Tibetská houba je kolonie mikroorganismů, které přeměňují mléko v kefír či mléčné výrobky na způsob komerčních produktů typu Activia či Actimel. Živá tibetská houba vypadá jako želatinové hrudky, které mají bělavou barvu a jsou lehce slizké. Podle pověsti byla tibetská houba vypěstována tibetskými mnichy a přivezena jedním cestovatelem, který ji od mnichů dostal poté, co byl jimi vyléčen.
Tibetská kefírová houba – recept
Nové zakoupené houbičky properte v odstáté vodě, která má pokojovou teplotu. Jemně je promněte prsty, sceďte a opakujte to stále dokola, dokud voda nebude čirá, nebo jen mírně zkalená (asi čtyřikrát), při přípravě nepoužívejte kovové věci, použijte skleněnou nádobu, plastový cedník, umělohmotnou lžičku, houby dejte do sklenice s obsahem 700 ml a do poloviny zalijte nesvařeným mlékem (7 ks hub na 300 ml mléka). Sklenici přikryjte látkou nebo papírovou utěrkou, nechte stát při pokojové teplotě, občas krouživými pohyby promíchejte, kefír je hotov za 2–3 dny. Dole ve sklenici se usadí syrovátka, houbičky s kefírem budou nahoře. Tekutinu sceďte přes plastový cedník, houbičky properte a rozdělte. Když vyrostou více než 1 cm, můžete zdvojnásobit množství mléka. Sklenice nesmí být na slunci, pouze ve stínu. Každých 14 dní houba zdvojnásobí svůj objem, rozdělte ji, darujte třeba známým. Nápoj můžete vyrábět donekonečna.
Doporučení: Mléko si obstarejte co nejkvalitnější, platí přímá úměra – čím kvalitnější mléko, tím kvalitnější kefír. Vynikající jsou bio mléka, je celkem jedno, zda je mléko plnotučné, nebo polotučné, hlavně nesmí být trvanlivé. Mléko přímo z farmy je naprosto ideální, málokdo si ho však je schopen tímto způsobem zajistit. Kravské nebo kozí, to je jedno, vyberte si, co vám chutná. Když zrovna budete chtít udělat přestávku ve výrobě kefíru, dejte houbičky do sklenice s vodou a nechte v lednici. Do týdne je properte a vyměňte vodu. Houbičky by takto měly odpočívat nejdéle 2 týdny. Čím víc houbiček dáte do mléka, tím kyselejší kefír vyrobíte. Množství regulujte dělením. Použijte asi 1 polévkovou lžíci na 1 dávku.
Připravený nápoj pijte vždy večer před spaním. Nic už potom nejezte. Chcete-li dosáhnout opravdu viditelných léčivých účinků, pijte kefír z tibetské houby po dobu dvaceti dní. Poté si udělejte desetidenní přestávku. Opakujte, dokud nepocítíte výrazné zlepšení zdravotního stavu. Během přestávky houbu dále čistěte a zalévejte mlékem. Pokud houbu zalévat nebudete, zčerná, a po třech týdnech ztratí zdravotní účinky.
Kefír a lněné semínko patří mezi superpotraviny. Zajímá vás proč? Tak si přečtěte následující řádky.
Kefír chutná podobně jako jogurt, je to hladká bílá směs, která je plná enzymů s obsahem probiotik. Kefírové částice jsou doslova nabité makro- i mikroživinami, esenciálními vitamíny a minerály, jako jsou bílkoviny, vitamín B, vitamín K, kyselina listová, draslík, hořčík, fosfor. Kefír vzniká kvašením za pomoci kefírové kultury. Domněnka některých lidí, že stačí nechat zkysnout krabicové mléko, je opravdu mylná. Obecně existují dva druhy kefírové kultury. Mléčný druh žije a rozmnožuje se v mléce, má mazlavou, gelovitou konzistenci bílé barvy (vypadá jako malé měkké růžičky květáku) a krmí se laktózou, zatímco vodní druh žije ve sladké vodě, je pružný, průsvitný a křehký. Kefírová houba je vlastně společenstvím různých druhů kvasinek a bakterií. Schopností kefíru jakožto přírodního probiotika je tedy udržovat střevní mikroflóru v perfektní kondici.
Lněné semínko je plodem lnu setého a obsahuje přibližně 42 % tuku. Mastné kyseliny lněného oleje jsou ze 47–71 % tvořeny omega-3 mastnou kyselinou α-linolenovou, z 10–22,5 % kyselinou olejovou (omega-9), z 12–24 % kyselinou linolovou (omega-6), z 4–7 % nasycenou kyselinou palmitovou a z 2–4,5 % nasycenou kyselinou stearovou. Lněně semínko dále obsahuje okolo 20 % bílkovin a 29 % sacharidů, z toho 27 % je vláknina. Mezi další důležité složky patří fytoestrogeny, fenolické látky (především lignany), slizy, vitamíny B1, B6, B3, kyselina pantothenová, hořčík, zinek, železo a vápník. Látky obsažené ve lněném semínku mohou zabraňovat nebo snižovat riziko vzniku některých onemocnění. Vliv mají hlavně omega-3 mastné kyseliny, vláknina, antioxidanty a lignany. Doporučená denní dávka jsou přibližně 2 polévkové lžíce lněného semínka. Výhodou užívání lněného semínka je i fakt, že dosud nebyly zjištěny vedlejší účinky, pouze se při opravdu nadměrné konzumaci může negativně projevit neurotoxický vliv obsaženého linamarinu a imunosupresivní vliv cyklických nonapeptidů. Všechny odrůdy lnu mají stejnou nutriční hodnotu.
Nalijte dostatek kefíru na pokožku hlavy a masírujte 10 minut, nebo jak vás to bude bavit. Při masáži kefírem se často stává, že na ruce ulpí nějaké vypadlé vlasy. Na začátku kefírové terapie je to normální, protože kořeny vlasů jsou oslabeny a vlasy hůře drží v pokožce. Při prvních kefírových masážích může vpadnout i 50 vlasů. Tento trend se ale bude postupem času měnit, tím jak pomocí kefíru budou sílit vlasové kořínky. Po kefírové masáži si své vlasy mírně opláchněte příjemně teplou sprchou. Pro dosažení nejlepších hojivých účinků si po okapání vody zabalte hlavu do teplého ručníku. Když teplota stoupá, póry na pokožce hlavy se lépe otevřou a lépe pak přijímají vitamíny, které pronikají hlouběji a léčí vaše vlasy skutečně od kořínků. Kefírovou léčbu nechte na vlasech 1 až 2 hodiny a potom ji umyjte šampónem na vlasy. Šampón z vlasů spláchněte studenou vodou. Studená voda póry i vlasy rychle stáhne a díky tomu se pak nevyplaví důležité vitamíny, které budou nadále vyživovat vaše vlasy u kořínků. Po studené sprše si vlasy ještě opláchněte odvarem z listů kopřivy. Tento postup vám pomůže postupně eliminovat další ztrátu vlasů a pomůže vám, aby vaše vlasy byly silné a lesklé. Kefír je přírodní lék, který nejen zastaví vypadávání vlasů, ale posílí i růst vlasů, které již ztratily vitalitu. Viditelné zastavení vypadávání vlasů a obnovení jejich síly od začátku potřebuje trpělivost a spoustu odhodlání. Kromě kefírové terapie budete muset použít i jiné opravné prostředky, organické vlasové kúry a také užitečné rady na zastavení vypadávání vlasů a obnovení jejich lesku. Vlasy, které vypadly a nenarostly po nich nové, tak se nejdříve začnou objevovat jen velmi světlonké jemné vlasy, podobně jako takové chmíří, které pak časem bude stále viditelnější a silnější.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA DO MLÉKA - ZDRAVÁ NÁHRADA ACTIMELU ZA CENU MLÉKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlaďka Radilová.
Dobrý den, mám zájem o koupi Tibetskékefírové houby. Děkuji za info. na mejl.
Vlaďka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý den, paní Radilová, Tibetskou houbu Vám mohu zaslat v PO, napište mi adresu a já Vám oznámím den odeslání a dodání, pěkný den Alena /jasinkocin@seznam.cz/
Při přípravě kefíru z tibetské houby se doporučuje nepoužívat kovové předměty, jako je cedník nebo lžíce. Při styku s kovem houbičky ztrácejí účinek a mohou zčernat. Nesmí se pak už používat. Nevystavujte kefír vysokým teplotám a čisticím prostředkům (vymýváte-li sklenice jarem, pořádně je vypláchněte a nechte je vychladnout, než do nich nalijete kefír).
Pleti prospěšnými léčivými bylinami jsou především měsíček lékařský nebo také rakytník řešetlákový. Rovněž přípravky s obsahem jojobového oleje výborně pečují o suché ruce.
Měsíček lékařský
Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje odpradávna jak pro své lékařské, tak i estetické vlastnosti. V kosmetice je ceněn především pro své vysoce zjemňující, zvláčňující a regenerační účinky. Krém z měsíčku tak představuje jemný regenerační, zvláčňující a antiseptický kosmetický přípravek vhodný pro péči o pokožku celého těla.
Rakytník řešetlákový
Má své tradiční místo mezi léčivými bylinami starověké, mystické tibetské, indické a mongolské medicíny. Plody rakytníku mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, B6, C, E, K1 a takzvaný vitamín F, dále kyselinu linolovou, karotenoidy a flavonoidy. Rakytník má výrazné regenerační a antibakteriální účinky. Příznivě ovlivňuje růst tkání při různém poškození kůže, jako jsou drobné praskliny, popáleniny, omrzliny, alergie a ekzémy. Mezi hlavní léčivé účinky rakytníku patří především antioxidační, tedy preventivní a ochranné účinky, a proto se významně uplatňuje proti procesům poškození a stárnutí pokožky jako rakytníkový olej.
Jojobový olej
Jojobový olej je jedinečný v tom, že na rozdíl od většiny ostatních rostlinných olejů se velmi podobá kožnímu mazu, voskovité látce produkované našimi kožními žlázami. Díky tomu může působit jako přírodní kožní kondicionér.
Prostý lid tibetskou houbu používal především jako prostředek k uchování kozího, koňského a kravského mléka v kožených vacích. Při užívání mléka s tibetskou houbou bylo objeveno, že lidé jsou minimálně nemocní a nevyskytují se u nich civilizační choroby, například problémy s vysokým tlakem, nemoci cév a srdce, problémy s trávením, a dokonce se nevyskytovala ani rakovina a tuberkulóza. Obyvatelé Kavkazu se díky tibetské houbě dožívali velmi vysokého věku.
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ KEFÍROVÁ HOUBA PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Šmidrkalová.
Dobrý den,
mám zájem o koupi tibetskékefírové houby. Zaslat na dobírku. Děkuji a přeji hezký den.
Adresa: Šmidrkalová Marie, Okružní 1298, 396 01 Humpolec.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Dobrý večer, zašlu Vám ji v PO 20.2.- 21.2. bude u Vás v čerstvém stavu, děkuji Alena
Nápoj z tibetské houby byl po staletí přísně střeženým tajemstvím dlouhověkosti. Tibetská houba se vkládala do mléka. Pro naši současnost má kefírová houba veliký význam, zejména je prospěšná po používání silných antibiotik, kdy upraví zničenou střevní mikroflóru. Pro toho, kdo trpí vleklými a těžko léčitelnými kvasinkovými infekcemi, je to neocenitelný pomocník. Patří sem gynekologické potíže, výtoky, zažívací potíže, nadýmání, průjmy, zácpa, ale i alergie, vleklá únava, migréna, kožní problémy. Dále je tibetská houba účinná tím, že zpomaluje stárnutí, stabilizuje nízký i vysoký tlak krve, léčí choroby srdce a rozkládá cholesterol v cévách, léčí slinivku, játra a slezinu, léčí žlučník, čistí žlučovody a rozpouští žlučové kameny, léčí žaludek, střeva, dvanácterník a hojí vředy, čistí ledviny a močové cesty, aktivuje obranné látky organismu, je to přírodní antibiotikum, které léčí záněty v organismu, navíc likviduje kvasinkové infekce, detoxikuje organismus, omezuje vývoj metastáz, podporuje vitalitu organismu, podporuje výživu a obnovu kloubních chrupavek, působí proti rakovině, ničí nežádoucí bakterie v organismu, reguluje obranné látky organismu, léčí nemoci nervů a choroby srdce, léčí nemoci krve, vyrážku, ekzémy, zmírňuje jaterní komplikace, pomáhá snižovat příznaky civilizačních onemocnění, stresu a depresí, zabraňuje hnití potravy ve střevech a napomáhá odkyselení organismu.
Kultury tibetské houby obdržené v zásilce propláchněte studenou vodou, vložte do skleněné nádoby, nejlépe do klasické třičtvrtělitrové zavařovací sklenice. Tibetskou houbu zalijte 200–250 ml nesvařeného polotučného či plnotučného mléka (v něm houba rychleji roste, nejlepší je vysokotučné farmářské mléko). Občas dejte houbám více „najíst“ a do mléka nebo místo mléka přidejte šlehačku – tento postup doporučuji provést hned při prvním pěstování, kdy houby obdržíte v zásilce. Houby pak rychleji narůstají. Nádobu zakryjte papírovým ubrouskem nebo několika vrstvami přeložené gázy a zajistěte gumičkou tak, aby do kultury nepadalo smetí a nelezl hmyz. Uložte sklenici s kefírovou houbou na místo s pokojovou teplotou, ale ne na přímé slunce.
Po 24–48 hodinách, když se vytvoří jogurt, opatrně zamíchejte dřevěnou nebo plastovou lžící a přeceďte přes plastový cedník nebo čisté hrubší plátno. Pokud je kultura houby hodně hustá a nejde vylít ze sklenice, můžete ji zředit trochou mléka nebo vody.
Houbu, která zůstane na cedníku, propláchněte mlékem či odstátou vodou a vraťte zpět do vymyté sklenice (horkou vodou bez použití saponátů) a postup opět opakujte. 1x–2x za měsíc houbu dobře properte v odstáté vodě, aby se na ní nevytvořila velká vrstva slizu.
U kefíru vyrobeného doma pomocí tibetské houby byly zjištěny negativní účinky jen co se týká konzistence a zážitků při pití. Tento domácí kefír totiž nechutná moc dobře a také obsahuje různé hleny. Tyto vlastnosti mohou u některých lidí způsobit zvracení. Jinak je kefír zdravý a zdraví velice prospěšný.
Tibetská houba je kombinace bakterií a kvasinek v bílkovinách, tucích a cukrech, vzhledem připomínající květák. Jakmile se tibetská houba zalije mlékem, působením mnoha druhů bakterií a kvasinek se spouští kvasný proces. Bakterie tibetské houby metabolizují mléčný cukr na mléčnou kyselinu, čímž vznikne kyselý, lehce perlivý, mírně alkoholický nápoj s konzistencí podobnou řídkému jogurtu, který zpravidla tolerují i osoby alergické na laktózu. Kefírový nápoj zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech a odkyseluje organizmus. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a také výrazně stimuluje imunitní systém. Díky faktu, že se mléčný kefír živí laktózou z mléka, mohou ho konzumovat i osoby, které jsou na tuto látku alergické.
Anorganická látka (méně často psáno neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin. Obvykle se jedná o velice různorodou směs, která může mít libovolné složení. Z hlediska struktury může jít jak o látku heterogenní, tak homogenní. Pokud je tato anorganická látka chemicky čistá, tedy je to látka složená z jednoho druhu molekul nebo atomů, hovoří se o anorganické sloučenině nebo chemickém prvku. Typickými příklady anorganických látek jsou slitiny kovů, minerály a horniny, stavební materiály jako beton a cihly, sklo, porcelán, ornice a podobně, ale také například chemicky čistá síra – anorganická síra, která je současně chemickým prvkem, nebo chemicky čistý chlorid sodný, který je současně anorganickou sloučeninou.
Síra srážená prášková je velmi jemný prášek, který se získává srážením, přičemž se touto technologií dosahuje velmi jemné struktury.
Síra sama o sobě nesmrdí, tedy nezapáchá, ale její sloučeniny ano. Například sirovodík (H2S), dnes se říká sulfan, má zápach po zkažených vejcích a je silně jedovatý. Vyskytuje se v přírodě jako minerální voda (lázně Skalka u Prostějova).
Oxid siřičitý (SO2) je při vdechnutí štiplavý, dusivý (silně jedovatý), leptá sliznice. Vyskytuje se v přírodě například tam, kde je aktivní sopečná činnost.
Samotný název „síra“ pravděpodobně pochází ze sanskrtu, kde výraz „cira“ znamená „světle žlutý“ (sanskrt je jedno z nejstarších písem na světě, jsou jím napsány například tibetské posvátné texty). Původ latinského názvu „sulfur“ není zcela jasný.
Fyzikální vlastnosti síry: tvrdost 1,5–2, velmi křehká, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle (001), (110) a (111), lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C.
Optické vlastnosti síry: barva sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé; lesk diamantový na krystalových plochách, na lomu lesk mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý až světle žlutý.
Chemické vlastnosti: složení síra (S), běžné příměsi selen (Se), telur (Te), arsen (As); rozpouští se v koncentrované HNO3, sirouhlíku, benzolu, petroleji.[1]
Původ:
vulkanický – v oblastech aktivní vulkanické činnosti kondenzuje z unikajících plynů a par;
sedimentární – takzvané síronosné horniny, většinou vápence organického původu uzavřené v jílovitých, slínitých nebo karbonátových horninách;
druhotný – rozkladem sulfidů, zejména pyritu; na hořících uhelných haldách;
biogenní – produkt činnosti mikroorganismů.
Pro síru je charakteristická žlutá barva. Síra je minerál, se kterým se můžete setkat i v přírodě (viz výše). Doprovází především vulkanicky aktivní oblasti či mí
Dieta při rakovině slinivky je ovlivněna i fyzickým stavem pacienta. Bohužel vyvolává nechutenství, takže je nutné se přizpůsobit se i tomuto faktu. Strava musí být jednoznačně precizně hlídaná. Při nedodržení stravovacích návyků může rakovina slinivky vyvolat selhání jater. Určitě je třeba říct, že rakovina slinivky a nechutenství spolu souvisejí již na počátku a fungují jako jeden ze znaků nemoci. Je doporučována konzumace stravy s omezením tuků, to znamená dieta č. 4. – je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně proti sklerotickému charakteru.
Mléko: nízkotučné egalizované, nepodáváme ho jako samostatný pokrm, pouze na jejich přípravu. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko.
Mléčné výrobky: jogurt bílý nebo s povolenou ovocnou příchutí. Termix, tvaroh měkký i tvrdý, nízkotučný. Sýry – tavené do 30 % t. v s. bez pikantních příchutí, tvrdé, strouhané. Eidam, Moravský bochník. Vhodné jsou tvarohové sýry.
Vejce: bílky neomezeně, žloutky jeden kus denně. Vejce nepodáváme jako samostatný pokrm, pouze na přípravu pokrmů.
Tuky: povoleno max. 55 g tuku denně – volného i v potravinách (volný tuk max. 35 g a 20 g tuku obsaženého v potravinách). Větší množství tuků se zařazuje v dopoledních hodinách, méně pak večer. Čerstvé máslo, náhradní másla – pomazánkové máslo, Perla, Rama, Flora. Jednodruhové rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, olivový).
Sacharidové potraviny: cukr, med přiměřeně. Mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky – po úpravě mix, krupice. Kroupy, krupky lisujeme. Příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, jemné nudle, rýže, knedlík dietní – nesmí být kypřen droždím, krupicové, moučné noky. Pečivo bílé, starší, vodové, netučné rohlíky, veka, starší netučná vánočka nebo mazanec, piškoty. Pečivo ne s drobenkou. Piškotové, moučné těsto, tvarohové, odpalované spařované, krupicové těsto.
Existuje mnoho způsobů a rad, jak se dá akné léčit, případně jak se zbavit jednotlivých vřídků. Ale ne všechny způsoby fungují na každého jedince. Navíc některé způsoby nejsou zrovna nejšťastnější.
První způsobem, který není zrovna nejvhodnější, protože situaci neřeší, naopak ji často výrazně zhoršuje, je mechanické vymačkávání či škrábání vřídků. Právě tento způsob často vede ke vzniku jizev, které mohou mít vliv i na psychickou pohodu jedince. Zároveň si člověk škrábáním může roznášet akné po celém obličeji.
Jedním z dalších způsobů je lokální léčba. Obvykle se provádí pomocí různých přípravků, které omezují tvorbu mazu, a tím potlačují i tvorbu bakterií v kůži. Tyto přípravky se obvykle nanáší pomocí tampónku na pleť pravidelně ráno a večer.
V dnešní době se také využívá bodová terapie, kdy se nanotkanina přikládá přes noc na vřídek. Tato nanotkanina totiž nepropouští mikroorganismy, které hojení zpomalují, naopak ale propouští vzduch, který léčbu urychluje.
Dalším způsobem je léčba pomocí neinvazivní laserové terapie, tyto lasery stimulují mitochondrie v buňkách a pomáhají energizovat buňku, čímž se zrychluje reprodukce a zvyšuje se produkce kolagenu.
Dalším způsobem je lokální léčba demodexu. Probíhá to tak, že jsou externě aplikovány látky, které obsahují velké množství síry, zinku, bóru a jiných látek. Do pokožky se látky vpravují pomocí pentrantu. V okamžiku, kdy dochází k odumírání demodexu, se přemnožují bakterie, a proto může dojít k dočasnému zhoršení stavu pokožky.
Další možností léčby je fototerapeutická léčba, která se využívá na léčbu lehčích forem tohoto onemocnění. Obvykle se k tomu ještě využívají různé kosmetické přípravky. Jedná se o fototerapeutickou destrukci bakterií a zároveň o vyléčení zanícených ložisek.
Existuje i celková léčba, která počítá s využitím léků, jejich účinky se ale projevují až po několika týdnech. Tato léčba se obvykle volí u horších forem akné.
Jednou z možností jak zmírnit tvorbu akné je úprava jídelníčku, která může zlepšit množství střevních bakterií. Do takového jídelníčku se doporučuje zařadit například kefírové mléko, kopřivové a mátové čaje a další bylinky, které čistí krev.
kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.
Pečivo
rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).