Aceton v moči se během těhotenství objevuje buď při dekompenzaci cukrovky, nebo je známkou hladovění, kdy organismus využívá jako náhradní zdroj energie tukové zásoby, z nichž vyrábí takzvané ketolátky. Příčinou bývá nejčastěji vynechávání druhé večeře, a tudíž příliš dlouhý interval mezi večeří a snídaní, který vede k tvorbě ketolátek. Druhá večeře by měla být kolem 10. hodiny večerní nebo i později a měla by obsahovat alespoň kousek pečiva nebo jiný dlouhý sacharid. Často je příčinou i celkově příliš přísná dieta s malým příjmem sacharidů (méně než doporučených 250 g za den).
Další možností je těhotenská cukrovka. Těhotenská cukrovka je porucha metabolismu cukrů, která je zjištěna poprvé v průběhu těhotenství. Jedná se o nejčastější druh diabetu, se kterým se v těhotenství můžeme setkat a který obvykle po porodu mizí. Těhotenská cukrovka se vyskytuje asi u 2–3 % populace těhotných žen. Je třeba si však uvědomit, že jednoznačnou diagnózu těhotenské cukrovky lze udělat až po kontrolním vyšetření v časovém odstupu od porodu (nejlépe 3–6 měsíců). Je totiž možné, že se v průběhu těhotenství projeví některý jiný typ cukrovky, který je v těhotenství považován za gestační. Pokud porucha po ukončení těhotenství trvá, je nutné, aby byla pacientka adekvátně sledována a léčena.
Protože bývají hodnoty cukru v krvi jen mírně zvýšené, většinou žena nemá vůbec žádné obtíže. Někdy se vzácně může objevit výrazná žízeň, a tedy nutnost většího příjmu tekutin, a zmiňované ketony v moči.
Zvýšená hladina cukru v krvi, což je známka špatné kompenzace cukrovky, může způsobit především pozdní komplikace. Mezi ty patří zrychlení růstu plodu, což je dáno zvýšenou nabídkou živin. Dochází k abnormálnímu ukládání tuku, zvětšuje se vrstva podkožního tuku a objevuje se organomegalie (zvětšení sleziny, jater a srdce). Velké děti nedostatečně léčených diabetiček mají vyšší riziko vývoje diabetu v dospělosti. Komplikací diabetu může být na druhé straně ale také růstová retardace plodu (zpomalení růstu plodu). Důvodem je porucha krevního průtoku placentou, která je způsobena změnami v cévách matky. V neposlední řadě mezi komplikace řadíme náhlou smrt plodu v děloze v posledních týdnech těhotenství, která je u žen s diabetem asi 4x častější než u zdravé populace. Přesný mechanismus ale není znám. Včasnou diagnózou a léčbou se hladiny krevního cukru normalizují a ke komplikacím v těhotenství a u porodu nedochází. Proto se dnes doporučuje vyšetřování všech těhotných žen na přítomnost těhotenské cukrovky.
První příznaky cukrovky se nejčastěji objeví mezi 24.–28. týdnem těhotenství. Existuje stále sporný přístup k vyhledává
Iifym je zkratka sloganu „If it fit your macros“ (do češtiny volně přeloženo „Když se ti to vejde do příjmu makroživin“). Principem stravování Iifym je nepřesáhnout přiměřený příjem energie vypočítaný na Iifym kalkulačce podle vašich tělesných proporcí a denní aktivity. Hlídáte si přijaté kalorie, bílkoviny, tuky sacharidy a vlákninu, ale už nezáleží na tom, z čeho je přijmete. Rozhodně to není myšleno tak, že se můžete ládovat fastfoodem a pak jen dohánět chybějící makroživiny. Stále se zohledňuje sůl (zadržování vody v těle) a vitamíny. Většina nadšenců tohoto stravování dodržuje takzvaný brofood (rýže, brokolice, kuřecí) a pije proteinovénápoje.
Mezi základní složky Iifym stravování patří bílkoviny, sacharidy, tuky, vláknina, což jsou věci, bez kterých se Iifym neobejde.
Hlavním smyslem tohoto stravování je, že si hlídáte příjem a výdej. Hlídáte si, aby váš příjem nepokryl (hubnutí), pokryl (udržování váhy), nebo převýšil (nabírání) váš celkový výdej.
Měřicími jednotkami jsou makra a kalorie. Bílkoviny mají 4 kcal/1 g, sacharidy také a tuky 9 kcal/1 g. S přesně danými makry vám logicky vyjde jen jedno číslo. Je povoleno hýbat se sacharidy na úkor tuků, jen nesmíte zapomenout, že tuky mají více než dvojnásobné množství kalorií na 1 gram. Bílkoviny dodržujte pokaždé. K tomuto výpočtu slouží právě kalkulačka. Zadáte svou váhu, výšku, denní aktivity a věk. Dále si zvolíte, kolik chcete přijmout bílkovin (doporučuje se 1,3 g/kg tělesné váhy pro méně aktivní osoby a 1,3–2 g/kg u sportovně aktivnějších jedinců, pro které je posilovna druhým domovem) a tuků (většinou 1 g/kg váhy). Sacharidy a vlákninu za vás dopočítá právě tato kalkulačka. Zde je odkaz na zobrazení iifym kalkulačky: kalkulačka iifym.
Při stravování Iifym se nemusíte stresovat počtem porcí. Záleží jen na přijatých živinách. Je jedno, jestli je sníte ve 2 nebo 6 jídlech. Důležitou součástí je zapisování neboli počítání makroživin. K tomu je vhodná (mobilní) aplikace MyFitnessPal. Pokud nemáte se studováním nutričních hodnot u potravin mnoho zkušeností, pak to bude chtít ze začátku dost trpělivosti a studování. Po čase však budete brát tuto aplikaci jako zábavu, nikoli přítěž, a časově vám zapisování zabere sotva pár minut.
Směr Iifym se od klasického zdravého stravování mírně liší, a to tím, že menší či občasné neřesti, které pro vás byly doposud tabu, si nyní s klidným svědomím do jídelníčku zařadíte, a to cca 80 % zdravých potravin a 20 % vyhraněných na takzvané hříchy. Je důležité správně dané neřesti nejen zvolit, ale i načasovat, jelikož půl tabulky čokolády před spaním asi nebude tou správnou volbou.
Zde je seznam některých populárních masážních stylů. První čtyři styly jsou velice populární.
Švédská masáž
Mezi nejběžnější typy patří švédská masáž. Tato masáž zahrnuje měkké, dlouhé a hnětací tlaky, také zahrnuje světlo, rytmické a stáčecí tahy na nejvyšších svalových vrstvách. Švédská masáž se kombinuje s pohyby kloubů. Švédská masáž uvolňuje klouby, pomáhá při relaxaci a má energizující efekt. Také je prospěšná po úrazech.
Čtyři hlavní rysy švédské masáže jsou:
Zahřátí: hladké, klouzavé tahy, které se používají k uvolnění měkkých tkání.
Hnětení: mačkání, válcování nebo hnětení pro zahřátí.
Tření: hluboké, kruhové pohyby, které způsobují tření na vrstvách tkání proti sobě, pomáhají ke zvýšení průtoku krve a renovují zjizvenou tkáň.
Pleskání: krátké, střídavé klepání na pokožku pomocí dlaní, prstů nebo hranou ruky.
Neuromuskulární masáž
Neuromuskulární terapie se zaměřuje na manipulaci měkkých tkání, které léčí příčiny chronické bolesti a zahrnují svalový a chronický systém. Tato lékařsky orientovaná forma masáží řeší spouštěcí body oběhu, nervové komprese, posturálních problémů a biomechanických problémů, které mohou způsobit opakovaná zranění.
Hloubková masáž
Hloubková masáž je nejlepší tím, že upozorňuje na některá bolestivá, ztuhlá a problémová místa ve vašem těle. Masér používá pomalé a záměrné tahy, které se zaměřují na vrstvy svalů, šlach nebo jiných tkání hluboko pod kůží. Ačkoliv je tato masáž méně rytmická, tak patří mezi hluboce terapeutické masáže, které zmírňují chronické vzory napětí a pomáhají při zranění svalů.
Sportovní masáž
Sportovní masáž byla vyvinuta s cílem pomoci svalovému systému, který je používaný pro konkrétní sport. Sportovní masáž používá různé postupy k pomoci sportovci v tréninku, zejména před během a po sportovních akcích. Sportovní masáž se používá k podpoře flexibility a k zabránění zranění nebo může pomoci svalovému napětí, také napomáhá k hojení sportovního zranění.
Sedací masáž
Jedná se o masáž, u které se sedí na židli. Délka masáže je 15 až 20 minut. Tato masáž se provádí přes oblečení na speciálně konstruované židli. Obvykle zahrnuje masáž krku, ramen, zad, paží a rukou.
Shiatsu masáž
V japonštině, shiatsu znamená „tlakem prstů“. Masér při Shiatsu masáži používá pestré, rytmické tlaky na určitých konkrétních bodech těla. Tyto body se nazývají akupresurní body a jsou považovány za důležitou součást toku životní energie v těle, která se nazývá „Chi“. Shiatsu masáž pomáhá zmírňovat ucpávání těchto akupresurních bodů.
Thajská masáž
Během thajské masáže používá terapeut své tělo k pohybům klienta d
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Příčin svědění dlaní a chodidel je celá řada – svědění může doprovázet i jiná onemocnění anebo se může jednat o onemocnění přímo v dané oblasti.
Nejčastější příčinou svědění dlaní je primární biliární cirhóza, což je nemoc, která se vlastně dlaní ani netýká. Jedná se o onemocnění jater, při němž dochází k uvolnění kyselin do krevního řečiště. Toto svědění může být nejhorší v určité denní době.
Velmi častou příčinou svědění rukou a nohou je alergická reakce. K potravinovým alergenům patří vejce, mléko, arašídy, sója anebo také mořské plody.
Třetí nejčastějším příznakem svědění dlaní je syndrom karpálního tunelu, kdy za svěděním stojí útisk nervů.
Atopická dermatitida je nepříjemné onemocnění, které se objevuje i jinde na těle. Projevuje se šupinami, zarudnutím, vyrážkou a silným svěděním. Atopická dermatitida je obvykle projevem alergie a její výskyt je častý i v těhotenství.
V poslední době se stává čím dál častější příčinou systémový lupus, což je autoimunitní onemocnění, které provází léze a zarudnutí dlaní. Velmi nepříjemné svědění dlaní je jen „třešinkou na dortu“.
Svědění dlaní a vyrážku na dlaních někdy způsobuje takzvaná těhotenská dermatóza (herpes gestationis). Objevuje se obvykle během druhého nebo třetího trimestru gravidity, zřídka až po porodu. Těhotenská dermatóza se projevuje puchýřky, ale kromě dlaní jsou většinou postižena i jiná místa na těle – objevuje se na pažích, prsou, obličeji, ploskách chodidel, stehnech a bércích. Projevy velmi úporně svědí. Žena by měla své potíže svěřit gynekologovi, aby byla zahájena léčba, protože podle odborníků může být v pěti procentech případů po porodu nakaženo i její dítě.
Typické pro svědění dlaní je, že daná oblast je zarudlá, napjatá, teplá, může se loupat a může také praskat. Nemocný je kvůli tomu neklidný, může být i podrážděný.
Pro správnou léčbu je důležitá diagnostika, jen tak může být naordinována léčba, která svědění dlaní může odstranit. Základem je navštívení obvodního lékaře, kterému sdělíte své problémy. Lékař vytvoří anamnézu. K základnímu vyšetření patří krevní odběry a vyšetření moči. Lékař pacienta může poslat na specializované oddělení, jako je kožní, alergologie, imunologie nebo revmatologie.
Samotná léčba se odvíjí od toho, co ji způsobuje. Někdy je řešení snadné, ale jindy celkem svízelné. Je důležité, aby k diagnostice došlo včas. U biliární koliky pomáhá kyselina ursodexycholová a antihistaminika. Alergie vyžaduje v první řadě odstranit daný alergen. Dále pak pomáhají antihistaminika. Syndrom karpálního tunelu se řeší operativně anebo konzervativně. Chirurgické řešení je však až krajní možností. Pomoci mohou i kortikosteroidy, antirevmatika, akupunktura. Lupus se léčit bohužel nedá, a tak se používají kortikosteroidy nebo cyklofosamid. U ekzémů je to komplikované. Základem je dobrá péče o pokožku, promazávání, nasazení antimykotik nebo antibiotik, antihistaminik anebo kortikosteroidů.
Svědění dlaní a chodidel může způsobit cholestáza. Příčinou cholestázy jsou zřejmě těhotenské hormony, které ovlivňují činnost jater a žlučníku a způsobují poruchy produkce a toku žlučových kyselin (ty jsou v těle potřebné zejména pro trávení tuků). Žlučové kyseliny se při cholestáze dostávají v nadměrném množství do krevního oběhu a u těhotné ženy vyvolávají silné svědění a ohrožují vývoj plodu.
Příznaky těhotenské cholestázy:
silné svědění, zvláště na dlaních a chodidlech – často je svědění jediným příznakem těhotenské cholestázy,
tmavá barva moči,
světlá barva stolice,
únava, ztráta chuti k jídlu, deprese,
jen výjimečně se objevují příznaky žloutenky (žlutá barva kůže a očního bělma).
Vliv těhotenské cholestázy na průběh těhotenství
U matky – onemocnění není pro matku nebezpečné, i když silné svědění je nepříjemné. Někdy dochází ke sníženému vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Po porodu zmizí těhotenská cholestáza během několika dní.
U dítěte – pro dítě je těhotenská cholestáza velmi nebezpečná, protože zvyšuje riziko předčasného porodu a úmrtí v děloze. Z tohoto důvodu je těhotenství žen s cholestázou pod velkým dohledem, a porod je raději vyvoláván dříve, aby se předešlo vážným komplikacím.
Léčba těhotenské cholestázy
Léčba se zaměřuje jednak na zmírnění nepříjemného svědění, jednak na upravení stavu žlučových kyselin v těle. Měla by být vždy v rukou lékaře.
Druhé vyšetření je již ale v termínu 24 – 28 týdne těhotenství a neprovádí je gynekolog, ale posílá těhotné ženy na vyšetření do laboratoří, kde jim je proveden test OGTT. Tento test musí probíhat nalačno, je vhodné minimálně 8 hodin před testem nejíst. Některé těhotné ženy se také snaží několik dní před testem nejíst nic, co obsahuje více sacharidů, což se ale všeobecně nedoporučuje. Naopak je vhodné jíst jako obvykle a omezit velké fyzické výkony den před testem. Test by také neměl být prováděn během jakéhokoliv onemocnění (nachlazení), i to může mít pak vliv na jeho výsledek. Před testem je možné pít jen čistou vodu, ale pozor, jen před testem, během testu se již pít nesmí.
Tento test se skládá z několika odběrů a probíhá obvykle v ranních hodinách. Nejprve se těhotné ženě odebere krev nalačno (některé laboratoře odebírají i moč, ale ta již není v dnešní době nutná ke stanovení těhotenské cukrovky, naopak může být zavádějící). Tato krev je vyhodnocena okamžitě, pokud by hodnota glykemie v krvi byla vyšší než 5,1 mmol/l, tak se test přerušuje a odkládá se na jiný den. Pokud je ale hodnota nižší, test pokračuje dál částí, která není každé ženě úplně příjemná. Je nutné během zhruba 10 minut vypít roztok se 75 gramy glukózy. Tento nápoj je velmi sladký a často se při jeho pití necítí těhotné ženy příliš dobře. Po jeho vypití je za 60 minut proveden druhý odběr krve (někde tedy případně i moči) a další odběr následuje za další hodinu. Celkově tedy těhotnou ženu čekají tři odběry krve zhruba po hodině. Během tohoto testování nesmí žena odcházet z místa testování (čeká třeba po celou dobu v čekárně), pokud se jí udělá zle, nebo musí na záchod, je třeba to nahlásit zaměstnancům laboratoře, protože v případě zvracení je test přerušen a musí být proveden další den znovu. Zároveň během testování těhotné ženy nesmí nic jíst, pít a ani kouřit. Také je třeba, aby v klidu seděly a odpočívaly, protože jakákoliv vyšší fyzická aktivita by mohla výsledky měření ovlivnit. Naopak najíst se a napít se těhotným doporučuje po skončení testu (klidně hned po třetím odběru), aby se zabránilo nevolnostem, případně třeba omdlení. Až pak se obvykle odchází z laboratoře.
Hodnoty glykémie v krvi se pak následně vyhodnotí. Těhotenská cukrovka je pravděpodobná u žen, jejichž hodnoty byly vyšší než 5,1 mmol/l při první měření nalačno, vyšší než 10 mmol/l při druhém měření (hodina po vypití roztoku) a vyšší než 8,5 mmol/l při třetím měření (dvě hodiny po vypití roztoku). Při zjištění těhotenské cukrovky je pak žena poslána do diabetologické poradny, která jí stanoví vhodnou léčbu. Obvyklá je dieta a dostatek pohybu. Pokud by i tak hodnoty glykémie byly stále vyšší, je třeba nasadit vhodné léky (tablety, případně i inzulín).
K příznakům těhotenské cukrovky patří například zvýšená hladina cukru v moči, což gynekolog pravidelně kontroluje na běžných návštěvách poradny. Může se vyskytnout častější nutkání k močení nebo zvýšený pocit žízně, jinak se však těhotenská cukrovka nijak znatelně neprojevuje.
Rizikové faktory:
vyšší věk rodičky (30–35 let a více);
obezita;
dlouhodobý stres;
předchozí problematická těhotenství;
výskyt těhotenské cukrovky v předchozím těhotenství;
OGTT – orální glukózový toleranční test spočívá ve změření hladiny glukózy v krvi a provádí se nalačno. Podstupuje se mezi 24. až 28. týdnem těhotenství. Úkolem je pouhé vypití sladkého roztoku, čímž dojde k takzvané glukózové zátěži. Poté se sleduje reakce organismu na tuto zátěž po dobu cca dvou následujících hodin, kdy je nutno čekat na další odběry krve, které jsou součástí vyšetření.
Postup a podmínky vyšetření:
Test se provádí nalačno – nejméně 10 hodin před ním těhotná žena nesmí jíst ani pít.
Test nemá být prováděn při nemoci nebo po úraze, výsledky by mohly být zkreslené.
Doba trvání testu je minimálně 2 hodiny.
Během testu žena kromě roztoku glukózy nic nejí ani nepije.
V průběhu testu je třeba se vyvarovat fyzické aktivitě, těhotná žena by měla v klidu sedět, jinak by mohlo dojít ke zkreslení výsledků z důvodu poklesu hladiny cukru vlivem fyzické aktivity – test by mohl vyjít falešně v normě.
Test začíná odběrem krve ze žíly, je-li hladina cukru v pořádku, lze pokračovat v testu dál, je-li hladina vyšší než 5,1 mmol/l, vyšetření je třeba následující den zopakovat, je-li i pak výsledek nad limitem, další vyšetření se neprovádí a ženu je třeba odeslat na diabetologii.
Po odběru krve následuje vypití roztoku s glukózou (75 g), roztok je možno dochutit půlkou citronu, čímž dojde ke zmírnění sladké chuti.
Po hodině se provede opětovný odběr krve ze žíly.
Za další hodinu následuje třetí, poslední odběr krve.
Poté je možné, aby se nastávající maminka napila a najedla. Celé vyšetření je náročné časově a po celou dobu je nutné zůstat nalačno, popřípadě pít jen malé množství vody. Tyto skutečnosti – včetně odběrů krve – mohou některým nastávajícím maminkám přivodit nevolnosti a pocit vyčerpání.
Normální krevní hodnoty testu u těhotných žen:
do 5,1 mmol/l – 1. odběr na lačno;
do 10,0 mmol/l – po 1 hodině od vypití roztoku;
do 8,5 mmol/l – po 2 hodinách od vypití roztoku.
Je-li glykémie zvýšena už při prvním odběru, test je přerušen a opakován následující den. Jestliže i po opakovaném testu nalačno je hodnota cukru v krvi zvýšena, je stanovena diagnóza gestační diabetes bez dalších odběrů.
Pozitivním výsledkem je bráno i mírné překročení hodnot. Hodnoty glykémie neurčují tíži těhotenského diabetu, test pouze ukazuje, zda nastávající maminka trpí či netrpí těhotenskou cukrovkou. Při pozitivním výsledku se tento test již během těhotenství neprovádí. Kontrolní testy je vhodné provést nejdříve 3 až 6 měsíců po porodu.
Je-li těhotné ženě zjištěna těhotenská cukrovka, léčba by měla být zahájena co nejdříve. Nastávající maminku čekají pravidelné kontroly v diabetické poradně a sledování hodnot hladiny cukru v krvi před a po jídle.
Dieta může být různá a záleží na doporučení dietologa. Je možné, že žena s těhotenskou cukrovkou bude po zbytek těhotenství a i v období po něm muset sledovat množství kalorií, které přijímá a zároveň u toho hlídat i zvlášť hlídat množství sacharidů ve stravě. Jiný dietolog může jen doporučit úpravu příjmu sacharidů (což obvykle znamená zcela vyloučit všechny jednoduché cukry ze stravy).
Mezi potraviny, které obsahují jednoduché cukry a je tedy nutné je vyloučit, nepatří ale jen čokolády, sušenky a slazené nápoje. Je nutné se pak vyvarovat i různým snídaňovým cereáliím, müsli sušenkám, kompotovanému ovoci, kečupu, nakládané zelenině, dresinkům, dochucovadlům, pivu, některým druhům uzenin a mléčných výrobků, tmavému pečivu. Všeobecně v takovém případě platí, že je důležité číst etikety a žena s těhotenskou cukrovkou by neměla jíst nic, co obsahuje více než 5 g cukru na 100 g výrobku, protože příjem sacharidů by neměl překročit 200 g za den. U těhotenské cukrovky by žena také neměla jíst různé dia výrobky, protože jsou plné chemické látek, které by mohly plodu ublížit.
Samozřejmě stejně jako zakázané potraviny u této cukrovky, existují i potraviny, které je možné jíst bez jakéhokoliv omezení, jako například okurku, cuketu, listové saláty, špenát, veškeré maso, ryby, vejce i většinu sýrů. Těhotným ženám se samozřejmě doporučuje také příjem ovoce, ale u žen s těhotenskou cukrovkou je vhodné ovoce maximálně 2x denně a to v omezeném množství
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánět dásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Pokud se i přesto, že jste vyzkoušela bezpečné rady, vašemu miminku na svět pořád nechce a vy už přenášíte více než týden od stanoveného termínu porodu, je nutné porod vyvolat pod lékařským dohledem v nemocnici. Personál vám vždycky vysvětlí, jak všechno bude probíhat, a vy se jen těšte na nový přírůstek do rodiny.
Indikace vyvolávaného porodu:
potermínové těhotenství, tedy 14 dní po termínu porodu
diabetes mellitus a nekompenzovaná těhotenská cukrovka
předčasný odtok plodové vody bez nástupu kontrakcí do určité doby
Rh-izoimunizace u stoupajícího titru protilátek
vysoký krevní tlak matky (například preeklampsie)
onemocnění ledvin a jater matky a jiné její choroby
nitroděložní růstová retardace plodu a některé vývojové vady plodu
oligohydramnion (nízké množství plodové vody)
dvojčata v 39. týdnu těhotenství, pokud je možný vaginální porod dvojčat
plod v poloze koncem pánevním (úplné nebo řitní) – pokud si žena přeje přirozený porod koncem pánevním, indukce je nevhodná
Ta se může se objevovat v těhotenství, pubertě, klimaktériu nebo při užívání starších antikoncepčních přípravků. Základní příčinou vzniku hormonální gingivitidy je většinou „normální“ chronická gingivitis. Proto je pro léčbu a prevenci rovněž nezbytná správná hygiena ústní dutiny. Podle okolností se dále může rozvinout v hormonální parodontitidu. V těhotenství by se péči o dásně měla věnovat zvýšená pozornost obzvlášť. Zánětem dásní trpí až 100 % gravidních žen. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni v důsledku zvýšené přítomnosti plaku před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, které produkují bakterie plaku. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu a porodu dítěte s nízkou porodní hmotností. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu. Zvýšené hladiny určitých hormonů mohou navíc přímo podporovat růst a rozmnožování určitých druhů bakterií (například Prevotella intermedia, ve 4. až 6. měsíci těhotenství).
Deskvamativní gingivitida
V tomto případě nejde o samostatnou diagnózu, spíše o popis klinického stavu, který vznikl na podkladě plakem indukované gingivitidy u pacientů s celkovým onemocněním. Gingivitis desquamativa je provázena potížemi, jako je nesnášenlivost hrubých kousků jídla, ostrých koření, změn teploty, kyselých jídel. Gingiva může být postižena u jednoho až všech zubů. Může být postižena pouze gingiva nebo může být postižení gingivy spojeno s postižením jiných sliznic nebo kůže. Léze mohou upozornit na závažné onemocnění, které se může takto poprvé manifestovat. K příznakům patří pálení v ústech a silné bolesti. Povrchové vrstvy sliznice dásní se olupují, často se přitom tvoří puchýře. Protože je při tomto postižení čištění ústní dutiny bolestivé, bývá tato forma gingivitidy překryta gingivitidou chronickou, která je podmíněna plakem. Jako léčebné opatření se navrhuje odstranění vyvolávajících příčin (je-li to možné), zlepšení ústní hygieny, lokální nebo systémová imunosupresivní léčba.
Příčiny:
dermatózy
alergie – reakce místní přecitlivělosti na ústní vody, materiály zubních náhrad (slitiny kovů, plasty), léky, kosmetiku, žvýkačky, skořici, natriumlaurylsulfát (SLS) obsažený ve většině zubních past
Zjišťování těhotenské cukrovky je běžnou součástí vyšetření v těhotenství. Gestační diabetes se u těhotné ženy zjišťuje ze zátěžového testu zhruba v období 24 – 28 týdne těhotenství. Hladina cukru v krvi se ale u těhotných žen stanovuje už i na začátku těhotenství nalačno, kdy by u ženy netrpící touto cukrovkou měla být hladina glykémie v krvi do 5,1 mmol/l. Pokud je vyšší, čeká ji druhý test a návštěva diabetologie.
Pro těhotenskou cukrovku je také typické to, že obvykle po porodu zmizí, i přesto je i nadále (v podstatě po zbytek života) u nich cukrovka kontrolována, protože je dost možné, že by u nich časem mohla propuknout cukrovka 2. typu. První kontrola této cukrovky bývá obvykle zhruba půl roku po porodu. Pokud nechce praktický lékař nebo diabetolog nic zanedbat posílá pak tuto ženu na testy pravidelně každý rok (testy nalačno) a jednou zhruba za tři roky na OGTT.
V některých případech ale ani vyloučení jednoduchých cukrů ze stravy, počítání kalorií a dostatek pohybu nepomůže a je třeba nasadit léčbu v podobě inzulínu. Inzulín se v takovém případě do těla dostává prostřednictvím injekcí. Inzulín je pro tělo přirozená látka, kterou obvykle samo vytváří, a proto není třeba mít obavy z toho, že by miminku škodil jako různé „chemie“.
V případě těhotenské cukrovky je možné aplikovat dva druhy inzulínu, a to krátkodobý a dlouhodobý. Ten krátkodobý inzulín, je ten, který se aplikuje přes den před hlavními jídly. Obvykle se také píchá do břicha. Dlouhodobý inzulín se píchá jen jednou denně a to obvykle večer před spaním. U dlouhodobého inzulínu se doporučuje aplikovat ho do stehna. Tento inzulín se obvykle doporučuje těm těhotným, které mají zvýšenou glykemii nalačno. Důležité u něj také je, aby byl před aplikací dostatečně promíchán (ne protřepán), jinak neplní svoji funkci, tak jak má.
Jak již bylo zmíněno, u těhotenské cukrovky je také velmi důležitý dostatek pohybu. Samozřejmě ne každá aktivita je během těhotenství vhodná, rozhodně by se těhotné ženy měly vyhýbat všem činnostem, při nichž hrozí zvedání těžkých předmětů. Řada aktivit je ale pro těhotné ženy doporučovaná, ať už trpí těhotenskou cukrovkou, nebo ne. Celkově se odborníci shodují, že zvýšená fyzická zátěž ženám i vývoji plodu prospívá. Pro ženy s těhotenskou cukrovkou je zvýšený pohyb důležitý hlavně proto, že při něm dochází ke spalování cukru a tím se snižuje jeho množství v krvi.
Z fyzických aktivit se v těhotenství doporučuje hlavně chůze, plavání a individuální cvičení zaměřená právě pro těhotné. Řada dalších sportů není vhodná proto, že při nich hrozí úrazy.