spojených s kašlem. Zevně se aplikuje obvykle jemně strouhaný čerstvý kořen nebo kašička uvařená z mletého sušeného kořene a vody. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku. Na hojení drobnějších hnisajících ran je účinná i kostivalová mast připravená povařením strouhaného čerstvého kostivalového kořene se sádlem.
Vysoušeče vlasů urychlují proces sušení vlasů a foukají vzduch, který se obvykle zahřívá. Tento horký vzduch vysušuje vlasy tím, že urychluje odpařování vody. Nadměrné teplo však může zvýšit poškození vlasů. Vysoušeče se také používají jako pomůcky k tvarování účesů.
Jemné vlasy potřebují péči, a to mnohem větší než jiné typy vlasů. Nejen vnější, ale i vnitřní. Prvním krokem za lepšími vlasy by proto měla být strava. Tím se nemyslí pouze doplňky výživy ve formě tablet (jakékoli značky, složení se nijak radikálně neliší), ale celková úprava jídelníčku. Výborná jsou dýňová semena, obsahující hodně zinku, vlašské ořechy (a ořechy celkově), lněné semínko, oves či bobulovité ovoce, jejichž účinky jsou všeobecně známy. Méně se ví, že vlasům prospívá i pití zeleného čaje, ovšem ve větším množství, jeden hrneček denně nestačí. Způsob stravování pro krásnější vlasy je ovšem téma natolik široké, že by si zasloužilo samostatný článek – snad tedy příště. Tablety si pořiďte také, ať už levné, nebo drahé, vlasům prospívají. Ale pozor, podpoří i růst ostatního ochlupení těla! U řas či obočí jev pozitivní, v případě zarostlých nohou už méně.
Účesy pro jemné vlasy
Bohužel ne každý byl obdařen nádhernými hustými vlasy. Důležité pro jemné vlasy je nabuzení objemového dojmu vlasů. Díky tomu vlasy vypadají tlustší a hustší, než ve skutečnosti jsou.
Výběr kvalitního hřebenu
S jemnými vlasy je třeba zacházet opatrně. Pokud máte vlasy barvené nebo pokud dbáte zvláštní péče při jejich čištění, musíte dávat pozor, aby nedošlo k poškození vlasů. Proto je velmi důležité investovat do kvalitních hřebenů. Zejména hřebenů s přírodními štětinami. Kvalitní vlasová péče je velmi nákladná, ale dalo by se říci, že se jedná o dobrou investici, zejména pak u jemných vlasů, které mají tendenci k maštění, což následně způsobuje pocity svědění nebo poškození vlasů. Pro zlepšení vzhledu jemných vlasů se doporučuje jejich časté rozčesávání, které by mělo být velmi opatrné a citlivé.
Mytí vlasů
Jemné vlasy musí být čisté a svěží každý den, protože by jinak nedošlo k rozvoji kořenového vztlaku, který má vliv na objem vlasů. Doporučujeme vám používat šampony pro barvené vlasy, které dodají vašim vlasům ochranu a sametovou hebkost. Dalším vhodným prostředkem jsou šampony určené pro každodenní šamponování.
Sušení vlasů
Jemné vlasy jsou vždy náchylnější k poškození, takže je důležité dbát zvýšené opatrnosti i při jejich vysoušení. Namísto silného mnutí vlasů, je lepší jemné sušení. Důležité je, aby došlo k odstranění přebytečné vlhkosti. To vám pomůže eliminovat vypadávání vlasů a jejich poškozování. Poté, co odstraníte co nejvíce vlhkosti, je možné používat sp
Chlorella pyrenoidosa se nejčastěji pěstuje na Tchaj-wanu. Právě tam jsou pro její růst ideální klimatické podmínky, protože chlorela potřebuje pro získání své síly (kterou z ní posléze čerpáme my, lidé) teplo a sluníčko. Chlorela se následně velmi citlivě zpracovává, aby v ní zůstalo zachováno maximální množství účinných látek a zároveň aby tyto látky byly v co největší možné míře organismem vstřebatelné a organismu přístupné. Řasy chlorely se suší metodou STEAM, což je nová metoda sprejového sušení. Největší předností tohoto způsobu sušení je nejen vysoká vstřebatelnost výsledné potraviny, ale i šetrnost k látkám obsaženým v řase. Při zpracovávání chlorely se nepoužívá žádný způsob konzervace, k výrobě tablet se používá pouze 100% chlorelový prášek bez jakýchkoli přídavných látek. Tablety se lisují opět velmi šetrným způsobem bez přidávání plniv, pojiv a barviv. Chlorelu (stejně jako všechny zelené potraviny) je potřeba uchovávat na tmavém místě a nádobu, v níž ji skladujeme, velmi pečlivě uzavírat. Jedině tak se totiž zabrání oxidaci chlorofylu, který chlorela ve velkém množství obsahuje. Co se týče skladování, nejvhodnější je keramická dóza se šroubovacím nebo kónusovým (kuželovitým) uzávěrem.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále představují významný zdroj křemíku, draslíku, vápníku a železa (mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát). Z čerstvých listů se nejčastěji připravuje salát, který má hlavně na jaře v kuchyních některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů přidávají. Listy pampelišky chutnají podobně jako čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Z nich si můžeme jednou za čas připravit i očistnou kúru, s jejíž pomocí pročistíme tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnů sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si ledviny a játra a zlepšíme si trávení. Taktéž zaznamenáme pozitivní účinky na kůži, kterou čistí a omlazují. Ale pozor! Těhotné ženy by s takovou kúrou měly počkat, jim se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá pampeliška vyvolat menstruaci. Jak již bylo naznačeno, pampeliška (jak listy, tak kořen) pomáhá při boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám. Užívá se vnitřně i jako kožní tonikum. Listy (čerstvé nebo sušené) můžeme přidávat též do polévek. Stejně jako květy i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice (vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit psi). Listy se sbírají od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Mohou se sušit i na slunci, jelikož jsou prostoupeny mléčnicemi, díky nimž schnou pomaleji. Během sušení se listy několikrát obracejí. Správně usušený pampeliškový list si zachová svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí.
Rýmovník je šťavnatý a plný vody, takže je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří.
Ryor Lymfodren je čaj, jehož účinky se projeví nejen na zdraví, kvalitě pleti a vnitřním stavu organismu, ale také na zlepšení funkce lymfatického systému. Působení čaje Lymfodren je zaměřeno na dokonalé pročištění lymfatického systému, hlavně zlepšení funkce sleziny, která je řídicím orgánem tělesného imunitního systému. Kromě bylin určených na čištění a detoxikaci organismu je v čaji i květ ibišku a citronella, které působí i jako chuťové korigens a dodávají čaji vynikající lahodnou chuť.
Složení:
ibišek květ – čistí a detoxikuje celý organismus, působí jako antisklerotikum a celkově zlepšuje oběh krve a lymfy, chuťové korigens
pampeliška list – účinná při otocích lymfatických uzlin a zvětšeních sleziny
vřes květ – pomáhá při čištění krve a lymfy, zlepšuje činnost sleziny, odstraňuje otoky a zduření
měsíček květ – hojí vnitřní rány a záněty, pomáhá v prevenci rakoviny lymfatických uzlin
jetel luční květ – imunostimulans, účinný při otocích lymfatických uzlin
třapatka květ – imunostimulans, podporuje lymfatický systém
pýr oddenek – pročišťuje velice důkladně celý organismus (včetně lymfy)
citronella – chuťové korigens
Příprava: 1 čajovou lžičku čaje přelít 250 ml vroucí vody, přikrýt a nechat vyluhovat 15 minut. Čaj pít teplý 1–2x denně. Kúru provádět 2x ročně, vždy po dobu 6 týdnů.
Doporučení: Omezit příjem tučného mléka a mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku. Jíst syrovou zeleninu, především celer, petržel, mrkev, kedlubny, zelí a jiné. Pravidelně konzumovat jablka (zlepšují stav krve a lymfy). Po dobu kúry omezit namáhavou fyzickou činnost (při velkém zatížení znečištění v uzlinách narůstá). Dbát na pravidelnou stolici, při potížích užívat vlákninu.
Listy z kopřivy dvoudomé, ale i kořen se používají do mnoha čajů a bylinných extraktů, které pomáhají s čištěním krve, snižují hladinu tuků, zlepšují funkci jater a hlavně krevní oběh. Pití kopřivového čaje stimuluje žlučník k tvorbě žluči a tím napomáhá rozpouštět žlučové kameny, ale hlavně k lepšímu trávení tučných jídel.
Pýr plazivý
Pýr plazivý je rostlina s obsahem oxidu křemičitého a dalších léčivých látek a stopových prvků. Pomáhá při problémech s tučností jater, zvýšenou hladinou krevního tuku a napomáhá ledvinám s čištěním krve od jedovatých látek.
Kořen pampelišky
Kořen z pampelišky obsahuje velké množství inulínu, proto velkou mírou pomáhá při hubnutí a detoxikaci organismu. Dále obsahuje flavonoidy, díky kterým stimulují játra a slinivku břišní, působí protizánětlivě a má močopudné účinky. Kořen pampelišky je pomocníkem při cukrovce, protože jí reguluje a hlavně snižuje hladinu cukru v krvi.
Máta peprná
Máta peprná je velice známá rostlinka pro svou typickou osvěžující vůni a mentolovou chuť. Čaj z máty peprné pomáhá zlepšovat trávení a vše ostatní. Velmi pomáhá při gastritidě, zánětech, křečích trávicího traktu a snižuje nadýmání.
Černý bez
Květy z černého bezu (bezinkové květy) působí na náš organismus močopudně, zvyšují pocení a tím čistí tělo. Černý bez je oblíbenou složkou různých čajových směsí, protože obsahuje mnoho účinných látek a hlavně má výbornou chuť a vůni. Napomáhá detoxikovat organismus, tím samozřejmě zhubnout a zvýšit ochranu imunitního systému.
Fenykl
Plody z fenyklu obsahují éterické oleje, které pomáhají při nadýmání, bolestech žaludku, jater, žlučníku a gastritidě. Fenykl lze plnohodnotně nahradit díky stejnému obsahu éterických olejů kmínem, anýzem nebo koriandrem. Čaj napomáhá lepšímu trávení hlavně tučných jídel.
Krušina olšová
Z krušiny olšové (frangula) se používá hlavně kůra. Ta obsahuje frangulin a glukofrangulin, který umožňuje rychlejší funkci střev a průchod potravy trávicím traktem. Tím zmenšuje možnost ukládání tuků a usnadňuje hubnutí. Krušina podporuje zlepšení funkce jater.
Heřmánek pravý
Z heřmánku pravého se sbírají květy, které mají uklidňující účinek. Heřmánek obsahuje vonné silice, které pomáhají při gastritidě a hepatitidě, podporuje pocení, napomáhá při nadýmání a nevolnosti, zlepšuje metabolismus. Heřmánek můžete v první fázi zkusit místo n
Všechny bylinky smícháme dohromady, utvoříme čajovou směs a poté můžeme používat. Do hrnku dáme asi dvě lžičky směsi, zalijeme vroucí vodou a necháme louhovat min. 10 minut. Osladíme dle potřeby medem nebo pijeme neslazený. Podáváme alespoň 2x denně. Samozřejmě, že jen čaj vám k hubnutí nepomůže, je potřeba pohyb ke spálení kalorií, snížit příjem potravy hlavně o tučná jídla. Nezhubnete za týden, je to běh na dlouhou trať a bylinkový čaj vám k tomu má pouze napomoct. Hodně úspěchů.
Ke sběru jsou vhodné plody všech druhů planě rostoucích růží. Nejvhodnějším obdobím pro sběr je suché a slunečné podzimní počasí. Pokud je chceme uchovat na zimu k přípravě čaje, je potřeba je usušit.
Suší se pouze kvalitní, nepřezrálé a dobře vybarvené plody. Šípky zbavíme stopek a zbytků okvětí, opláchneme a osušíme je utěrkou. Poté vložíme do trouby asi na pul dne - nejvhodnější teplota sušení je mezi 60 a 70 stupni. Dvířka trouby necháme pootevřena, aby přebytečná pára měla kam odcházet. Pokud plody sušíme pomaleji, mohou zplesnivět, při vyšších teplotách naopak zhnědnout nebo se připálit. Vysušené šípky uchováme v temnu a suchu a vydrží nám jednu zimu.