TREND a nejen to se dozvíte v tomto článku. Na chvíli zapomeňte, že vás v kanceláři čeká nevyřízená zakázka a bez obav vypněte svůj mobilní telefon. Žádný stres, žádný spěch. Nechte se unášet příjemným pocitem uvolnění v horké lázni, v sauně plné vůní, při blahodárné masáži či v perličkové koupeli. Wellness nás učí odpočívat a oprostit se od každodenních starostí. Harmonie těla i duše je stavebním kamenem této nové filozofie. Odpočinek, po kterém se člověk cítí jako znovuzrozený – i to je význam slova wellness.
Wellness vs. fitness
Doba pokroku - svět počítačů a techniky ovlivňuje způsob života mnoha lidí. Manuálně náročnou práci za nás přebírají stroje a pracovní dobu tak trávíme čím dál víc za kancelářským stolem. I proto se před několika lety začal úspěšně prosazovat trend FITNESS. Pro někoho je příjemné zacvičit si i po velmi náročném dni - vybít a odplavit tak ze sebe vše negativní, avšak někteří upřednostňují pro takovouto „očistu“ zcela odlišnou cestu, a to formou relaxace a uvolnění - nabrání nových sil v tichém a klidném prostředí. A právě proto byly vytvořeny programy WELLNESS, které naplňují veškeré představy o ideálním odpočinku, přirozenosti, čistotě a vůni. Tento světový trend je opakem fitness stylu a pomalu se usazuje i v našich končinách. Jeho příznivci se již přesvědčili o tom, že provoněná perličková koupel je pro jejich tělo i mysl tím nejlepším prostředkem k dokonalé regeneraci.
Bělicími mastmi na zesvětlení pokožky se ve velkém mažou ženy v Kongu, Keni i Kamerunu. V Togu se bělí 59 procent žen, v Mali čtvrtina. A v Ghaně budoucí matky už bělí i svá nenarozená miminka. Pojídají pilulky, které nikdo neschválil, a doufají, že se jim narodí poněkud vybělené dítě.
Nechtějí přímo bělocha, tak to není. V Africe to jen funguje přesně naopak než v Evropě a Americe. Zatímco u nás je příznakem zdraví a dobrého bydla opálená pokožka, která dokládá, že dotyčný má na to, aby mohl trávit hodně času na slunci, v Africe (ale i v Asii a Arábii) platí, že čím světlejší jedinec, tím je na vyšší úrovni, protože se nemusí plahočit na slunci. Afričtí vědci berou bělicí trend od podlahy a obviňují své krajany, že jen neafricky kopírují západní model krásy. Ghaňanky, které chtějí, aby se jim narodil malý Jackson, nemůžou říct, že nebyly varovány. Tamní Úřad pro potraviny a léčiva je již upozornil, že léky jsou ilegální, netestované a mohou novorozencům způsobit řadu vrozených vad a poškodit jim orgány a končetiny. Pilulky podle afrických médií fungují tak, že vyvolávají chemické reakce snižující vylučování hormonů, které ztmavují pleť dítěte. To pak získává světlou kůži ještě v děloze. Do země jsou pilulky pašovány ve velkém. Nikdo nezná přesná čísla, ale podle úřadů tato móda zasahuje všechny vrstvy společnosti. Bohatí chtějí, aby na jejich dětech bylo vidět, kam patří, chudí chtějí, aby jejich potomci vypadali, že tam patří taky.
Bělení kůže je v Africe byznys, v němž se točí miliardy dolarů. V drogeriích, lékárnách a na tržištích jsou k vidění řady přípravků na zesvětlování pokožky. Herečky, zpěvačky a herci přes noc náhle vypadají úplně jinak. Platí to ale i o běžných lidech na ulici. Zájemce si může koupit bělicí injekce, sirupy, pleťová mléka – vše v africkém stylu: nikdo neví, kdo to vyrobil, z čeho to vyrobil a co to udělá. V Senegalu proti bělení kůže zavedli kampaň s názvem Černá je krásná, na Pobřeží slonoviny, v Ghaně i jinde přípravky zakázali, ale trend jede dál, reklama i poradna běží na sociálních sítích.
Hlavním „bělidlem“ je glutation. Biolog by řekl, že je to tripeptid, který je běžně obsažený v mase, zelenině či ovoci a funguje jako antioxidant. Přípravky v podstatě odstraňují kožní pigment, někdy až moc. Hlavní jsou však rizika, jež bělení přináší. Pokoutní pilulky, krémy či injekce navíc mohou těžce poškodit ledviny, játra a vyvolat rakovinu kůže. V Ghaně to hrozí dětem ještě dřív, než přijdou na svět.
Dieta je hlavním lékem u tohoto onemocnění. Co jíst u mononukleózy je rozebráno v jednotlivých krocích.
Krok jedna – tekutiny
Prvotním krokem je zavodnění organismu, a to pomocí vody, šťáv a polévek. Tekutina se tak stane pro vás nepostradatelným pomocníkem při zvládnutí onemocnění. Takový čaj s citronem a medem je například klíčem ke zmírnění bolesti v krku.
Krok dvě – bílkoviny
Bílkoviny jsou ideální pro posílení imunitního systému, protože udrží zdravé a obnovy schopné buňky. Je důležité rozložit spotřebu bílkovin po celý den, aby hladina cukru v krvi zůstat stabilní a dodala energii organismu po celý den. Možnosti konzumace bílkovin jsou nekonečné a zahrnují potraviny jako kuřecí maso, ryby, vejce, hummus, tofu a další.
Krok tři – zdravé tuky
Při tomto onemocnění musíte ze svého jídelníčku vyloučit běžně používané tuky a nahradit je tuky zdravými. Mezi zdravé tuky patří i potraviny, které je obsahují, a to ořechy, semena, ryby a avokádo. Tyto obsahují omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají zmírnit zánět. Přidáním těchto potravin do jídelníčku podpoříte i imunitu a udržíte dobře fungující buněčné membrány, tolik důležité pro regeneraci.
Krok čtyři – zelenina a ovoce
Jíst syrové zdravé potraviny je ústředním aspektem u mononukleózové diety. Čerstvé ovoce a zelenina by měly být konzumovány ve velkém množství a tvořit většinu konzumovaných jídel. Ovoce a zelenina pomohou očistit organismus od toxinů a posílí imunitní systém. Vyhněte se zpracovaným potravinám a jezte čerstvé ovoce a zeleninu, navíc tento trend je „in“ i u lidí, kteří tímto onemocněním netrpí.
Krok pět – stop cukrům a sacharidům
To je asi na této dietě nejtěžší. Budete se muset vyhnout cukrům a potravinám, které je obsahují. Cukry podporují záněty, což může způsobit zhoršení stávajícího stavu. Bolest v krku, svalů a únava zesílí, pokud budete jíst bílý chléb, těstoviny nebo rýži. Také nekonzumujte sušenky, cereálie a cukroví, ty jsou pro vás při této nemoci také tabu, protože kvůli obsahu cukrů potlačují aktivitu bílých krvinek, které jsou hlavním bojovníkem ve zvládání mononukleózy. Konzumací cukrů byste si tedy zbytečně zamořovali organismus.
Zdravotní stav: Zvyšuje se riziko onemocnění ohrožující pohybový aparát. Za zmínku stojí především osteoporóza, která ohrožuje především ženy, ale nevyhýbá se ani mužům, dále osteoartróza, diabetes kardiovaskulární a degenerativní onemocnění, projevují se také problémy s chrupem a dásněmi. Pokračuje úbytek hormonů a tělesné změny.
Životní styl, jakým jsme doposud žili, má výrazný vliv na toto období. Především u nás přetrvává trend, že šedesátiletý člověk je již starý a jediné co mu zbývá, je odpočinek. Naproti tomu se u našich zahraničních sousedů lidé v podobném věku věnují aktivnímu odpočinku, cestují, užívají si života a mnozí jsou stále pracovně aktivní. O sexuálním soužití ani nemluvíme. To, co je u nás stále tabu, je v západních zemích zcela normální záležitost. Domněnka, že sex končí v padesáti letech, je opravdu velký nesmysl, což potvrzuje i doktor Franěk: „Mám také pacienty mezi 60-80 lety, kteří jeví zájem o léky na erektilní dysfunkci a chtějí tento problém řešit. Starší generace mužů trpí obvykle větším studem, řada z nich má problém s mladší milenkou nebo druhou partnerkou, která je mladší a muži zde sexuálně selhávají. Pokud nemají vážně nemocné srdce nebo nejsou čerstvě po mrtvici či infarktu, můžeme jim obvykle medikamentosní léčbou pomoci“.
V současné době se setkáváme s trvalým nárůstem počtu osob, které se pokoušejí nalézt komplementární metodu ke zlepšení svého zdravotního stavu a celkové pohody. Proto došlo k znovuoživení a rozvinutí mnoha druhů tradiční terapie a léčby. Od konce minulého století již lidé nevidí západní medicínu, jako jedinou možnost zdravotní péče. Komplementární terapie jsou stále více široce dostupné. Podle některých studií po celém světě je nepopíratelný nárůst po komplementární terapii. Například dvě třetiny australského obyvatelstva užívají nějakou variantu komplementární medicíny, z nichž je většina žen anebo více vzdělaných lidí. V roce 1990 ukázal průzkum Ve Spojených státech, že tam bylo uskutečněno dokonce více návštěv u alternativních lékařů, než u normálních lékařů. Další studie poukázala na to, že v roce 1997 10% další široké veřejnosti navštívilo alternativního lékaře. V roce 1995 průzkum v Anglii ukázal, že polovina veřejnosti používala komplementární terapie, a že 75% navštívilo alternativního lékaře v minulých 12 měsících. Podle dalšího průzkumu se minimálně každý třetí onkologický pacient snaží využít kromě klasické – konvenční medicínské léčby, také komplementární (doplňkovou) léčebnou metodu. Tento trend je možno sledovat i u mnoha soukromých pojišťoven z vyspělých zemí, které stále více zařazují některé nekonvenční služby do katalogu hrazené péče. Komplementární medicína znovu vstoupila do současné klinické medicíny. Zařadila se k metodám, kterými lze ovlivňovat do určité míry úspěch terapie a tak o ní uslyšíme stále více a více.
Tři hlavní viníci. Výfuky aut na rušných tepnách, komíny průmyslových podniků a pak obyvatelé sami, když v kotlích nebo kamnech topí nevhodnými palivy. Z této rovnice následně vychází jasný výsledek: těžko se dýchá v Praze a okolí, v severních Čechách a hlavně v Moravskoslezském kraji v čele s Ostravou. Nepříznivá imisní situace pokrývá asi tři čtvrtě obyvatel moravskoslezského kraje. Bohužel i tam, kde jsme si mysleli, že je situace příznivá, tak v současné době tento rok velice nepříznivě vychází imisní obstrukce třeba na Opavsku nebo u Studénky, takže se toto nepříznivé území dále rozšiřuje. A podobné je to i v jiných regionech. Místa, která dříve platila za relativně čistá, se v těchto týdnech barví do červena.
Měřící stanice, které jsou umístěné nejen v postižených oblastech, posílají údaje o složení vzduchu, každých 10 minut do centrálního systému. Citlivé senzory meteorologických snímačů umí odhalit těkavé látky, třeba v případě chemické havárie či útoku, příměsi v atmosféře jako oxidy uhlíku nebo dusíku, a také pevné částice, jako je polétavý prach. Právě ten se stává čím dál větším nebezpečím, protože tento prach nese sebou mimo drobné částice i alergeny, mikroorganismy, plísně, chemické látky, jako jsou organické benzoapyren či benzen, nebo těžké kovy. Z těchto jmenovaných důvodů je zvířený prach pro zdraví velmi nebezpečný.
Z hlediska celého českého státu je na tom nejhůře Moravskoslezský kraj, což je dáno koncentrací průmyslu na relativné malé ploše. Podle údajů se zdá, že koncentrace karcinogenního benzoapyrenu jsou v některých částech Moravskoslezského kraje vůbec nejvyšší v rámci Evropské unie. Složení ovzduší sleduje několik laboratoří, například Brněnská laboratoř, která je součástí Masarykovy univerzity. Ve svých analýzách se zajímá hlavně o toxické látky. Vědci z této laboratoře bádají nad tím, jak měřit přítomnost toxických látek v ovzduší s ještě větší přesností a jak vylepšovat odběrová zařízení.
Dávky škodlivin, které si člověk pouští do těla, nejsou vůbec malé. Při běžných činnostech jde asi o 30 kubíků znečištěného vzduchu každý den. Zátěž si lidé nesou po desítky let a hlavně ji předávávají potomkům prostřednictvím různě zmutovaných genů. Zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší se také projevují na výsledcích těhotenství.
Jedy ve vzduchu odnášejí nejvíce ti nejslabší, malé děti s ještě nedozrálou imunitou a senioři, kteří se již potýkají s jiným zdravotními neduhy. K nim se pak přidávají nemoci dýchacích cest, jako průduškové astma, časté bronchitidy, u některých chronická obstrukční plicní nemoc a alergie. Jak přežít ve smogu, pokud možno ve zdraví? Venku nesportovat a vyhnout se namáhavým pracím. Ve smogem zatížených lokalitách nehraje roli to, kde přesně lidé bydlí, jestli je to v přízemí nebo třeba v pátém patře. Při smogu je lepší větrat jen krátce, ale častěji.
Loňské smogové období bylo trochu výjimečné, protože anticyklonální počasí, které je jednou z příčin znečištění ovzduší, trvalo dlouho, od září, v říjnu s krátkými přerušeními, celý listopad. Inverze pak škodliviny ucpe ve městech a údolích. Meteorologové takovéto chování plynu přirovnávají k jezírku. Když je voda klidná, všechen kal zůstává dole. Stačí ale vodu zvířit a bahno se rozptýlí. Podobně to funguje také v atmosféře. Pokud je větrné počasí, jsou dobré rozptylové podmínky, vítr rychleji rozptyluje znečišťující příměsi do atmosféry. Ovšem když je vzduch klidný a navíc je teplotní inverze, která zamezuje vertikálním pohybům v atmosféře, tak znečišťující příměsi se udržují nad a v lokalitě zdroje znečištění a nerozptylují se nikam dále.
Hloh obecný léčí především počáteční stavy nemocí srdce. Například, když se objeví vysoký tlak, který je ukazatelem na blížící se infarkt, tak pravidelně a dlouhodobě užívaná tinktura z hlohu dokáže tento trend zvrátit a snížit riziko tohoto infarktu. Hloh má obecně blahodárné účinky na srdce, nejen že podporuje lepší prokrvení srdečního svalu, ale zároveň zmírňuje silné bušení srdce a mírní srdeční arytmie, takže uklidňuje činnost srdce. Hloh také rozšiřuje věnčité tepny kolem srdce a pomáhá odstranit vápenaté usazeniny v cévách, čímž podporuje odvápnění věnčitých tepen. Hloh léčí dobře, ale velmi pomalu. Léčebné účinky hlohu jsou znatelné až po několika týdnech, někdy i měsících pravidelného a nepřerušeného užívání, ale za to jsou zase překvapivě silné a trvalé.
Barvy na vlasy se používají kvůli změně vzhledu. Jedná se o moderní trend používající několik barev k tvorbě melírů nebo barevných přechodů. Aplikační techniky mají za úkol zvýrazňovat, zesvětlovat, vytvářet nové metody, jako je například ombre. Veškeré aplikační techniky mohou být použity s jakýmkoliv typem barvy. U světlých vlasů dochází pouze k zesvětlení.
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Lavera make up je určen pro jemnou a citlivou pleť. Obsahuje BIO jojobu a BIO olivu. S pomocí tekutého korektoru řady TREND SENSITIV zakryjete drobná zarudnutí a nerovnosti pokožky. Antiseptickým působením čajovníkového oleje drobné nečistoty rychle vymizí.
Od začátku dvacátého prvního století se stala nejčerstvějším módním rozmarem radikální genitální depilace, vyzývavý moderní trend, který nám paradoxně znovu přinesl populární styly úpravy pubického ochlupení, jež vládly v dobách starověkých civilizací. Kolem této zbavovací se mánie se vyrojila celá nová terminologie, přičemž každý salon krásy má svůj vlastní soubor názvů pro rozličné stupně nahoty pohlaví.
Naprostým kontrastem k redukci ochlupení v rozkroku je neobvyklý zvyk oblékání si merkinů. Merkin je pubická paruka vyrobená z lidských vlasů, nylonu nebo břišních chlupů divokého jaka. Je buď přichycena sotva znatelnou šňůrkou, nebo nalepena na skutečné pubické ochlupení.
V posledních letech lze pozorovat nárůst spotřeby kosmetických produktů označovaných pojmy bio kosmetika nebo také přírodní kosmetika (organická kosmetika). Důvody tohoto nárůstu jsou například velké množství alergických reakcí způsobených vysokým obsahem chemických přísad klasické komerční kosmetiky nebo také etické hledisko. Stále více lidí v posledních letech propaguje zdravý životní styl s odkazem na návrat k přírodě. Výrobci se snaží omezovat množství syntetických látek, které nás obklopují, a hledají jejich přirozené alternativy. V kosmetickém světě na tento trend reaguje přírodní a bio kosmetika striktním omezováním množství chemických látek, které náš organismus přijímá z kosmetických produktů skrz kůži. Přírodní kosmetika ve svých produktech výrazně redukuje množství syntetických látek, zatímco certifikovaná bio kosmetika (nebo také organická kosmetika) takové látky zcela vylučuje a nahrazuje je přírodními složkami, což zpravidla dokazují některým z certifikátů. Pro získání příslušného certifikátu umožňující označit produkt jako bio kosmetiku nesmí být finální produkt ani jeho jednotlivé složky testovány na zvířatech.
Některé speciální kosmetické přípravky lze vyrobit i svépomocí po domácku z běžně dostupných přírodnin (léčivých bylin a podobně). Lze je vyrobit i z konopí, ale je zde omezení zákonem.
Historie líčení sahá až do dob starověkého Egypta. Už tehdy si lidé zvýrazňovali oči i řasy pomocí černé látky zvané kohl (kajal). Líčili se všichni. I děti. Vzorem jim byla královna Kleopatra: oči silně orámované kajalem (linku vedli od vnějšího koutku oka až ke spánkům) kombinovali s líčidly z pomletých mandlí, olova, měděné rudy a popela. Také věřili, že kajal má dezinfekční účinky a chrání zrak před ostrým africkým sluncem. Aby získali metalický lesk, potírali si víčka nebezpečným arzénem. Byli si jisti tím, že čím víc se nalíčí, ochrání je bůh před zlými silami. Místo rtěnky dávali červený jíl, na odličování používali křídu s olejem. A pozor, Egypťané mysleli i na vlasy a manikúru. Význam líčení byl však spíše náboženský. Egypťané totiž věřili, že je jejich pronikavý pohled ochrání před zlými silami.
Pro ženy ve starověkém Řecku a Římě byla vzorem bohyně lásky a krásy Afrodita. Všechny ženy chtěly mít stejně jako ona pleť bílou jako padlý sníh, proto si na zesvětlení obličeje dávaly prudce jedovatý pudr, který se vyráběl z olova. Kosmetika v té době ale zároveň začala být promyšlenější a cílenější. K hydrataci pleti ženy používaly med, místo opalovacího krému olivový olej (ten se koneckonců přidával jako základní ingredience do všech kosmetických přípravků), Řekyně a Římanky znaly parfémy, pudry, vosky, lanolín, oční stíny, dokonce i rozjasňovače na tvář (ty připravovaly z moči malých chlapců). Do vlasů si vplétaly stuhy nebo dávaly čelenky. V antickém Řecku se do kosmetických výrobků přidávalo mnohem více rostlinných a minerálních složek než v Egyptě a líčení zde nebylo tolik výrazné. Tradiční řecké postupy při výrobě kosmetiky se postupně rozšířily do oblasti celého Středomoří.
V průběhu středověku se lidé příliš nelíčili. Velký návrat zažila kosmetika v době prvních křížových výprav. Líčení se v Evropě stalo módní záležitostí až v období renesance. Nejdříve bylo výsadou zejména urozených a až v průběhu 18. století tento trend postupně pronikl také mezi nižší vrstvy. Světlá pleť se jako znak urozenosti vnímala také v renesanci. Ženy si obličej potíraly citrónovou šťávou nebo vaječnými bílky. Velmi drastickou metodou bylo přikládání pijavic na tvář. Čím víc krve vysály, tím bělejší-mrtvolnější, tedy módnější, pokožka byla. V renesanci se začalo poprvé upravovat obočí (na úzkou linku).
Ve viktoriánské době se výrazný make-up přisuzoval pouze prostitutkám a herečkám. Ostatním ženám musela ke zkrášlení stačit pomáda na rty a místo zdravíček červená řepa. Ženy si však stále častěji zvýrazňovaly řasy. Jejich vynalézavost neznala mezí: doma si například pomocí popele, rozmačkaných bezinek a ricinového oleje vytvoři