I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
Ve svém příspěvku PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Dobrý den,prosím o informace o této nemoci. Letos v lednu mě byl diag.nádor prsu.mám za sebou 5 chemoterapií s tím že operace pro velikost není zatím možná. Při nukleárním vyšetření kosí,mám nález metastáze na páteř.obratlech a žebrech. Co mě čeká ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku PROGNÓZA RAKOVINY PRSU S METASTÁZEMI DO KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Maděrová.
Pokud má někdo prodělanou tuto nemoc,prosím o Váš názor. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti. Jak pokračuje léčba ? Děkuji za každou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Taky s tím zápasím, prošla jsem si 6 chemo a beru tamoxifen (hormonální terapie) a X gevu..injekce jednou za měsíc na bolesti (prý bioléčba) v březnu to bude již 2 roky od ukončení chemoterapie.... nelze operovat, metastáze v játrech a kostech, tak nějak se s tím člověk naučí "žít" sice nemohu dělat nic, ale aspoň jsem tady pro své malé děti. Každý den je dar :-)
Je právem nejobávanějším nádorem kůže a vlastně nádorem vůbec. Je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže. Vyskytuje se více u žen než u mužů a předpokládá se, tak jako u jiných nádorů, že velký vliv na jeho vzniku má hlavně sluneční záření. Projevuje se jako pigmentová skvrna, která vypadá nejprve jako obyčejné znaménko, nicméně postupně dochází ke změnám, které signalizují jeho zvrhnutí ve zhoubný nádor. Těmito změnami je hlavně šíření se do plochy, nepravidelné okraje, změna barvy a její nejednotnost (má strakatý vzhled), reliéf znaménka se mění (většinou vyhlazuje), může rohovět, olupovat se, při sebemenším poškození i spontánně může krvácet nebo mokvat. Také může pacienta obtěžovat často až úporným svěděním.
Existuje několik klinických forem, které se liší svými příznaky i nebezpečím. Nádory se mohou šířit buď horizontálně, nebo vertikálně.
Superficiálně se šířící melanom
Superficiálně neboli povrchově se šířící melanomy tvoří většinu melanomů, vypadají jako nepřesně ohraničené, strakaté ložisko, které může být lehce vyvýšené. Po nějakém čase uvnitř dochází k depigmentaci, tedy zesvětlení a jakoby vyhojení, nicméně to je velice nepříznivý znak, který poukazuje na pokročilé stadium a tvorbu metastází ve vzdálených orgánech. Proto by si pacient nikdy neměl myslet, že se mu nález již hojí, a urychleně vyhledat lékaře! Další variantou je takzvaný akrolentiginózní melanom, který je naštěstí velice vzácný, a vyskytuje se na končetinách a hlavně pod nehty, kde si ho sice pacient všimne poměrně brzy, ale často ho nenapadne, že by se mohlo jednat právě o melanom. Prognóza je bohužel nepříznivá, proto čím dříve pacient přijde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Dále je to lentigo maligna melanom, který je také nepříliš častý a postihuje hlavně staré lidi v místech vystavených slunečnímu záření, jako je obličej, výstřih, ruce a nohy. Tento typ melanomu se povrchově šíří poměrně dlouho, až po letech se začne šířit směrem dolů, proto je jeho prognóza značně příznivější než u předchozích typů.
Vertikálně se šířící melanom
Vertikálně neboli směrem dolů se šířící melanom je velice nebezpečný z několika důvodů. Má typickou černomodrou barvu, nicméně jeho diagnóza je často obtížná, vzhledem totiž napodobuje řadu dalších kožních útvarů, které nejsou zdaleka tak vážné (jako je stařecká bradavice, bazaliom nebo různá znaménka). Také jeho průběh je značně individuální, není žádné jasné pravidlo, podle kterého by se šířil, vyvíjel a postupoval, záleží hlavně na imunitním systému postiženého. Brzy zakládá metastáze šířící se krví i lymfou, metastáze mohou být v nejrůznějších orgánech, a proto je bohužel prognóza velice špatná. Tvoří asi čtvrtinu všech melan
Ve svém příspěvku MLÉKO JAKO ZDROJ VÁPNÍKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Vápenaté látky sice nutně potřebujeme pro naše kosti a zuby - ne ovšem vápník z mléka, který náš organismus neumí zpracovat a zužitkovat (navíc při svém vylučování spotřebává vápník náš tzn čím víc mléka vypijeme a víc nevyužitého vápníku vyloučíme tím víc se naše tělo odvápní). Mimoto je dnes každý mléčný produkt několikrát tepelně zpracován, čímž se organické minerální látky z mléka stávají anorganickými.
Kromě toho schází v kravském mléce velký protihráč vápníku - hořčík. Nehodící se vápník z mléčných produktů se usazuje na tepenných stěnách a místo aby přispíval k vytvrzení kosti, vyvolává tvrdnutí tepen. Proto je mléko bohaté na vápník škodlivé, jelikož nám způsobuje předčasné zkostnatění a zestárnutí! Nemělo by se také zapomínat, že i vysoký obsah cholesterolu v mléčných výrobcích přispívá k nebezpečnému kornatění tepen. Ve spojení s vysokým obsahem bílkovin jsou naše játra soustavně přetížena a onemocní. Cholesterol je však pouze jednou z látek, která je v našich usazeninách obsažena. Hlavní látkou anorganický vápník, který náš organismus není schopen zhodnotit. Intenzivní výzkumy, které před několika lety probíhaly na klinice Mayo v Rochesteru v Minnesotě (USA), daly několik odpovědí, které mléčnou výrobnou produkcí vápníkových tablet otřásly do základů. Paní Dr. Lawrence Riggsová, která tyto výzkumy vedla, zjistila, že ženy, které pijí mléko, nebo berou vápníkové tablety, či oboje, nemají větší příjem vápníku než ženy, které mléko, výrobky z něj nebo tablety vůbec nekonzumovaly. Naopak: ještě více se měknutí kosti vyvíjelo u těch, které samy užívaly 2000mg vápníku ve formě mléka, mléčných produktů či tablet.
Nesčetné výzkumy v různých částech světa potvrdily, že chemické prostředky - anorganické tablety vápníku, jsou nejen naprosto zbytečné, ale navíc zatěžují organismus. Lidský organismus totiž anorganické minerálie nedokáže přizpůsobovat a zužitkovat!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
V naší poradně s názvem MODRE SKVRNY NA TELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Mam malu holcicku a ma fialovy tecky a krvacani pod kuzi. Chtela by som jse zeptat ci je to smrdelne ji je dve mesice a je v nemocnici na jip ke prosim poradte mi jsem zufala a mam oni strach dekuju .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podkožní krvácení u takto malých dětí může mít různé příčiny. Pokud je vaše dcera na jednotce intenzivní péče, tak určitě ošetřující lékař zná bližší informace o příčinách jejího onemocnění, takže se musíte zeptat tam co je příčinou a jaká je prognóza.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
pouze z výsledků laboratorního vyšetření nelze příliš věcí usuzovat. Nelze postavit diagnozu a už vůbec se nedá stanovit prognóza. Z přiložených výsledků vyplývá, že vyšetřovaná osoba má poruchu jaterních buněk a zvětšený průměrný objem erytrocytů. Tato kombinace (zvýšení GMT a objemu erytrocytů) se nejčastěji vyskytuje při toxickém poškození jater. V ČR je nejčastější noxou alkohol (ale nikoliv jediný). Z parametrů, podle kterých posuzujeme syntetickou funkci jater, je dostupné pouze vyšetření koagulace a to je nezměněno. Dá se tedy říct, že játra zatím neprojevují závažnou poruchu své funkce, poškození může být nanejvýš lehké. K lepšímu posouzení by však bylo potřeba ještě stanovit i hladinu celkové bílkoviny, albuminu, cholinesterázy. Detoxifikační funkci jater pak ukáže hladina amoniaku. Může se tedy jednat jen o počáteční stadia poškození jater, kde stačí pouze odstranění škodlivin (alkolová abstinence v každém případě), ale může se již jednat i o fibrozu jater. K tomu by bylo potřeba doplnit další vyšetření. Návštěvu lékaře a konzultaci dalšího postupu s ním tedy jednoznačně doporučuji.
S pozdravem
M. Beránek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dlouhodobý nedostatek vápníku se u dětí může projevit velmi nápadně – vápník je nezbytný pro růst kostí a zubů, a tak bude poškozena jejich tvorba a růst. Děti jsou pak celkově drobnější než jejich vrstevníci, hůře jim rostou zuby a častěji se kazí. U dětí se také může projevit nedostatek vápníku jako rachitis (křivice). Křivice je onemocnění vznikající v důsledku poruchy ukládání vápníku, fosforu a jiných prvků či jejich sloučenin do kostí. Kosti jsou typicky měkké a je porušena jejich přirozená přestavba, probíhající za normálních okolností celý život. Nemoc se projeví zpravidla u dětí ve věku od 6 měsíců do 3 let, kdy se kostra vyvíjí a potřebuje správný přísun potřebných látek. V podstatě rozlišujeme 2 typy křivice:
Kalcipenická rachitida – křivice z nedostatku vápníku. Vzniká z malého příjmu samotného vápníku v potravě, což je ale u nás vzácnější. Častějším důvodem je nedostatek vitamínu D. Vápník, který přijímáme s potravou (například mléko a mléčné výrobky – sýry, jogurty), se dostává do střeva, kde je pomocí speciálních přenašečů přenesen do krve, díky které se dostává tam, kde je ho potřeba (například právě do kostí). Tyto přenašeče vznikají jen díky vitamínu D. Takže když je málo vitamínu D, přenašeče nevznikají, vápník se nedostává do krve a do kostí a ty nemohou být správně vytvářeny a plnit svou funkci jako za normálních okolností.
Vitamin D-rezistentní rachitida – křivice vznikající při normálním příjmu vitamínu D. Je jich několik typů a jsou často geneticky podmíněné (zděděné, vrozené). Obraz nemocného dítěte je podobný, ale vzhledem k tomu, že je to onemocnění vrozené, a tím dlouhodobé, je postižení většinou těžší. Vzniklá křivice je charakteristická kostmi s malým množstvím vápníku, které jsou měkčí, což způsobuje jejich prohýbání, když dítě začíná chodit (nohy do O). S vývojem kostí blízce souvisí i vývoj zubů (také je důležitý vápník), takže zuby vyrůstají opožděně a mají poškozenou sklovinu. Hroutí se i obratle a dochází k různým zakřivením páteře.
U větších dětí je známé měknutí kostí – osteomalácie, nebo řídnutí kostí – osteoporóza. V dospělosti tento stav vede k uvolňování zubů. Dalšími projevy jsou bušení srdce, záchvaty úzkosti, dýchací potíže, svalové záškuby, křeče a svalové bolesti v rukou a nohou, potíže při chůzi, opary a puchýře v ústech, příčná lomivost nehtů, zvýšené padání vlasů, nadměrné menstruační krvácení a skřípání zubů.
V naší poradně s názvem REHABILITACE U TOTÁLNÍ RUPTURY SVALU, DÉLKA LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Šteflíčková.
Manžel 71 let podstoupil operaci přetržených šlach na noze. Jaká je prognóza?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prognóza závisí na úspěšnosti provedené operace a na síle manželova organizmu. Vycházejme z toho, že lékaři věnovali veškeré úsilí, aby rekonstrukci šlach provedli co nejlépe. Nyní tedy závisí na manželově organizmu, jak bude schopen dodat stavební látky novým šlachovým spojům a úponům. Manžel si může výrazně pomoci tím, že bude poctivě absolvovat pravidelné rehabilitace, jenž ho postupně vrátí do rozsahů, které měl před úrazem. V tomto léčebném tělocviku je potřeba vytrvat i nadále, aby se stal součástí běžného denního rytmu. Vnitřně je potřeba posílit příjem bílkovin, obzvláště kolagenu. Pokud manžel nemá dnu, tak může použít zvýšené porce masa a nebo použít potravní doplňky s kolagenem a vitamíny B-komplex forte. V případě probíhající léčby jiné nemoci, je potřeba poradit se o vhodnosti změn ve stravě i o potravních doplňcích s praktickým lékařem.
Jedná se o maligní nádor, který primárně vzniká na sliznici dásňového výběžku čelisti nebo uvnitř čelistní kosti. Povrchový výskyt je mnohem častější než centrální forma. Centrální forma je velmi vzácným nádorem, vzniká z epitelových zbytků Malassezových buněk. Časným příznakem onemocnění jsou vystřelující bolesti podél n. alveolaris inferior se šířením do okolí nebo bolestivá bradová anestezie. Nemocný přichází k ošetření se žádostí o extrakci zubu, která však potíže neodstraní. „Rakovina zubu“ to není. Po odstranění zubu se lůžko rychle vyplní nádorovou tkání, která má charakter granulační tkáně. V pokročilejších stadiích se začínají viklat další zuby v postiženém kvadrantu a jsou často spontánně eliminovány. Čelist pak zduří a nádor brzy prorůstá do okolních tkání.
Příznaky
Karcinom dásňového výběžku vychází ze sliznice a projevuje se buď jako vřed, nebo jako květákovitý útvar, či bulka v ústech. Na dásňovém výběžku se může lokalizovat v kterékoli oblasti. Jeho růstové vlastnosti jsou značně rozdílné, jednou roste pomalu, jindy rychle infiltruje okolní tkáně, šíří se do ústní předsíně, na tvář, na patro, do krajiny premolárové a na ústní spodinu, infiltruje kost a přivodí její destrukci. Často a rychle zakládá metastáze. Výskyt nádoru je zpočátku spojen s nevýraznou bolestivostí, která je intenzivnější při příjmu potravy nebo při pohybech protézy. Bolesti podstatně zesílí, začne-li nádor prorůstat do kosti a přidá-li se navíc zánět. Proroste-li nádor do mandibulárního kanálu a postihne-li nervově cévní svazek, dojde k ochrnutí až anestezii v oblasti příslušné poloviny brady a dolního rtu.
Léčba je komplexní, dominantní úlohu zaujímá radikální chirurgický výkon. Chemoterapie a radioterapie se zpravidla užívají jakožto podpora chirurgického výkonu. Předoperačně se podávají cytostatika v regionální intraarteriální infuzi, a to u forem primárně inoperabilních. Metastatické nádory dolní čelisti se zpravidla léčí pouze symptomaticky nebo paliativními výkony.
Prognóza
Prognóza je závislá na stavu onemocnění. Zde opět platí pravidlo, čím dříve, tím lépe.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhóza jater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Metastáze zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáze do míšních plen nebo přímo do míchy.
Nejčastěji do páteře a kostí metastazuje mnohočetný myelom, karcinom prsu a prostaty, dále pak karcinom plic či ledvin. Bolest zad může být jejich prvním signálem. Rozšíření do kostí je častou komplikací pokročilých nádorů a zároveň se zhoršuje prognóza na úplné vyléčení.
Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až osmdesát procent pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti. Zlomeniny obratlů se vyskytují až u dvanácti procent pacientů s rakovinou prostaty. K dalším zlomeninám dochází v devíti procentech případů. Patologické zlomeniny, tedy ty, které vznikají působením abnormálně malé, nebo dokonce žádné síly, představují opravdu závažný problém a významně zvyšují riziko úmrtí. U pacientů se zhoubnou rakovinou prostaty je toto riziko vyšší téměř o čtvrtinu.
Metastáze v páteři nemusí každého nemocného bolet, i když se jedná o jeden z nejčastějších důvodů bolestí onkologických pacientů. Že má nemocný kostní metastáze, není jednoduché poznat, protože často nemívají specifické příznaky. K jejich diagnostice se využívá například cílený rentgen a celotělová magnetická rezonance.
Varovným signálem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí. Pokročilejší nádor může být objeven právě až díky problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění.
Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.
Metastáze v páteři zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Nejlepší prevencí vzniku kostních metastází j
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předesílám, že ty čtyři roky boje s rakovinou mi umožnily seznámit se s touto chorobou a mluvit o ní i o událostech s ní spojenými otevřeně, bez zábran a zbytečných tabu. Vím, že jsou horší nemoci, beznadějné případy onemocnění, jiné rakoviny, nicméně věřím, že mé vyprávění zanechá ve čtenáři ev. nemocném čtenáři positivní stav mysli.
A taky jsem se rozhodl o tom vyprávět všem, kdo o to projeví zájem, protože i já jsem, tonoucí v moři nejistot, hledal před operací jakékoliv relevantní informace. Budiž tedy tento příběh vzpruhou všem nemocným a jejich doufajícím blízkým.
Celý příběh se začal psát na jaře roku 1917, kdy jsem na naléhání mých dcer, z nichž jedna je lékařka a zároveň na prosbu mé švagrové, rovněž lékařky vyhledal v roce kdy slavím na Vánoce 60 let svého věku, svého obvodního lékaře abych absolvoval preventivní lékařskou prohlídku.
Do té doby pohoda, zdraví jen kypělo, byl (a jsem stále) živnostník - zahradník, kdy jsem navrhoval, realizoval a posléze i udržoval zahrady drobných zákazníků. Sport, cyklistika, vodáctví a lyžování byly běžné aktivity a s manželkou jsme vedli radostný život milujících se manželů a se širší rodinou dcer, zeťů a vnoučat si užívali života, až mě kolikrát napadlo, že tolik štěstí musí být něčím vykoupeno. Nikdy jsem vážně nemarodil, stáří mi nic neříkalo.
Nečekal jsem dlouho. Výsledky testů preventivní prohlídky byly vynikající, normální zdravý chlap, tlak v normě, obezita žádná, cholesterol, játra ok, střeva jakbysmet, sexuálně v nejlepší kondici. Tedy žádné komplikace. Až...
Až na hodnotu PSA, jejíž zvýšení je strašákem mužů po padesátce. Zjistila se výše 14,8.
V tu chvíli mě to dost dobře nedocházelo, protože jsem o té nemoci nevěděl vůbec nic, jen to, že prostata je jakýsi orgán a je součástí pohlavního ústrojí mužů , který někdy zazlobí. Teprve při interpretaci výsledků mým urologem přišel šok. "pane Trojane, máte rakovinu" To jsou slova, která nikdy nezapomenu.
Svět se zhroutil do černé díry myšlenek, obav a strachu. "Proč já?": ptal jsem se a od té chvíle jsem dělil lidi na dvě skupiny: Ti zdraví a ti s rakovinou. Přišlo mi najednou, že už jsem na druhém břehu, bezcenný, nemocný. Nic naplat účast rodiny, nic nepomohlo snížit mé obavy, stále jsem si stál neústupně na tom, že mi život skončí a nikdy nedokončím své realizaci svých snů (což jsou mimochodem modely vláčků) Beznaděj, vztek, lítost, a to stále dokola.
Pak přišly první kroky v léčbě. Naštěstí mi má švagrová lékařka zajistila operaci u profesora Hory (jednoho z nejlepších odborníků u nás) na plzeňské urologii a vzhledem k naléhavosti výsledků předoperačního vyšetření to šlo ráz na ráz.
Byl jsem objednán na vyšetření - biopsii, které má upřesnit diagnosu a specifikovat typ nádoru. Vyšetření se provádí za částečného umrtvení skrze konečník přes břišní stěnu sondou do prostaty. Není bolestivé v tom okamžiku, spíše nepříjemné a to ne kvůli studu, ale skrze pocit, jak sonda krájí tkáň. Bolestivost se dostavila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc děkuji. Těším se na další pokračování.
Je to tak hezky napsaný. Čtu to jako román na pokračování, který vím, že naštěstí dobře skončí.
Myslím, že i ostatní kdo trpí touto nemocí a hledají informace si váš příběh rádi přečtou. Plzeňská nemocnice je prý hodně dobrá. Mrzí mě, že taťkovi již operaci nenabídli. Prý když má zasažené uzliny již je na operaci pozdě. Je mu 63 let. Taky ještě málo. Psychika je nejhorší. Pořád se bojím, že pouze ozáření s hormonální léčbou bude slabá léčba. Moc děkuji. Hezký den. M.F.
Prognóza oparu ucha je obecně příznivá, až na mírné komplikace. Nicméně 2/3 pacientů s infekcí byly vyléčeny bez následků. Herpetický ekzém se vyskytuje u 10 až 15 procent případů, zejména u pacientů starších 60 let. Herpes na uchu způsobuje ochrnutí tváře a ztrátu sluchu, ale může dojít k částečné návratnosti funkce poškozeného orgánu. U imunitně kompromitovaných osob je prognóza průběhu nemoci špatná, protože mohou nastat smrtelně progresivní formy nebo komplikace.
Ve svém příspěvku BOLESTI SVALŮ KLOUBŮ KOSTI , ZAD 5 MĚSÍCŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bartoníková.
Jsem po léčbě rakoviny prsu, 5 měsíců po chemoterapii a 2 měsíce po ozařování. Mám stále bolesti kostí, kloubů, zad a to hlavně v noci.Prodělala jsem při chemoterapii herpes zofer v zádové oblasti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.
Ano jsem také pět měsíců po chemoterapii a začaly mě bolet kosti ,záda ,a hlava i zlomenina . Co s tím ? Děkuji Dalibor
Prognóza nádoru na plicích závisí na rozsahu onemocnění, klinickém stavu, přidružených nemocech a imunologickém stavu. Důležitý je údaj o hmotnostním úbytku a přítomnosti paraneoplastických příznaků. Nejlepší prognózu mají nemocní, u nichž byl nádor diagnostikován ve stadiu, kdy ho lze operovat. Prognóza malobuněčných karcinomů plic či jiných neoperabilních nádorů je i přes veškerou poskytovanou léčbu stále špatná. Základním problémem nádorů plic je to, že bývají diagnostikovány v době, kdy mají takový rozsah, že chirurgická léčba, která doposud jako jediná může vést k uzdravení, není možná.
Délka života s rakovinou plic se různí a je závislá na mnoha faktorech. Pokud je rakovina plic v posledním stadiu, je celkové vyléčení nepravděpodobné a úmrtnost vysoká. Pokud se zvolí u chemoterapie 4 cykly, rakovina plic může ustoupit. Nejde o komplexní vyléčení, ale jen o potlačení nemoci. Naopak přežití s rakovinou plic a plné uzdravení je velmi pravděpodobné, pokud se onemocnění zjistí v počátečním stadiu, to ale bohužel nebývá běžné. Dva roky přežívá pouze 5 % nemocných s malobuněčným karcinomem plic.
V naší poradně s názvem OTOKY A ZARUDNUTI PAZE ,BOLESTI KLICNICH KOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dita.
Dobry den, uz nekolik mesicu mi poboliva obcas pod klicni kosti na obouch str.soucasne.Nabery krve negativni.Jiz 5 dnu me trapi otekla paze a na ni pricne ruzovy otok.Rekli ze Flegmona, dali mi antibiotika.Vypadalo to po 3 dnech, ze to mizi.Dnes rano se to objevilo jeste vice zarudle Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset na kožní, protože to bude vyžadovat mast, která je na předpis. Vezměte sebou název antibiotik, které jste užívala, jakožto i názvy všech ostatních léků a doplňků stravy, které užíváte.
Ve svém příspěvku BOULE NAD KLICNI KOSTI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobry vecer, tak pred tydnem jsem si vsimla boule nad pravou klicni kosti. Nijak se nepohybuje. Na zatlaceni bolestiva a bolestive i smerem za krk. Nez pujdu k lekari,rada bych vedela jake jsou moznosti puvodu boule. Dekuji za odpoved. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
Mé sestře se objevila bulka pod kliční kostí na levé straně.Bolestivá.Cítila bolest i pod levým žebrem,vystřelující.A ted se k tomu přidal dvě zvětšené uzliny na krku, sucho v ústech.Byla na různých vyšetřeních,neví co to je,jedni to chtěj řezat,druzí zase ne.Je sama s dětmi/jedno vážně nemocné/,takže to chce řešit a ne čekat.Má někdo zkušenost nebo stejný problém!?Předem díky
Boule vzniklé pohmožděním mají různou povahu; může jít o vylitou krev nebo jinou tekutinu. Podle místa vzniku se liší závažností, bolestivostí, léčbou a průběhem hojení.
Boule nad kostí na bérci (oblast mezi kolenem a kotníkem) způsobená pohmožděním je krevní výron (hematom) vzniklý mezi přední plochou holenní kosti a kůží. Jako první pomoc je vhodné použít ledový obklad. V případě pokračujícího narůstání hematomu je nutná bandáž (nejlépe elastickým obinadlem) k zastavení jeho dalšího narůstání a dále uložení postižené končetiny do výšky. Větší hematom na bérci se hojí špatně a zdlouhavě, neboť bérec je mnohem méně prokrvený než hlava. Časté bývají zánětlivé komplikace; vylitá krev je totiž vhodným místem k množení mikroorganismů. Dalším faktorem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku zánětu (někdy až vzniku bércového vředu) je onemocnění žilního systému dolních končetin. Hrubším pohmožděním přední strany holenní kosti může dojít k drobnému odlomení hrany kosti. Toto odlomení nemá žádný vliv na funkci kosti, často však zůstává trvalá deformita přední hrany holenní kosti.
Boule nad svalem způsobená pohmožděním svalu je rovněž krevním výronem. První pomocí je ledování a klid. Důležité je nesnažit se sval rozcvičit; podstatně by tím byla prodloužena doba přetrvávajících potíží. V případě závažnějšího poranění je vhodné vyšetření chirurgem, který vyloučí či potvrdí poškození svalu.
Boule nad kolenem (jablkem) způsobená pohmožděním nebo otlačením se označuje jako burzitida – nadměrné nahromadění tekutiny burzy (zvláštní polštářek mezi plochou jablka a kůží umožňující volný pohyb kůže proti kosti). Burzitida je svou podstatou podobná gangliomu, liší se jen místem a způsobem vzniku. Při tomto úrazu nepomáhá žádné domácí ošetření, místo musí být ošetřeno lékařem (chirurgem). Nejčastěji bývá nutné odborné odsátí tekutiny (punkce), mnohdy i opakovaně. Někdy je nutné zklidnění zánětu dlahou. Často musí následovat operační odstranění celé změněné burzy pro vracející se (recidivující) potíže.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
jestliže užíváte jiné léky obsahující vitamín D 3 nebo vápník – tímto se může nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:
thiazidová diuretika (léky používané pro léčbu vysokého krevního tlaku) mohou zvyšovat množstv
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný