SVĚDÍ MĚ HLAVA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Anorexie (či mentální anorexie) je psychická porucha, při které postižený úmyslně snižuje svoji tělesnou hmotnost. Zjednodušeně řečeno, lidé trpící anorexií odmítají jídlo. Ne snad proto, že by neměli hlad nebo chuť, ale proto, že si připadají stále tlustí, a tudíž jíst nechtějí.
Příběhy lidí s anorexií
Projímadla
„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou
V naší poradně s názvem PROC SVEDI USI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry Vecer...chci se zeptat co mam delat...trva to neskutecne dlouho...strasne me svedi usi a hlavne uplne dole vede to az k mandlim ja uz nevim co mam delat...usi si cistim kazdy den...a jak me svedi tak si do.nich delam klidne i hodiny...do te doby nez me prestanou svedit ale to uz mi pak z nich tece takova voda nebo co to je :/...sem hotova z toho..byla sem i u usniho doktora. a pani doktorka mi nato.rekla ze si vymislim ze me svedi az dole usi..a ze mam usi uplne v poradku..taak.ja uz nevim...prosim poradte mii :/ Dekuji Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto svědění uší vypadá, že souvisí s chronickým zánětem Eustachovy trubice. Je potřeba okamžitě omezit drbání v uchu a jeho časté čištění. Každodenní čištění uší není správné. Každopádně by vaši situaci měl zhodnotit lékař foniatr (ORL). Pokud neuspějete u jednoho, tak běžte k jinému.
Jako nouzovou domácí léčbu vám mohu doporučit výtěr ucha višněvského balzámem 2 krát denně a k tomu klokaní 3 denně lékem Stopangin.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Bolest, kterou vidím ve vašich očích a kterou cítím ve svém srdci, nás přivedla sem do těchto tichých smutných míst. Ztráta blízké bytosti je vždy těžká, a dnes je o to těžší, že nás náhle a bez varování opustil milovaný manžel a otec, který nedostal od života šanci ještě toho mnoho prožít a vykonat. Nikdo z nás netušil, že chvíle, které s ním trávíme, jsou naše poslední. Možná kdybychom to tušili, prožili bychom je jinak. Naposledy bychom ho objali a řekli mu, že ho máme rádi, netrápili bychom se maličkostmi a užívali si každý jeho pohled, dotyk, úsměv i nádech. Osud nám to nedopřál, i přesto věřím, že každý moment našich životů prožitý s mým tatínkem stál za to. Žal a bezmoc, kterou v tuto chvíli cítíme, svědčí o tom, že i přes to, že můj otec Josef Novotný skonal tak mladý, dokázal během toho svého krátkého žití zanechat krásnou a trvalou stopu v našich životech. Dovolte mi nyní, abych několika slovy vzdal čest jeho životu.
Můj tatínek Josef Novotný se narodil před 38 lety v jeho milované Kutné Hoře do učitelské rodiny. Doba, do níž se narodil, poznamenala vztahy v rodině. A on se po svém narození stal nití, která spojila to, co politika rozdělila. Byl pilířem usmíření a odpuštění mezi sourozenci, dětmi a rodiči. Byl jediným milovaným synem, synovcem i vnoučetem. Od dětství se koupal v množství rodinné lásky a vyhříval se na výsluní zájmu všech členů rodiny. Celá rodina tak měla podíl na jeho veselé povaze a optimistickému přístupu k životu. Po šťastném dětství následovalo problematické dospívání, kde se odcizoval politickým názorům svých rodičů, i přesto si s nimi ale uchoval krásný vztah. Můj otec věřil, že každý má právo vzdělávat se a pracovat bez ohledu na politické smýšlení. Za své názory musel opustit místní gymnázium a vyučit se kuchařem. Nikdy si ale nestěžoval, věřil, že to osud o jeho budoucnosti rozhodl, a tak otec udělal vše proto, aby se stal tím nejlepším v oboru. V jeho úspěchu ho nezastavilo ani prožívání prvních milostných splanutí, lásek a ani narození prvního a jediného syna. Přestože dítě přišlo dříve, než čekal, zhostil se rodičovství na výbornou. I ve chvílích, kdy budoval svou první restauraci, nezapomínal, že je v první řadě rodičem. Staral se o mě a po celou dobu mi byl dobrým otcem, rádcem i přítelem. Žádné mé problémy mu nepřišly malicherné, nikdy nezapomněl na jediný můj zápas, nebo školní vystoupení. Vždy jsem věděl, že já a má matka jsme pro něj tím nejdůležitějším bodem v jeho životě. A přestože s námi trávil každou svou volnou chvilku
V naší poradně s názvem SVĚDÍ MĚ POKOŽKA NA HLAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažková Olga.
Již 2 roky mě svědí pokožka na hlavě a píchá celé tělo. Je to takové bodání na tom nebo onom místě. Padají vlasy a nové rostou jemnější.Vyšetřena jsem snad na vše a žádná změna. Prosím poradte. Prášky na vlasy zapůsobily tím, že mám chlupatější atmavší ruce až k loktum. Hlava stále svědí až jemně pokožka na dotek bolí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Blažková, zkuste ve svém jídelníčku omezit cukry, a to jak přímé (cukr, sladké pití, cukrovinky), tak i cukry nepřímé - sacharidy (mouka, pečivo, rýže, knedlíky, atd.) Na místo toho si dejte každý den pytlíček dýňových semen a ráno berte B-komplex podle návodu. Dále přidejte ještě Lecithin s obsahem 70% phosphaditylcholinu v dávkování 2 mg na každých 10 kg hmotnosti, minimální dávka 8-10 mg za den. A k tomu užívejte rybí tuk v kapslích, zož jsou omega 3 a 6 mastné kyseliny, v dávkování 2 - 4 g těchto mastných kyselin denně (podle tělesné váhy a návodu). Na vlasy si často dělejte odvar z měsíčku lékařského. A na tělo používejte přírodní glycerinové mýdlo obsahující bylinné extrakty, čisté přírodní silice a termální vodu z vřídla Podhájska. Pak si celé tělo promastěte kokosovým olejem.
Do svého životního stylu zařaďte nějakou vhodnou aktivitu, která Vás bude bavit a zároveň trochu zrychlí Váš krevní oběh, například delší procházky svižnou chůzí (musíte se při tom zadýchat a také i spotit).
Toto praktikujte celý měsíc a pak zde spolu zhodnotíme Vaše výsledky.
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou spl
Ve svém příspěvku PÁSOVÝ OPAR V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Ve 13 letech jsem prodělala pásový opar v uchu. Začalo to malým vřídkem, který mi dětská doktorka diagnostikovala jako pravděpodobný zánět středního ucha. Asi za 3 dny jsem se v noci vzbudila, chtělo se mi zvracet a hrozně se mi točila hlava. Ráno to bylo stejné. Nedokázala jsem nic sníst. Jakmile jsem jen polkla sousto, letělo hned ven a hlava se mi točila hrozně.
Bohužel, jelikož jsme den předtím měli menší hostinu, lékař se jen smál, že mám asi pokažený žaludek. Nicméně se můj stav nelepšil a večer mě naši vzali rovnou na pohotovost do okresní nemocnice. To už jsem nemohla ani chodit a neviděla na cestu, jak se mi točila hlava. V nemocnici jsem pak dostala ještě křeče do rukou a skončila na kapačkách. Nakonec se můj stav začal zlepšovat a pustili mě domů s tím, že neví, co to bylo.
Po pár týdnech jsem si všimla, že na jedno ucho slyším hůř, tak mě rodiče vzali na ušní a zjistili jsme, že na ucho neslyším vůbec! A teprve tehdy se ukázalo, že jsem v uchu měla herpes, který mi zničil ušní nerv a závratě a zvracení byly příznaky.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Drahá rodino, milí přátelé a vážení smuteční hosté,
Pohřby jsou událostí, na níž se nikdo netěší, protože pro něj znamenají těžkou ztrátu ... ztrátu člověka, který mu zasáhl do života a ovlivnil ho. I Vás sem dnes přivedla láska a úcta k vážené a milé ženě, kterou jsem nade vše milovala. K mé mamince Boženě Vojtěchové, která nás po dlouhém boji s vážnou nemocí navždy opustila. Cítím smutek nad jejím odchodem, ale pohled do vašich smutných, slzami zmáčených tváří mi říká, že má maminka v životě dokázala to, co mnoho lidí nezvládlo. Dokázala, že ji všichni její známí milovali. Naší lásky a přátelství si má maminka v životě cenila nejvíce, a i proto mě pohled na vaše tváře dojímá. I přesto, že naše slzy svědčí o úctě k ní, nepřála by si, abychom plakali dlouho, chtěla by, aby naše bolest brzy pominula a byla vystřídána pocitem radosti. Radostí nad tím, že jsme dostali šanci jít kousek cesty společně s ní po její životní pouti. Chtěla by, abychom hledali útěchu nad její ztrátou ve vzpomínkách, které nám na ní navždy zůstanou, a které nám nikdo nevezme. Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o střípky našich rodinných vzpomínek na život naší milované maminky.
Má maminka se narodila před padesáti lety v malé vesničce u Prahy. Prožívala zde krásné chvilky svého dětství, proháněla se po loukách, lezla po stromech, stavěla si s kamarády bunkry v místních stodolách. Okamžiky štěstí, které tehdy prožívala, nemohlo nic zastínit. Jak rostla, nahlédla mnohokrát pod pokličku světa dospělých. Ten svět se jí ani trochu nelíbil, a ona se už tehdy rozhodla, že nikdy nedovolí, aby se z ní stal nudný a ustaraný dospělý, který dávno zapomněl, jaké to je být dítětem. Po smrti svého otce sice byla okolnostmi nucena vzdát se svých dětských střevíčků i snů a vrhnout se do nudného světa dospělých, i přesto si ale uchránila své vnitřní dítě. Dokázala si v sobě uchovat své dětské radosti i v dobách nemilých, kdy nevěděla, co s ní bude, jestli se dokáže uživit. Věděla ale, jaký je její životní sen a šla si poctivě za ním. Její touha po práci s dětmi ji dovedla až k zaměstnání v dětském domově v Litoměřicích, kde se také při jedné vánoční akci seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem. Tatínek od prvního okamžiku věděl, že ona je pro něj ta pravá a dělal vše, aby ji o tom přesvědčil, nakonec se mu to podařilo a získal její srdce. Společně pak čelili všemu dobrému i zlému, co je v životě potkalo, užívali si narození dvou dětí, jejich životních úspěchů a samozřejmě nikdy nezapomínali ani na děti v dětském domov
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA EKZEM MOKVAVÉ STROUPKY KTERÉ SVĚDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
poradte my někdo co zabírá na ekzém .velice mě svědí hlava .už se myji jen vodou.nic nepomáhá.skusila jsem dětský zásyp .svědí to dál.poradte nějakou babskou radu. děkuji zdena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste chvíli umývat vlasy šamponem Nizoral. Mohl by pomoci. A když ne ten, tak pak dehtové mýdlo.
Jak tedy trénovat se zvýšenou bederní lordózou? Nejznámějším a nejdůležitějším cvičením je především trénink přímého břišního svalstva. Jedním z problémů u zvětšené bederní lordózy však je, že při základní poloze vleže na zemi jsou při snaze o kvalitní provedení cviku břišní svaly v biomechanicky nevýhodné poloze, protože neumožňují předklon páteře, ale způsobují pouze tlak v ose páteře, nebo zmíněným tlakem způsobí zvětšení lordózy. Nezbytností je tedy protahování vzpřimovačů páteře, které mohou být buďto přímým důvodem zvětšené lordózy, nebo jejím následkem. Při tréninku je proto nutné zlepšit biomechanické podmínky pro svalovou kontrakci přímých břišních svalů.
Posilování břišních svalů
Provedení cviku: Nohy jsou volně položené na lavičce, a to tak, aby hýždě byly mírně nadzvedávány cca 1–2 cm od podložky. Podložka, na které se cvičí, by měla být spíše měkčí. Pohyb je pomalý, ruce jsou složeny na prsou, hlava se při pohybu předklání dopředu. Pohyb končí v momentě, kdy se zapnou flexory kyčle, což lze poznat na napětí svalů na stehnech (poznáte to také tak, že nohy mají snahu „jít naproti“ hlavě). Pokud se nohy zvedají již od začátku pohybu, je možné je fixovat, ale pouze za paty. Další variantou je využití negativního opakování, kdy pohyb začíná v horní části a vlastní provedení cviku spočívá v brzdění váhy těla. Toto provedení je možné využít u více oslabeného břišního svalstva.
Stahování kladky vsedě
Provedení cviku: Tento na první pohled jednoduchý cvik je velmi účinný. Tím, že člověk sedí, má stabilnější základ pro kvalitní provedení. Osu na spodní kladce držíme podhmatem buď před tělem, nebo za hlavou u krku a stahujeme směrem k pánvi. Pro správné provedení cviku je důležité, aby nebyla používána velká váha.
Posilujete zádové svaly
Provedení cviku: Vzpor ležmo na míči, pevně se opřete o dlaně a špičky chodidel, prsty rukou směřují vpřed, dopněte lokty, hlava je v prodloužení páteře. Předpažte, stáhněte hýždě, hlava je v prodloužení páteře. Vraťte se zpět do základní polohy.
Posilujete svaly paží a zádové svaly
Provedení cviku: Leh na středu míče, opřete se o špičky chodidel, uvolněte hlavu a uchopte činky (tento cvik můžete provádět i bez činek). Zvedněte činky do upažení pokrčmo, mezi trupem a nadloktím a v loktech je úhel 90°, hlava je v prodloužení trupu.
Procvičujete správné držení těla, pohyblivost paží a posilujete svaly trupu
Provedení cviku: Stoj rozkročný, uchopte míč do dlaní, předpažte. Vzpažte s míčem nad hlavou, dopněte lokty, hlava je v prodloužení trupu, nezvedejte ramena, stáhněte břišní a hýžďové svaly.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, 20.1.18 mi zjistili serozní meningitidu, nezjistili co to způsobilo lecili me kortikoidy, jsem momentálně v domácí léčbě neznám nikoho, kdo se s tímhle léčil tak se chci zeptat, krom bolesti nohou(kolen) nemůžu ještě úplně normálně chodit tak mě u bolí neustále hlava, jsou dny lepší ale z toho jsou dny, kdy mi nic nezabírá a začíná to být opravdu šílené, když člověka skoro dva měsíce bolí hlava každý den. Můžete mi poradit jake mate prosím s tímhle zkušenosti? Že by hlava bolela i tak dlouho a někdy až nesnesitelné? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,tuto nemoc jsem prodelala v roce 2015.byla jsem 14 měsíců na neschopence.vic jak pul roku jsem kvuli bolestem hlavy nespala.nejvice mi pomohl cipralex,vitamin b,hořčík(magnosolv)100% fyzicky i psychický klid.žádná televize,počítač,knížky,jen ticho. do ted mam následky,ale nestezuji si.mam prisny rezim-pravidelný spanek,nepřetěžovat se,vitamíny. Jak něco poruším,tak tělo "vypne".trvá to i týden,než začnu "fungovat".zkousela jsem sportovat,ale tělo se brání. Chce to čas.ty bolesti hlavy jsou fakt děsný,ale přejde to.na spani me pomáhá,když si dam na hlavu polštář,který se dává do mikrovlnky,je naplněný nějakými krystaly,takže je těžší něž normální polštář.mam ho jako závaží.hlavu mě jakoby uzemní a zklidni.drzim palce.je to beh na dlouhou trat.
„Tys to udělal... do mě?“ zeptala se ještě trochu udýchaně.
„Je tu snad... ještě... někdo jinej?“ zeptal jsem se ještě udýchaněji.
„Já jenom, že mám právě dost blbý období,“ usmála se spíše pro sebe. Usmála!
„To máme tedy oba blbý období, Janinko,“ konstatoval jsem upřímně a horečně přemýšlel, zda si přeju, aby se právě tahle zručná kadeřnice stala matkou mého dalšího dítěte. No nepře-ju, a nic proti zručným kadeřnicím, které ještě ke všemu vypadají hodně dobře. Problém zpravidla nastává, až když se rozpovídají.
Jsem nezodpovědný. Proč s ní lezu do postele, když celkem otevřeně deklarovala, že by se stala ráda matkou dítěte, kterého se nechci stát otcem? Možná proto, že se při souložení ne-mluví. Nebo jen docela stručně. A proč seznámeníchtivé pětatřicátnice, které nevypadají nic moc, všechny děti mají a další děti už spíše či plně nechtějí, a ty, které vypadají dobře, děti nemají a jsou ochotny se s blížící se čtyřicítkou nechat oplodnit i od orangutana, pokud by jim někdo zaručil, že dítě nebude mít fazonu zcela po tatínkovi. Nemělo by to být zcela naopak? Že by ty hezké děti měly a ty ostatní neměly?
Jenže ty ostatní si ty děti prostě s někým zařídí bez velkých licitací, protože těch oplodňovacích příležitostí zas tolik nemají, zatímco ty hezké tak dlouho přebírají, koho tím šťastným otcem vlastně učiní, až přeberou, a už jim houká vlak a zvoní hrana a už se jen fofrem hledá táta, nebo alespoň ten oplodňovač.
Tato pětatřicítka se mi však vyrvala z misionářské polohy, jako by mi četla myšlenky (popřípadě zjistila, že si skutečně vystřihla orgasmus s orangutanem), a začala se hbitě oblékat. Na vteřinu mne napadlo, zda si nepřišla skutečně jen pro tu plus minus dvěstěmilionovou partičku spermií, která v ní teď možná svádí nemilosrdný souboj o jediné vajíčko. Souboj na život a na smrt.
Měla hezké prádlo. Černou, poloprůhlednou podprsenku bez molitanových šidítek a miniaturní tanga. Asi jí na mně záleželo. Nebo na tom, aby se mi líbila. Nebo na tom, abych ji oplodnil a ona konečně mohla trajdat s kočárkem. A proč si ženy vlastně oblékají tak svůdné (a zcela nepraktické) spodní prádlo, když měřítkem úspěchu je vlastně jen a pouze to, jak rychle z něj budou vysvlečeny?
Tvářila se, jako kdyby jí uletělo hned pět rojů včel. A jak bych se měl tvářit já, když mi holka ani neřekne, abych si dával bacha? Kdyby holka, velká ženská!
Ta ženská se štíhlou holčičí postavou a půvabnou pihou na zadečku si však neskutečně naštvaně navlékala punčocháče, dokonce takovým způsobem, až v nich výstražně zapraskala statická elektřina.
„Janinko, stalo se něco kromě toho, žes právě otěhotněla?“ vsadil jsem na černý h
Ve svém příspěvku PŘÍČINA SVĚDĚNÍ V UŠÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Hlavně v noci mám pocit ,že mne svědí uši vevnitř..nebo jako by mi v nich něco lozilo....je to asi půl roku...co je na to dobré??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martinova.
Uši mě také svědí hlavně v noci - moc. Zjistila jsem ze při ležení je toho příčinou páteř!!! Když si lehnete trochu jinak - nutno vypozorovat, svědění mě přestane. Vždy mě svědí jedno ucho. Po změně polohy svědění mě přejde. Také svědí uši při sezení a pod. Opět pohnuti s páteří. Hodně úspěchu!
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ NEMOCNICE KARLOVO NÁMĚSTÍ KOŽNÍ AMBULANCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Tobiašová.
Dobrý den, prosím, dalo by se u Vás objednat na kožní ošetření? Potřebovala bych odbornou kožní pomoc. Praská mi kůže na prstech /ruky/ a je to velmi bolestivé. Děkuji za odpověď
Tobiašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Prosm osypala jsem se po celem těle a hodně to svědí byla jsem u lékařky dala mi injekci a dále to svědí a dělají se mi další již je mám po celém těle.moc mně to svědí.děkuji za odpověd a objednání moc to svědí nemohu ani spát.
Beyerová Jiřina tel. 723025339
Epleyův manévr: Počáteční poloha je v sedu na lehátku s dolními končetinami do pravého úhlu. Nejprve se rychle pacient položí na záda s hlavou ukloněnou na postiženou stranu v úhlu 45 stupňů. V této poloze se mu hlava drží 30–60 vteřin a sleduje se pohyb očí. Po 2–5 sekundách se objeví závrať, která trvá asi 10 sekund.
Dix-Hallpikův manévr: Pacientovi se otočí hlava na druhou stranu a drží se asi 30–60 sekund. Poté se točí pacient na levý bok o dalších 90 stupňů, nosem dolů. V této pozici setrvá asi 1 minutu. Na závěr se pacient posadí a zůstane v klidu – hlava je v přirozené poloze. Po tomto manévru se pacient ponechá asi 10 minut v klidu v sedu nebo polosedu. Při návratu domů by neměl řídit. Následující 2 noci by měl spát s hlavou v úhlu 45 stupňů. Během dne musí vyloučit záklony a předklony hlavy, prudké pohyby hlavou, prudké brždění či akceleraci v autě. Vhodné je vyloučit návštěvu u zubaře, holiče, koupat se ve sprše, necvičit krční, ale ani bederní páteř, nekapat oční kapky vleže na zádech. Po dobu jednoho týdne spát se dvěma polštáři, nelehat na postiženou stranu. Vyloučit prudké pohyby hlavou dopředu a dozadu. Snažit se držet hlavu celý den ve vertikální poloze.
Brandt-Daroffovy cviky: Doporučují se cvičit až po 2 dnech. Po týdnu zkusit polohu, která dříve vyvolávala závratě a informovat lékaře. Toto cvičení má až 95 % účinnost. Jeden cyklus trvá 2 minuty, což je 4 x 30 vteřin. Cvičí se 5x za sebou (10 minut) 3x denně (ráno, v poledne a večer) po dobu 2 týdnů a 2x denně po dobu 3 týdnů. V poloze vleže na boku je důležité, aby hlava směřovala pod úhlem 45 stupňů vzhůru. Tuto metodu pacienta naučí specializovaný zdravotník.
Ve svém příspěvku SVEDIVA VYRAZKA NA HLAVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nada (Morava).
Dobry den,prosim vas o radu.Kolem krcni patere,v oblasti zacinajicich rustu vlasu se mi casto,nekdy kazdy mesic,nekdy co ctvrt roku,utvori mala vyrazka,ktera me dost svedi.Kdyz si ji poskrabu,nebo nekdy zavadim hrebenem,zacne svedit jeste vic a udela se mi tvrdsi boule,asi dvoucentimetrova a postupne se mi udelaji dalsi boule,ktere postupuji vys do hlavy a dost svedi.V dobe,kdy se mi utvori mne boli hlava,mam zpomalene mysleni,nekdy je mi spatne a jsem malatna,bez horecky.Za necely mesic mi pak boule zmizi.Jsem celorocni alergickou upornou rymu,jsem alerg.na peri,kocku,roztoce,prach.Kocku nemame,z peri taky nic.Mam prelecenou toxoplazmozu,jiz 15 let a teno problem s vyrazkou mam asi pet let.Uz jsem zkusila ruznou vnitrni cistici lecbu bylinkama,kdyz jsem brala antib.take nezabraly,ani je nemuzu brat casto kvuli imunity,mam ji dost oslabenou. Dekuji Vam za radu,krasny den preji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
asi bych na vasem miste volila alternativni celostni medicinu,nebo konstitucni homeopatii,jestli neverite na zazraky,tak po homeopaticke lecbe se budete divit,co vsechno se vam v tele i v dusi optimalizuje.Hledejte lekare homeopata,hodne zdarua pryc s problemy a starostmi....